Mongolsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

V zemědělském sektoru je zaměstnáno téměř 30 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Mongolska a na HDP se podílí asi 14 %. V Mongolsku se produkuje velmi omezené množství kravského mléka, což je způsobeno extenzivní formou chovu skotu (pastevectvím). Kvůli klimatickým změnám chce země snižovat počty skotu, přecházet k intenzivnímu chovu a zvyšovat mléčnou produkci. České firmy se mohou ucházet o dodávky technologií v oblasti zpracování masa a mléka, ale také malé zemědělské techniky.

V Mongolsku se produkuje velmi omezené množství kravského mléka, což je způsobeno extenzivní formou chovu (pastevectvím) skotu. Nově se diskutuje potřeba snížit enormní počty skotu z důvodu klimatických změn, i to je důvod, proč by mongolští pastevci měli přecházet k chovu intenzivnímu, zvyšovat mléčnou produkci. Velké místní společnosti, často s podporou státu, se začínají zaměřovat na rozvoj intenzivní produkce mléka formou ustájení chovů a zakládání farem.

Pro rozvoj zemědělství a potravinářského průmyslu mongolská vláda na rok 2022 vyčlenila prostředky v přepočtu 1,8 mld Kč. 85 % z celkové částky půjde na financování vybudování průmyslového parku na živočišnou výrobu ve městech Darchan a Chovd. Zbytek peněz půjde do ostatních provincií, kde se mají vybudovat závody na výrobu sýrů (zejména v provincii Chuvsgul) a masa.

Příležitosti se pro české společnosti nacházejí v budování uzavřených chovů pro mléčný a masný skot, mlékáren, zpracování krmných plodin a směsí, investice do veterinárně schválených výroben s kvalitními dojicími či porážecími a porcovacími technologiemi, investice do zařízení na výrobu mléčných či masných výrobků. Rozvíjet se bude i výstavba masokombinátů, chladírenských a mrazírenských skladů. Mongolsko má zájem o dovoz zemědělské techniky pro prvovýrobu, např. o traktory, a to jak pro zemědělství, tak lesnictví.

Současná regionální letiště jsou zastaralá, nevyhovují požadavkům na spojení mezi hlavním městem, vzdálenými regiony a těžařskými centry. Mongolská vláda si v rozvojovém plánu země vytyčila cíl postavit až 5 regionálních letišť (Dornod, Chovd, Uvs, Murun a Undurchaan), modernizovat další dvě letiště a povýšit je na mezinárodní. V Mongolsku není řešena záchranná nebo požární letecká služba, chybí vrtulníky a heliporty. Rozvíjí se také segment malého civilního letectví, které chce nabízet komerční dopravu a amatérské létání. Mongolsko je svou rozlehlostí a nedostatečnou a zastaralou letištní infrastrukturou vhodným místem pro nabídku unikátního modulárního systému regionálních letišť. Poptávka je také po menších transportních letadlech určených pro regionální dopravu.

V Mongolsku je oficiálně registrováno 24 letišť (20 státních, 4 soukromé). Pro mezinárodní přepravu slouží dvě letiště v Ulánbátaru, z nichž jedno zahájil provoz teprve nedávno (červenec 2021). Regionální letiště jsou zastaralá, nevyhovují požadavkům na spojení mezi hlavním městem, vzdálenými regiony a těžařskými centry. V regionech se navíc počítá se zakládáním nových průmyslových center. Vládní rozvojový plán počítá s modernizací stávajících regionálních letišť (Dornod, Chovd, Uvs, Murun a Undurkhaan).

V letech 2021–2024 se mají nejprve modernizovat a upgradovat na mezinárodní letiště v Čoibalsanu (provincie Dornod) a Murunu (provincie Chuvsgul). Předpokládaná investice je 650 mil. Kč. V Mongolsku není řešena záchranná nebo požární letecká služba, chybí vrtulníky a heliporty. Rozvíjí se také segment malého civilního letectví s cílem komerční dopravy a amatérského létání.

