Čína, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Křišťálové sklo z Česka má v Číně dobrý zvuk. Podíl čínského trhu na globálních prodejích křišťálové produkce nejvyšší kvality se stále zvyšuje a v roce 2025 má činit téměř 14 procent. Vzhledem k rozvoji domácího turistického ruchu lze očekávat, že poptávka bude dále sílit, mimo jiné v souvislosti s dalším rozvojem hotelové infrastruktury. Poptávka po křišťálovém skle a porcelánu roste také díky stále se rozrůstající a bohatnoucí čtyřistamilionové střední třídě a pokračující urbanizaci země.

V letech před vypuknutím pandemie covidu-19 navštívily Českou republiku ročně stovky tisíc čínských turistů a řada z nich nakoupila české sklo či porcelán. Nepředpokládá se, že se během následujících pěti let výrazněji obnoví příliv čínských turistů. Čeští producenti musí využít jiných prodejních a komunikačních kanálů. Efektivním řešením může být tzv. cross border e-commerce, kdy prodej na rapidně se rozvíjejících e-commerce platformách je zajišťován obchodním partnerem – importérem.

Preference a zvyklosti čínských kupujících se v mnohém velmi odlišují od např. evropských či severoamerických zákazníků. Dle dat zveřejněných jedním z lídrů trhu křišťálového skla jsou čínští zákazníci v průměru o přibližně deset let mladší, zběhlejší v používání digitálních technologií a náchylnější ke sdílení zkušeností s nákupy prostřednictvím sociálních sítí. Výrazně se odlišují i ve vnímání krásy dané produkce, což znamená, že Číňané poptávají odlišný design. Ten se vyznačuje častým používáním mytologických prvků typu draka symbolizujícího sílu a moc či barev, jako v případě červené, kdy jde o vyjádření štěstí, radosti a hojnosti. Oblíbené jsou limitované edice, např. k oslavám čínského Nového roku.

Vysoce kvalitní produkce z křišťálového skla či porcelánu je součástí v Číně vysoce ceněného společenského statusu. Ručně vyráběné vázy, sklenice, křišťálové doplňky či sady luxusního porcelánového nádobí jsou vítanými dary i obchodním partnerům. Jedná se tedy o produkci méně citlivou na obchodní marži a celkovou cenu. Dále jsou velmi poptávanou kategorií světla s křišťálovými komponenty a na míru vyráběná svítidla nejen do reprezentativních prostor, ale i pro segment luxusního ubytování. Velmi perspektivním segmentem pro uplatnění české produkce jsou nově budovaná nákupní a zábavní centra, jejichž vznik je podporován státními či regionálními programy s cílem rozvoje domácí spotřeby. V budoucnu, po opadnutí pandemie a uvolnění přísných cestovních restrikcí, mají centra do jisté míry omezit potřebu čínských spotřebitelů k útratám v zahraničí.

Nová ekonomická strategie duální cirkulace, naplňovaná od počátku roku 2021, usiluje o větší soběstačnost a odolnost čínské ekonomiky. Prioritou je modernizace výrobní základny a produkce vyšší přidané hodnoty v rámci globálních dodavatelských řetězců. Čína je nejen největší producent, ale i největší uživatel strojírenské výrobní techniky s téměř 35 % podílem na celosvětovém trhu. V příštích letech budou mít čínští výrobci nadále zájem o další nákupy obráběcích a svářecích strojů, včetně transferu technologií, které jim v modernizaci výroby pomohou.

