Bosna a Hercegovina, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Roste zájem o rozvoj obnovitelných zdrojů, jako je solární a větrná energie. Velký potenciál má také biomasa, například v rámci projektů financovaných mezinárodními rozvojovými bankami. Investice do obnovitelných zdrojů jsou podporovány prostřednictvím garantovaných výkupních cen. Přibývá projektů, v nichž do instalace obnovitelných zdrojů pro vlastní potřebu investují průmyslové podniky. Bosna a Hercegovina plánuje stavbu nových tepelných elektráren, zároveň probíhá modernizace stávajících provozů.

Bosna a Hercegovina má značný potenciál obnovitelných zdrojů, který je zatím využíván jen z části. Současného podílu 38 % na výrobě energie dosahuje zejména díky velkým vodním elektrárnám. Vedle stavby nových elektráren na říčních tocích se do budoucna očekávají i rozsáhlejší investice do větrných a solárních parků. Stoupá zájem domácích veřejných energetických koncernů o obnovitelné zdroje, a to i vzhledem k problémům, se kterými se potýkají plánované projekty tepelných elektráren. Plánováno je i využití areálů uhelných dolů a elektráren pro instalaci obnovitelných zdrojů. Aktuálním tématem je potenciál technologií pro spalování odpadu v tepelných elektrárnách a realizovány jsou pilotní projekty pro pěstování biomasy jako příměsi do paliva v tepelných elektrárnách.

Vhodné podmínky existují také pro využití biomasy pro vytápění. S podporou mezinárodních rozvojových bank je realizována řada projektů centrálního vytápění na biomasu. Bosna a Hercegovina patří k nejvíce zalesněným zemím Evropy a má rozsáhlý dřevozpracovatelský průmysl. Rozvoj výroby energie z biomasy ale zatím brzdí vysoká cena paliva – většina dřevních pelet vyrobených v Bosně a Hercegovině míří na export a pro domácí trh jsou příliš drahé. Produkce pelet ze zemědělských odpadů je zatím omezená.

Do obnovitelných zdrojů investují také soukromí investoři, kteří mohou využívat garantovaných odkupních cen. Návratnost investic je dobrá, ale problém zatím představuje administrativní náročnost a netransparentní fungování systému subvencí. Připravují se novely příslušných zákonů, které by měly usnadnit investice do malých zdrojů pro vlastní potřebu. Může tak vzniknout zcela nový trh, samovýrobců je v Bosně a Hercegovině zatím minimum. Novým fenoménem, podpořeným zřejmě i nárůstem cen energií, jsou v posledních měsících investice průmyslových podniků do vlastních lokálních zdrojů. Dá se očekávat, že v energeticky náročných odvětvích, jako je metalurgie či výroba cementu, bude podobných projektů přibývat.

Zároveň Bosna a Hercegovina i do budoucna počítá s provozem tepelných elektráren, které se dnesna výrobě elektrické energie podílí více než 60 %. Nutné je uskutečnit investice do ekologizace starších elektráren – v současnosti probíhá výběr dodavatele pro odsíření bloků Kakanj 7 a Tuzla 6. Zároveň je plánována stavba až šesti dalších nových bloků, všechny tyto projekty se ale potýkají s problémy a je nutné předpokládat, že velká část z nich nebude dokončena. Nejvíce pokročilý je projekt výstavby elektrárny Tuzla 7 realizovaný čínským konsorciem, i budoucnost tohoto projektu je však nyní nejistá.

Dynamicky se rozvíjí výroba automobilových součástek (zejména strojírenské díly a plasty). Sektor zaměstnává asi 11 tisíc lidí a dále roste. Nový impulz může přinést očekávaný proces reshoringu dodavatelských řetězců do Evropy. Rýsují se příležitosti pro zapojování místních firem do dodavatelských řetězců českých výrobců či pro investice českých firem v Bosně a Hercegovině. Místní podmínky jsou příznivé zejména pro části výrobního procesu s vysokým podílem lidské práce.

