Japonsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Země má velmi omezené surovinové zdroje. Po odstavení většiny jaderných elektráren a stanovení dekarbonizačních cílů výrazně stoupl zájem vlády o podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie s cílem dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Dlouhodobě perspektivní je rozvoj vodní energetiky, země je ideálním místem pro výstavbu malých a středních vodních elektráren. Vláda také investuje nemalé prostředky do výzkumu a praktického uplatnění vodíkových technologií, v nichž Japonsko spatřuje velkou budoucnost.

V roce 2021 japonská vláda oznámila cíl uhlíkové neutrality do roku 2050, čímž si stanovila stejně ambiciózní cíl jako Evropská unie. Japonsko je pátým největším producentem skleníkových plynů na světě a omezit závislost na uhelných elektrárnách v kombinaci s rostoucí skepsí vůči jaderné energii po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě vytváří mimořádný tlak na rychlý růst využívání obnovitelných zdrojů. Japonská energetika tak čelí podobným výzvám jako EU, ale zároveň otevírá podobné příležitosti. Ty se týkají především oblasti obnovitelných zdrojů energie. V plánu je rozšíření fotovoltaických elektráren. Japonsko dále otevírá pobřežní moře instalaci výkonných větrných turbín. Offshore větrné farmy se budují v prefektuře Nagasaki a pro nadcházející roky jsou plánovány další u pobřeží ostrova Hokkaidó, v prefekturách Akita a Aomori v severní části Honšú nebo v blízkosti Tokia. Předpokládá se, že soustava větrných farem na těchto a dalších místech kolem japonských ostrovů by se měla podílet na výrobě elektrické energie v Japonsku přibližně 5 % v roce 2030.

Roste také zájem o využívání vodních zdrojů energie, což vzhledem k hornatému terénu a velkému množství řek a kanálů nabízí velký potenciál pro rozvoj malých a středních vodních elektráren. Odhaduje se, že jejich potenciál je naplněn z pouhých 5 % a podle Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu je v zemi na 27 000 míst, kde by bylo ekonomicky i technologicky proveditelné postavit malé vodní elektrárny. Centrální vláda i místní samosprávy tak podporují jejich rychlou expanzi, protože jsou oblíbené jako stabilní, čistý a ke svému okolí šetrný zdroj. Čeští exportéři jsou navíc v této oblasti již v Japonsku úspěšní. V zemi dnes existuje přes dvacet vodních elektráren, které byly v posledních letech zbudovány s použitím českých technologií (turbín) a další jsou plánovány.

Japonské přírodní podmínky s bohatou geo- a hydrotermální aktivitou také poskytují velké příležitosti pro využití geotermální energie. Odhaduje se, že Japonsko má po USA a Indonésii největší potenciální kapacitu k využívání tohoto energetického zdroje. Japonská vláda ve své poslední energetické koncepci potvrdila úmysl budování geotermální elektráren jako součást směřování k bez uhlíkové ekonomice a společně se zástupci byznysu zkoumá na 60 lokací jako možných míst pro nové geotermální elektrárny. Lze očekávat, že poptávka po potřebných technologiích bude narůstat.

Jaderná energetika se stále vzpamatovává po havárii ve Fukušimě v roce 2011, nicméně pro naplnění dekarbonizačních cílů je její rozvoj nezbytný. Do provozu jsou uváděny nejen odstavené elektrárny, ale do budoucna se Japonsko spoléhá na rozvoj vysokoteplotních a malých modulárních reaktorů, v jejichž výzkumu a vývoji spolupracuje se zahraničními partnery, vč. českých subjektů. V důsledku fukušimské havárie a trvalého ukončení provozu starších elektráren má Japonsko také trvalý zájem o technologie na odstraňování jaderné kontaminace a vyřazování jaderných reaktorů a jiných zařízení.

V neposlední řadě je Japonsko v popředí vývoje vodíkových technologií. Jedná se také o oblast, ve které má eminentní zájem o navazování mezinárodní spolupráce, včetně projektů aplikovaného výzkumu. Do roku 2030 plánuje vytvoření mezinárodních vodíkových dodavatelských řetězců a komerční využití vodíku jako zdroje elektrické energie. Ambiciózní cíle také reflektuje štědrá státní podpora, která v minulém roce činila 77 mld. JPY.

