Kolumbie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

V rámci přechodu k bezemisní energetice chce vláda zvýšit podíl energie ze solárních a větrných zdrojů ze současných 50 MW na 2 500 MW v roce 2022. Pokračuje výstavba malých vodních elektráren. Kolumbie se díky příhodným přírodním podmínkám chce profilovat jako velmoc na výrobu a vývoz „zeleného“ vodíku a bude proto nucena dovážet příslušné technologické vybavení.

Organizace pro plánování těžby a energetiku (Unidad de Planeación Minero Energética) odhaduje, že do roku 2027 bude poptávka po elektrické energii v zemi narůstat průměrně o 3,4 % ročně. Se sílícím globálním trendem přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a zároveň ve snaze diverzifikovat energetický mix zařadila kolumbijská vláda rozvoj nekonvenčních obnovitelných zdrojů energie (OZE) ke svým hlavním sektorovým politikám. V roce 2022 by měly generovat 2 500 MW, tedy 50 x více než před čtyřmi lety. Podle Národního energetického plánu ( Plan Energético Nacional ) 2020–2050 mají tyto nekonvenční OZE představovat v roce 2023 zhruba 15 % a v roce 2050 až 40 % celkové instalované kapacity. Díky místním klimatickým podmínkám mají zejména solární a větrné elektrárny v zemi významný potenciál. Kolumbie otevřela v lednu 2022 největší větrný park v zemi, Guajira I, který je prvním úspěšně zprovozněným eolickým projektem po dlouhých 17 letech. V následujících třech letech je plánováno dalších 13 obdobných projektů právě v pouštním departamentu La Guajira na severu země. Připravují se také právní předpisy o provozu větrných turbín na moři či projekty zaměřené na využití geotermických zdrojů či biomasy.
Klíčovým nástrojem je v červenci 2021 schválený Zákon č. 2099 o energetické tranzici (Ley de transición energética), který stanovuje jasný legislativní rámec a zavádí řadu nástrojů k podpoře zahraničních investic. Jedním z nich jsou veřejné soutěže o kontrakty v oblasti nekonvenčních OZE, kdy vláda zvažuje vyhlášení již čtvrtého tendru tohoto typu na první polovinu roku 2022. Existují i daňové pobídky, kdy si investoři mohou odečíst 50 % ze základu pro výpočet daně z příjmu po dobu 15 let a veškeré vstupy a zařízení nezbytné pro provoz jsou automaticky vyjmuty z platby DPH. Zavedeny jsou také celní úlevy a výhody zrychlené depreciace aktiv. Rozvoj nekonvenčních OZE tak nabízí příležitosti v dodávkách specifických komponent i celistvějších technologických řešení.
Kolumbie je zemí s šestým největším objemem vodních zdrojů na světě, a díky tomu již v současné době získává přibližně 70 % elektřiny z vodních elektráren. Po problémech při výstavbě vodního megadíla Hidroituango v departamentu Antioquia se jeví jako vhodná alternativa malé vodní elektrárny. Vláda v červenci 2021 zveřejnila plán na vybudování 70 takových elektráren s výkonem mezi 500 a 20 000 kW. Probíhá také rozšiřování systému tepelných elektráren v rámci 48 plánovaných projektů, které mají sloužit jako záložní zdroje energie v případě výpadků OZE. Pro české exportéry se tak otevírají možnosti v dodávkách turbín (vodních, parních, plynových), generátorů, transformátorů a elektrických rozvaděčů, včetně zmíněných malých vodních elektráren. Země navíc potřebuje modernizovat a rozšířit stávající distribuční systém elektrické energie v různých částech země, což se neobjede bez inovativních IT řešení. Kolumbijská vláda plánuje na rok 2022 vyhlášení minimálně 4 tendrů zaměřených na přenos energie s předpokládanou celkovou investicí ve výši 98,8 milionů USD.
