mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  21.09.2022 08:55:47

Filipíny, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Filipíny měly v uplynulé dekádě pověst jedné z nejrychleji rostoucích rozvojových ekonomik, průměrné roční tempo růstu HDP v letech 2010-2019 dosahovalo 6,4 %, díky čemu se Filipíny staly 12. největší ekonomikou v Asii. Hospodářství bylo ale tvrdě zasaženo pandemií covid-19 a velmi přísnými opatřeními. V roce 2020 proto HDP klesl o 9,4 % a recese, která trvala pět po sobě jdoucích čtvrtletí, skončila až ve druhém kvartálu roku 2021. Za tahouny růstu lze v roce 2021 pokládat stavebnictví, velkoobchod a maloobchod i zpracovatelský průmysl. Hospodářské obnově pomohl taky růst remitencí ze zahraničí, které představují jeden z tradičních motorů filipínské ekonomiky. Naopak propad pokračoval v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Navzdory tomu, že se některé ekonomické ukazatele země zlepšily a rok 2021 byl nakonec završen 5,4 % meziročním růstem HDP, tyto náznaky hospodářské obnovy lze z velké části přičíst růstu z nízkého základu předchozího roku. Ekonomiku nadále sužuje rostoucí zadlužení, vyšší míra nezaměstnanosti či prohlubující se saldo obchodní bilance. Teprve ekonomická výkonnost země v roce 2022 ukáže, zda Filipíny směřují k udržitelné obnově. Před novou administrativou stojí nelehký úkol zajistit hospodářský rozvoj země v situaci vysokého zadlužení, inflace i nezaměstnanosti.

Filipíny - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMF

Filipíny 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) -9,4 5,4 6,0 5,5 5,4
Průmyslová produkce (% změna) -40,5 50,3 12,7 7,6 4,0
Veřejný dluh (% HDP) 54,6 60,6 64,5 65,9 67,0
Míra inflace (%) 2,6 4,4 4,1 3,2 3,3
Populace (mil.) 109,6 111,0 112,5 114,0 115,4
Nezaměstnanost (%) 10,4 7,9 6,0 5,3 5,6
HDP/obyv. (USD, PPP) 8 383,5 8 998,8 9 810,0 10 480,0 11 180,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) 11,1 -7,3 -6,8 -5,8 -5,8
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -33,8 -49,4 -56,6 -62,1 -64,5
Exportní riziko OECD 3/7 3/7 3/7
Konkurenceschopnost 45/63 52/64

Vývoj HDP

Filipíny 6,1 -9,4 5,4 6,0 5,5
Svět 2,3 -3,7 5,6 3,5 3,1
Rozvojové ekonomiky 2,6 -2,8 6,2 2,7 3,4

Podíl sektorů

zemědělství 14,2
průmysl 44,2
služby 41,6

Filipíny - Import dle zemí

Čína 28,4
Japonsko 9,7
Spojené státy americké 7,6
Korejská republika 7,6
Indonésie 6,4

Filipíny - Import dle zboží

Celkem 95,1
Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly 15,4
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 4,6
Díly ap. ke strojům kancel. a automat. zpracování dat 3,8
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu 2,4
Vozidla motorová k dopravě zboží a pro účely speciální 2,2

Filipíny - Příležitosti pro český export

Obranný průmysl

Rostoucí napětí v regionu bude vyžadovat pokračování modernizačních programů všech složek filipínských ozbrojených sil. Ministerstvo národní obrany v roce 2022 investuje 500 mil. USD. Příležitosti pro české firmy existují v oblasti dodávek palných zbraní a munice, balistické ochrany, různých vojenských vozidel, letadel i radarové techniky.

Od roku 2018 provádí filipínská administrativa tzv. druhý horizont programu modernizace ozbrojených sil Filipín s celkovým rozpočtem více než 124 miliard . Doposud bylo z tohoto rozpočtu vyčerpáno už 40 miliard a pro letošek bylo schváleno čerpání 12 miliard .

Největší část letošního rozpočtu je vyhrazena pro akvizici šesti pobřežních hlídkových plavidel a dvou korvet pro filipínské námořnictvo, aby se zvýšila obranyschopnost země v Západofilipínském/Jihočínském moři. Národní vláda také přidělila finanční prostředky na pořízení víceúčelových letadel pro filipínské letectvo.

DND rovněž požádalo o dodatečný rozpočet na pořízení transportérů, nákladních vozů na přepravu vody a paliva, pistolí a odstřelovacích pušek s dlouhým dosahem. V plánu je rovněž i pořízení velkého počtu prostředků osobní balistické ochrany (zejména přileb).

Již delší dobu je připravován projekt akvizice lehkých taktických vozidel, nicméně původně ohlášená technická specifikace se změnila, resp. její nové parametry nebyly doposud oznámeny.