Čína, jejíž nabídková část ekonomiky se po vypuknutí covidu-19 velmi rychle zotavila, se opravdu projevila jako továrna světa, jak se tato země označuje. Její produkce posílila tržní podíl na globálním trhu. Bez základních technologických procesů, jakými jsou obrábění a tváření, by to nebylo možné. Poptávka po těchto strojích zaznamenala v pandemií ovlivněných letech 2020–2021 meziroční růsty 20–30 % v závislosti na jednotlivých produktových kategoriích, z čehož dle hodnoty realizovaných prodejů těžili i čeští výrobci. Export je stále hnací silou čínské ekonomiky a pro uspokojení zahraničních objednávek se i v následujících několika letech předpokládá další růst poptávky po produkci celních kategorií 8456–8465, především po číslicově řízených bruskách na úpravu kovů, číslicově řízených obráběcích strojích pro zpracování jakéhokoli materiálu, horizontálních obráběcích center pro obrábění kovů a číslicově řízených strojích k tváření kovů.

Nemalý vliv na další směřování poptávky po obráběcích a tvářecích strojích budou mít strukturální změny v automobilovém průmyslu. Čína stojí před ambiciózní transformací ekonomiky vzhledem k přijatým klimatickým závazkům. Již nyní tvoří prodeje elektromobilů přibližně sedm procent prodejů nových aut, které jsou úplně jinak konstruovány než konvenční spalovací motory obsahující řadu komponentů vyrobených právě obráběním či tvářením. V roce 2025 má dle rozhodnutí čínské vlády činit podíl tzv. new energy vehicles, tedy elektromobilů či vozů s hybridním pohonem, dvacet procent objemu výroby každé automobilky v zemi. To je oproti současným necelým deseti procentům zásadní nárůst, který může znamenat pokles poptávky po komponentech vyráběných i s pomocí obráběcích a tvářecích strojů.

Příležitosti však budou generovány poptávkou po čínské průmyslové produkci, která by měla i nadále růst. Možné výpadky v poptávce po obráběcích a tvářecích strojích, vzhledem k strukturálním změnám automobilového průmyslu, může více než vynahradit potřeba čínských producentů z oblastí jako je výroba letadel, lodí, stavební techniky či telekomunikační techniky. V roce 2020 byla velikost čínského trhu CNC obráběcích strojů přibližně 1,2 bilionu Kč, prostor pro české exporty (i přes silné konkurenční prostředí) je tedy značný.

Čína jde za svým cílem produkce vyšší přidané hodnoty a současně zvyšuje svoji odolnost na externím prostředí posilováním svého domácího trhu. Růst kvality domácí produkce, která má uspokojit i potřeby čínského průmyslu na úkor produkce importní, je hrozbou i pro české výrobce nejen na čínském trhu. Pro dlouhodobé uplatnění naší tradiční, dlouhodobě úspěšné produkce obráběcích a tvářecích strojů, bude nutné velmi dobře zvládnout hlavní trendy světového strojírenství spočívající v pokračujícím rozšiřování robotizace, automatizace, digitalizace a konektivity. Tyto trendy jsou zároveň systematicky naplňovanými prioritami čínské hospodářské politiky.

Čína disponuje pouze 6 % sladkovodních zásob, ačkoliv představuje 21 % světové populace. Rychlá urbanizace a industrializace vytvořily obrovské výzvy pro množství a kvalitu vody. V Číně je proto značná poptávka po technologiích recyklace vody. Velkou výzvou je i odpadové hospodářství, zvláště v oboru jednorázových plastových obalů. Ambiciózní cíle v oblasti vodohospodářského a odpadního průmyslu jsou součástí 14. pětileté období, které končí rokem 2025.

Naplňování závazků v oblasti zachování a obnovy biodiverzity, společně s klimatickými cíli Číny, bude stimulovat rozvoj nových přístupů k řešení těchto výzev a tím i generovat zcela unikátní obchodní příležitosti. V druhém pololetí roku 2021 a počátkem roku 2022 bylo vydáno Národní rozvojovou a reformní komisí Číny, ve spolupráci s příslušnými resorty, několik implementačních plánů řešení dlouhodobě neudržitelné situace.

