Sýrie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Mezi zásadní potřeby země patří zajištění pitné, hygienicky upravené vody z místních vodních zdrojů, obnova zavlažovacích systémů a obnova zavádění moderních postupů do odpadového hospodářství. V Sýrii je velká poptávka po úpravnách pitné vody, čistírnách odpadních vod – průmyslových i splaškových. V odpadovém hospodářství se uplatní spalovny komunálního odpadu, recyklační zařízení nebo technologie na zpracování odpadu, při nichž vzniká vedlejší produkt či další surovina pro jinou výrobu.

Konflikt, který v Sýrii trvá již více než jedenáct let, zničil vodohospodářské podniky a infastrukturu po celé zemi. Na syrském trhu je transfer nejnovějších technologií a přístupů k řešení problematiky úpravy a distribuce pitné vody ke koncovým uživatelům jedním ze základních předpokladů pro dosažení obnovy válkou zdecimované země. Kvalita pitné vody a nakládání s ní je velmi nízká. Dle dostupných analýz stavu vodního hospodářství v Sýrii je známo, že přístup ke zdravotně nezávadné vodě nemá v zemi více než půl milionu obyvatel. Země navíc stále trpí devastací vodohospodářské infrastruktury, která byla způsobena válečným konfliktem. Ten má za následek jednak primární devastaci jak zdrojů pitné vody, tak sekundární kontaminaci podzemních a povrchových vod prostřednictvím nefunkčního systému čištění a vypouštění odpadních vod. Vzhledem ke své geografické pozici má Sýrie velké procento vodou vyprahlých oblastí. Naprostou většinu území vyplňuje vyprahlá pouštní plošina, rozdělená řekou Eufrat, což má za důsledek chronický nedostatek vody obecně.

Více než polovina zdravotnických zařízení v Sýrii je zcela mimo provoz nebo funguje jen částečně. Nemocnice čelí kritickému nedostatku léků, lékařských potřeb a vybavení. Domácí produkce léčiv se v důsledku válečného konfliktu prudce propadla a současná výroba zdaleka nepostačuje pokrýt poptávku. Země poptává technologie a know-how na výrobu léků a vakcín, zdravotní zařízení a přístroje, chirurgické nástroje a pomůcky, hygienický materiál nebo zdravotnický nábytek.

Zdravotní systém je kontinuálně oslabován a zatěžován nadále probíhajícím konfliktem, celkovou socioekonomickou krizí a pandemií covidu-19. Tyto skutečnosti se pak negativně odrážejí jednak ve špatné dostupnosti a kvalitě zdravotnických služeb a jednak v celkovém fyzickém a duševním stavu místní populace. V roce 2022 bude dle odhadů 12,2 milionů lidí potřebovat zdravotnické služby, což je více než polovina z cca 20,5 milionů obyvatel Sýrie. Základní infrastruktura zdravotnických služeb vyžaduje rozsáhlou údržbu a obnovu, aby bylo možné zajistit základní úroveň poskytovaných služeb.

Kvalita poskytované péče je stále více ohrožována poruchovým či zastaralým lékařským vybavením. Absence zdravotnického materiálu, léčiv a vůbec celkových zásob potřebných ke zdravotní péči je alarmující. Mnozí lidé nemají přístup k lékařské péči a pomoc se jim od mezinárodních organizací v dostatečné míře nedostává. Probíhající socioekonomické a politické krize, které byly dále ovlivněny pandemií covidu-19, nadále zatěžují systém poskytování zdravotnické péče. Zdravotní potřeby se zvýšily. Základní dodavatelské řetězce zdravotnického vybavení, materiálu a život zachraňujících léků byly zcela narušeny.

České firmy, které se zabývají výrobou zdravotnického materiálu, poskytují technologii a know-how na výrobu léků a vakcín, zdravotní zařízení a přístroje, chirurgické nástroje a pomůcky, hygienický materiál, zdravotnický nábytek mohou najít v tomto sektoru velmi dobré uplatnění.

Možnost uplatnění pro české exportéry je především v dodávce zemědělských surovin, techniky (traktory, secí a sklízecí stroje, mechanizace pro práci s půdou), veterinárních klinik, zpracovatelských závodů, zavlažovacích systémů, studen atd. Další vhodnou a perspektivní možností jsou umělá hnojiva určená především pro obiloviny. Země poptává také zařízení masného průmyslu, mlékáren, stroje pro průmyslovou výrobu potravin, plnící, balící a etiketovací linky, genetický materiál pro chov hospodářských zvířat a sladkovodních ryb.

Od začátku konfliktu v Sýrii trpí zemědělský sektor mnoha obtížemi, včetně nedostatku a vysokých cen hnojiv a pesticidů. V důsledku toho vzrostly náklady na zemědělství a je velmi obtížné tyto výrobní náklady pokrýt. Došlo ke zničení rozsáhlých oblastí zemědělské půdy v důsledku občanské války, zejména pak v rurální oblasti okolo Damašku, Homs, Hamá, Idlíb a podél syrského pobřeží.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že obnova zemědělské výroby v Sýrii si vyžádá investice ve výši přibližně 11 mld. USD v následujících třech letech. Válečný konflikt se negativně projevil na celé zemědělské infrastruktuře – byly zničeny sklady zemědělských surovin, zemědělská technika (traktory, secí, sklízecí, půdozpracující stroje), veterinární kliniky, zpracovatelské závody, zavlažovací systémy, studny atd. Syrské zemědělství je aktuálně zasaženo značným nedostatkem umělých hnojiv určených pro obiloviny. Dále se poptává zařízení masného průmyslu, mlékáren, stroje pro průmyslovou výrobu potravin, plnící, balicí a etiketovací linky, genetický materiál pro chov hospodářských zvířat a sladkovodních ryb.