DND rovněž plánuje investice do protivzdušné obrany, radarové techniky, pobřežních monitorovacích stanic a heliportu na Spratlyových ostrovech v Západofilipínském/Jihočínském moři.

Civilní letecký průmysl

Země rozprostírající se na 7 tisících ostrovech, z nichž 2000 je obydlených, bude vždy odkázána na využívání letecké dopravy. I přes její značné omezení z důvodu pandemie koronaviru lze očekávat další investice do sektoru, které vytvoří exportní příležitosti pro české výrobce hangárů, modulárních letišť, radarů a systémů řízení letového provozu či malých dopravních letadel. Atraktivní přírodní podmínky nabízí příležitosti i pro rekreační a sportovní létání a ultralighty.

Rozvoj letecké dopravy je součástí filipínského modernizačního plánu „Build, Build, Build“. Ve vládou schváleném seznamu infrastrukturních projektů se nacházejí dva probíhající projekty výstavby mezinárodních letišť. Největším z projektů je výstavba nového mezinárodního letiště v Bulacanu pro metropolitní oblast Manily. Cílem nového letiště s plánovanou roční kapacitou 200 milionů cestujících je odlehčit dosavadní hlavní mezinárodní letiště Ninoy Aquino International Airport. Projekt s rozpočtem přesahujícím 300 miliard zahrnuje výstavbu budov terminálu, čtyř ranvejí, silnic a související infrastruktury. Projekt se aktuálně nachází v přípravné fázi, probíhá výběr zhotovitele konstrukční dokumentace, získání potřebných povolení a certifikací.

M’lang Central Mindanao Airport v Cotabato je druhým probíhajícím projektem výstavby letiště v rámci současných vlajkových projektů filipínské vlády. Jedná se o vnitrozemské letiště na jižním ostrově Mindanao, které bude určené pro komerční lety a leteckou nákladní dopravu. V současné době má letiště již vybudovanou 1,8 km dlouhou přistávací dráhu a budovu terminálu, ale stále postrádá další letištní zařízení. Provinční vláda Cotabato má rozpočet ve výši 1 miliardy na dokončení rozvoje letiště.

Dalších sedm projektů modernizace letišť formou PPP je ve fázi schvalování vládním socioekonomickým plánovacím úřadem National Economic and Development Authority, mezi tyto projekty patří například letiště Laguindingan, Iloilo, Bacolod-Silay nebo Kalibo.

Aviation Infrastructure Program ministerstva dopravy s rozpočtem 1,6 miliardy pro rok 2022 počítá s menšími opravami a modernizací 20 projektů letecké infrastruktury, včetně letišť Catbalogan, Candon, Bukidnon, Marinduque a Ormoc.

Filipínská vláda pobízí zahraniční investory k investicím na místním leteckém trhu s cílem, aby se Filipíny staly centrem letecké výroby a údržby v Asii a Tichomoří. Od roku 2017 vláda míří na dodavatele leteckých dílů s certifikací AS9100, aby zakládaly výrobní kapacity v zemi. Cílem filipínské vlády je posílit schopnosti země ve výrobě leteckých dílů i v oblasti údržby, generálních oprav a revizí (MRO).

Zemědělský a potravinářský průmysl

I přesto, že zemědělství zaměstnává až 22,5 % pracovních sil, je produkce nedostatečná a země je závislá na dovozu potravin. Kromě agrárního exportu tak pro české firmy existují příležitosti spojené s programy mechanizace a modernizace zemědělství, transfery technologií a know-how. Citelná je i rostoucí obliba českého piva a vín, trh tvořený střední a vyšší třídou není zdaleka saturován.

Modernizace zemědělského sektoru je jednou z klíčových priorit národní vlády pro zvýšení produktivity a posílení potravinové bezpečnosti.

Ministerstvo zemědělství má v roce 2022 rozpočet ve výši 28 miliard na implementaci různých programů ke zlepšení místního zemědělského sektoru. V letošním roce je jednou z priorit ministerstva obstarat zemědělské stroje, vybavení a podpůrné služby pro místní farmáře. Mezi tyto stroje a zařízení patří tažná vozidla, kombajny, ruční traktory, traktory s pohonem všech kol a solární systémy hnojení, které jsou důležité pro pěstitele rýže a dalších plodin v centrálním Luzonu a dalších regionech jako například Western Visayas, Cagayan Valley nebo Ilocos. Přidružené agentury a regionální kanceláře ministerstva také obstarávají stroje a zařízení pro chov hospodářských zvířat a výrobu produktů ekologického zemědělství.

