Chorvatsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Jedná se o prioritní sektor Chorvatska do roku 2030. Na modernizaci stávajících železničních tratí a výstavbu nových vláda počítá s investicemi ve výši až 4,3 mld. Kč. Má být rekonstruováno na 750 km železnic. Pro české firmy existují příležitosti v oblasti rekonstrukce, modernizace a výstavby nových železničních úseků, kolejových tratí, stanic, trakčního vedení, železničních mostů a tunelů, v oblasti elektrifikace tratí, výměny automatizovaných výhybek, prodloužení nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, zabezpečovacího zařízení a v oblasti zajištění bezpečnosti železničních přejezdů.

Chorvatská železniční síť v současné době představuje 2617 km železnic, z nichž pouze 10,5 % (274 km) je dvoukolejných a 37,5 % (980 km) je elektrifikovaných. Měla by proběhnout modernizace a renovace téměř 750 km železnic. Předpokládaná rychlost osobních vlaků na těchto moderních tratích se zvýší na 160 km/h, nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h. Chorvatská železniční asociace HŽ Infrastruktura (HŽI, obdoba české Správy železnic) má v současné době v přípravě a realizaci několik klíčových investičních projektů. Chorvatsko zatím investovalo do rekonstrukce železničních tratí, stanic, zastávek a dalších infrastrukturních zařízení částku 23,5 mld. Kč.

HŽI představila nové projekty v oblasti železniční infrastruktury. Chorvatská vláda si od investic do modernizace zastaralé železniční dopravy slibuje ekonomický růst a oživení, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Cílem je také rychlejší a bezpečnější cestování a efektivnější přeprava zboží po železnici. Velký důraz je přitom kladen na kvalitu, bezpečnost, funkcionalitu, snížení doby cestování a lepší propojení železnice s chorvatskými přístavy. Větší část nákladů by měly pokrývat prostředky z fondů Evropské unie.

Investiční plán do roku 2025 představuje 47 mld. Kč, z čehož téměř 75 % investic (35 mld. Kč) připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů. Ostatní projekty ve výši 11,4 mld. Kč (asi čtvrtina plánovaných investic) budou financovány z jiných zdrojů (půjčky od Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, standardní komerční bankovní úvěry).  

Od roku 2025 do roku 2030 HŽI plánuje proinvestovat v rámci nových projektů dalších více než 66,5 mld. Kč. Nejdůležitějšími projekty jsou důležité železniční uzly – panevropský koridor X od hranic se Slovinskem k hranicím se Srbskem, koridor Vb od hranic s Maďarskem do námořního přístavu Rijeka a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny a dále do chorvatského námořního přístavu Ploče u Dubrovníku. V rámci koridoru X se má délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska zvýšit o 82 km, celá trať od hranice se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší nejméně o 190 km, což zahrnuje úseky Križevci – Koprivnica – státní hranice, Dugo Selo – Križevci, Hrvatski Leskovac – Karlovac, Karlovac–Oštarije a Škrljevo–Rijeka–Jurdani.

V úseku od hlavního města Záhřebu po hranici s Maďarskem nyní pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a posílení tratě vybudováním druhé tratě železnice. V souvislosti s modernizací železnice ze Záhřebu do Rijeky již byly schváleny finanční prostředky na práce a rekonstrukci stávající a výstavby druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac – Karlovac. Probíhá také příprava projektové dokumentace na úsek od Karlovace do Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru by měly činit téměř 74 mld. Kč.

Vládní strategie do roku 2030 s výhledem do roku 2050 počítá s ambiciózními plány rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů energie a postupným přechodem na zelenou ekonomiku, to vše v souladu se stávající politikou EU. Do roku 2050 vláda počítá s investicemi ve výši až 44 mld. EUR, ročně by se mělo jednat o příležitosti ve výši 1,6 mld. EUR. Šance pro české firmy jsou při zavádění obnovitelných zdrojů energie, v oblasti rozvoje větrných a solárních elektráren a investic do infrastruktury „smart cities“.

Chorvatsko plní cíle Pařížské dohody o klimatických změnách, do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů alespoň o 40 %, zvýšit energetickou účinnost o minimálně 32,5 % a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů nejméně o 32 %. Svoje energetické zdroje hodlá diverzifikovat, nynější rostoucí ceny energií to jen potvrzují. Země dováží 84 % ropy, 45 % plynu a 34 % elektrické energie.