V zemi jsou počítačové hry velmi populární a v období pandemických nouzových stavů zaznamenaly další nárůst. Japonský trh herního průmyslu o velikosti téměř 15 mld. USD je po USA a Číně třetí největší trh na světě. K příležitostem na japonském trhu kromě videoher patří také velmi rozšířený segment edukativních her, simulátorů pro praktický výcvik i pro zábavu nebo her zaměřených na amatérskou uměleckou tvorbu, které jsou také populární a rozšířené. Rostoucí zájem je o VR/AR/MR technologie.

Současná koronavirová pandemie a související omezení přinutily každého trávit ve svých domovech a u monitorů více času, než bývalo zvykem. Není proto překvapivé, že v posledních letech výrazně roste zájem o technologie k zábavě a hraní, ale stále častěji také zprostředkovávající svět virtuální, smíšené či rozšířené reality. Japonsko v tomto ohledu není výjimkou a některé herní tituly, jako např. Animal Crossing od Nintendo, zaznamenávají v pandemickém období historicky rekordní tržby.

Významnou část japonského herního trhu zabírají mobilní hry a kolem 50 % uživatelů internetu, kterých je v Japonsku přes 90 milionů, hraje mobilní hry na svých smartphonech. To potvrzují i statistiky umísťující Japonsko mezi tři trhy (společně s USA a Jižní Koreou) s nejvíce prodanými herními aplikacemi na iOS a Google Play. Lze navíc očekávat, že podíl mobilních her ještě dále poroste s rychlejším připojením díky 5G sítím.

Populární je také oblast e-sportu, která se nově těší i podpoře ze strany státu a očekává se, že tento trh bude expandovat z 6,1 mld. JPY v roce 2019 na 15,3 mld. JPY v roce 2023. Trend byl patrný již v předpandemickém roce, kdy vzrostla účast fanoušků účastnících se e-sportovních akcí o 42 % na téměř 7 mil. Navíc popularita e-sportu a tržby z něj rostou i v posledních dvou letech. Děje se tak i díky vstupu nových tvůrců na trh, odstranění právních překážek vztahujících se k ochraně duševního vlastnictví a organizaci lokálních turnajů.

S rychlejším připojením se také rozšiřuje segment VR/MR/AR her jako Pokémon Go and Dragon Quest Walk. Od roku 2016 japonský trh s VR/MR/AR vybavením a softwarem zažívá rychlý růst a jeho symbolem jako perspektivního odvětví se stala mobilní hra Pokémon GO, která zanedlouho dosáhla i celosvětové obliby. A očekává se, že trh s tímto druhem her bude i nadále rychle expandovat. V roce 2019 dosahoval obratu 395 mld. JPY (3,7 mld. USD). Do roku 2025 se předvídá jeho trojnásobný růst na 1,2 bil. JPY, a to především díky budování vysokorychlostních 5G sítí, které otevřou VR/MR/AR zcela nové možnosti.

Japonský herní trh nicméně přes svůj potenciál zůstává lukrativní především pro domácí studia a je obtížné na něj proniknout (za posledních pět let bylo žebříčku top 10 mobilních her osm japonských). Jak však dokládá úspěch české hry Kingdom Come: Deliverance, možné to je, mj. za splnění podmínky kvalitní lokalizace.

U VR/MR/AR se přirozeně jako první vybaví herní průmysl. Nicméně použití těchto technologií je mnohem širší. Jejich častější aplikace se očekává v turistickém ruchu, který je v Japonsku pandemií zasažen obzvláště těžce po uzavření země pro zahraniční návštěvníky. Některé japonské cestovní agentury a muzea tak nabízejí virtuální prohlídky a výlety do doby, než se znovu otevřou výstavy a bude možné opět vycestovat za hranice, nebo naopak navštívit Japonsko. Podobně to platí i pro hudební scénu, kdy virtuální realita může alespoň částečně nahradit zrušené koncerty, jak dokládá i virtuální projekt japonské rockové hvězdy Miyavi.

Alternativní a upravená realita se navíc stává stále oblíbenějším nástrojem japonských společností pro práci z domova i při zaučování nových zaměstnanců a dokončování zakázek v zahraničí, kam se jejich pracovníci kvůli cestovním omezením nemohou dostat. Některé japonské společnosti tak začala zaučovat své zaměstnance prostřednictvím smíšené reality ve smart headsetech. Nabízí se tak široké uplatnění pro tyto technologie.