Čína si klade za cíl do roku 2025 recyklovat 60 % městského odpadu domácností, což je 20 % nárůst oproti stávajícímu stavu. Vypořádání se s rostoucím objemem odpadů se ukázalo jako jedna z největších výzev, kterým čelí čínské regulační orgány, protože rostoucí městská populace spotřebovává stále větší množství spotřebního zboží. Kromě zvýšení míry recyklace městského odpadu pracuje Čína také na navýšení úrovně spalování. Problematiku odpadového hospodářství zpracovává Plán výstavby bezodpadových měst, který prosazuje koncept „Waste Free Cities“. Meziroční růsty objemů odpadů i o více než 10 % je palčivým problémem zejména mezi šesti sty největšími čínskými městy, z nichž jedna čtvrtina postrádá vhodná místa pro ukládání odpadů.

Další plány se zaměřují na zvýšení recyklace průmyslových vod, která má do roku 2025 činit 95 %. V rámci rozvojové strategie Číny, usilující o transformaci na čistší a udržitelnější ekonomiku země, se plánuje investovat více než 1 bilion Kč do různých silně znečišťujících průmyslových odvětví. Prioritou je zlepšování situace zejména v ocelářském, petrochemickém, chemickém, textilním, papírenském a potravinářském průmyslu. Čína v roce 2020 vyprodukovala 55,7 miliardy metrů krychlových odpadních vod, z nichž 26 % pocházelo právě z průmyslových zdrojů.

Obchodní příležitosti skýtá budování infrastruktury komunálních odpadních vod včetně výstavby a údržby kanalizačního potrubí a nových čistíren odpadních vod. Jen v roce 2020 bylo zřízeno 39 000 nových čistíren odpadních vod. Čína plánuje v letech 2021–2025 vybudovat nebo zrekonstruovat 80 000 km potrubních sítí pro sběr odpadních vod a zvýšit kapacitu čištění odpadních vod o 20 milionů metrů krychlových/den. Přibližně 160 miliard Kč má být do roku 2025 investováno do výstavby a instalace nových zařízení na zpracování kalů. Poptávány jsou technologie na snižování obsahu vody v kalech, chemikálie šetrné k životnímu prostředí a v neposlední řadě energeticky efektivní technologie spalování kalů.

V neposlední řadě, přijatý akční plán pro vysoce kvalitní rozvoj průmyslu výroby zařízení na ochranu životního prostředí, má výrazně zlepšit technickou úroveň produkce a zajistit i mimo jiné značnou dodavatelskou kapacitu vysoce účinných nízkouhlíkových technologií. Naplňování této vládní priority bude znamenat silné konkurenční prostředí nejen na čínském trhu. Lze očekávat, že vládní podpora domácích výrobců společně s transferem technologií z nejvyspělejších zemí umožní ve střednědobém horizontu čínským firmám nabízet na světovém trhu vysoce kvalitní produkci k naplňování klimatických cílů a to za velmi přijatelné ceny.

Číňané tráví stále více času volnočasovými aktivitami. Více jak 40 % dospělé populace však za tyto aktivity ročně utratí méně než 150 USD, což skýtá obrovský růstový potenciál. Také zdravý životní styl založený na sportování, který patří k modernímu statusu nejen elit a vyšší střední třídy, je s více jak 10 % meziročními růsty výdajů na vzestupu. Mezi perspektivní volnočasový segment patří rovněž hudební aktivity s rostoucí poptávkou po hudebních nástrojích a doprovodných službách. Čínský život se v posledních letech stále víc přesouvá do online prostředí a tento trend bude nadále sílit.

