Po Fedu dnes pro změnu zvednou sazby Švýcaři a Norové - Rozbřesk

Fed bude pokračovat v utahování měnové politiky do té doby, dokud práce nebude hotova, a tím je myšleno dostat inflaci zpátky ke dvouprocentnímu cíli. I proto Fed již potřetí zvyšuje úrokové sazby o 75 bazických bodů a v nové prognóze jasně signalizuje, že takový krok zopakuje i na příštím zasedání. Ani zde se však Fed nehodlá zastavit, neboť příští rok by se podle prognózy oficiální úroková sazba v USA mohla dostat až do pásma 4,50-4,75 %. V tu dobu by podle šéfa Fedu Powella měly být reálné úrokové sazby již bezpečně pozitivní, a to podél celé výnosové křivky!

Ani to ale není vše. Zcela nezpochybnitelně jestřábí vzkaz nové kvartální prognózy Fedu umocnil tentokrát fakt, že centrální banka konečně americké veřejnosti jasně vzkazuje, že zesílená restrikce se neobejde bez obětí. Tu přitom přinese trh práce, resp. budoucí nezaměstnaní, neboť centrální bankéři počítají s tím, že míra nezaměstnanosti vzroste z dnešních 3,7 % na 4,4 % na konci roku 2023. Takto výrazné zhoršení trhu práce samozřejmě implikuje drastické zpomalení růstu a fakticky i dočasnou recesi. Ne náhodou se právě kolem zamýšleného zvýšení nezaměstnanosti točilo i nejvíce otázek s tím, že novináři chtěli vědět, zdali prognóza opravdu implikuje recesi.

Slovy Jay Powella ovšem stále existují tři faktory, které by mohly zajistit to, že centrální banka srazí inflaci a ekonomika se zároveň vyhne recesi. Za prvé, podle šéfa Fedu je stále možné, že centrální banka bude schopna restrikcí “zlikvidovat” velké množství otevřených pozic, aniž by došlo k nárůstu nezaměstnanosti. Za druhé, dalším nápomocným faktorem by mohla být ukotvená dlouhodobá inflační očekávání. A za třetí, Powell zmínil i úzká místa na nabídkové straně ekonomiky, která se vyrojila v post-covidové době. Zde se začíná blýskat na lepší časy, což by mohlo pomoci stlačit některé ceny a to na globální úrovni.

Po včerejším zasedání FOMC je vcelku jasné, že se mandát Fedu během několika příštích měsíců (minimálně do konce roku) stane viditelně jednostranným, když centrální banka bude bojovat jen a pouze s inflací, přičemž zcela marginálně bude řešit data z trhu práce. O tom, zdali se však sazby Fedu opravdu dostanou nad 4,5 %, jak avizuje současná prognóza a vlastně i dolarová výnosová křivka, však nemusí rozhodnout jen inflační data. Ve hře bude i dění na finančních trzích. Pokud dojde vinou monetární restrikce k nesnesitelnému utažení finančních podmínek (čti výprodeji rizikových aktiv), může se Fed zastavit a to daleko dříve, než si dnes i ti největší jestřábi dokáží připustit.


*** TRHY ***

Koruna

Koruna zůstává pod tlakem a na úrovní 24,65 EUR/CZK ji zřejmě drží jen zvýšená intervenční aktivita ČNB. Jestřábí Fed, který plánuje dále zvyšovat úrokové sazby až k 4,5 % (viz úvodník), je pro českou měnu nepříjemnou zprávou, neboť při očekávané stabilitě tuzemských sazeb bude docházet k relativně svižnému uzavírání úrokového diferenciálu. Koruna musí být navíc ve střehu i s ohledem na geopolitiku, resp. další možnou eskalaci válečného konfliktu na Ukrajině.

Zahraniční Forex

Fed dodal včera eurodolarovým medvědům další munici, když indikoval, že si přeje mít reálné úrokové sazby podél celé výnosové křivky (viz úvodník). V praxi to znamená ještě několik zvýšení úrokových sazeb na americké straně a stále velmi výrazný úrokový diferenciál vůči eurozóně. Eurodolar tedy zůstane pod paritou, a to do té doby, dokud v USA nebudou jasné známky recese a dolarová výnosová křivka začne počítat s rychlým snižováním sazeb.

Na devizových trzích ve vyspělých zemích bude rušno i dnes, když se během dopoledne dá očekávat zvýšení oficiálních úrokových sazeb nejen norské centrální banky, ale především od její švýcarské kolegyně. SNB může zvednout sazby o 75 či dokonce o 100 bazických bodů a dodat další impulzy již tak silnému švýcarskému franku.