Kromě mechanizace ministerstvo investuje do výstavby skladovacích zařízení a zemědělské infrastruktury pro usnadnění cesty produktů z farem ke spotřebitelům. Příkladem je výstavba agroprůmyslových obchodních koridorů (ABC), které budou kombinovat technologický park, akvakulturní park, skladovací zařízení a další. Kromě toho mohou tyto ABC pomoci propojit výrobce se spotřebiteli, protože se plánuje v rámci nich vybudovat i obchodní/tržní komplexy. Výstavba ABC v provincii Pampanga již probíhá a další ABC by se měly vybudovat ve 12 ekonomických zónách po celé zemi.

I přes sliby vlády o dosažení zemědělské soběstačnosti země stále dováží mnoho produktů ze zahraničí. V roce 2021 země dovezla zemědělské produkty v hodnotě téměř 2 miliard . Mezi nejvíce dovážené položky patřila živá zvířata, obiloviny a obilné přípravky, mléčné výrobky a kukuřice. K této praxi přispívá mnoho důvodů, jako jsou např. omezené možnosti zemědělských sektorů, propuknutí zvířecích onemocnění či škody způsobené přírodními katastrofami.

Filipíny v loňském roce stále dovážely většinu mléčných výrobků, aby uspokojily rostoucí místní poptávku. V minulých letech bylo hlavním dováženým výrobkem v mlékárenském sektoru sušené odstředěné mléko, následované tekutým mlékem, sušenou syrovátkou, podmáslím nebo sušeným podmáslím. Nedostatečnou produkci mléka má pomoci odstranit vládní program Herd Build-Up, který se snaží podpořit růst stád dovozem dojnic a plemenného materiálu, zaváděním šlechtitelských programů a zvýšenou starostlivostí o zvířata.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Téměř většina zdravotnického zařízení pochází z dovozu a místní produkce je limitována. V zemi pokračuje růst střední třídy a demografický vývoj nahrává stavbě nových nemocnic a vybavování těch starých. I v souvislosti s dlouhodobějšími dopady pandemie koronaviru lze předpokládat navýšení nedostačujících kapacit a celkové posílení zdravotnického sektoru. Ministerstvo zdravotnictví plánuje zavést různé programy s celkovým rozpočtem 3,3 mld. USD.

V souvislosti s probíhající celosvětovou pandemií plánuje národní vláda dále posílit zdravotnický sektor v zemi. Podle plánu rozvoje zdravotnických zařízení potřebuje země do roku 2040 dalších 6862 zařízení primární zdravotní péče, aby uspokojila rostoucí poptávku obyvatelstva. Rovněž je potřeba v příštích letech navýšit počet nemocničních lůžek a vybavení. DOH odhaduje, že pokrytí nemocničními lůžky by se mělo zvýšit a dosáhnout poměr 2,7 na 1000 obyvatel, což znamená, že do roku 2040 je potřeba vytvořit více než 500 000 nemocničních lůžek.

Mezi aktuální projekty ve zdravotnictví patří výstavba Centra pro léčbu rakoviny s kapacitou 200–300 lůžek v kampusu University of the Philippines a její Philippine General Hospital. Projekt s rozpočtem více než 10 miliard zahrnuje výstavbu vícepodlažního terciárního zdravotnického zařízení, výzkumného centra a budovy lékařské fakulty. Realizován má být formou PPP. Kromě výstavby zařízení musí vítěz tendru poskytovat veškeré hlavní lékařské vybavení, servisní služby a správu zařízení po dobu třiceti let. Očekává se, že výběrové řízení bude zahájeno letos.

Formou PPP budou letos vypracovány i další projekty s rozpočtem 330 milionů na vybudování dvou hemodialyzačních center v Cagayan Valley Medical Center a Baguio General Hospital. Uchazeči budou vyzváni, aby předložili nabídky na vybudování zdravotnických zařízení, vybavení hemodialyzačními přístroji a správu zařízení. Další PPP projekty jsou zvažovány v městech Pasay, Iloilo a provincii Maguindanao.

Filipíny jsou závislé na dovozu zdravotnického zařízení. Mezi chybějící přístroje patří rentgeny, CT, MRI a LINAC zařízení. Podle DOH musí vláda do roku 2024 distribuovat stovky až tisíce zmíněných zdravotnických přístrojů v různých regionech, aby zaplnila mezeru v poptávce. Kromě toho země stále dováží osobní ochranné prostředky (PPE) pro boj s pandemií a poptávka po nich je stále vysoká. Vláda také vyzývá zahraniční společnosti, aby investovaly do místního sektoru výroby elektronických lékařských přístrojů a do oblasti zdravotnického IT (e-health). Jsou připravovány návrhy zákonů, které otevřou příležitosti pro systémy elektronických lékařských záznamů, IT aplikací pro pacienty a telemedicínu.