Obnova poničené země bude vyžadovat stavební práce ve všech provinciích Sýrie, kde byla poškozena veškerá infastruktura. Potřeba budou zejména technologie na výrobu stavebního materiálu (cihelny), moderní stavební komponenty – okna, izolační materiály, plastový materiál, dobrá příležitost se také nabízí pro výrobce prefabrikovaných montážních domů, drtičů a třídičů.

Tento sektor zažívá v Sýrii rychlý růst s velkým potenciálem pro případné české exportéry. Odhaduje se, že rekonstrukce syrských měst si vyžádá přibližně 300 až 400 mld. USD a jejich obnova potrvá roky. Byla zničena až třetina infrastruktury země, poničeno 70 % elektrické sítě, zásoby paliva a vody, poškozeny vládní budovy včetně školních a zdravotnických zařízení, klinik a ambulancí. Celá řada obytných čtvrtí byla válečným konfliktem zničena zcela. Všechny tyto poničené budovy, pozemní komunikace, průmyslové budovy, veřejné stavby atd., budou potřebovat zcela kompletní rekonstrukci. Poptávka je zejména po technologiích na výrobu stavebního materiálu (cihelny), dále je zájem o moderní stavební komponenty – okna, izolační materiály, plastový materiál, dobrá příležitost se nabízí pro výrobce prefabrikovaných montážních domů. Obdobně nabízí místní trh zajímavou příležitost pro dodavatele technologií pro cementárny, jejichž současná výrobní kapacita je nedostatečná. Potřeba likvidace stavební suti vytváří poptávku po drtičích a třídičích.

S celkovou obnovou válečným konfliktem poničené země a zvýšenou stavební aktivitou souvisí poptávka po nákladních vozech a traktorech v rámci obnovy agrárního hospodářství a infastruktury. Sýrii rovněž dlouhodobě sužuje nedostatek kvalitních osobních automobilů.

Tento sektor zaznamenává pravděpodobně nejrychlejší obnovu svých výrobních kapacit. Syrský automobilový průmysl tvoří v naprosté většině montážní závody. Jejich provoz se postupně obnovuje od roku 2017. Jednotlivé součásti (karosérie, podvozky, plasty) jsou dováženy do místních montoven zejména z Číny a Íránu, ale nadále existuje výrazná poptávka po znovuzavedení obchodní spolupráce s českými automobilkami (je zaznamenán velký nedostatek nákladních vozů a rovněž traktorů, ale i osobních automobilů), které před válečným konfliktem měly velmi silnou pozici na syrském trhu. Poptávku také tvoří obráběcí stroje, lisy a svářecí stroje.

Doly na těžbu fosfátu jsou již v plném provozu. Zvýšení těžebních výkonů závisí na úrovni zpracovatelských provozů, transportních kapacitách (kolejová doprava, produktovody, pozemní přeprava) a podobně. Zájem je o povrchové důlní těžební stroje, důlní exkavátory, drtiče, vrtací stroje, kombajny, mísičky, třídičky, dopravníky průmyslové výtahy, bagry, jeřáby, potrubí (ropovody a plynovody), čerpadla a nákladní vozy.

Odborné výzkumy v oblasti těžby potvrzují, že existuje velký potenciál pro existenci důležitých zásob ropy a zemního plynu v pevninské Sýrii i v teritoriálních vodách Sýrie.

Ropný průmysl je však nadále ve velmi špatné kondici a dosud se nevzpamatoval z válečných událostí. Sýrie je v současnosti 27. zemí na světě v produkci ropy s objemem cca 400 tis. barelů denně, přičemž tento objem se spotřebovává především lokálně a pouze část se vyváží do zahraničí za účelem zpětného dovozu jejích derivátů. Kromě stávajících vrtů v Hasace a Deir Ez-Zaur bylo v moři u syrského pobřeží objeveno velké množství ropy a plynu, pro jejichž těžbu bude v budoucnosti potřeba značnou revitalizaci veškeré technologie za značného přispění především zahraničních výrobků.

V plynárenském odvětví nadále dochází k postupné obnově těžby zemního plynu a produkce dosahuje nyní cca 28 miliard m ³ ročně. Těžba byla obnovena na mnoha polích v provincii Homs, dále byly obnoveny vrty na severu a jihu. Státní firma Syrská plynárenská společnost (Syrian Gas Company) dále oznámila, že se podařilo obnovit těžbu plynu na poli Debesian-1 (250 tis. m ³ /den) nacházející se v západní části v provincie Raqqa. Veškerá domácí produkce vytěženého plynu je spotřebována v energetickém sektoru na výrobu elektrické energie.