Nejoblíbenější a nejmasovější aktivity jsou cenově ty nejdostupnější a dle průzkumu více než 40 % dospělé populace utratí ročně za tyto aktivity méně než 3500 Kč. Růst domácí spotřeby je však klíčovou prioritou čínské vlády a dosavadní nízké výdaje za volnočasové aktivity představují obrovský potenciál pro zvýšení průměrných ročních výdajů na volný čas ze současných 18 500 Kč a obecně pro další ekonomický růst. V současné době je spotřeba generována především nejbohatšími vrstvami a přibližně čtyřistamilionovou střední třídou. Poptávka se již nyní posouvá od prosté honby za značkovou produkcí více k osobnímu stylu naplněnému volnočasovými zážitky. Číňané tráví velké množství času prací a prostor k odpočinku je velmi omezený. Důsledkem je rostoucí poptávka po koncentrovaných zážitcích, která je tažena rozvojem moderních technologií nabízejících novou formu odbourávání stresu a obecně trávení volného času. Společnosti, které v oboru podnikají, musí mít skvěle propracovanou online prezentaci a komunikaci se spotřebiteli, kteří na internetu tráví v průměru více než čtyřicet hodin týdně a jsou s okolním světem propojeni různými sociálními sítěmi.

Sport hraje stále větší roli v rámci volnočasových aktivit. Velikost trhu ve finančním vyjádření roste v posledních letech přibližně o 12 %. Letní olympijské hry konané v Pekingu v roce 2008 a poslední zimní olympijské hry stimulovaly obrovské investice do sportovišť a podnítily zájem čínské veřejnosti především o většinovou veřejností opomíjené zimní sporty. Meziroční nárůsty počtu aktivních vyznavačů těchto sportů jsou v posledních letech v řádech milionů. Velmi populární je též fotbal, jehož rozvoj je vládou podporovaný i masivní výstavbou hřišť, kterých má být v provozu do roku 2025 šest set tisíc. Příležitosti pro obchodní využití stále rostoucího zájmu o sport českými výrobci či poskytovateli služeb leží v úzkých segmentech čínského spotřebitelského trhu.

Čínská společnost je hodně založena na sebeprezentaci individuálního úspěchu formou spotřeby luxusního zboží a konzumace exkluzivních služeb. Zdravý životní styl patří stále více k modernímu statusu elit a vyšší střední třídy. To budí zájem výrobců vysoce kvalitního vybavení. Zimní sporty jsou v Číně výsadou movitějších vrstev společnosti. Tomu odpovídá i cenová úroveň služeb, např. lyžařských instruktorů v zimních střediscích. V této oblasti je velmi zajímavý prostor pro spolupráci s profesionály z České republiky. Neméně zajímavá je oblast sportovního lyžování a snowboardingu, která je v Číně, velmi překvapivě, stále v plenkách. Oddíly se systematickou přípravou dětí či juniorních sportovců jsou vzácným jevem. Profesionálové – instruktoři a trenéři, včetně hokejových, jsou poptáváni v zámoří.

Sport, stejně jako další oblasti společnosti, se stále více digitalizuje. Pandemie covidu-19 stimulovala rozvoj řešení, která propojují dosud běžné sportovní vybavení, např. trenažéry, s digitálním prostředím využívajícím umělou inteligenci. Tento nový segment rozšiřuje počty sportujících lidí a přispívá k růstu celého trhu. Čína je velmocí v oblasti tzv. e-sportů s aktuální velikostí trhu kolem 500 miliard Kč. Rostoucí popularita segmentu, který skýtá obchodní příležitosti i pro české firmy, je dána i pravidelným pořádáním vrcholových světových soutěží v Číně.

Mezi další perspektivní volnočasový segment patří oblast hudebních nástrojů, ale i instruktorů hry na hudební nástroje. Úzký, ale v celkovém počtu nemalý segment čínských spotřebitelů, opět ze skupiny vyšší střední třídy, dokáže ocenit kvalitně řemeslně zpracované výrobky od značek, které mají silnou historii. Kromě individuální poptávky pomáhá prodejům i rozvoj koncertních sálů a hudebních škol. Speciální oblastí jsou učitelé hry na tyto nástroje. Oproti České republice je v Číně cena za hodinu jejich práce dvojnásobná až trojnásobná.

