Libanon, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Probíhající ekonomická krize, přetrvávající pandemie koronaviru a výbuch v bejrútském přístavu v srpnu 2020 akcentují akutní potřebu zvyšování kvality zdravotní péče v zemi. Libanon má nedostatek léků, byť je od prosince 2021 dovoz farmaceutik do země významně usnadněn. Je třeba modernizovat zdravotnická zařízení, včetně odborného zaškolení zdravotnického personálu a výměny profesních znalostí na mezinárodní úrovni.

Libanonskému zdravotnickému systému dominuje soukromý sektor, který se zaměřuje spíše na nemocniční léčebnou péči (48 % celkových výdajů na veřejné zdraví) než na primární a preventivní zdravotnická opatření. V roce 2020 se do Libanonu dovezlo zdravotnické vybavení v hodnotě 200 milionů USD, z toho 27 % bylo původem z USA. I v době přetrvávající ekonomické krize v zemi se dovoz zdravotnického zařízení v roce 2021 pohyboval na úrovni 152 milionů USD, zatímco reálný HDP na hlavu klesl o 37,1 %.

Libanon dováží přibližně 95 % svých farmaceutických produktů a ročně za ně utratí více než 1 miliardu dolarů. Podle libanonské celní správy dosáhl celkový dovoz léčiv do Libanonu v roce 2020 1,184 miliardy dolarů, z toho 120 milionů dolarů bylo ze Spojených států a v roce 2021 dosáhla úroveň dovozů 820 milionů dolarů.

Hlavními dovozci léčiv do Libanonu jsou Německo (17 %), Švýcarsko (10 %), Spojené státy (9 %), Francie (9 %), Irsko (6 %) a Itálie (4 %).

Velká část libanonského obyvatelstva dostává zdravotní péči od ministerstva veřejného zdraví, které nakupuje léky od místních dovozců, nabízí je pacientům a proplácí účty za nemocnice. Pro mezinárodní farmaceutické společnosti je Libanon dlouho malým, ale důležitým exportním trhem. Až donedávna, s přibližně 50 % celkových výdajů na zdravotní péči a přibližně 3,5 % HDP, patřily výdaje země na léky k nejvyšším v regionu Středního východu.

Plán libanonské vlády na řešení krize ve zdravotnickém sektoru se v roce 2021 zaměřil na zlepšení přístupu ke komplexní primární zdravotní péči (PHC) pro všechny obyvatele, včetně nejnižší příjmové kategorie (i syrské a palestinské uprchlíky) prostřednictvím finančních dotací ve formě:

• poskytování bezplatné léčby chronických onemocnění,
• poskytování léků na akutní onemocnění, zdravotnických potřeb a komodit pro reprodukční zdraví,
• poskytování bezplatného očkování všem dětem do pěti let,
• bezplatné vakcinace proti covidu-19 (prioritním skupinám),
• zlepšení přístupu k nemocničním službám včetně pohotovosti,
• zvýšením přístupu k informacím o zdravotní péči pro nejzranitelnější dospívající a mládež.

Zdravotní péče v Libanonu byla po dlouhá léta na vysoké úrovni, ale od roku 2019 trpí i zdravotnický sektor akutním nedostatkem finančních prostředků nejenom na nákup zdravotnických potřeb, ale i na adekvátní platové ohodnocení zdravotnického personálu a lékařských specialistů. Nemocnice a zdravotnická zařízení potřebují celkově modernizovat.

Česká republika dlouhodobě aktivně podporuje libanonský zdravotnický sektor (MEDEVAC, vázané peněžní dary, humanitární pomoc), díky čemuž mají české výrobky v zemi velmi dobrý zvuk a česká kvalita zdravotnických výrobků je vysoce ceněna. Dlouhodobá česká podpora zdravotnického sektoru v zemi výrazně usnadňuje i komerční vstup českých výrobců a exportérů zdravotnického zařízení.

