Kuba, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Vzhledem k chronickému nedostatku potravin a krmiv na Kubě, který je způsobený zastaralou a neefektivní zemědělskou výrobou prakticky bez jakékoli mechanizace, je třeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Zvyšování potravinové soběstačnosti vláda označuje za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Kuba nabízí možnost investic zejména v zóně Mariel, dále pak existují příležitosti v oblasti renovace vlastních výrobních zařízení a továren na výrobu potravin.

Kuba dováží ze zahraničí 80 % veškerých potravin a píce pro zvířata, což v souvislosti s hlubokou ekonomickou krizí na Kubě a stoupajícími cenami na světových trzích vyvíjí čím dál vyšší tlak na centrální plánování ekonomiky. Vzhledem k zastaralé a neefektivní zemědělské výrobě prakticky bez jakékoli mechanizace existuje akutní potřeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Vlastnictví půdy je ze 70 % v rukou státu, zbylých 30 % obhospodařují zemědělská výrobní družstva. Země disponuje 6,3 milionem hektarů zemědělské půdy, z toho je pouze 2,7 milionu obhospodařováno. Význam a potenciál pěstování cukrové třtiny a cukrářského průmyslu na Kubě je značný. Existuje potenciál pro obchodní a investiční spolupráci, neboť Kuba se snaží zaručit udržitelnost produkce cukrové třtiny, maximalizovat výrobní kapacitu cukru, alkoholu a dalších derivátů. Země se snaží postupně modernizovat svých současných 50 cukrovarů a postupně vypisuje výběrová řízení na dodávky nových strojírenských zařízení a součástek. Vzhledem k tomu, že většina cukrovarů ještě pracuje s technologiemi z původního socialistického bloku a hlavní část zařízení byla vyrobena v tehdejším Československu, je zde zajímavá příležitost pro naše strojírenství. Cukr stále patří mezi hlavní vývozní artikly země a zaměření na zvýšení produktivity je tedy na místě.

V zemědělské výrobě a přepravě jsou ve velkém měřítku stále využívána tažná zvířata, většina používaných traktorů jsou dosluhující zbytky sovětských a československých dodávek ze 70. let. Potřeba jejich modernizace, ať už prostřednictvím dodávek náhradních dílů a servisu, nebo nákupem zcela nových strojů, rovněž vytváří nezanedbatelnou exportní příležitost. Kuba představila více než 150 investičních projektů v sektoru zemědělství a potravinářství. Dle prohlášení kubánské vlády budou pro následující období prioritní zejména tyto komodity: sójový olej, sušené mléko, hovězí a vepřové maso a uzeniny, sycené nealkoholické nápoje, pivo, pšeničná mouka, cukrovinky, těstoviny. Zvyšování potravinové soběstačnosti je dokonce kubánskou vládou označováno za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Celý proces je však poměrně vleklý a naráží na dlouhodobé problémy s likviditou. Od roku 2020 některé obchody s potravinami na Kubě přešly na platbu v tzv. MLC, tedy prostřednictvím magnetických karet vázaných na účty ve volně směnitelné měně. Vzhledem ke generaci příjmů v cizí měně bývá importované zboží, které je určeno do těchto obchodů, bez velkého prodlení kubánskou stranou placeno.

Země se dlouhodobě potýká s chronickým energetickým deficitem a prioritou vlády je vytvářet, rozšiřovat a modernizovat výrobní kapacity a podporovat projekty na průzkum nalezišť ropy. Potřeba modernizace elektráren na fosilní paliva a oprava zastaralé a ztrátové rozvodné sítě představuje významnou příležitost pro český průmysl. Zajímavou příležitostí se stávají rovněž obnovitelné zdroje energie, jejichž využívání země deklaruje jako součást dlouhodobého Programu hospodářského a sociálního rozvoje země.

Kuba je i přes značná naleziště ropy stále závislá na dovozu energetických zdrojů. 96 % výroby elektřiny je na Kubě realizováno spalováním fosilních paliv, především sirnaté ropy, a to v tepelných elektrárnách sovětské a československé provenience. Kuba se dlouhodobě potýká s chronickým energetickým deficitem (pokryto je zhruba 48 % energetické potřeby) a modernizace elektráren a zastaralé rozvodné sítě je pro zajištění rozvoje naprosto nezbytná. Potřeba modernizace vzhledem k původu stávajících elektráren představuje také velmi významnou příležitost pro český průmysl. Zajímavou příležitostí se stávají rovněž obnovitelné zdroje energie, neboť využívání obnovitelných zdrojů energie je jednou z hlavních priorit dlouhodobého Programu hospodářského a sociálního rozvoje země. V současnosti je využívání obnovitelných zdrojů energie na Kubě velmi nízké, představuje pouze 4,3 % elektřiny v zemi. Kubánská vláda plánuje generovat do roku 2030 z obnovitelných zdrojů až 24 % elektrické energie. Identifikována byla potřeba 2140 MW, přičemž je v plánu například 13 větrných parků či výroba elektřiny z biomasy v objemu 770 MW ročně. Země nabízí možnost investic a spolupráce v oblasti vybudování fotovoltaických parků. Aktuálně v oblasti energetiky Kuba nabízí 133 projektů. Hlavním cílem je vytvářet, rozšiřovat a modernizovat výrobní kapacity a přispívat tak k rozvoji obnovitelných zdrojů energie a ke zvýšení účinnosti výroby a využívání elektřiny. Současně se Kuba připravuje na podporu projektů spojených s průzkumem a těžbou uhlovodíků a podporuje produkci biomasy pro bioelektrické elektrárny.