Chorvatský energetický mix představuje z 25 % tepelné elektrárny (spalování uhlí a ropných derivátů v poměru zhruba 35:65), asi 24 % tvoří vodní elektrárny a zhruba 14 % jaderné zdroje (zdrojem je JE Krško, která se nachází ve Slovinsku a chorvatská energetická společnost Hrvatska elektroprivreda – HEP – je jejím vlastníkem z 50 %). Asi 2 % energií je z větrných elektráren a kolem 1 % ze solárních zdrojů a biomasy. Zbylá 34 % elektrické energie Chorvatsko dováží.

Celkový instalovaný výkon všech chorvatských elektráren představuje 4798 MW. Vláda podporuje pokračování trendu navyšování výkonu, zejména díky připojování nových elektráren vybudovaných na základě státní podpory obnovitelným zdrojům. Na celkové výrobě elektrické energie v Chorvatsku se podílí obnovitelné zdroje asi ze 72 % (fosilní paliva 28 %). Největší podíl instalovaného výkonu elektráren představují vodní elektrárny (45,37 %), dále tepelné elektrárny (42,10 %), větrné elektrárny (10,05 %), elektrárny na biomasu (1,32 %) a solární elektrárny (1,16 %).

Dochází k poklesu podílu elektřiny vyrobené v elektrárnách na fosilní paliva, zejména kvůli zvýšení podílu elektřiny vyrobené z větru a dalších obnovitelných zdrojů elektřiny. Průměrný věk chorvatských vodních elektráren je více než 35 let, poslední blok byl uveden do provozu v roce 1989. Ve výstavbě je HE Kosinj o výkonu 300 MW v hodnotě 14,8 mld. Kč. Dále se připravuje výstavba HE Ombla o kapacitě 70 MW v celkové hodnotě 3,7 mld. Kč.

Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Podle ní Chorvatsko disponuje potenciálem asi 8000 až 9000 MW větrné energie, 8000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie. Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá velmi nízké procento z tohoto potenciálu. To je nevyužitý potenciál a velká příležitost pro české investory, jak se zapojit do výstavby nových solárních a větrných elektráren.

Podle OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, biomasa). Celková energetická spotřeba v Chorvatsku představuje 6,9 mil. t ekvivalentu oleje. Produkce činí 3557 MW, z toho 2166 MW představují vodní elektrárny a obnovitelné zdroje a 1391 MW je z tepelných a jaderných elektráren.

Státní energetická společnost HEP vypracovala plány na výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Obrovac, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW a hodnotě 493 mil. EUR. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP do roku 2023 proinvestovat až 2,5 mld. Kč. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 98,6 mld. Kč, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Národní energetická strategie nastiňuje podmínky a pravidla pro investory. Pro potřeby „zelené transformace“ má chorvatská vláda do roku 2030 plánuje Chorvatsko proinvestovat téměř 246,6 mld. Kč, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních investorů a dodavatelů. To představuje příležitosti i pro uplatnění českých dodavatelů a investorů z energetického sektoru.

Sektor byl dříve poměrně zanedbávaný, dlouhodobě podfinancovaný (na kanalizaci je napojena jen necelá polovina obyvatel země, ztráty z pitné vody ve vodovodních řadech stále běžně dosahují až 80 %). Modernizace je nezbytná, Chorvatsko má proto velké plány. Potřebné investice do roku 2030 jsou odhadovány na téměř 6,8 mld. EUR. Příležitosti existují při výstavbě čistíren odpadních vod (nejenom v řídce obydlených místech země), dodávkách vodovodních rozvodů, environmentálních technologií, při výstavbě kompostáren a linek na zpracování biologicky rozložitelných odpadů, perspektivní jsou zařízení na zpracování průmyslových odpadů z kalů a odpadních vod.

V minulosti v Chorvatsku docházelo k velkým problémům při schvalování projektů financovaných EU, čerpání finančních prostředků ze strukturálních a kohezních fondů EU bylo na velmi nízké úrovni.

Chorvatsko má k dispozici celkem 26 mld. Kč na modernizaci vodohospodářské infrastruktury. Podle aktuálních informací státní společnosti Hrvatske Vode je v současné době připraveno mnoho projektů, které by se v hodnotě téměř 25 mld. Kč měly realizovat do konce roku 2023. Mezi největší připravované tendry patří výstavba ústřední čistírny odpadních vod pro oblast Split–Solin za 1,3 mld. Kč, výstavba vodovodní a kanalizační sítě v oblasti Kaštela–Trogir za 1,2 mld. Kč, modernizace vodovodu a kanalizace v oblasti Split–Solin za 850 mil. Kč, výstavba nové čistírny odpadních vod v Dubrovníku za 773 mil. Kč, výstavba odvodňovacího systému v Ivanić Gradu za 682 mil. Kč.