Příhodné podmínky pro generaci energie z obnovitelných zdrojů poskytují zemi ideální předpoklady pro výrobu ekologického zeleného vodíku. Vláda v září 2021 představila novou vodíkovou strategii ( Hoja de Ruta del Hidrógeno ), ze které vyplývá, že modrý a zelený vodík budou hrát v letech 2030–2040 zásadní roli hlavně v průmyslovém, zemědělském a dopravním sektoru. Předpokládá se přitom, že do roku 2040 bude v Kolumbii vyráběný zelený vodík cenově plně konkurenceschopný ve srovnání s méně čistými alternativami. Do poloviny roku 2022 mají být v zemi spuštěny první tři pilotní projekty. Příležitosti pro české firmy se mohou objevit hned v první fázi uzavírání dohod o spolupráci, kdy dochází k výměně znalostí a zkušeností včetně sdílení technologií a příkladů dobré praxe. Uplatnit se tak mohou české zkušenosti v oblasti vodíkových technologií, jako je ukládání vodíku, výroba svazků elektrolyzérů a vodíkových generátorů. Následovat by měly investice do projektů nejen na místní spotřebu, ale i na vývoz vodíku do zahraničí. Za tímto účelem chce vláda pokračovat v přizpůsobení infrastruktury, zejména úpravou přístavů na karibském i tichomořském pobřeží, které aktuálně slouží jako hlavní uzly pro vývoz a dovoz ropy a zemního plynu.
Zajímavou platformou na propojování kolumbijských projektů, které poptávají zelené technologie (nejenom vodíkové), s potenciálními evropskými dodavateli technologií je Low Carbon Business Action . Prostřednictvím kolumbijského Fondu pro nekonvenční zdroje energie a efektivní hospodaření s energií (FENOGE) se mají finančně podporovat jak národní, tak i zahraniční společnosti při rozvoji, propagaci a realizaci takto orientovaných projektů v zemi.

V zemi roste využívání on-line bankovnictví, bankovních karet a plateb přes mobilní telefon. Příležitosti se tak nabízejí v oblasti softwaru pro internetové bankovnictví, zabezpečení kreditních karet a dalších forem bezhotovostních plateb. Země je značně ambiciózní ve snaze o digitalizaci státní správy, vytyčila si za cíl vytvoření systémů pro služby občanům, pro přístup ke státním institucím a pro řízení ochrany soukromí a informací jednotlivých platforem. Země začala budovat robustní infrastrukturu kybernetické bezpečnosti, z čehož vyplývají příležitosti při zabezpečování přenosu a ukládání dat, aplikací a procesů.

Kolumbie zavedla Národní politiku digitální transformace a umělé inteligence již v listopadu 2019 ( CONPES 3975 ), ale pandemie přechod země k digitálním nástrojům jak ve veřejné, tak v soukromé sféře uspíšila. I přesto zůstává zemí OECD s nejmenší dostupností mobilního a pevného internetového připojení a průměrná rychlost připojení dosahuje jen poloviny průměru zemí OECD. K lednu 2021 mělo přístup k internetu, nejčastěji přes mobilní telefon, 68 % Kolumbijců. Stále existují obrovské rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi, nicméně vláda zavádí řadu programů na zlepšení přístupu domácností k moderním technologiím.
Dynamický rozvoj, zejména v posledních dvou letech, zaznamenala oblast fintech. Podle studie konzultantské společnosti EY Parthenon jen v posledním roce vzrostlo užívání kanálů a platforem on-line bankovnictví o 59 %. Za poslední rok a půl se počet aktivních digitálních peněženek navýšil z 12 milionů na téměř dvojnásobek. Elektronické transakce rostly v první polovině roku 2021 v meziročním srovnání o 75 %. Velmi oblíbené jsou také on-line půjčky mikopodnikům. Sektor fintech se však koncentruje ve dvou kolumbijských městech, konkrétně v Bogotě (65 %) a Medellínu (20 %). Plnému přechodu většiny uživatelů na virtuální platformy brání zejména obavy o bezpečnost prováděných operací, obtížnost používání některých nástrojů a nekvalitní internetové připojení. I přesto se ale očekává pokračování tohoto trendu změny návyků spotřebitelů finančních služeb, což v praxi znamená poptávku po specializovaných softwarech například v oblasti posuzování úvěruschopnosti, platebních platforem či zpracování dat.
