Ukrajina, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

V souvislosti s ruskou vojenskou agresí čelí Ukrajina hluboké recesi. Většina mezinárodních bank, ratingových agentur a analytických center letošní pokles HDP Ukrajiny odhadují na 30 %. Příklady z Iráku, Libanonu, Sýrie a Jemenu však ukazují, že pokles ekonomiky, který se nachází pod bezprecedentním tlakem, může být nakonec mnohem vyšší – v rozmezí 50-70 %. Přímé (zničení a poškození civilní a vojenské infrastruktury) a nepřímé (pokles HDP, zastavení investic, odliv pracovních sil, dodatečné náklady na obranu a sociální podporu atd.) ztráty ukrajinské ekonomiky v důsledku války se už nyní pohybují kolem jednoho bilionu eur.

Obchodní činnost v prvních týdnech války byla pozastavena a obnovuje se velmi pomalu (39?% firem zastavilo činnost a dalších 20 %? prakticky nefunguje). Oživení lze pozorovat u společností, které podaly žádost o přemístění výrobních kapacit do relativně bezpečných západních a centrálních regionů. V ostatních případech jsou nové investice zmrazené s ohledem na extrémně vysoká rizika. Zkušenosti z Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, kde ruská agrese začala v roce 2014, ukazují, že i za podmínek zmrazeného konfliktu bez silných pobídek a dodatečných bezpečnostních záruk se investice nemusí obnovit ani po několika letech.

Existuje velká nejistota z hlediska základního scénáře. Jisté ale je, že s pokračující válkou domácí poptávka prudce klesne, zatímco spotřeba bude omezena základními potřebami v důsledku přesunu obyvatelstva, přerušení dodávek, ničení infrastruktury a extrémní nejistoty.

V současné době je zvyšování cen omezováno administrativními opatřeními, jako jsou regulované ceny pohonných hmot, plynu, tepla a elektřiny a také pevný směnný kurz. S postupným uvolňováním restrikcí je velmi pravděpodobný růst inflace. Bude způsoben cenami pohonných hmot a energií, rostoucími výrobními náklady, nedostatkem některého zboží, včetně potravin dříve vyráběných v jižních oblastech Ukrajiny, a také výrazným uvolněním měnové politiky, kterému se dá při současných okolnostech jen těžko vyhnout.

Válka zasáhla všechny sektory ekonomiky. Ztráty v energetickém sektoru se zatím omezily zničením Kremenčucké ropné rafinérie, některých objektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, sítí pro přenos elektřiny a distribuci plynu. Rafinérie byla jedinou na Ukrajině, která fungovala a byla důležitým zdrojem levného benzínu. Nyní probíhá přestavba celé logistiky dodávek paliva ze zemí EU. Výroba elektřiny, kromě několika tepelných elektráren, je většinou nepoškozená.

V prvních dnech války se Ukrajina odpojila od ruského/běloruského energetického systému a integrovala se do evropské ENTSOE (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny). Připojení k jednotnému evropskému trhu s elektřinou (vč. zahájení komerčního vývozu elektřiny z Ukrajiny do EU) předpokládá modernizaci energetické infrastruktury – generujícího zařízení a sítí.

Výrazně ovlivněn je sektor zemědělství a potravinářského průmyslu s předválečným 11% podílem na HDP. Ukrajina je významným exportérem obilovin (tj. pšenice, kukuřice, ječmene), ale i největším vývozcem slunečnicového oleje na světě. Názorným příkladem může být podíl Ukrajiny na celkovém čínském dovozu pšeničné mouky (44 %), kukuřice (55 %), slunečnicového oleje (59?%) nebo africkém dovozu pšenice (např. Egypt 90 %). Letošní úroda bude z objektivních důvodů nižší než loňská sklizeň kvůli bojovým akcím, kontaminaci půdy, nedostatku techniky, hnojiv, pohonných hmot a lidí, kteří odešli do války. Dalším problémem jsou samozřejmě miny. Ruská agrese tak bude mít dlouhodobý dopad na světovou potravinovou bezpečnost (růst cen za základní potraviny). To v podmínkách špatné hospodářské situace povede k citelnému poklesu životní úrovně, zejména u nízkopříjmových domácností. Zemědělský export byl tradičně největším zdrojem devizových příjmů státního rozpočtu Ukrajiny. Snížení příjmů do rozpočtu způsobí nedostatek peněz ve státní pokladně na potřebnou modernizaci sektoru ale i na obranu, zdravotnictví a sociální ochranu. Pro financování těchto potřeb se Ukrajina bude muset spolehnout na intenzivnější pomoc ze Západu.