Pandemie přiměla konzervativní japonské úřady i firmy k přechodu na intenzivní on-line provoz. Zvýšila se potřeba zajistit IT technologie, jako je kybernetická bezpečnost, zpracování velkého množství dat, monitoring sítí nebo kvalitní lokalizační a překladatelské programy. Jen v roce 2021 nárůst prostředků do IT vybavení vzrostl o 16 %. K dalším perspektivním odvětvím ICT lze zařadit také oblast internetu věcí, umělé inteligence, efektivního řízení municipalit a jejich kompletní infrastruktury (smart cities) nebo e-commerce.

ICT sektor hraje důležitou roli v japonské ekonomice a technologickém rozvoji. S ohledem na pověstnou technologickou vyspělost země nabízí řadu příležitostí. Také japonská vláda mu přikládá značnou důležitost, kdy se digitalizací ekonomiky a společnost snaží zvýšit produktivitu. Pandemie covidu-19 ještě tento trend umocnila a vedla k významným investicím do digitalizace v řadě odvětví, zvláště v sektorech 5G sítí, automatizace, kyberbezpečnosti a e-commerce.

Během nouzových stavů byly japonské společnosti vyzvány vládou k umožnění práce z domova. Na to reagovalo až 60 % tokijských firem. Lze očekávat, že u řady společností to bude mít dlouhodobé dopady ve změně pracovních návyků a postupů, které mj. povedou k větším požadavků na IT vybavení, zvláště co se týče kyberbezpečnosti, přenosu dat a cloudových služeb. Ty používá již více než 60 % společností, nicméně to s sebou nese vyšší nároky na zacházení s daty. V případě kyberbezpečnosti Japonsko pravidelně umísťuje na nízkých pozicích v mezinárodním srovnání, což se týká státních institucí i soukromých společností. Pro soukromý sektor je jednou z velkých překážek neochota sdílet informace o kyberincidentech. I tak se ale na veřejnosti v poslední době objevilo několik incidentů týkajících se úniku osobních informací uživatelů komunikačních aplikací, což vyvolalo širší debatu o potřebě investic do kyberbezpečnosti. Očekává se poptávka po zabezpečovacích řešeních zvláště v oblastech jako automobilová konektivita, kritická infrastruktura, internet věcí a platformy pro sdílení dat.

5G sítě využívají podpory vlády jako nástroje k digitalizaci společnosti a průmyslu v podobě naplnění futuristického konceptu „Society 5.0“. Jen mezi roky 2019 a 2020 se tak navýšil rozpočet pro rozvoj 5G technologií o 20 % (ze 128 mld. na 157 mld. JPY). Také díky tomu se předpokládá, že se Japonsko stane do roku 2025 po Číně a USA třetím největším trhem s 5G technologiemi.

Japonsko se považuje za vůdčí zemi v rozvoji umělé inteligence a jejího uplatnění. Očekává se, že místní rychle rostoucí AI trh bude v roce 2030 dosahovat hodnoty 87 bil. JPY. Ačkoli je uplatnění AI mezisektorové povahy, za zvláště perspektivní se v této oblasti jeví technologie pro automatizaci výroby a samořiditelná auta, protože japonské společnosti představují přibližně 30 % světové výroby automobilů.

Pandemie covidu-19 dále významně ovlivnila chování spotřebitelů. Výrazně méně jich navštěvuje obchody a místo toho využívají online nakupování. Nedávné průzkumy potvrdil, že 20 % zákazníků bude nakupovat online i po skončení pandemie, 71 % se stále nevrátilo ke svém předpandemickým venkovním aktivitám a téměř 80 % respondentů nakupovalo online v posledních dvou měsících. S rostoucím trhem e-commerce strmě narůstá počet bezhotovostních plateb, ve kterých Japonsko dlouhodobě zaostávalo za jinými vyspělými ekonomikami. Vláda tento trend podporuje a vytyčila si cíl poměr 40 % bezhotovostních plateb do roku 2025 a 80 % později. S tím také nepřímo souvisí rostoucí zájem o fintechové služby (Fintech) a marketingové technologie (Martech).