Limitovaný přechod ke komplexnějším informačním technologiím je patrný u kolumbijských menších a středních podniků v sektoru obchodu a průmyslu, kdy jen 4,7–6,1 % z nich disponuje těmito nástroji. V současné době má však již na 60 % podniků vlastní strategii digitální transformace, přičemž před pěti lety to bylo jen 25 % z nich. Firmy tak reagují i na sílící pozici elektronického obchodu, jehož růst za rok 2021 se odhaduje na 33 % a průměrný podíl na celkových prodejích zhruba 2,8 %. Prodeje přes digitální platformy podporují i různé akce jako v roce 2020 zavedené dny bez DPH, nebo Cyberlunes, HotSale, Black Friday. Kolumbijské firmy sice pokročily v rozvoji elektronického obchodu, automatizaci procesů a implementaci cloudových systémů, nicméně zavádění technologií blockchainu, umělé inteligence, virtuální reality, analytických nástrojů, 3D či internetu věcí zatím v zemi fungují jen okrajově. Pro rozvoj softwarových řešení tohoto typu se místní firmy z velké části neobejdou bez zahraničních partnerů a know-how.
Dalším z prioritních projektů digitální ekonomiky současné vlády je digitalizace státní správy s cílem zlepšit vztah a komunikaci mezi státem a občany. Ambiciózní plány počítají především s vytvořením systému pro služby občanům, které zahrnují digitální autentifikaci, zřízení digitální složky občana, systém řízení ochrany soukromí a informací či integraci nabídky úkonů a služeb veřejných institucí. Koncem ledna 2022 vydalo Ministerstvo informatiky novou vyhlášku k posílení digitalizace a automatizace byrokratických úkonů. Do roku 2037 má dojít k transformaci cca 70 tisíc úředních procesů u více než dvou tisíc úřadů na národní i regionální úrovni. Začíná také rozsáhlá digitalizace těžkopádného justičního systému. Meziamerická rozvojová banka (MRB) schválila na tento program podmíněný úvěr ve výši až 500 miliónů USD. V první fázi se má v průběhu čtyř let od září 2021 proinvestovat 100 milionů USD na zvýšení transparentnosti, účinnosti a efektivity při řešení soudních procesů.
V souvislosti s pokračující digitalizací různých sektorů má klíčovou roli také otázka regulace virtuálního prostoru a kybernetické bezpečnosti. Zvýšená exponovanost země vůči státním i nestátním škodlivým aktérům je dána sousedstvím s Venezuelou a přítomností sofistikovaných kriminálních skupin spojených s narkobyznysem. Kolumbie čelí třetímu nejvyššímu počtu kybernetických útoků v Latinské Americe (v roce 2020 zhruba 21,7 % všech událostí v regionu). Velký rozmach takových útoků je patrný i z informací kolumbijského policejního útvaru DIJIN. Ze začátku pandemie jde např. o 203% nárůst odcizení dat z informačních systémů, 147% přírůstek zneužití osobních údajů, 126% zvýšení neoprávněného blokování informační nebo telekomunikační sítě a 87% nárůst neoprávněných převodů finančních prostředků nebo jiných aktiv. Vláda proto v únoru 2022 publikovala k veřejné diskuzi návrh směrnice k posílení kybernetické bezpečnosti v zemi, která mimo jiné předpokládá i zřízení orgánu zastřešujícího tyto politiky na způsob českého NÚKIBu. Podle MRB jsou schopnosti v oblasti kyberbezpečnosti v Kolumbii na úrovni 2,8 bodů z 5. Existuje tedy velká zranitelnost, ale i příležitosti pro dodání nezbytných nástrojů k budování struktury kyberbezpečnosti a řešení zabezpečení jednotlivých aplikací.

Většina odpadních vod se stále vypouští přímo do řek a ostatních vodních zdrojů. Tuhý odpad se v Kolumbii spaluje jen ve velmi omezené míře, většina odpadu se uchovává na skládkách. Národní strategie oběhového hospodářství odhaduje tržní potenciál tohoto sektoru na 11,7 mld. USD ročně. Příležitosti pro české firmy se nacházejí v technologiích na úpravu vody, čistírnách odpadních vod, technologiích na zpracování odpadu, a to jak v podobě recyklace, tak ve formě ekologicky šetrného spalování.

V Kolumbii se nachází 5 % světových vodních zdrojů, nicméně sektor vodohospodářství čelí řadě výzev, jako je nedostatečná infrastruktura, kvalita vody či sucho. Podle údajů ze sčítání lidu 2018 mělo přístup k vodovodním službám v městských oblastech 97,9 % obyvatel, na venkově jen 73,3 % lidí. Avšak kvalita dodávané vody ne vždy odpovídá standardům pro pitnou vodu. Dle předpovědi hydrometerorolického ústavu (Ideam) se má navíc poptávka po vodě v zemi v roce 2030 zvýšit až o 27 %. Vláda proto i v rámci strategie obnovy hospodářství spustila v roce 2020 plán 185 vodohospodářských projektů ve více než 150 obcích s předpokládanou investicí necelých 660 milionů USD. Odhaduje se přitom, že zajištění přístupu k pitné vodě v celé zemi bude stát přibližně 13,7 mld. USD. Dosáhnout tohoto cíle chce vláda do roku 2030.