Dochází k rozsáhlému logistickému kolapsu. Nejvíce je dotčena letecká a námořní doprava. Námořní logistika (62?% celkové dolarové hodnoty zboží vyvezeného v roce 2021) byla ze strany Ruska fakticky uzavřena blokádou klíčových přístavů (Mykolajiv, Mariupol, Oděsa), které se ocitly v samotném centru konfliktu. Letecká doprava nefunguje. Železniční a silniční doprava je přetížena a nezvládá plnit ani základní požadavky na přepravu. Válka způsobila poloviční pokles exportu a importu – čtvrtinu tvoří železná ruda, zatímco vývoz kovů z Ukrajiny se téměř zastavil. Vývoz zemědělské produkce se snížil téměř čtyřnásobně. Rovněž export na UA klesá kvůli zákazu nekritických dovozních operací, který zavedla Národní banka Ukrajiny, aby se zabránilo volatilitě měny. Dovážet je povoleno pouze tzv. „kritické zboží“ ze speciálního seznamu a zboží, o které ukrajinská vláda oficiálně požádá. Ve střednědobém horizontu zůstane minimální spotřebitelská a investiční poptávka.

Klíčovým v kategorii exportu služeb byl ukrajinský ICT sektor s meziročním nárůstem o 25?% a 37% podílem na exportu všech služeb v roce 2021. Aktuálním problémem je mobilizace vývojářů do ozbrojených sil Ukrajiny. Firmy neumí rychle nahradit specialisty, nelze proto vyloučit vypovězení smluv na poskytování outsourcingových služeb a další snižování devizových příjmů pro Ukrajinu.

Rovněž prohlubující se ztráta základního kapitálu a masová migrace vedou k rozsáhlé destrukci výrobního potenciálu Ukrajiny. Humanitární katastrofa způsobila masivní vnitřní a zejména pak vnější migraci z oblastí, kde probíhají aktivní bojové akce. Tento proces bude mít ve střednědobém horizontu podstatný vliv na formování a rozvoj lidského kapitálu (nedostatek pracovních sil) na Ukrajině, což ve svém důsledku zpomalí tempo hospodářské obnovy po válce.

České firmy aktivně působí v celé řadě odvětví od tradičního strojírenství, automobilového průmyslu a energetiky až po obranu, biotechnologie a zdravotnické prostředky. Ve většině sektorů firmy dokázaly využít lepší dostupnost financování mj. prostřednictvím mezinárodních finančních institucí (Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj apod.) a též s ohledem na navýšení místních rozpočtů v rámci decentralizace. Takové finanční zdroje budou opět uvolněny teprve v souvislosti s obnovou ukrajinské ekonomiky a infrastruktury po skončení bojových akcí. Kvůli ukrajinské krizi čelí čeští výrobci také výpadkům strategických dodávek komponentů a surovin z Ukrajiny, potřebných pro kompletaci výrobků určených pro zahraniční trhy. Závislost na ukrajinské železné rudě rovněž ohrožuje české ocelárny. Zde je nutné uvést, že možnosti, které se nabízí pro diverzifikaci českého importu ze střednědobého hlediska, nemusí nutně s ohledem na možnou destabilizaci světového trhu znamenat menší rizika (z hlediska cen a dodacích lhůt).

Plán obnovy Ukrajiny

Dokud válka trvá, bude docházet zejména k dočasné operativní obnově zničených objektů (např. pontony u mostů, dočasná opatření na podporu infrastruktury). Válka však dříve či později skončí a Ukrajina bude potřebovat obnovit vše od infrastruktury, průmyslu až po bydlení (program na podporu obnovy U24).

Zvláštní pozornost bude věnována podpoře odvětví, která přímo podporují živobytí občanů a rovněž posilují obranyschopnost státu. Jedná se o zemědělství a potravinářský průmysl, maloobchod, veřejné a energetické produkty a služby, průmyslová odvětví pracující na zakázkách spojených s mobilizací.

O ukrajinský trh bude opět enormní zájem. Při platnosti všech rizik, která jsou dnes spojena s podnikáním na Ukrajině, by proto české firmy neměly, a to ani v případě další případné eskalace situace, zcela opouštět ukrajinský trh (případný návrat na opuštěné pozice bude velmi ztížený, pokud ne zcela nemožný), ale měly by své obchodní vztahy přizpůsobit jednak aktuální obchodní politice a jednak budoucím očekávaným modifikacím ukrajinské ekonomiky.