Novým trendem se stává metaverze. Řada japonských společností oznámila investice do souvisejícího vývoje. Nicméně pro jeho rozvoj i pro herní průmysl obecně platí nedostatek pracovníků, jakými jsou IT odborníci, návrháři 3D modelů apod. Japonské společnosti tak mohou být více otevřené spolupráci se zahraničními partnery. O rostoucím zájmu o tuto oblast svědčí i v prosinci 2021 založená Japan Metaverse Association (JMA), která sdružuje společnosti působící v oblastech blockchainu a kryptoměn. Blockchain se navíc těší podpoře ze strany japonských úřadů, které se snaží vytvářet pro jeho aplikaci regulatorní sandboxy.

Stárnoucí populace a pověstná japonská dlouhověkost kladou značné nároky na zdravotní péči a její finanční i personální zajištění. Země má v celosvětovém měřítku nejvyšší věk dožití – v průměru 81 let. Tradiční příklon k moderním technologiím a zejména k robotice vytváří potenciál pro české firmy v oblasti specializovaných lékařských přístrojů, digitální technologie nebo diagnostických přístrojů, včetně zařízení schopných pacienta průběžně monitorovat, nebo robotických řešení. Postkoronavirová éra navíc pro české firmy a výzkumné instituce přinese nárůst příležitostí v oblasti dodávek nebo společného výzkumu a vývoje zdravotnických pomůcek, lékařských a diagnostických přístrojů a vybavení nemocnic, případně při vývoji a testování léků a vakcín.

Japonsko představuje třetí největší trh se zdravotními službami a technologiemi na světě (po USA a EU) a lze očekávat, že poptávka v této oblasti dále poroste. Je známo, že japonská populace patří v průměru mezi nejstarší a nejrychleji klesající na světě. V současnosti je 25 % populace starší 65 let a v roce 2050 to bude celých 40 %. Navíc se během následujících čtyřiceti let očekává pokles obyvatel z nynějších 127 mil. na 88 mil. Tento dynamický demografický vývoj představuje velkou výzvu zvláště pro japonské zdravotnictví, u nějž je např. odhadováno, že mu bude již v roce 2025 chybět kolem 270 000 zdravotních sester. Stárnoucí populace ale zvyšuje také finanční nároky – osoba nad 75 let představuje čtyřnásobně vyšší náklady pro zdravotní systém než mladší lidé.

Neuspokojivý stav japonského zdravotnictví výrazně zhoršila pandemie covidu-19, na což reagovala japonská vláda v listopadu 2021 schválením zatím posledního krizového balíčku ve výši 36 bil. JPY, přičemž velká část těchto finančních prostředků má směřovat do zdravotnictví. Cílem je posílit zdravotní systém natolik, aby se mohl nejen lépe vypořádat s dalšími koronavirovou vlnou, ale i případnou novou pandemií v budoucnu.

Pro Japonsko byla zatím nejtěžší pátá vlna šíření koronaviru, která zasáhla zemi na jaře 2021. Ta při 38 000 nakažených vyžadujících hospitalizaci naplnila lůžkovou kapacitu téměř 200 japonských nemocnic sdružených v National Hospital Organisation a Japan Community Health Care do krajnosti. Na mnohé pacienty se lůžka nedostávala a rozhořčení veřejnosti budily případy úmrtí nakažených, kteří museli zůstat doma bez pomoci. V případě vypuknutí šesté vlny se očekává, že nakažení pacienti mohou obsadit až 45 000 nemocničních lůžek. Jedním z hlavních cílů je tak nyní zajištění dostatečné lůžkové kapacity v nemocnicích, která by měla být navýšena o 30 % oproti současnému stavu, tj. o přibližně 14 000 lůžek, a to především v nejlidnatějších aglomeracích Tokiu a Ósace. Každá prefekturní samospráva by měla také připravit seznam požadavků zdravotnického vybavení od ochranných prostředků po techniku, které je potřeba doplnit. Podle těchto sesbíraných požadavků bude vláda rozčleňovat na nákupy a investice stovky milionů jenů. To otevírá příležitosti pro dodavatele zdravotnického vybavení, jeho celá polovina se do Japonska dováží ze zahraničí.