Kanalizační systém může využívat zhruba 93 % městského a 75,3 % venkovského obyvatelstva. V zemi tedy probíhá a dále se plánuje řada projektů zaměřených na rozšíření a zlepšení služeb vodovodů a kanalizací zejména v malých městech a venkovských oblastech. V roce 2019 bylo v Kolumbii vyčištěno 48,6 % odpadních vod. Jde o nárůst o 5 procentních bodů oproti roku 2018, nicméně stále to znamená, že většina odpadních vod stále odtéká do řek a potoků bez jakékoli úpravy. V současné době se proto realizují projekty dekontaminace některých místních řek, včetně silně znečištěné řeky Bogoty, kde se počítá s investicí 0,5 mld. USD do roku 2040. Vládní strategie si stanovila za cíl, že v roce 2022 bude zpracováváno 54 % a v roce 2030 až 68 % odpadních vod. Ministerstvo životního prostředí navíc nedávno vydalo rezoluci upravující možnosti opětovného využití odpadních vod v zemědělství a průmyslu. Proto se v Kolumbii uplatní především čističky odpadních vod, ale i technologie ekologické likvidace odpadů či následků nelegální těžby zlata.
Kolumbijská vláda zároveň podporuje implementaci principů oběhového hospodářství, a to v souladu s národní strategií publikovanou v listopadu 2018. Zavedeno je poskytování kompenzací a daňových úlev pro dovoz s tímto konceptem spojených technologií. Tržní potenciál cirkulární ekonomiky se přitom odhaduje na 11,7 mld. USD ročně. Jedním ze strategických cílů je například zajistit do roku 2030 recyklaci 18 % vyprodukovaného odpadu (v roce 2018 to bylo 10 %). Dosud se naprostá většina shromážděného odpadu sváží na skládky, které často nevyhovují mezinárodním standardům. Techniky jako spalování tuhého odpadu se v zemi v podstatě nevyužívají. Příkladem je největší kolumbijská skládka Dona Juana, která se rozkládá na 623 hektarech poblíž hlavního města Bogota. Každý den přijímá na 6500 tun odpadu, z nichž by se až 80 % mohlo dále využit. Odhaduje se přitom, že kolumbijská ekonomika ročně vyprodukuje kolem 178 milionů tun biologického odpadu, takže sílí poptávka po technologiích schopných zpracovat tuto biomasu na jiné užitečné materiály či energii. Roste zájem zejména o zařízení pro zpracování organického odpadu včetně kompostování a také bioplynové stanice. Soukromé společnosti ve spolupráci s místními úřady se dále zaměřují na vybudování stanic pro recyklaci plastů a skla. V Kolumbii mají v současné době jen tři města recyklační stanice pro zpracování stavebního a demoličního odpadu, takže existují příležitosti i pro technologická řešení v této oblasti.

Vláda se snaží nastartovat ekonomiku pomocí zvýšených investic do infrastruktury. Mezi projekty figuruje bogotské metro a regionální železnice v metropolitní oblasti hlavního města. Dále se počítá s výstavbou nových letišť v Cartageně, na ostrově San Andrés a v takzvané kávové zóně. Investovat by se mělo i do rozšíření a výstavby nedostačujících regionálních silničních tahů v okolí Bogoty. Zejména investice v oblasti těžce poddimenzovaných dopravních systémů velkých měst skýtají příležitosti pro česká technologická řešení, například odbavovací systémy pro MHD, semafory, zabezpečovací zařízení a další technologie inteligentního řízení dopravy.