Čína je největším světovým dovozcem potravin a zemědělských produktů. V roce 2020 přesáhly importy této produkce 90 mld. USD. Důraz na zdraví, který posílila pandemie koronaviru, se odráží i v sektoru potravinářství. Bohatnoucí střední třída, která představuje 400 milionů spotřebitelů, táhne vzhůru poptávku i po produktech a službách určených domácím mazlíčkům. Česká krmiva pro psy a kočky se na čínském trhu poměrně dobře prosazují a v dalších letech bezpochyby půjde o rostoucí segment.

Pandemie covidu-19 přiměla čínské spotřebitele věnovat větší pozornost svému zdraví, což se promítá do rostoucí poptávky po produktech s různými zdravotními benefity včetně minerálních vod. Mohou se zde řadit doplňky stravy, funkční potraviny, přípravky na hubnutí, ale díky rostoucímu zájmu o sport a fitness i proteinové a energetické přípravky. Dá se očekávat, že poptávka po výživových doplňcích bude v budoucnu ještě stoupat s tím, jak bude rychle stárnout čínské obyvatelstvo. V roce 2021 měla Čína 260 milionů lidí starších 60 let, což představuje 18,7 % z celkové populace. Čínští spotřebitelé zároveň začali ve zvýšené míře konzumovat mléčné produkty kvůli jejich pozitivnímu vlivu na posilování obranyschopnosti. Pro tento účel je nejpopulárnější tekuté mléko, jogurty a jogurtové nápoje. V roce 2021 Čína dovezla téměř 4 miliony tun mléčných výrobků, což představuje 18,5 % meziroční nárůst. Dalším faktorem podporujícím růst poptávky po mléčných produktech může v budoucnu být i rostoucí zájem o pekárenství a cukrářství.

Čína představuje největší pivní trh a s ročním objemem produkce kolem 35 miliard litrů je i největším světovým producentem piva. Lze však pozorovat transformaci preferencí čínských spotřebitelů, kteří začínají konzumovat více kvalitních prémiových piv. České pivovary se tedy mohou prezentovat právě nálepkou prémiové kvality. Čínské pivovary také rozšiřují své portfolia o produkty vyšších kategorií, s čímž roste poptávka po kvalitních surovinách, kam se řadí i český chmel a slad. Větší pozornosti se dostává i segmentu řemeslných piv, pro který jsou typické inovativní příchutě dosažené i za využití tradičních čínských surovin. Z tohoto hlediska může být čínský trh perspektivní i pro výrobce ovocných a dalších speciálních piv. Z dalších alkoholických nápojů se značné popularitě těší i vína, likéry a destiláty. V případě vína jsou spotřebitelské preference výrazně na straně vína červeného. Ačkoli mezi destiláty hraje prim tradiční čínské paj-ťiou konzumované při oslavách a jiných významných příležitostech, roste počet alkoholových nadšenců se zájmem o světovou produkci.

Zajímavým trendem je v současnosti rapidní růst trhu s potřebami pro domácí mazlíčky, zejména psy a kočky. Mnozí čínští chovatelé je pasují do role svých dětí a na výdajích na ně nešetří. Důraz na kvalitu se podepisuje na volbě krmiv, kde jsou preferovány zahraniční značky, což představuje příležitost i pro české producenty. Rychleji roste zejména trh s potřebami pro kočky, což je dáno nižší náročností jejich chovu, která vyhovuje zaměstnaným mladým lidem bez rodin. Průzkum China Pet Industry Association z ledna 2022 ukázal, že v roce 2021 poprvé v Číně překonal počet chovaných koček počet chovaných psů. Stejný zdroj uvádí, že průměrné roční výdaje čínských městských chovatelů na jednoho psa činily přibližně 8800 Kč a byly výrazně vyšší než výdaje na jednu kočku, které činily zhruba 6100 Kč.