Prakticky veškerá kubánská architektura a infrastruktura potřebuje modernizovat. Snahy o její opravy i novou výstavbu ale kromě tradičního nedostatku likvidity narážejí i na nedostatek kvalitního stavebního materiálu. Příležitostí pro český export může být zájem Kuby o nové moderní technologie pro zvýšení efektivity výstavby, výroby materiálů, náhradních dílů, ale i rekonstrukce a opravy budov, dále pak navrhování a výstavba hotelových komplexů.

Potřeba modernizace je na Kubě velmi rozsáhlá, zub času se neúprosně projevuje na prakticky veškeré kubánské architektuře a infrastruktuře. Země nemá dostatek bytů pro své občany, i přes veškerou snahu režimu o novou výstavbu v podstatě nahrazuje byty jen pro ty obyvatele, jejichž domy musejí být, vzhledem k jejich technickému stavu, zbourány. V roce 2019 zasáhlo hlavní město Havanu ničivé tornádo a kubánská vláda přistoupila k rekonstrukci několika havanských čtvrtí, což opět zpomalilo výstavbu nových bytů. Snaha o opravu i novou výstavbu ale také kromě tradičního nedostatku likvidity naráží i na související nedostatek kvalitního stavebního materiálu. V oblasti stavebního průmyslu Kuba aktuálně nabízí 19 projektů. Příležitostí pro český export může být zájem Kuby o nové moderní technologie pro zvýšení efektivity výstavby, výroby materiálů, náhradních dílů, ale i rekonstrukce a opravy budov. Zájem o spolupráci existuje rovněž v oblasti diagnostiky technického stavu a specializovaných demolic budov. Současně se nabízejí i příležitosti při navrhování a výstavbě hotelových komplexů a nemovitostí spojených s golfovými hřišti. Kuba se v rámci svých investičních projektů snaží získat přístup k novým technologiím, zároveň podporuje výstavbu infrastruktury a modernizaci průmyslových závodů, především v niklovém, ropném a cementářském průmyslu. Země nedisponuje dostatkem cementu, snaží se o znásobení výroby, aby byla schopna zásobit vlastní trh, a otevírá možnost také založení smíšené společnosti právě na výrobu cementu. Klade si také za cíl podporovat projekty zaměřené na generování vývozu zboží a služeb, např. využití těžby a zpracování kvalitního mramoru je jednou z vhodných příležitostí pro český export. Projekty ve stavebním sektoru zahrnují mimo jiné inženýrsko-geologický průzkum, přípravu návrhů pro stavební a montážní činnost, výstavbu stavebních, inženýrských a bagrovacích prací.

Navzdory ekonomické krizi země investovala do vývoje vlastních vakcín proti koronaviru. Kubánské zdravotnictví ovšem disponuje pouze zastaralým vybavením nemocnic a diagnostikou a země se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků všech druhů. Pro české exportéry se nabízí možnost navázání spolupráce právě v těchto oblastech a zahraničním investorům možnost vybudování léčebných center a lázní, případně center zaměřených na plastickou chirurgii a estetickou medicínu.

Kuba se snaží o rozšíření investičních příležitostí v oblasti zdravotnického a farmaceutického průmyslu. Cílem je podporovat projekty jak pro výstavbu nových výrobních zařízení pro konečné formy generických léčiv, tak pro vývoj a výrobu biotechnologických produktů určených především pro vývoz. Spolupráce probíhá především s národní kubánskou společností BioCubaFarma, která se zaměřuje na výrobu léků a zařízení prostřednictvím moderních technologií. Mezi hlavní produkty patří profylaktické vakcíny proti infekčním chorobám, biofarmaceutika pro léčbu rakoviny (včetně monoklonálních protilátek a terapeutických vakcín), produkty pro prevenci a léčbu kardiovaskulárních onemocnění, stejně jako pro léčbu diabetického vředu na nohou. Vyrábí se také generické produkty nové generace a farmaceutické sloučeniny, stejně jako systémy pro včasnou diagnostiku a prevenci nádorových onemocnění. Nabízeny jsou také produkty z přírodní a tradiční medicíny, stejně jako lidská placenta, krevní produkty. Důraz je kladen na zemědělský výzkum a pokročilé technologie, nanotechnologie a neurotechnologické lékařské vybavení. Předpokladem úspěchu, kvality a konkurenceschopnosti projektů je vysoká vědecká úroveň lidských zdrojů v kubánském biofarmaceutickém průmyslu. Kuba v oblasti zdravotnického a farmaceutického průmyslu nabízí 10 projektů zaměřených na zvyšování kapacit stávajících zařízení, výzkum a výrobu nových farmaceutik, ale také na veterinární léčiva a v neposlední řadě na rozvoj léčebných center pro zdravotní turistiku.