Energetický průmysl

S pokračujícím rozvojem země bude stoupat i spotřeba energie, kterou Filipíny z více než 80 % získávají z fosilních zdrojů. Přibližně 40 % pochází z uhlí, které je pořád na vzestupu a svého vrcholu ještě nedosáhlo. Globální důraz na přechod k zeleným energiím bude rezonovat i na Filipínách a české firmy budou mít příležitosti k zapojení i do projektů výstavby solárních, větrných a vodních elektráren.

Ministerstvo energetiky usiluje o dosažení úplné elektrifikace zbývajících přibližně 5–6 % neobsluhovaných a nedostatečně obsluhovaných oblastí na Filipínách. Na realizaci Národního programu elektrifikace venkova byla v letošním roce vyčleněna téměř 1 miliarda . Příležitosti zahrnují výstavbu dálkových rozvodů, elektroinstalace v domácnostech či solární elektrifikaci škol a vládních budov ve venkovských oblastech.

Filipínská vláda si klade za cíl zvýšit objem elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na 15,304 GW do roku 2030 v rámci národního programu obnovitelné energie. V souladu s tím ministerstvo zveřejnilo Philippine Renewable Energy Atlas, který obsahuje potenciální lokality pro využití obnovitelných zdrojů zahrnujících biomasu, větrnou, solární, geotermální a vodní energii. Filipínská vláda spojila své síly se Světovou bankou a zkoumá i možnosti využití potenciálu 170 GW větrné energie na moři (offshore větrné elektrárny).

Na poli obnovitelné energie jsou aktivní i soukromé subjekty, které nabízejí účast na projektech výstavby vodních, větrných i geotermálních elektráren formou výměny aktiv za akcie.

Ani tradiční zdroje energie nejsou zcela opomíjeny, sedimentární pánve v Agusanu, Cotabatu a Suluském moři mají několik nevyužitých nalezišť zemního plynu, které čekají na prozkoumání. Ministerstvo energetiky plánuje v příštích dvaceti letech investovat více než 200 miliard do vytěžení až 4,0 bilionů kubických stop plynu. Připravuje se také terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v jižní části Luzonu, který usnadní dovoz a opětovné zplynování LNG.

Philippine Conventional Energy Contracting Program (PCECP) chce přilákat investory k prozkoumání a rozvoji těžby uhlí, ropy a zemního plynu. Investoři se mohou přihlásit prostřednictvím otevřeného výběrového řízení na získání koncese pro určité oblasti. V současné době má ministerstvo v rámci PCECP vytipováno 14 oblastí pro možný průzkum a těžbu ropy.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Přístup k pitné vodě, odpovídající sanitační technologie a odpadové hospodářství pořád patří mezi výzvy, se kterými se Filipíny plně nevypořádaly. V souladu s plánem na hromadné uzavírání povrchových skládek odpadu plánuje vláda umístění zařízení na využití materiálu do všech více než 40 tisíc nejmenších správních jednotek v zemi. Některé obce plánují po uzavření povrchových skládek vybudování zařízení určených pro přeměnu odpadu na energii prostřednictvím projektů PPP. Z důvodu častých povodní a klimatických změn jsou nezbytné i investice do protipovodňových systémů a vodního managementu v krajině.

Budování MRF k posílení místního systému nakládání s pevným odpadem a řešení krize v oblasti odpadu v zemi patří mezi priority Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů (DENR). Odpovědnost za správu MRF, konkrétně třídění, segregaci, kompostování a recyklaci pevných odpadů, náleží barangayům. Vzhledem k jejich vysokému počtu potřebují Filipíny pro realizaci tohoto plánu získat četná zařízení, jako jsou pyrolýzní stroje apod.

Využitím odpadu pro výrobu energie se zabývají probíhající projekty WTE ve městech Tagum a Dagupan, které jsou již v předkonstrukční fázi. Quezon City plánuje v rámci projektu PPP s rozpočtem 5,3 miliard vybudovat integrované zařízení pro nakládání s pevným odpadem schopné zpracovat až 3000 tun odpadu denně. Mezi další subjekty, které mají zájem o rozvoj svých WTE zařízení, patří provinční vlády Zamboanga, Sibugay a městská vláda Cebu.

Vícero lokálních subjektů rozvíjí projekty nakládání s odpadními vodami v rámci projektů PPP. Patří mezi ně výstavba kanalizací, čističek odpadních vod nebo jiných sanitačních zařízení na ostrově Palawan a ve městech San Pablo, Bislig, Ormoc a Tugegarao.

Aby se předešlo nepříznivým účinkům tajfunů, podporuje DENR také vodohospodářské projekty v oblastech ohrožených záplavami a povodněmi. Zaměřují se na drenážní práce, posílení průtoků řek, výstavbu regulačních hrází, stabilizaci břehů a svahů proti sesuvy půdy apod.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688