Tahounem hospodářského růstu v Bosně a Hercegovině je v současné době export, ve kterém hraje významnou úlohu výroba automobilových součástek. Objem vývozu představuje asi 200 mil. eur ročně a v letech před pandemií covidu-19 vývoz narůstal v průměru asi o 9 % ročně. Vyrábí se zejména strojírenské díly, plasty, elektronika a kožené potahy. Výrobci, kterými jsou převážně menší domácí firmy, spadají většinou do kategorie dodavatelů specializujících se na výrobu dílčích komponentů (tier 2). Často jsou subdodavatelem pro konkrétního výrobce autodílů v EU, se kterým je váže dlouhodobá spolupráce.

Očekává se, že by průmysl automobilových součástek v Bosně a Hercegovině mohl vydělat na změnách v dodavatelských řetězcích v důsledku pandemie covidu-19 a očekávané relokaci části výroby blíže k odběratelům. Vzhledem k proměnám automobilového průmyslu v ČR (nedostatek pracovních sil, směřování k výrobě s vyšší přidanou hodnotou) se Bosna a Hercegovina může stát jednou ze zemí, kde budou české firmy hledat své partnery, případně sem směřovat své investice. Automobilový sektor by se mohl stát jedním z perspektivních oborů vzájemné obchodní spolupráce. Předností Bosny a Hercegoviny je geografická blízkost k odběratelům v EU a nízká cena práce. Obchod se zeměmi EU je regulován asociační dohodou, jejíž součástí je i dohoda o svobodném obchodu. Výroba automobilů zde má tradici a místní průmysl proto disponuje potřebnými dovednostmi. Problémem, který musí firmy stále častěji řešit, se však i zde stává nedostatek pracovníků s potřebnou kvalifikací.

Bosna a Hercegovina má bohaté přírodní zdroje, které nejsou ještě zcela využity. Do země plynou první zahraniční investice do rozvoje nalezišť rud barevných kovů, čímž se otevírají příležitosti pro české dodavatele technologií pro těžbu a zpracování rud. Významná je také výroba stavebních materiálů. Tradičním sektorem zájmu českých firem je těžba uhlí.

V posledních letech přicházejí do Bosny a Hercegoviny první zahraniční investoři zabývající se průzkumem nalezišť barevných kovů a otevíráním nových důlních provozů. V Bosně a Hercegovině se nacházejí např. ložiska např. olova, zinku, stříbra, ale také bauxitu a magnezitu. Řada ložisek je ještě neprozkoumaných. V některých lokalitách se těžilo již v minulosti, ale těžbu zastavila ekonomická a politická krize na přelomu 80. a 90. let. Zahraniční investoři nyní přinášejí potřebný kapitál, zkušenosti a moderní metody řízení a dávají tak nový impulz rozvoji tohoto odvětví. Otevírají se díky tomu nové příležitosti pro dodavatele technologií na zpracování vytěžené rudy (mlecí a drticí zařízení), její dopravu (v často náročném horském terénu), ale např. také pro poskytovatele geologických a environmentálních služeb.

V Bosně a Hercegovině se těží také železná ruda. Jediný důl (Omarska) je však již téměř vytěžený a v nejbližší době se tak dá očekávat úsilí o obnovu jiných těžebních provozů v okolí, případně i těžba v jiných regionech. Předpokládá se, že se v zemi nachází také značná ložiska lithia a probíhají první průzkumné práce. Rozsáhlá je těžba a výroba stavebních hmot, zahrnujících vápenec, různé druhy kamene či cihlářské hlíny. V zemi je několik velkých cementáren vlastněných zahraničními skupinami, které jsou potenciálními odběrateli např. strojírenských technologií. Bosna a Hercegovina hledá také zájemce o koncese na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu. V případě zahájení komerční těžby je možné očekávat investice do infrastruktury na jejich dopravu, zpracování a skladování.