Vzhledem k omezeným kapitálovým, technickým i lidským zdrojům v Chorvatsku lze očekávat, že velká část těchto projektů bude realizována zahraničními firmami. Existují zde proto příležitosti pro zapojení českých firem do mnoha vypisovaných vodohospodářských tendrů. České firmy mohou participovat na projektování a realizaci výstavby úpraven a čističek odpadních vod, kanalizací, vodovodních řadů, přečerpávacích stanic a projektů na ochranu pobřeží a ekologických projektů, zejména v turisticky atraktivních lokalitách.

Velkým tématem je také ochrana pobřeží a tím pádem i možnost účasti na ekologických projektech. Potenciál mají také dodávky pro odpadové hospodářství a spalovny odpadu.

Většina chorvatských zdravotnických zařízení potřebuje celkovou modernizaci, nutné jsou investice do kompletního moderního vybavení a zařízení nemocnic a záchranářských služeb. Příležitosti existují i při výstavbě nových moderních nemocnic, zdravotně-rekreačních center, středisek a nově i wellness turistických zařízení. Pandemie koronaviru ukázala mnohá slabá místa chorvatského zdravotnického systému, především nedostatečnou kvalitní vybavenost nemocnic, včetně prostředků urgentní medicíny. Mezi nové projekty lze zařadit i posílení odolnosti zdravotního systému, celková plánovaná hodnota investic je 330 mil. Kč.

V současné době by měla být zahájena výstavba nových nemocnic ve městě Rijeka a Bjelovar (investice celkem za téměř 2 mld. Kč), tím vzniknou příležitosti i pro dodávky vybavení jednotlivých specializovaných oddělení nemocnic nutnými lékařskými přístroji a zařízeními, jako jsou oční kliniky, gynekologicko-porodnické, zubní, kosmetické a chirurgické laboratoře.

Pandemie koronaviru ukázala, že většina chorvatských zdravotnických zařízení není na podobné krizové události dostatečně připravená, potřebuje proto investice do zdravotnického personálu a vybavení nemocnic. Mnohde chybí ochranné oděvy, transportní a izolační prostředky (bioboxy, biovaky), systémy dekontaminace (sprchy, stany). Většina nemocnic není vybavena systémem biologické ochrany ani prostředky urgentní medicíny. Mnohé projekty jsou v tomto sektoru podpořeny spolufinancováním z fondů koheze a konkurenceschopnosti EU.

Chorvatsko se však začíná profilovat jako země s rozvinutou zdravotnickou a wellness turistikou. V Národní rozvojové strategii schválené chorvatským parlamentem loni v únoru je mezi prioritami zmíněn rozvoj zdravotní turistiky a jeho propojení se „zelenými“ městy a s rozvojem „stříbrné ekonomiky“ (poskytování zdravotnických služeb pro seniory). Propaguje se vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelech. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezonu z několika letních měsíců v podstatě na celý rok a reagovat tak i na poptávku po těchto službách z řad seniorů.

Dlouhodobě mezi jednu z významných českých exportních komodit patří léčiva. Se stárnutím populace lze očekávat nárůst poptávky po lécích. Kromě vývozu klasických a speciálních léků je perspektivní i spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a testování léků.

Zájem existuje i v oblasti rozvoje balneologických zařízení a spolupráce v oblasti lázeňství všeobecně.

Zajímavé příležitosti existují v oblasti digitalizace zemědělství. I v Chorvatsku probíhá generační obměna zemědělců a farmářů, která s sebou přináší využívání a zavádění nejmodernějších technologií, inovací a digitálních řešení.
Stále jsou však aktuální i dodávky zemědělských strojů, traktorů, zařízení, zemědělských technologií a strojírenských výrobků. V rámci Strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023-2027 budou mít chorvatští farmáři k dispozici 3,5 mld. EUR.

Chorvatský zemědělský a potravinářský průmysl má širokou základnu. Vláda hodlá udržet zájem mladých lidí ve venkovských oblastech o práci na farmách, v zemědělství a potravinářství prostřednictvím dodatečných přímých plateb na plochu na prvních 50 ha půdy, generační obnovu farem mladými zemědělci podporuje vyšším procentem spolufinancování výrobních investic a 100 % financování nákupů pozemků prostřednictvím finančních nástrojů.

