Gruzie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Gruzínská vláda se snaží zvýšit zemědělskou výrobu, a tím snížit závislost na dovozu a současně posílit vývoz vlastních zemědělských výrobků. V roce 2021 dosáhla státní podpora zemědělského sektoru 60 mil. USD. Roste poptávka po chladírenských skladech, zpracovatelských linkách, obalech i zemědělské technice. Nadále přetrvává poptávka po krmných směsích, konzervovaném masu, uzeninách, sladu a chmelu, ztužených rostlinných tucích a oleji.

Zemědělský sektor v Gruzii byl léta opomíjen, až v roce 2012 vláda začala tomuto hospodářskému odvětví věnovat pozornost. Státní podpora zemědělství v roce 2011 činila 595 mil. Kč, zatímco o deset let později je to 1,3 mld. Kč. V roce 2013 byla zřízena Agentura pro rozvoj venkova a zemědělství (APMA), která odpovídá za správu více než deseti programů na podporu zemědělského sektoru. Za posledních pět let se produkce v zemědělství zvýšila v průměru o 6 %, což se pozitivně projevilo i na vývozu. Země je však stále závislá na dovozu zemědělských produktů.

České výrobky jsou v Gruzii spojeny s kvalitou a mají dobré jméno. V současnosti v zemi roste poptávka po krmných směsích pro hospodářská zvířata, pšenici a soureži, pekařských výrobcích, masových konzervách, uzeninách, rostlinných tucích a olejích, sladu, mléku a smetaně.

Jedním z významných problémů v oblasti zemědělství je také nedostatek laboratorních kapacit a moderních testovacích technik , které by byly v souladu s mezinárodními fytosanitárními standardy. Získání odpovídajících certifikátů je proto značně komplikované a nákladné, a většina gruzínských zemědělců proto raději vyváží na trhy, které nepodléhají tak přísným regulacím.

Jednou z největších výzev, které gruzínské zemědělství a zemědělci čelí, je nedostatek know-how a technologií, které by vedly k růstu produkce. Gruzínská vláda proto vytvořila dva programy s cílem zlepšit stávající situaci. Prvním je státní program „Spolufinancování zemědělské mechanizace“, který má zvýšit dostupnost zemědělské techniky v obcích a městech Gruzie s celkovým rozpočtem 350 mil. Kč. Druhým programem jsou zvýhodněné zemědělské úvěry, díky nimž právnické či fyzické osoby zabývající se zemědělskou prvovýrobou, zpracováním či skladováním získají zvýhodněný úvěr či leasing od finančních institucí na dlouhodobý majetek. Podrobné informace k oběma i dalším programům jsou dostupné na webu Agentury pro rozvoj venkova: https://rda.gov.ge/projects .

V roce 2020 byl založen Státní zdravotnický holding, který by měl v příštích letech sloučit až 20 nemocnic, z nichž většina potřebuje rekonstrukci a nové vybavení. V Gruzii funguje také široká síť soukromých zdravotnických zařízení (zajišťují 85 % zdravotní péče), která disponují finančními prostředky na nákup vybavení. Potenciál skýtá také dovoz léčivých přípravků, který v letech 2012–2021 průměrně roste o 7,5 % a tvoří 5 % celkového importu Gruzie.

Jedním z hlavních cílů gruzínské vlády je poskytovat svým občanům cenově dostupnou a kvalitní zdravotní péči, což se odráží na výši rozpočtu Ministerstva vnitřně vysídlených osob, práce, zdravotnictví a sociálních věcí. Rozpočet tohoto ministerstva v roce 2022 přesáhne 42 mld. Kč, což je téměř třetina veškerých státních výdajů.

Přestože stát vyčleňuje na zdravotnictví poměrně velkou část svého rozpočtu, státní zdravotní péče nedosahuje kvalit a efektivity péče poskytované soukromými zdravotnickými zařízeními. V současnosti je pouze 15 % lékařských služeb poskytováno státními nemocnicemi, zatímco 85 % soukromým sektorem. Gruzínská vláda proto hodlá modernizovat státní nemocnice, a zajistit tak kvalitní zdravotní péči pro co největší část populace. Právě za tímto účelem byl v roce 2020 založen Státní zdravotnický holding, který by měl v příštích letech sloučit až dvacet nemocnic, z nichž většina potřebuje rekonstrukci. Jakmile budou nemocnice začleněny do holdingu, bude proveden průzkum potřeb, na jehož základě budou připraveny investiční projekty a vyhlášena výběrová řízení.

Vedle iniciativy státu souběžně pokračuje rozvoj soukromé zdravotní péče . V říjnu 2021 byla v Tbilisi otevřena další soukromá nemocnice, která nabízí vysoce kvalifikované služby v oblasti cévních a srdečních chorob, nemocí ledvin, neurologie a ortopedie. Nemocnice byla vybudována díky spolupráci gruzínské vlády, soukromých firem a zahraničních partnerů. Kromě hlavní motivace zajistit kvalitní péči občanům Gruzie mají stát i soukromé firmy zájem přilákat pacienty ze sousedních zemí.