Ukrajina - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Ukrajina	2020	2021	2022	2023	2024
Růst HDP (%)	-3,8	3,4	-35,5	9,1	4,9
Průmyslová produkce (% změna)	-4,5	1,9	-37,2	30,0	7,0
Veřejný dluh (% HDP)	60,4	48,9	75,6	83,7	86,1
Míra inflace (%)	2,7	9,4	22,2	11,3	9,0
Populace (mil.)	41,7	41,6	36,1	36,00	36,0
Nezaměstnanost (%)	9,5	9,9	17,5	14,9	13,4
HDP/obyv. (USD, PPP)	13 153,2	14 188,6	11 140,0	12 550,0	13 480,0
Bilance běžného účtu (mld. USD)	3,4	-1,3	0,8	-0,2	-1,9
Saldo obchodní bilance (mld. USD)	-6,8	-6,7	-6,1	-6,0	-4,1
Exportní riziko OECD	6/7	6/7	6/7
Konkurenceschopnost	55/63	54/64

Vývoj HDP

Ukrajina	3,2	-3,8	3,4	-35,5	9,1
Svět	2,3	-3,7	5,6	3,5	3,1
Rozvojové ekonomiky	2,6	-2,8	6,2	2,7	3,4

Podíl sektorů

zemědělství	12,0
průmysl	21,9
služby	66,1

Ukrajina - Import dle zemí

Čína	15,9
Německo	10,3
Rusko	8,8
Polsko	7,9
Spojené státy americké	5,5

Ukrajina - Import dle zboží

Celkem	53,7
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob	3,5
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje	3,4
Léčiva (vč. léčiv veterinárních)	2,0
Uhlí, případně mleté, ne však aglomerované	1,7
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu	1,4

Ukrajina - Příležitosti pro český export

Aktuální informace k oborovým příležitostem

Ukrajinský trh vždy skýtal řadu obchodních a investičních příležitostí. Díky aktivnímu nástupu českých firem v důsledku provádění ekonomické části Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou vzájemný obchod vykazoval v podstatě nepřetržitý růstový trend. Od roku 2015 se náš vývoz více než zdvojnásobil (v r. 2015 činil 15,2 mld. Kč a v r. 2021 už 34,8 mld. Kč). V roce 2021 došlo ke zvýšení obchodní výměny o 26,6 % na 75,3 mld. Kč. Z hlediska obratu bilaterálního obchodu se tak sice pořád jednalo o trh menší, než je Rusko, avšak s dynamičtějším růstem exportu za předpokladu jeho stabilního růstu i v letech následujících.

Válka však výrazným způsobem zasáhla většinu sektorů bilaterální spolupráce a ovlivnila aktuální poptávku ukrajinské strany. Navíc obchodní výměna je nově omezována tzv. moratoriem na devizové platby do zahraničí (Usnesení Národní banky Ukrajiny č. 18 „O fungování bankovního systému v době stanného práva“). Aktuální výjimky určuje tzv. seznam zboží kritického dovozu ( https://ips.ligazakon.net/document/KP220153?an=7 ), na kterém stále chybí řada položek důležitých pro české exportéry.

Dokud válka trvá, bude docházet zejména k dočasné operativní obnově zničených objektů. Hned po ukončení bojových akcí bude zahájena etapa rychlého obnovení dodávek vody a elektřiny, aby lidé mohli žít na konfliktem zasažených územích. Následovat bude kompletní obnova měst a infrastruktury dle evropských standardů trvající několik desetiletí. České firmy se vždy aktivně podílely na procesu modernizace a rozvoje ukrajinské infrastruktury a ekonomiky. Zkušenost ČR s poskytováním materiální humanitární a rozvojové pomoci Ukrajině, dodávek vojenské techniky a zbraní a transformační spolupráce lze vnímat jako komparativní výhodu pro fázi poválečné rekonstrukce země.

Pro obnovu Ukrajina počítá s následujícími zdroji financování především z EU, USA a dalších vyspělých zemí a mezinárodních finančních institucí se zapojením soukromého sektoru. Zde bude důležitá připravenost komplexních nabídek zapojení českých firem a řešení do procesu rekonstrukce ukrajinské ekonomiky.