Návrat k osvědčeným postupům hospodaření, menší rozlohy polí, méně chemických hnojiv a postřiků, lehčí zemědělská technika jsou pro dnešní zemědělství sice velmi důležité, nelze však opomíjet nové technologie a postupy, které přispívají k posilování konkurenceschopnosti a preciznosti zemědělství. Lze očekávat, že v Chorvatsku bude ještě víc podporována digitalizace zemědělské výroby, vytváření sítí a účast na výzkumu a uplatňování inovativních řešení, jakož i účast na vytváření strategií místního rozvoje.

V tomto sektoru je potřeba i v Chorvatsku počítat s velmi silnou konkurencí. Existují šance pro dodávky pro privátní značky obchodních řetězců nebo subdodávky pro zpracovatelský průmysl. Z konkrétních příležitostí je možné třeba zmínit dodávky mléka a smetany vzhledem k určitým omezeným kapacitám chorvatských mlékárenských závodů. Další položku možného českého vývozu tvoří výtažky a koncentráty kávy a čajů pro potravinářský průmysl.

Exportní příležitosti jsou také v biopotravinách (např. müsli, cereálie) a obecně v sortimentu zdravé výživy, která se zde začíná prosazovat ve stále větší míře. Na chorvatském trhu se mohou uplatnit i dodavatelé různých druhů sušenek a cukrovinek, stejně tak i luxusnějších potraviny a lahůdky, které obohacují trh.

Existují i možnosti vývozu hnojiv a zemědělských strojů, které lze využít při zemědělské výrobě. Samostatnou kategorií je vývoz živého hovězího dobytka, který má v Chorvatsku velmi dobrou pověst a dlouhou tradici.

Sektor představuje především investice do oblasti cestovního ruchu a rozvoje turismu v Chorvatsku, který představuje téměř 20 % HDP země. Příležitosti existují v oblasti v modernizace a rekonstrukce stávajících hotelů a sítě ubytování a rovněž ve výstavbě nových hotelů a rezortů, včetně jejich kompletní výbavy. Nově jsou příležitosti v oblasti wellness projektů a návazných sektorech.
Program státní podpory v cestovním ruchu a sportu v době pandemie koronaviru dosáhl téměř 200 mil. EUR, jehož cílem je zajistit přístup k financování likvidity jak pro malé a střední podniky, tak i pro velké společnosti.

Ministerstvo cestovního ruchu a sportu Chorvatské republiky uveřejňuje informace o možných příležitostech v tomto důležitém sektoru. Významné jsou také dodávky pro vybavení hotelů, popřípadě investice do renovací jejich ubytovacích kapacit.

Potenciál existuje také při dodávkách sportovních potřeb a vybavení pro sportovní kluby a tělovýchovných zařízení. Půjčovny, sportovní kluby a hotely na pobřeží jsou proslulé širokou nabídkou a kvalitou svých služeb v oblasti jachtingu, potápění, para-plachtění, kajaků na moři a prakticky všech ostatních vodních sportů. Lovecké kluby nabízí služby lovcům z celého světa, čímž vzniká příležitost pro české zbrojovky. Trend ukazuje na trvající růst poptávky po těchto sportovních a loveckých potřebách.

V mnoha turisticky rušných městech na pobřeží probíhají modernizace městské dopravy, zvyšuje se zájem o moderní inteligentní systémy řízení dopravy, managementu parkovacích míst (Smart City).

České firmy se mohou uplatnit v oblasti poskytování služ e b spojených s turistikou a c e stov á ním, s ubytováním a s e rvisem v restauracích a při rozvoji traj e ktov é námořní dopravy (přístavy Rijeka, Zadar, Trogir, Split, Ploč e ), modernizace přístavišť a marín pro rekrea č ní lodní sporty, do výstavby vodních parků a nových hotelových komplexů (Zadar, Trogir, Poreč, Rovinj, Kupari, Hvar). Dochází k rozvoji služeb cestovních kanceláří, provozovatelů zájezdů, turistických průvodců a pomocných služeb spojených s námořní dopravou.

Chorvatsko se nově začíná profilovat jako země s rozvinutou zdravotnickou a wellness turistikou. V Národní rozvojové strategii schválené chorvatským parlamentem loni v únoru je mezi prioritami zmíněn rozvoj zdravotní turistiky a jeho propojení se „zelenými“ městy a s rozvojem „stříbrné ekonomiky“. Chorvatsko podporuje vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelech. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezonu z několika letních měsíců na celý rok a reagovat i na poptávku po těchto službách z řad seniorů.