Příležitosti nabízí také farmaceutický průmysl. Dovoz léčiv do Gruzie se vyznačuje pozitivní dynamikou růstu, průměrný růst dovozu za posledních deset let činil 7,5 % a dosáhl celkového objemu téměř 56 mld. Kč. V Gruzii je distribuce léčiv rozdělena mezi čtyři velké společnosti, které v cenové politice fungují spíše jako partneři než konkurence, a mnohé místní ceny léků tak i několikanásobně převyšují ceny stejných výrobků na některých sousedních trzích. Od poloviny 2022 se gruzínský trh oficiálně otevřel pro turecká léčiva (pozn.: léčiva licencovaná pro prodej na tureckém trhu – nemusí to být nutně jen turecká produkce), což by mělo znamenat skutečnou konkurenci pro stávající distributory. Navíc jsou všichni dovozci nyní povinni poskytovat pro dovážené výrobky certifikát GMP (správná výrobní praxe) potvrzující, že daný výrobce splňuje přísná kritéria uplatňovaná při výrobě a kontrole léčiv. Vláda se tak snaží zamezit vstupu na trh padělaným a nekvalitním léčivům a přilákat více kvalitních evropských výrobců.

Jedna z nejrychleji rostoucích oblastí v Gruzii, která činí 6 % HDP. Gruzínská vláda proto hodlá budovat logistická centra a je připravena v počáteční fázi rozvoje nejen vystupovat jako partner v rámci projektů PPP, ale dlouhodobě provoz těchto center podporovat. Vláda pokračuje také ve zlepšování železniční infrastruktury a rozvoje přístavů. Prioritou velkých měst zůstává zlepšení dopravní infrastruktury prostřednictvím nákupu ekologických dopravních prostředků.

Díky globalizačnímu procesu a vzhledem k poloze Gruzie ekonomický rozvoj země přímo souvisí se správným a efektivním fungováním dopravy. Vláda Gruzie v nadcházejících letech plánuje rozvoj tohoto sektoru a vytvoření etablování? Gruzie jako centra dopravní logistiky. Zájem projevují i mezinárodní společnosti, které v Gruzii začaly investovat do logistických terminálů, díky nimž poskytují skladovou logistiku, celní služby a další logistické služby pro silniční a železniční dopravu.

Gruzínská vláda je připravena v počáteční fázi rozvoje logistických center vystupovat nejen jako partner v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, ale podporovat logistická centra dlouhodobě. V rámci Projektu zlepšení východně-západního dálničního koridoru financovaného Světovou bankou zadalo Ministerstvo hospodářství a udržitelného rozvoje Gruzie (MoESD) v roce 2017 studii proveditelnosti zaměřenou na vznik logistických center. Na základě studie byly identifikovány dvě nejlepší lokality ve východní (Tbilisi) a západní (Kutaisi) části Gruzie. V současnosti vláda zatím stále hledá potenciální partnery.

Další z priorit v sektoru dopravy a infrastruktury je modernizace železnic . Od roku 2012 dochází k modernizaci tratí s cílem zvýšit rychlost a kvalitu nákladní a osobní železniční dopravy. Gruzínské železnice (Georgian Railway), státem vlastněná akciová společnost, v příštích měsících chystají nákup lokomotiv a výhledově také železničních souprav. Gruzínská vláda má zájem nejen o samotnou dodávku moderního vybavení pro železnice, ale v zájmu zvýšení zaměstnanosti v zemi také o přenesení části výroby přímo do Gruzie.

Realizace potenciálu Gruzie jako regionálního uzlu bude záviset také na rozvoji přístavů . V současnosti probíhá rozšiřování infrastruktury Poti, největšího gruzínského černomořského přístavu. První část projektu v hodnotě 93 mil. USD byla dokončena, předpokládaná celková investice by měla dosáhnout 120 mil. USD. Plánované investice do rozvoje přístavů? Gruzie v následujících čtyřech letech (2022–2025) mají dosáhnout 6,5 mld. USD.

Neméně důležitou součástí dopravní infrastruktury je hromadná doprava. Velká města v Gruzii postupně obnovují a rozšiřují městskou dopravní síť a ve svých plánech se zaměřují na energeticky úsporná a k životnímu prostředí šetrná komplexní řešení. V roce 2022 plánuje hlavní město Tbilisi utratit na městskou dopravu 427 mil. Kč, Kutaisi 119 mil. Kč, Batumi 77 mil. Kč a Rustavi 32 mil. Kč.

I přes doposud spíše problematické dodávky v tomto sektoru zůstává obranný průmysl pro české vývozce zajímavý, protože budování silné a odolné armády je vládní prioritou. Na rozpočet ministerstva obrany v roce 2022 připadá 5 % celkového státního rozpočtu a 2 % HDP. České výrobky v obranném sektoru mají v Gruzii tradičně dobré jméno a po válce v Náhorním Karabachu jejich renomé ještě vzrostlo. V Gruzii lze dobře využít zkušeností českého obranného průmyslu s přechodem z postsovětské techniky na techniku kompatibilní s NATO.

