Argentina, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Argentina má v zemědělství velký potenciál, 53 % její plochy pokrývá orná půda a vývoz je tvořen až ze 70 % zemědělskými produkty. Aplikace nových technologií v zemědělství je však pro zemi velkou výzvou. Zapotřebí jsou technologie související s efektivnějším nakládáním s energiemi, monitoringem úrody a sklizní, optimalizací procesů a podobně. Perspektivními položkami jsou také organická produkce a biopotraviny, zpracování biomasy, šlechtění a genetika.

Argentina má v zemědělství velký potenciál, jedná se o 8. největší zemi na světě, 53 % plochy pokrývá orná půda. Ačkoliv zemědělská výroba tvoří méně než 11 % HDP, podílí se na více než polovině veškerého exportu a je základem pro zisk zahraničních valut (hlavně amerického dolaru). Pro argentinské zemědělce je tedy důležité udržovat krok se světem v oblasti moderních technologií či tzv. precizního zemědělství. Zapotřebí jsou technologie související s efektivnějším nakládáním s energiemi, monitoring úrody/sklizní, optimalizace procesů apod. Aplikace nových technologií v zemědělství je pro Argentinu do budoucna velkou výzvou, protože prozatím do této oblasti neinvestuje mnoho. Daňové úlevy a pobídky v oblasti zemědělství a lesnictví existují, není jich však mnoho. Všechna strojní zařízení související s tímto sektorem obvykle vstupují na argentinský trh s nulovým tarifem.

Země se již druhým rokem potýká s historickým suchem, které přináší dalekosáhlé negativní důsledky pro celý region. Hladina řeky Paraná je již druhým rokem po sobě na nejnižší úrovni za posledních 80 let, poklesla v průměru o tři metry. V případě Argentiny je suchem ohrožen především přístav v Rosariu, odkud se vyváží sója a obilí. Lodě už nyní musí být naloženy o 5500–7000 tun méně. Pokud bude úbytek vody pokračovat, bude se muset zboží dovážet po zemi do přístavů blíže Atlantiku. Pokud se situace v brzkém období nezlepší, lze s jistotou očekávat nákladnější a časově náročnější přepravu zboží do severní části Argentiny.

Velvyslanectví v Buenos Aires si je i přes tyto obtíže dobře vědomo potenciálu argentinského zemědělství a pravidelně pomáhá českých firmám v přístupu na trh. Pravidelně organizuje prezentace českých firem, snahy byly prohloubeny podnikatelskou misí do Argentiny na začátku roku 2022.

Argentinská města nemají distribuci pitné vody dostatečně vyřešenou. Hlavně v oblasti Buenos Aires administrativa stále bojuje s palčivými problémy. Například ztráty ve fázích výroby a distribuce vody se pohybují kolem 40 %. Distributoři proto hledají zahraniční technologie, které řeší únik pitné vody ze sítě či její zápach a zbarvení.

Argentina má 27. největší vodní rezervoár na světě, ale i tak zde žije kolem 4 milionů obyvatel, kteří nemají přístup ke zdravotně nezávadné vodě v okolí svého bydliště. Situace je zdaleka nejhorší na severu země, kde až 75 % původních obyvatel nemá přístup k bezpečnému vodnímu zdroji. Kvalita dodávané vody ve městech je obecně považována za přiměřenou. Odhaduje se, že více než 90 % domácností dostává pitnou vodu v souladu s normami veřejného zdraví. Existují však strukturální problémy (především v aglomeraci Buenos Aires), které je třeba řešit:

• zaznamenatelný zápach, zabarvení či nepříjemná chuť vody (ačkoli jde spíše o sezonní záležitost), podle distributorů není ovlivněna její pitelnost. Důvodem jsou změny složení vody v řece la Plata. Uživatelé se však většinou rozhodují pro vodu balenou;
• povodí řeky Matanza-Riachuelo v Buenos Aires je jednou z nejvíce znečištěných řek na světě kvůli odpadním vodám, které se sem dostávají z koželužských a chemických závodů, jakož i z kanalizace a kvůli pevnému odpadu;
• další kontaminovanou oblastí je přehrada San Roque a řeka Suquía, která poskytuje pitnou vodu městu Córdoba. Jedná se o řeku znečištěnou agrochemikáliemi, jako je glyfosát (používá se k pěstování sóji), dále arsenem či olovem.

Palčivým problémem, který je třeba vyřešit, je ztráta vody kvůli nekvalitnímu potrubí. Ztráty se pohybují okolo 40 %.

Existuje několik odvětví, kde by česká řešení a technologie mohly být úspěšné a které argentinská administrativa dlouhodobě poptává. Mezi ně patří technologie vedoucí k zamezení úniku pitné vody z distribuční sítě, řešení zápachu a/nebo zabarvení pitné vody, technologie zabývající se přístupem k pitné vodě z vodonosných vrstev (zejména venkovské oblasti v severní Argentině) a technologie čištění odpadních vod.