Navíc v prosinci 2021 bylo vydáno rozhodnutí libanonského ministra zdravotnictví o zjednodušení dovozních podmínek pro léky a farmaceutika již certifikované v EU, USA a WTO. Tyto léčiva mohou být dováženy do země bez zdlouhavého testování a licenčních řízení.

V Libanonu se v posledních letech několikanásobně zvýšila poptávka po potravinových doplňcích, vitaminech a organických produktech, kterých je na trhu nedostatek, čím se také otevírá prostor pro české exportéry ve farmaceutickém průmyslu.

Libanon si vysoce cení i odbornosti českých lékařů a má zájem o odborná školení či výměnné odborné stáže.

Prioritou vlády je modernizace stávající energetické sítě v Libanonu, včetně privatizace státních podniků. Mezinárodní společenství plně podporuje snahy libanonské vlády k diverzifikaci zdrojů energie: odklonu od fosilních paliv k zeleným alternativám. Libanon plánuje intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie, včetně instalace nových přenosových soustav a výstavby vodních zdrojů elektřiny.

Energetická soustava Libanonu je nedostatečná a ve velmi špatném stavu a nestačí pokrýt aktuální poptávku po energiích, což je největší brzdou ekonomiky země. Libanon již dlouho čelí nedostatku elektřiny. Efektivní kapacita libanonského energetického systému je dnes méně než dvě třetiny poptávky (3,5 gigawatů), z čehož vyplývá deficit 1,5 gigawattů. V některých částech země je elektřina dostupná jen 2 hodiny denně a generátory se staly nezbytným vybavením všech veřejných i obytných budov. Státem subvencovaná elektřina je levná (sazby se nezměnily od roku 1994), zatímco náklady na provoz naftových generátorů jsou velmi vysoké a v současné hospodářské situaci v zemi pro mnohé obyvatele nedostupné.

Státní energetická společnost, která v současnosti provozuje pouze dvě tepelné elektrárny, má monopol na výrobu, přenos a distribuci energie v Libanonu; ztráty této společnosti tvoří 40 procent libanonského státního dluhu. V důsledku nedostatku finančních prostředků byla v roce 2021 nucena snížit produkci energie z 1250 na 1050 MW.

Vzhledem ke geografické poloze Libanonu a válečnému stavu v sousedních zemích je v současné době země odkázaná jenom na vlastní výrobu (zdroj) elektřiny.

Dlouhodobým cílem vlády je do roku 2030 zabezpečit 30% potřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. S více než 300 dny slunce ročně a potenciálem větrné energie 6,1 gigawattů je Libanon vhodný pro obnovitelné zdroje, chybí však kapitál a vhodný regulační rámec.

V současnosti probíhá rehabilitace ropovodu a plynovodu Jordánsko–Sýrie–Libanon s předpokladem zprovoznění ve druhém pololetí 2022.

Vzhledem k zastaralé a na dnešní dobu úplně nevyhovující přenosové síti v Libanonu vidíme příležitosti pro české firmy v projektech spojených s výstavbou nového elektrického vedení, distribučních sítí, trafostanic a řídicích center.

Zajištění přístupu k nezávadné pitné vodě je prioritou jak libanonské vlády, tak všech mezinárodních organizací působících v zemi. Plánuje se výstavba čistíren odpadních vod po celém území země, dále výstavba skládek komunálního odpadu, rekonstrukce vodovodních a kanalizačních systémů v Bejrútu, připravují se projekty na odsolování mořské vody pro další komerční použití. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblasti dodávek zařízení pro likvidaci a zpracování komunálního odpadu včetně recyklace.

Odpadní průmysl:

Téma zpracování a recyklace odpadů se v posledním období dostává v Libanonu do popředí nejenom na národní úrovni, ale i mezi mezinárodními donory. Produkce odpadu v Libanonu v průběhu posledních let výrazně vzrostla především v důsledku urbanizace, přílivu uprchlíků a zvyšujícího se počtu obyvatel. Nakládání s pevným odpadem je zásadní pro ochranu životního prostředí a ochranu lidského zdraví. V poslední době je Libanon svědkem krize v sektoru nakládání s odpady, která má za následek rozmach satelitních skládek a spálenišť po celé zemi, což má negativní dopady na zdraví obyvatel, ekonomiku a životní prostředí.