Rostoucí agrese Ruska a s ní související posilování ruské vojenské přítomnosti v regionu klade stále větší nároky na zajištění národní bezpečnosti Gruzie. V roce 2022 vláda vyčlenila ze státního rozpočtu pro ministerstvo obrany 7 mld. Kč, což je nárůst o 280 mil. Kč ve srovnání s předcházejícím rokem. Ministerstvo obrany definovalo ve svém Akčním plánu gruzínských obranných sil na léta 2020–2030 pět hlavních priorit: posílení protipancéřových, protivzdušných, dělostřeleckých, průzkumných a ženijních schopností. Plán zahrnuje mj. vývoj minometů gruzínské výroby a nákup dělostřeleckých jednotek zahraniční výroby.

Většina vojenských akvizic se uskutečňuje bez výběrových řízení na základě povolení vydaného Agenturou pro veřejné zakázky a na základě předchozích mezivládních jednání. Kromě dovozu zahraničních výrobků se vláda snaží budovat vlastní kapacity , a to především prostřednictvím Státního vojenského vědecko-technického centra Delta. Centrum poskytuje technickou podporu pro gruzínské ozbrojené síly v oblasti munice, vojenských vozidel, specializovaných objektů a opevnění, zavádění nových zbraňových systémů a jejich následné podpory, odminovacích a demilitarizačních prací. Cílem vlády je zahájit sériovou výrobu obrněných vozidel, dělostřeleckých systémů, osobních ochranných prostředků (neprůstřelných vest a přileb) a ručních palných zbraní. Gruzínská vláda má dále zájem o zahájení výroby malých a velkých bezpilotních letounů. Nejaktivnějšími hráči v obranném sektoru v Gruzii jsou USA a Izrael.

Česká obranná a bezpečnostní technika a moderní technologie mají v Gruzii dobré jméno, nicméně to nestačí. Jelikož v Gruzii neprobíhají žádné veletrhy zaměřené na obranný průmysl, vedle vyjednávání na úrovni vlády je nutná dlouhodobá angažovanost samotných firem. Šanci na úspěch mají především ty, které mají dlouhodobé zkušenosti s postsovětským prostorem.

Během pandemie koronaviru část obyvatel hlavního města Tbilisi, v němž žije 40 % celkového obyvatelstva, začala měnit své životní návyky a čím dál více se zajímat o sport. Během pandemie o 50 % vzrostl import jízdních kol, během posledních let roste dovoz vybavení pro lyžování i další sporty. Přestože se postupně otevírají nové sportovní obchody, nabídka sportovního vybavení i oblečení je omezená.

Díky setrvalému ekonomickému růstu, přerušenému až pandemií covidu-19, v Gruzii rostla nejen vrstva těch nejbohatších, ale také střední třída. Právě její příslušníci postupně mění svůj životní styl a návyky , dodržují zdravou životosprávu, věnují se sportu a rekreaci. K tomu napomáhá i rozvoj místních sportovišť, parků, rekreačních zón a ubytovacích kapacit. Tento trend byl ještě patrnější v době pandemie, kdy měli lidé na jedné straně snahu posílit svoji imunitu a na straně druhé omezené možnosti. Mnozí tak vyměnili posilovnu za cyklistiku či turistiku a místo cest do zahraničí poznávali krásy vlasti (domácí cestovní ruch za poslední tři roky vzrostl o 10 %).

Zvýšenou poptávku po sportovním oblečení a sportovním vybavení potvrzují i statistické údaje. Výdaje na zábavu a volný čas rostly od roku 2014 v průměru o 10 % a svého vrcholu dosáhly v roce 2019 (18,2 mld. Kč). V roce 2020 došlo vlivem pandemie covidu-19 k poklesu o 14 %, nicméně již za první tři čtvrtletí 2021 překonaly výsledky z roku 2019 (18,9 mld. Kč). V roce 2021 dosáhl zatím rekordního objemu dovoz lyžařského oblečení a plavek (252 mil. Kč). Dovoz jízdních kol byl rekordní během pandemie v roce 2020 (105 mil. Kč). V oblasti zimních sportů bude tento trend pokračovat s postupnou modernizací a rozšiřováním stávajících čtyř lyžařských středisek a výstavbou nových. Cyklistika je díky zdejšímu terénu poměrně náročná disciplína, perspektivu zde mají elektrokola.

Přestože se nabídka sportovního oblečení a vybavení zvláště ve velkých městech zlepšuje, nedá se zdejší nabídka srovnat se sortimentem dostupným v evropských zemích. To potvrdil i nedávný online průzkum, kterého se zúčastnilo téměř 5000 gruzínských občanů a z něhož vyplynulo, že 70 % dotázaných nakupuje sportovní oblečení a vybavení online v zahraničí. Hlavními důvody jsou nedostatečně široký sortiment v kamenných obchodech v Gruzii a vysoké ceny.