Významným sektorem ekonomiky Bosny a Hercegoviny je těžba uhlí a jeho využití při výrobě elektrické energie. České firmy jsou zde vnímány jako tradiční dodavatelé technologií. Příležitosti mohou perspektivně vznikat v souvislosti s potřebnými investicemi do modernizace těžebních provozů a rozšiřování mechanizace. Skutečně realizovaných zakázek je však malé množství. Investice do nových technologií brzdí problémy s efektivitou řízení veřejných podniků, které doly vlastní, a v posledních letech také špatně nastavený mechanismus veřejných zakázek.

Na místním trhu je poptávka po plemenném skotu z ČR. České šlechtitelství zde má velmi dobrou pověst. Silnými sektory potravinářské výroby v Bosně a Hercegovině jsou drůbežářství a zpracování masa. Ty se mohou stát potenciálními odběrateli technologií od českých dodavatelů. Bosna a Hercegovina je také významným producentem včelích produktů.

Nejvýznamnější zemědělskou komoditou, která se do Bosny a Hercegoviny dováží z ČR, je plemenný skot. Místní chovatelé mají zájem o zlepšování genetické hodnoty stád a česká genetika zde má velice dobrou pověst. Dovozy jsou realizovány prostřednictvím místních soukromých obchodníků, nebo jsou v některých případech kupci i přímo místní úřady.

Bosna a Hercegovina je významným producentem a vývozcem drůbežího masa a produktů z něj. Jedná se o nejvíce konkurenceschopné odvětví domácího zemědělského a potravinářského průmyslu. Významnou příležitost tak představuje možnost dodávek technologií pro chov drůbeže. Teprve nedávno se pro vývoz drůbežího masa z Bosny a Hercegoviny otevřel trh EU. Je tak možné očekávat zájem domácích chovatelů investovat do rozvoje chovů a nákupu nového vybavení. V r. 2020 narostla hodnota vyvezených produktů z drůbežího masa o 75 %, přičemž většina tohoto zboží směřovala do sousedního Chorvatska.

Většina červeného masa pro místní trh se dováží. V Bosně a Hercegovině působí řada domácích firem zabývajících se bouráním zejména hovězího masa. Existuje proto potenciál v oblasti dovozu zařízení pro zpracování masa. Rozvoj domácích chovů by si vyžádal investice do moderního vybavení chovů a automatizovaných řešení. Zatím mu ale brání strukturální problémy domácího zemědělství.

Velmi rozšířené je včelařství, které produkuje jak med, tak např. vosk či včelí jed pro farmaceutický průmysl. Potencionální příležitosti tak existují v oblasti prodeje pokročilých technologií pro včelaře.

Rychlý růst exportně orientovaného sektoru IT (zaměstnává již asi 3,5 tisíce osob) vytváří příležitosti pro technologická partnerství se zahraničními firmami. Země má značné potřeby v oblasti digitalizace malých a středních podniků, pozvolna probíhá digitalizace státní správy. Očekávány jsou veřejné zakázky na inteligentní dopravní systémy. Pandemie dala impulz rozvoji zatím zaostávajícímu sektoru e-commerce – vznikly příležitosti pro vstup na trh online prodeje i dodávky řešení pro online prodej. Bosna a Hercegovina nabízí vhodné podmínky pro investice do sektoru sdílených služeb.

Rychle narůstá domácí IT sektor. Většinou se jedná o domácí firmy, či v některých případech dcery středně velkých zahraničních společností, které svůj úspěch zakládají na nízkých nákladech na pracovní sílu a nabízí příležitost pro mladé vysoce kvalifikované zaměstnance. Firmy jsou převážně orientovány na poskytování služeb korporátní klientele na zahraničních trzích. Počet osob zaměstnaných v sektoru IT prudce narůstá. Zatím je nedostatečně prozkoumán potenciál spolupráce s českými firmami. Šanci na úspěch by měly pokročilé produkty, které domácí firmy zatím nedokážou nabídnout a které zároveň mají konkurenční výhodu vůči standardním řešením mezinárodních softwarových firem. Pro úspěšný vstup na trh je vhodné spolupracovat s některou z domácích firem. Aktuálním tématem je digitalizace malých a středních firem v oblasti průmyslové výroby. Tyto firmy jsou často exportně orientované a jsou součástí dodavatelských řetězců firem z EU. Aby byly schopny splnit požadavky odběratelů a obstát v konkurenci, musí digitalizovat své firemní procesy. Pozvolna probíhá také digitalizace státní správy. Pro úspěch ve veřejných zakázkách je vhodné spolupracovat s některou z domácích firem, které většinou implementují řešení nakoupená v zahraničí. Ve velkých městech (Sarajevo, Banja Luka) je možné očekávat příležitosti v oblasti inteligentních dopravních systémů, zejména systémů pro řízení dopravy a chytré parkování.