Kuba má bohatá nerostná naleziště, zejména nikl je jedním z hlavních vývozních artiklů země. Vzhledem k zastaralé mechanizaci svá naleziště nevyužívá na maximum a nemá možnosti provádět ani nové průzkumy. Českým firmám se nabízí možnost investic zejména v oblastech nově identifikovaných nalezišť ropy, zlata a drahých kovů, případně mramoru, minerálů a podobně.

Kubánské nerostné bohatství zahrnuje širokou škálu kovových surovin, stejně jako průmyslové horniny a minerály. Mezi hlavní nerostné zdroje kovových rud patří nikl, železo, kobalt, měď, olovo, zinek, mangan, wolfram, chrom, ale i drahé kovy jako zlato a stříbro. V případě tzv. průmyslových hornin a minerálů a nekovových minerálů Kuba identifikovala zdroje jílů, azbestu, písků, křemenných písků, barytu, čedičů, bentonitu, vápenců, křemenů, kaolinu, kyanitu, kalcarenitů, živců, fosforitu, granátů, grafitu, mramorů, magnezitu, slídy, olivínu, polodrahokamů, kamenné soli, fáborků, mastku, tufů, sádry a zeolitů. Kuba také disponuje nemalými podmořskými zásobami ropy. Těžba ropy na Kubě probíhá zejména v oblasti mezi městy Havana a Matanzas, kde se nachází největší naleziště s geologickými zásobami okolo 10 miliard barelů. Téměř celé kubánské území, asi 100 000 km2, je však perspektivní pro průzkum nalezišť ropy. Ložiska ropy se nacházejí v moři s dosahem z pevniny prostřednictvím horizontálních vrtů. V poslední době Kuba soustředí své snahy na průzkum nalezišť zlata a drahých kovů. V závěru roku 2021 bylo oznámeno objevení naleziště zlata v oblasti ostrova Isla de la Juventud s cílem zahájit jeho hlubinný průzkum v roce 2022. V oblasti důlního, těžebního a ropného průmyslu Kuba nabízí 52 projektů zaměřených zejména na geologický průzkum nových oblastí a přímou těžbu a zpracování nerostného bohatství v již existujících dolech. Tyto projekty představují bezesporu příležitost pro české firmy. Velkou část těchto minerálů lze těžit v otevřené jámě, s relativně nižšími náklady než na těžbu hlubinnou metodou.

Kuba je oblíbenou turistickou destinací, ročně ji před pandemií navštívilo až 4,2 milionu turistů. České firmy by se mohly podílet na výstavbě a provozování hotelů a turistických center, vybudování zábavních a vodních parků, případně pronajímat či provozovat již vybudovaná ubytovací zařízení.

Významným sektorem pro zahraniční investice na Kubě je bezesporu cestovní ruch, který pro Kubu představuje zásadní zdroj devizových příjmů. Z toho důvodu se Kuba snaží rozvíjet a modernizovat hotelovou infrastrukturu, ať už prostřednictvím výstavby nových, či rekonstrukce stávajících ubytovacích zařízení a rozvoje turistické infrastruktury. V oblasti služeb a turismu Kuba připravila 142 projektů v oblastech Cienfuegos; Playa Santa Lucía, severně od Camagüey; Covarrubias, severně od Las Tunas; a Guardalavaca, severně od Holguínu, zaměřených zejména na administrativní správu a marketing vybraných hotelů. V současné době Kuba povoluje zakládání tzv. smíšených společností jako způsobu zahraničních investic v oblasti turismu. Nad rámec hotelových komplexů představuje příležitost plán na vybudování golfových hřišť, přístavů, zábavních parků, dále správa gastronomických služeb, wellness nebo projekty v přírodě, včetně luxusních kempů. V příštích 15 letech má Kuba v plánu vybudovat více než 100 000 nových hotelových pokojů, z nichž minimálně 30 000 bude vystaveno s podílem zahraničního kapitálu. Nicméně všeobecný pokles cestovního ruchu v letech 2020 a 2021 z důvodu pandemie bude mít samozřejmě velký dopad na toto odvětví na Kubě.