Libanonci produkují 1,05 kg (6500 tun v zemi denně) pevného odpadu na osobu denně. Libanon utrácí 154,5 USD za správu každé tuny pevného odpadu. V průměru Libanon utratí za nakládání s pevným odpadem přibližně 420 milionů USD ročně, zatímco země jako Jordánsko a Tunisko utratí 48 až 54 milionů dolarů ročně.

Náklady na znečištění životního prostředí nelegálním ukládáním odpadů a spalováním odpadu představují přibližně 10 milionů USD ročně a náklady na degradaci životního prostředí v důsledku nesprávného nakládání s pevným odpadem jsou 66,5 milionů USD ročně.

Vylepšené postupy nakládání s odpady, jako je recyklace a kompostování, by mohly ušetřit 74 milionů USD ročně. V současné době jde asi 85 procent pevného odpadu na otevřené skládky nebo skládky. Důvodem je silný nedostatek finančních prostředků na komunální úrovni, která v rozvinutých zemích spravuje a provozuje lokální spalovny. Spalování odpadu je energeticky velmi náročný proces a vzhledem k tomu, že Libanon trpí akutním nedostatkem energií, zůstávají veškeré vládní plány a záměry na výstavbu spaloven nadále jenom na papíře.

Libanon potřebuje pomoc v první řadě v zaměření na třídění odpadu a následně odborným kompostováním a recyklací (jenom 12% všeho pevného odpadu nelze dále recyklovat, či kompostovat).

Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblasti dodávek zařízení pro likvidaci a zpracování komunálního odpadu včetně recyklace. Vzhledem k stávající hospodářské krizi v Libanonu a finanční náročnosti podobných projektů stojí za úvahu vytvoření twinningového programu se zapojením českých odborníků v oboru, a to buď na dvoustranné, nebo mnohostranné evropské úrovni.

Vodohospodářský průmysl:

Libanon čelí smutnému paradoxu: zatímco je jednou z mála zemí regionu bohatých na vodní zdroje, až 70 % přírodních zdrojů vody v Libanonu je kontaminováno bakteriemi. Podle aktuálního vládního investičního programu je 71 % domovních odpadních vod vypouštěno do přírodního prostředí bez jakékoli formy čištění. Jedná se o více než 300 milionů metrů krychlových kontaminovaných odpadních vod, které končí ve vodonosných vrstvách (převážně krasové povrchy Libanonu), nebo v moři.

Vodní krize v Libanonu představuje nejenom trvalé náklady na životní prostředí, ale i náklady na dodatečnou zdravotní péči, jakož i zvýšené náklady na ekonomiku.

Ministerstvo veřejných prací vypracovalo desetiletý plán pod názvem „Národní vodohospodářská strategie“ s cílem optimalizovat vodní zdroje a umožnit lepší hospodaření. Byla schválena v roce 2012. Při přípravě však strategie vycházela z předpokládaného počtu obyvatel 5,3 milionu v roce 2020, ale příliv uprchlíků v roce 2015 zvýšil ve stejném roce číslo na odhadovaných 5,9 milionu obyvatel. Strategie byla aktualizována v roce 2019 s podporou Libanon Crisis Response Group prostřednictvím shromažďování údajů a analýz o vodohospodářských a odpadních službách. Libanonské Rotary kluby vyvinuly projekt instalace UV systémů filtrace vody pro pitnou vodu ve všech veřejných školách v Libanonu (asi 1200 škol).