V leteckém průmyslu by se české firmy mohly uplatnit při dodávkách mobilních, modulárních letišť a moderních letištních systémů pro regionální letiště a při dodávkách menších letounů. Perspektivní se jeví spolupráce zejména s privátními operátory vnitrostátních linek (Hunnu Air, Eznis Airways nebo Aero Mongolia). Tito dopravci se v současnosti zajímají o nákup letadel vhodných pro provoz vnitrostátních leteckých spojů (přeprava osob i nákladu).

Většina elektrické a tepelné energie v zemi se vyrábí v tepelných elektrárnách. V malé míře jsou využívány vodní, větrné či solární zdroje. Poptávka přesahuje výrobní možnosti země o 30 %. S očekávaným růstem těžebního průmyslu je žádoucí do roku 2030 zdvojnásobit produkci elektrické energie. Provinční vlády nabízejí významné zakázky na dostavbu elektráren (zejména uhelných). Zájem je i o dodávky kogeneračních jednotek, plynových zásobníků a chytrých elektroměrů.

Diskutovaná je vize zapojení Mongolska do tzv. východoasijského gridu, formou exportu energie ze solárních elektráren v gobijských oblastech Mongolska do ČLR. Díky 300 slunečným dnům v roce a intenzitě slunečního záření má země výrobní potenciál až 11 GW ze slunečního zdroje.

V současné době se pracuje na mnoha projektech, které by umožnily energetickou soběstačnost Mongolska. Na rok 2022 mongolská vláda plánuje rozšířit výkon v elektrárnách Tavantolgoi – 450 MW, Amgalan, Elektrárna č. 2 a 3, a Čoibalsan – 50 MW. Stavět se budou vodní elektrárny o výkonu 90 MW v somonu Erdeneburen a 50 MW v provincii Chovd. V plánu jsou také projekty na zlepšení propojení dosavadní elektrické sítě, které sníží ztráty při přenosu, umožní integraci obnovitelných zdrojů do energetické soustavy a sníží dopad na životní prostředí. Jedním z takových projektů je stavba dvouokruhového 220 kV vedení Čoir – Sainšand o délce 220 km, rozvodny 220/110/35 kV v Sainšand/u a rozšíření 220 kV rozvodny Čoir.

Mongolská vláda bude zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie v zemi. Potvrzené jsou dva projekty na výstavbu větrných elektráren s výkonem 15 MW a čtyři projekty na instalaci fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 35 MW.

Čeští dodavatelé mohou nabízet technologie na využití odpadního tepla pro stavbu elektráren, zauhlování a automatizaci řízení tepelných elektráren, dodávky komponentů přenosové sítě, měřicí systémy do energetických sítí v hlavním městě Ulánbátaru i v regionech. České podniky se rovněž mohou zapojit do výstavby vodních a solárních elektráren.

Prioritou vlády a regionálních správ je zabezpečení nových zdrojů pitné vody, jejich ochrana a příslušná infrastruktura pro rychle rostoucí Ulánbátar a další provincie. Výstavba čistírny odpadních vod je plánována pro projekt nového průmyslového technologického centra Emmelt a komplex koželužen v Darchanu. Ve vodohospodářství jsou činné mezinárodní organizace, např. americká Millenium Challenge Corporation implementuje dlouhodobé projekty v Ulánbátaru a jejím okolí za 340 mil. USD. Příležitosti se pro české firmy nacházejí v odpadovém hospodářství (sběr, svoz, třídění a následné využití odpadu).

Nové zdroje pitné vody, jejich ochrana a příslušná infrastruktura pro rychle rostoucí Ulánbátar jako i pro řadu míst v provinciích jsou prioritou vlády i regionálních správ. Jurtoviště na okraji hlavního města, kde žijí statisíce obyvatel, nejsou připojena na centrální vodovodní a kanalizační systém.

Mezinárodní organizace, jako jsou Evropská banka pro obnovu a rozvoj, EU nebo také americká MCC (Millennium Challenge Corporation) v Mongolsku realizují projekty ve vodohospodářství (zabezpečení udržitelných zdrojů pitné vody, budování čistíren odpadních vod, zpracování odpadu atd.). Americká Millenium Challenge Corporation v rámci kompaktního programu na snížení chudoby a zajištění růstu vytipovala pro Ulánbátar dva hlavní vodohospodářské projekty, na něž vyčlenila 7,5 mld. Kč. V rámci projektů budou vystaveny zásobárny vody, které zamezí vysychání řeky Tuul a zajistí zdroje pitné vody (pro Ulánbátar) z této řeky i v obdobích sucha, dojde k navýšení počtu studničních celků (wellfields).