Kolumbie se zaměřila na výstavbu poddimenzovaných dopravních systémů od roku 2015 v souladu se schváleným plánem multimodální přepravy ( Plan Maestro de Transporte Intermodal 2015–2035 ), který si stanovil za cíl především propojit hlavní města a regiony země, ale také vytvořit integrovaný systém dopravních sítí. Místní komunikace tvoří 70 % kolumbijské silniční sítě, ale 75 % z nich se nachází v nevyhovujícím stavu. Investice do infrastruktury jsou navíc jedním z hlavních pilířů vládní strategie post pandemické obnovy ekonomiky. Program například zahrnuje vyasfaltování 1660 km silnic v rámci 50 projektů dohromady za 2,9 mld. USD. Význam posílení infrastruktury dokládá i rozpočet na rok 2022, v rámci kterého zvýšila vláda prostředky na investice do dopravního sektoru o 8,3 % na celkovou výši 2,7 mld. USD. V různých etapách přípravy či fungování jsou nyní infrastrukturní projekty 4. generace. V průběhu tohoto roku by mělo být odevzdáno 14 z nich, zejména významné silniční tahy a s nimi spojené mosty a tunely.
Připravuje se spuštění veřejných soutěží na projekty 5. generace, které by měly být vyhlášeny v průběhu roku 2022. První fáze programu počítá se 14 projekty s celkovou investicí ve výši přibližně 5,57 mld. USD. Projekty budou implementovány formou aliancí mezi veřejným a soukromým sektorem. Jedná se zejména o výstavbu silničních koridorů v různých částech země. V plánu jsou dále čtyři projekty výstavby či úpravy letišť, například v Cartageně a na ostrově San Andrés, a dvě říční iniciativy, které mají řešit splavnost řeky Magdalény a rozšíření vodního kanálu Dique na severu země. Pracuje se také na projektech obnovy železniční přepravy, kdy je zhruba 49 % vybudované železniční sítě v současné době neaktivní. Všechny tyto nákladné projekty vyžadují dodávky specializovaných stavebních zařízení a strojů, uplatní se ale také inteligentní systémy dopravy a služeb či technologie řízení bezpečnosti provozu.
Ve velkých kolumbijských městech a v jejich okolí dochází k rozvoji hromadné dopravy. Jen samotná Bogota na rok 2022 počítá s realizací 460 infrastrukturních prací za zhruba 1,1 mld. USD. Po téměř 80 letech plánování byla v roce 2021 spuštěna výstavba první, 24 km dlouhé linky metra. Souběžně však začaly přípravy tendru na výstavbu druhé linky metra, který by měl být zadán v roce 2023. Projekt s odhadovaným rozpočtem ve výši 3,6 mld. USD by měl podle předběžné studie mít 11 stanic a délku 15,8 km, z nichž 11 km povede pod zemí. Výstavbu metra zajišťuje čínské konsorcium, nicméně souběžně s tím město aktuálně realizuje strategická rozhodnutí ohledně všech technologických řešení spojených s ostrým provozem metra (zabezpečovací, orientační a odbavovací systém atd.), kde se nachází prostor pro česká řešení. Ve snaze propojit hlavní město s okolní metropolitní oblastí se pracuje na zavedení dvou linek příměstského vlaku Regiotram. Druhé největší kolumbijské město Medellín zase nedávno spustilo veřejnou soutěž na vybudování třetí linky nadzemního metra. Metro de la 80, největší infrastrukturní projekt ve městě za posledních 25 let, má stát necelých 900 milionů USD.
Na významu nabývá také koncept udržitelné mobility v rámci systémů veřejné dopravy. Země by měla na jaře roku 2022 dosáhnout počtu 1 589 elektrobusů, což by ji učinilo největším provozovatelem zmiňovaného dopravního prostředku v celé Latinské Americe. Kolumbie se také stává regionálním lídrem v prodeji elektromobilů. Zákon o elektrické mobilitě zavedl daňové úlevy na jejich nákup a zjednodušil byrokratické úkony nutné k jejich pořízení. Zásadní výzvou ale zůstává integrace různých druhů a systémů dopravy, a to i na úrovni jednotlivých měst. Systémy MHD jsou ve velkých městech silně poddimenzované a vyžadují nejen vybudování nezbytné základní infrastruktury, ale také technologie pro řízení integrované dopravy, tarifní systémy, chytré informační systémy pro vyhodnocování dat, jízdní řády, signalizační zařízení apod. V Bogotě se dále chystá výstavba tzv. zelených koridorů, tedy pěších zón, v rámci kterých se mohou uplatnit české designové výrobky a smart řešení městského mobiliáře, ale i aplikace pro cyklistiku.