K prioritám vládní strategie patří:

• Řízení vodních zdrojů s cílem zvýšení dodávek pitné a užitkové vody využitím přírodních vodních zdrojů a zaměřením na snižování přepravních ztrát. (Lze předpokládat, že poptávka v nejbližších letech vzroste z 1,5 miliardy metrů krychlových v roce 2020 na 1,8 miliardy v roce 2035); zpracováním auditů a bilancí, plánů povodí a integrovaného hospodaření s vodou; zachycováním dešťové vody, terénními úpravami pro zadržování vody.
• Čištění a opětovné použití odpadních vod: domácí, komerční, průmyslové čištění odpadních vod. V současnosti vyvíjí největší aktivity v této oblasti v Libanonu německá agentura KFW. Českým firmám doporučujeme navázat pracovní kontakt právě s touto agenturou s cílem vyhledání možností vzájemné spolupráce českých a německých firem. Libanon potřebuje komplexní dodávky technologií čištění odpadních vod.
• Udržitelné zemědělství: vodní zavlažování, akvaponie. Příležitost pro české firmy vidíme v dodávce technologických zařízení, odborných školení navazujících na dlouholeté působení českých firem v regionu BVA (Sigma).

Válečný stav s Izraelem a zhoršující se bezpečnostní napětí v zemi poskytuje příležitost pro české výrobce špičkové speciální techniky k navázání spolupráce se všemi silovými složkami Libanonu (policie, armáda, speciální jednotky). Trvá poptávka po bezpečnostních skenerech, dopravních prostředcích, detektorech výbušnin či munici. Vzhledem k tradiční spolupráci zbrojařských firem z ČR a USA se otevírají možnosti pro vzájemnou spolupráci na libanonském trhu.

Libanonská armáda (Lebanese Armed Forces – LAF) v současné složité hospodářské situaci výrazně přispívá k udržení stability, bezpečnosti a pořádku v zemi. Armáda je složena rovnoměrně ze zástupců všech konfesních skupin obyvatelstva a má celkově 80 000 členů. V roce 2021 činily výdaje na armádu 2 miliardy USD.

Cílem LAF je rozvoj a profesionalizace libanonských ozbrojených sil prostřednictvím hledání způsobů, jak posílit soudržnost, odolnost a stabilitu armády a případně i vnitřních bezpečnostních sil.

Armáda organizuje pravidelná školení a pořádá výměnné stáže jak v USA, tak v Evropě. Česká republika se do podobných akcí v zemi aktivně zapojuje od roku 2015.

Libanonská armáda prochází přerodem v armádu 21. století, který bude umožněn nákupem nových bojových vozidel pěchoty, nových dopravních letadel a moderním systémem protiletecké raketové obrany.

Vzhledem k tomu, že Libanon nemá vlastní obranný průmysl a je v této oblasti stoprocentně závislý na dovozu, skýtá tato realita velké příležitosti pro české zbrojní výrobce. Tyto příležitosti je potřeba rozdělit do dvou skupin: 1. dodávky speciální techniky v souladu s vypisovanými tendry a vyhlašovanými soutěžemi MO Libanonu; 2. dodávky zbraní a munice pro civilní sektor (sportovní zbraně a střelivo), včetně vybavení tréninkových center.

Z důvodu zvýšení bezpečnosti příslušníků libanonské vězeňské služby při realizaci eskort nebezpečných osob, pracuje Libanon v současné době na specifikaci modulárního ochranného kompletu, který bude splňovat propojení balistické a protiúderové ochrany.

Pro zvýšení bezpečnosti na mezinárodním letišti v Bejrútu a nákladních námořních přístavech, zejména v oblasti kontroly a analýzy chemického složení přepravovaných látek ve formě nákladu, poštovních zásilek či v zavazadlech cestujících, potřebuje Libanon moderní technologie založené na principu spektrometrie a rentgenového záření.

V zemi určitě najdou uplatnění modulární zdravotní kontejnery vyvinuté v ČR, ze kterých je možné postavit celou polní nemocnici.