V Ulánbátaru je potřeba pokračovat ve výstavbě čističek odpadních vod. Téměř neřešené je odpadové hospodářství, týká se tuhých komunálních odpadů, ale i nebezpečných odpadů (např. generovaných těžebním průmyslem). Pro české firmy z toho vyplývají příležitosti v odpadovém hospodářství (sběr, svoz, třídění a následné využití), výstavba čistírny odpadních vod, a to nejen prostřednictvím účasti na státních zakázkách, ale také investic soukromých malých a středních průmyslových podniků, které nebudou nadále napojeny na centrální čističky, ale od roku 2019 musejí mít i svou vlastní menší čističku. Mezinárodní organizace často vypisují tendry na najímání konzultantů pro technickou spolupráci (vypracování studie proveditelnosti apod.), čehož mohou využít české poradenské firmy z oboru. Do Mongolska lze dodávat i mobilní protipovodňové zábrany.

Mongolská vláda využila pandemii k zesílení poptávky po přímé finanční podpoře od zahraničních donorů. Část grantů a úvěrů plánuje využít na nákupy techniky a přístrojů k modernizaci zdravotnických zařízení. Více než 40 mil. USD ze státního rozpočtu bude vynaloženo na výstavbu a modernizaci nemocnic. Zdravotnictví chybí kritická infrastruktura, vybavení JIP, operačních sálů, diagnostické přístroje či sterilizátory.

Pandemie covidu-19 zvýraznila slabiny a poukázala na zanedbanost mongolského zdravotního systému. Převážná většina místních zdravotnických zařízení je nedostatečně vybavena zdravotnickou technikou, a to téměř na všech úrovních péče. V Mongolsku se rozvoj zdravotnictví podporuje i z dárcovských zdrojů a jedním z projektů je např. i zajištění základní péče rodinám ze vzdálených oblastí. Mongolská vláda alokovala 930 mil. Kč ze státního rozpočtu na výstavbu nových zdravotnických zařízení a modernizaci stávající infrastruktury. Do Mongolska mj. na rozvoj zdravotnictví plyne i přímá podpora EU, která do mongolského rozpočtu poskytne 1,35 mld. Kč na období 2021–2024.

V Ulánbátaru má vzniknout nové kardiologické a transplantační centrum, ve vzdálenějších regionech budou zřízeny pohotovosti. Kromě standardní lékařské techniky a vybavení nemocnic se budou rozvíjet služby spojené s využitím moderních technologií pro přenos dat o aktuální zdravotní kondici pacienta. Vzniknout má nová nemocnice s kapacitou 300 lůžek v Bayanzurkh, jednom z devíti okresů (největší) Ulánbátaru, který leží na jihovýchodě města. V provincii Chovd a Uvs se budou modernizovat a vybavovat spádová zdravotnická zařízení.

Mongolská vláda si ve svém programovém prohlášení dává za cíl zlepšit kvalitu a dostupnost zdravotní péče a služeb, zvýšit dostupnost lékařských kontrol a péče doma přímo u pacienta. Program rozvoje zdravotnictví počítá s ambiciózním plánem do čtyř let vybudovat nová moderní národní diagnostická a léčebná centra: Národní transplantační centrum, Národní kardiovaskulární centrum, Nemocnici tuberkulózy, Národní centrum gerontologie, Centrum popálenin a také mají vzniknout další pobočky Národního centra pro přenosné nemoci a Národního centra pro léčbu rakoviny.

Díky velkým vzdálenostem a malé hustotě osídlení budou zajímavá mobilní řešení zdravotnické péče. České firmy se mohou ucházet v dodávkách zdravotnické techniky a materiálů (vybavení JIP, operačních sálů, diagnostických přístrojů, sterilizátorů atp.).