Perspektivními sektory pro spolupráci do budoucna jsou doprava a infrastruktura, strojírenství a energetika. Financování takových projektů je navíc často realizováno ze zdrojů mezinárodních institucí, což je zárukou transparentního obchodu. Stabilními sektory pro další spolupráci se jeví v zemědělství a ve zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu.

Vybrané příležitosti pro české exportéry jsou následující:

Energetický průmysl

Připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou předpokládá nejen modernizaci generujícího zařízení a sítí. Synchronizace s ENTSO-E také zajistí demonopolizaci trhu s elektřinou na Ukrajině, pomůže zavést efektivní transparentní evropská pravidla/postupy a otevře příležitosti pro nové investice do zahraničně hospodářské činnosti, což je velmi důležité vzhledem k pozitivním zkušenostem českých firem na trhu obnovitelných zdrojů energie na Ukrajině.

S ohledem na výrazné komplikace při zabezpečení dodávek zemního plynu a uhlí pro výrobu elektrické a tepelné energie se pro další fungování ukrajinské ekonomiky stává hospodářskou prioritou větší využití jádra a obnovitelných zdrojů energie. Absence vlastního energetického strojírenství představuje šanci pro české firmy v oblasti dodávek zařízení pro větrné a vodní elektrárny (např. turbíny pro malé vodní elektrárny v Zakarpatské oblasti) a jadernou energetiku (dodávky zařízení pro zvyšování bezpečnosti provozu ukrajinských energetických bloků). Velkou výzvou může být společný vývoj s následnou výrobou univerzálních mobilních jaderných reaktorů. Poptávka je i po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru. Zde najdou uplatnění firmy působící v oblasti měření a regulace spotřeby nebo energetického auditu.

Jednou z perspektivních oblastí spolupráce mezi Ukrajinou a Českou republikou je rozvoj biopaliv. Ukrajina má významný potenciál většího využití místních biopaliv namísto zemního plynu. Za posledních šest let bylo na Ukrajině uvedeno do provozu více než 2,4 GW kapacity biomasy, do jejíž výstavby bylo investováno více než 540 milionů EUR. Mechanismem pro vytvoření trhu s biopalivy na Ukrajině by mělo být využívání jednotné elektronické platformy pro výrobce a spotřebitele. Perspektivním směrem spolupráce je proto výměna zkušeností s implementací burzovních nástrojů a clearingu na energetických trzích.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Struktura exportu ukrajinské agroprodukce naznačuje jeho převážně surovinový charakter a potřebu rozvoje směrem k hlubšímu zpracování a výrobě produktů s vyšší přidanou hodnotou. S ukončením války bude třeba stimulovat velké agrární podniky, aby investovaly do rozvoje chovu hospodářských zvířat a zpracování zemědělské produkce, odminovat zemědělské pozemky a realizovat státní program meliorace zemědělských ploch. Existují dobré exportní příležitosti u zařízení potravinářského sektoru, u zemědělské techniky a technologií, u energetického zařízení na biomasu (zemědělské odpady) i u levnějších základních potravin. Zajímavou příležitostí jsou také tendry Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů na malé projekty (např. zařízení pro zavlažování, dodávky krmiv), realizované v rámci poskytování humanitární pomoci.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Zničená a poškozená civilní a vojenská infrastruktura nabízí jedinečné možnosti pro české dodavatele techniky, materiálů a technologií ve stavebním segmentu. Odminování území a zneškodňování jiných výbušných zařízení je nutnou podmínkou pro další obnovu infrastruktury (Ministerstvo obrany dříve odhadovalo, že odminování okupovaných území jen na Donbasu bude trvat 15 let a stát 1 miliardu dolarů). Možnosti pro spolupráci jsou i při modernizaci veřejné dopravy.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Značné nároky na zdravotní péči v době války jsou důvodem rostoucích výdajů ve státním rozpočtu. Aktuální výzvou je nedostatek životně důležitých a cenově dostupných léků a zdravotnického materiálu. Za první tři měsíce války bylo zničeno 578 zdravotnických zařízení. V současné době se připravuje Strategie rozvoje zdravotnictví do roku 2030, která bude podkladem pro poválečný plán obnovy zdravotnického systému Ukrajiny. Nejde přitom o pouhou rekonstrukci zničených a výstavbu nových nemocnic. V plánu je proměna systému zdravotnictví jako celku v souladu se standardy EU. Příležitosti pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi a též poptávka po zdravotnickém materiálu a lécích.