Dále jsou v zemi potřeba bezpečnostní skenery a přístroje pro noční vidění.

Libanon vyhledává inovační řešení, která jsou rychle dostupná a která se umí přizpůsobit koncovému zákazníkovi.

Dopravní infrastruktura Libanonu vyžaduje rozsáhlou modernizaci prakticky ve všech oblastech - pozemní (rekonstrukce a modernizace silničních komunikací), letištní (rozšíření mezinárodního letiště v Bejrútu, modernizace signalizačního zařízení a energetických zdrojů letiště) i námořní dopravy (modernizace přístavů Bejrút, Tripoli, Saida). Po bejrútském přístavu, který zničil výbuch, přebírá hlavní komerční aktivitu přístav v Tripoli, který je potřeba rozšířit kvůli zvýšení kapacity přepravovaných zásilek.

V oblasti dopravní infrastruktury je největším problémem Libanonu neexistence veřejné vnitrostátní dopravy. Obyvatelé jsou odkázáni na soukromou dopravu (vlastní automobily, taxislužby nebo soukromí provozovatelé miniautobusů).

Pobřeží Libanonu v délce cca 250 km bylo v minulosti propojeno železnicí, která byla zničena v průběhu občanské války (1975–1990) a od té doby nebyla nikdy rehabilitována, i přesto, že ve městě Tripolisu stále existuje a z poplatků daňových poplatníků se nadále platí provoz neexistujícího nádraží se 120 státními zaměstnanci… Vláda v posledních letech vypracovala dopravní strategii na oživení železniční dopravy, vybudování železničních tratí kolem celého Libanonu s cílem propojit Libanon dále přes Sýrii až do Iráku. Za nejpravděpodobnější v dnešní krizové situaci v zemi přichází do úvahy rehabilitace železniční tratě mezi Tripolisem a syrským městem Homs. Pro české exportéry se v této souvislosti do budoucna naskýtají možnosti zejména v oblasti modernizace samotné tratě (výhybky, signalizační zařízení).

Libanonská vláda připravila také rozsáhlý projekt k zavedení veřejné městské dopravy v hlavním městě Bejrútu. Vládní projekt městské dopravy Velkého Bejrútu zamýšlí autobusové propojení mezi Bejrútem a druhým největším městem v zemi Tripolisem. Ministerstvo dopravy v roce 2022 plánuje vypsat tendr na dodávky malých autobusů (kapacita cca 20 míst). Čeští výrobci se do tendrů s pomocí ZÚ Bejrút budou moci také zapojit.

V oblasti silniční dopravy ve městech a v celé zemi připravuje vláda tendry na dodávky silničního signalizačního zařízení, včetně zavedení důležitých bezpečnostních prvků, jako jsou číselná označení sloupů veřejného osvětlení. Cílem je zabezpečit komunikační a orientační spojení mezi bezpečnostními a záchrannými složkami – zprovoznění záchranného bezpečnostního systému.

V oblasti letecké dopravy si je Libanon vědom, že mezinárodní letiště v Bejrútu je vstupní bránou do země a je potřeba dodržovat veškeré bezpečností standardy letecké dopravy. V této souvislosti se pravidelně objevují tendry na nákup a dodávky signalizačních zařízení, oprav letištních drah, jakož i samotné infrastruktury letiště.

V oblasti námořní dopravy probíhá modernizace námořního dopravního přístavu v Tripolisu, s cílem zvýšit přepravní kapacity dovážených komodit. Zároveň se buduje menší silo, protože od výbuchu v bejrútském přístavu v srpnu 2020 se všechna pšenice dovážená do země vykládá a skladuje v přístavu v Tripolisu. V této souvislosti se otevírá možnost dodávek řídicích zařízení pro monitorování kapacity sila a taktéž pro řízení samotné logistiky vykládek a nakládek nákladních lodí. Vzhledem k vysoké technologické náročnosti daných zařízení doporučujeme účast českých technologických výrobců a dodavatelů s orientací na zboží s vysokou přidanou hodnotou.