Pandemie covidu-19 dala impulz rozvoji e-commerce. Přestože má Bosna a Hercegovina dobré technické předpoklady pro rozvoj online prodeje (pokrytí internetem, rozšířenost používání PC a chytrých telefonů), místní trh byl v tomto ohledu dosud konzervativní. Během pandemie narostl zájem nabízet produkty a nakupovat přes internet. Technologická úroveň e-shopů je zatím často nízká, trh se ale rychle rozvíjí. Vznikly tak nové příležitosti pro vstup na trh online prodeje či nabídku řešení pro e-shopy. Zajímavým segmentem trhu by se také mohl stát online prodej zboží z Bosny a Hercegoviny do zemí EU.

Velký potenciál má rozvoj sektoru sdílených služeb poskytujícího outsourcing služeb pro vyspělé trhy z Bosny a Hercegoviny. Firmy nabízejí služby např. v oblasti IT, administrativní podpory či marketingu pro klienty zejména v anglicky hovořících zemích, Německu, Skandinávii, ale také na Balkáně. Sektor je v rané fázi rozvoje se značným potenciálem růstu a významnou roli v něm mají i dceřiné firmy českých společností.

Nábytkářství patří mezi nejvýznamnější vývozní odvětví s růstovým potenciálem. V roce 2021 představoval nábytek asi 8 % veškerého vývozu. Příležitosti existují zejména v oblasti dodávek strojů pro zpracování dřeva a výrobu nábytku, a také zařízení pro těžbu dřeva v náročném terénu. Momentálně je v Bosně a Hercegovině velká poptávka po dovozu dřeva ze zahraničí.

Nábytkářství je nejen tradičním, ale také perspektivním odvětvím domácího průmyslu. Většina produkce je určena na vývoz a nábytek patří k nejvýznamnějším vývozním artiklům. Sektor úspěšně prošel i zkouškou prvních měsíců pandemie covidu-19 a dnes spolu s ostatními vývozními odvětvími významně přispívá k hospodářskému růstu Bosny a Hercegoviny.

V Bosně a Hercegovině se vyrábí nábytek pro různé cenové segmenty, od zakázkové výroby pro luxusní designové prodejny na trzích s vysokou kupní silou přes zboží prodávané nadnárodními obchodními řetězci až po subdodávky pro zahraniční výrobce. Mezi zeměmi dovážejícími nábytek z Bosny a Hercegoviny má významné místo i ČR, přičemž velká část tohoto zboží je českými firmami dále prodávána na trzích třetích zemí.

Rostoucí poptávka po místní produkci si vyžaduje investice do rozšiřování a modernizace výrobních kapacit. V Bosně a Hercegovině proto existují příležitosti pro dodávky strojů a technického vybavení pro primární i sekundární zpracování dřeva. Uplatnění zde může nalézt také technika pro těžbu dřeva. Zásoby dřeva v lesích jsou rozsáhlé, často se ale těží v náročném horském terénu. Uplatnění tak mohou nalézt moderní manipulační zařízení a zařízení pro dopravu v těžko prostupném terénu.

Další rozvoj nábytkářského průmyslu je limitován tím, že domácí trh není schopen výrobce dostatečně zásobovat dřevem. Je zde proto velká poptávka i po dovozu dřeva ze zahraničí, vč. ČR.