Trend digitalizace a uplatňování nejnovějších technologií se nevyhýbá ani japonskému zdravotnictví. Pandemie je silným impulzem k rozšíření telemedicíny. Perspektivní oblastí je pak monitoring starších nebo postižených osob, které žijí sami doma a ve specializovaných zařízeních. Zvláště se jedná o zařízení, které budou průběžně sledovat zdravotní stav a možné nehody či průběžně připomínat některé úkony. Japonská vláda také uvolňuje pravidla pro uplatnění umělé inteligence (AI) ve zdravotnictví, které by měly umožnit její větší využití při diagnóze a léčbě. V současnosti se používá přibližně pouze 20 schválených technologií, především americké a jihokorejské provenience. Odstranění legislativních omezení ale podle odhadů pomůže nárůstu tohoto odvětví z 300 mil. JPY v roce 2019 až na 10 mld. JPY v roce 2025. Za nejperspektivnější oblasti jejich budoucího využití jsou považovány diagnostika a doporučení nejvhodnější léčby, vývoj léků, asistence při chirurgických zákrocích, genová terapie a ošetřovatelská péče.

V době koronavirových opatření vzrostla poptávka po polotovarech, hotových jídlech určených k přímé spotřebě i základních potravinách kvůli většímu zájmu o vaření doma. Očekává se návrat zákazníků do restaurací a s tím spojená zvýšená spotřeba alkoholických nápojů a ingrediencí používaných pro přípravu jídel. V souvislosti s novou zelenou strategií japonského ministerstva zemědělství je kladen důraz na bioprodukty a oblast „chytrého zemědělství“.

Maloobchodní prodejci se vlivem změny stravovacích návyků z důvodu pandemie více zaměřují na sortiment hotových výrobků a výrobků privátních značek . Jedná se o klíčové segmenty pro maximalizaci jejich zisku. Hotových jídel se v meziročním srovnání prodává více o 25 %, dále je zájem o maso a masné výrobky s téměř polovičním tempem růstu. Kromě zpracovaných potravin se většina supermarketů také zaměřuje na sortiment produktů privátních značek, a to hlavně v metropolitních oblastech. Největší nárůst byl zaznamenán u suchých potravin, jejich prodej se meziročně zvedl o polovinu, navýšení nabídky však supermarkety plánují také u čerstvých výrobků privátních značek, které jsou sice nejčastěji deklarovány jako „nízkonákladové“, ale také jako „bezpečné“ a ve velkých městech roste tendence je řadit mezi „vysoce kvalitní“.

V souvislosti s dalším šířením klasického moru prasat v hlavních produkčních oblastech Japonska a s tím spojeným skokovým nárůstem cen vepřového masa došlo k poklesu ve spotřebě tohoto druhu masa. Kvůli napjatým podmínkám v mezinárodní přepravě se navíc snížil dovoz vepřového masa ze zahraničí. V roce 2022 se z důvodu vyčerpání zásob a obnovení běžného provozu stravovacích zařízení očekává nárůst poptávky po vepřovém mase.

Z důvodu ukončení omezení otevírací doby restauračních zařízení se také předpokládá nárůst poptávky po alkoholických nápojích . Z hlediska českého exportu pak jde hlavně o pivo, víno, destiláty a suroviny používané v pivovarnictví .

Japonské Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybářství (MAFF), inspirované evropskou Zelenou dohodou nebo americkou Novou zelenou dohodou, vytvořilo pro dodavatelské řetězce v zemědělství novou Strategii zelených potravin (Green Food System Strategy). Cílem této strategie je zlepšení environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů v celém dodavatelském řetězci do roku 2050. Konkrétně se jedná o cíle: nulové emise CO ₂ mající původ v zemědělství, lesnictví a rybářství; snížení aplikace chemických hnojiv a pesticidů o 50 %; rozšíření plochy ekologického zemědělství na 1 mil ha (zvýšení o 25 %) a zvýšení produktivity výrobců potravin minimálně o 30 %. Strategie zahrnuje plán rozvoje inovativních technologií a výrobních systémů do roku 2040 s plánovanou implementací do roku 2050. S novým důrazem japonské vlády na ekologické hospodaření a produkci bioproduktů se očekává větší zájem spotřebitelů o produkty ekologického zemědělství. Jednou z priorit MAFF je také rozšíření existující platformy soustředící se na výměnu zkušeností v oblasti chytrého zemědělství (smart agri). Nově se mohou zahraniční výzkumné ústavy i soukromé společnosti, které mají zájem o spolupráci s japonskými protějšky a dalšími registrovanými subjekty ze zámoří, stát členy iniciativy nazvané Field for Knowledge, Integration and Innnovation (FKII).