Vláda plánuje v nejbližší době i kompletní rehabilitaci přístavu v Bejrútu, který byl výbuchem z 40 % zničen. Vzhledem k tomu, že 80 % všeho zboží se do Libanonu dováží, jsou přístavy jedny z mála ziskových státních institucí, které pravidelně generují volně směnitelné měny, což skýtá záruku solidní návratnosti a profitability komerčních transakcí.

V důsledku hospodářské krize a nedostatku financí na dovozy začíná Libanon hledat cesty k maximálnímu využití místního potenciálu v zemědělství. Země má příznivé klima pro dvě roční úrody většiny zemědělských plodin, chybí však moderní zpracovatelský průmysl včetně moderních technologií (standardy balení, hygiena, certifikace).

Dlouhodobou vládní strategií v oblasti zemědělského a potravinářského průmyslu na roky 2020 – 2025 je učinit agropotravinářský systém hlavním přispěvatelem k dosažení potravinové bezpečnosti a klíčovým motorem odolnosti a transformace libanonské ekonomiky na produktivní ekonomiku.

Celkovým cílem strategie je přispět ke zvýšení životní úrovně libanonského lidu, včetně farmářů a všech aktérů v zemědělsko-potravinářském systému. To bude provedeno s ohledem na následující konečný cíl: transformovat zemědělsko-potravinářský systém tak, aby byl odolnější, inkluzivní, konkurenceschopný a udržitelný. Za tímto účelem se strategie zaměří jak na stranu produkce (farmy a další agropodniky tvořící zemědělsko-potravinářský sektor), tak na stranu spotřeby (zajištění potravin a výživy domácností). Strategie odráží priority zemědělsko-potravinářského sektoru v Libanonu prostřednictvím pěti pilířů, které byly strukturovány do prioritních programů a intervencí. Na jedné straně se zaměřuje na obnovu živobytí a výrobních kapacit zemědělců, výrobců a všech aktérů v zemědělsko-potravinářském hodnotovém řetězci, s cílem zachovat jejich výrobní kapacity a zvýšit jejich odolnost. Na druhé straně se strategie zaměřuje na zvýšení produkce a produktivity, aby se zemědělství stalo ziskovějším sektorem, což přispěje ke snížení nákladů na dovoz a zvýšení efektivity hodnotových řetězců a jejich konkurenceschopnosti, s cílem zvýšit zemědělský export a zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zvýšení využívání obnovitelné energie ke zmírnění dopadu změny klimatu.

V současné době má Libanon zájem na rozšíření vlastní zemědělské produkce. V roce 2021 došlo k podepsání dohody o spolupráci s WFP, s cílem podpory zemědělství v Libanonu. Taktéž americká agentura USAID zahájila v roce 2021 v Libanonu program posílení venkova a podpory libanonského zemědělství a potravinářství. EU přidělila v roce 2021 celkem 25 milionů USD na podporu zemědělství v Libanonu a Jordánsku, se zaměřením na zvýšení standardů zemědělské výroby, podporu malých potravinářských podniků, s cílem zlepšit produktivitu a zvýšit finanční příjem ze zemědělských činností.

Česká republika má s Libanonem dlouhodobou aktivní obchodní bilanci, nejvýznamnějšími položkami vyváženými z ČR jsou sušené mléko, sýry, pekařské zboží, přípravky používané k výživě zvířat, živý skot, výrobky z obilí a ječmene a cukrovinky. Perspektivní oblastí pro české exportéry je oblast agrární techniky a technologií.

Mezi prioritní intervence v této oblasti v Libanonu patří podpora inovativních zemědělských systémů a technologií, dodávky kvalitní zavlažovací techniky, země potřebuje pomoc v oblasti vzdělávání se zaměřením na zvýšení kvality produkce, způsobu zpracování a skladování zemědělských plodin s důrazem na dodržování mezinárodních hygienických standardů a norem.