Rozvoj důlního a těžebního průmyslu je jednou z vládních priorit, protože má potenciál generovat velké množství deviz z vývozu surovin do zahraničí. Země má velké zásoby mědi, olova, železa, zlata, stříbra (9. na světě), lithia (4. na světě), molybdenu, uranu, draslíku a jiných vzácných kovů. Investice do lithia, mědi, zlata a stříbra alokovány na 87 projektů v různých fázích realizace. Z pohledu českých firem jsou pro Argentinu stěžejní především konkrétní řešení v oblasti přepravy zboží a zpracování surovin, vítány jsou systémy a technologie, které ve výsledku budou znamenat snížení nákladů.

Nerostné suroviny, energetické zdroje, zemědělská půda, lesy či chráněná území – až třetinu HDP Argentiny tvoří přírodní zdroje. Rozvoj důlního a těžebního průmyslu je jednou z vládních priorit, protože má potenciál generovat velké množství deviz z vývozu surovin do zahraničí. Země má velké zásoby mědi, olova, železa, zlata, stříbra, lithia, molybdenu, uranu, draslíku a jiných vzácných kovů.

Argentina opětovně prochází obtížným ekonomickým obdobím a i s ohledem na dlouhodobý nedostatek zahraničních deviz se země čím dál tím více zajímá o intenzivnější využívání svých nerostných surovin. V poslední době byly započaty projekty, jejichž investiční hodnota by v budoucnu měla dosáhnout výše 27 mld. USD. Na začátku roku 2021 se těžilo v 16 lokalitách, 7 projektů je ve výstavbě, 7 projektů se nachází ve fázi studie proveditelnosti, 6 projektů je v počáteční přípravné fázi, 40 projektů je ve fázi pokročilého průzkumu a 250 projektů ve fázi počátečního průzkumu. Podle odhadů však až 70 % plochy území země potenciálně vhodné pro těžbu ještě ani nebylo prozkoumáno. Od roku 2015 je velká pozornost zaměřena na lithium a měď. Hlavně od lithia si Argentina slibuje do budoucna velký zdroj příjmů. Ve 12 oblastech (provincie Jujuy, Catamarca, Salta) by se mohlo nacházet až 92 Mt lithia, což by pokrylo dodávky po dobu 100 let. Zásoby mědi se odhadují na 65 Mt.

Vláda láká zahraniční investory do těžebních projektů, od kterých si slibuje rychlé zahájení těžby, příliv investic a vznik pracovních míst. Existují fiskální výhody, které nabízejí vlády jednotlivých provincií, neboť v Argentině jsou přírodní zdroje jejich vlastnictvím. Mezi nejvýznamnější pobídky patří ty, které vyplývají z Federální dohody o těžbě (Acuerdo Federal Minero) a Zákona o investicích těžby z roku 1993 (Ley de Inversiones Mineras) a které firmám zajišťují fiskální stabilitu, které platí po dobu 30 let (na národní a provinční úrovni). Mezi další pobídky patří například bezcelní dovoz investičního majetku (především stroje, zařízení a náhradní díly pro těžební činnost); dvojitý odpočet daní – a) daň z příjmu s ohledem na uvalené náklady na průzkumnou činnost, b) vrácení DPH; zrychlené tříleté amortizační schéma.

Z pohledu českých firem jsou pro Argentinu stěžejní především konkrétní řešení v oblasti přepravy zboží a zpracování surovin. Vítány jsou systémy a technologie, které ve výsledku budou znamenat snížení nákladů. Dodavatelé systémů a technologií musejí vzít v potaz rozlohu Argentiny (8. největší země na světě) a vzdálenost nalezišť od velkých měst, což výrazně zvyšuje nároky na logistiku a propracovaný poprodejní servis (disponibilita náhradních dílů, doprava techniků a servisu na místo instalace techniky apod.).

Argentina spolu s Brazílií a Mexikem patří k zemím Jižní Ameriky, které jsou nejméně chráněny před kybernetickými útoky. Vláda se dlouhodobě spoléhá na prvky kybernetické bezpečnosti převážně americké a izraelské provenience, ačkoliv existují i domácí společnosti zabývající se vývojem. I argentinské firmy si uvědomují nutnost investic do ochrany svých systémů. Na 43 % argentinských firem již zvýšilo své kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti (infrastruktura, systémy, školení). Příležitosti pro české společnosti spočívají hlavně v nabídce řešení, která zmírňují uživatelské chyby.

V Jižní Americe během prvních devíti měsíců roku 2021 proběhlo o 25 % více kybernetických útoků než předchozí rok. Argentina spolu s Brazílií a Mexikem patří k zemím Jižní Ameriky, které jsou před takovými útoky chráněny nejméně. V případě ochrany domácností je na tom Argentina úplně nejhůře. Přitom právě během pandemie koronaviru se díky práci z domova z každé domácnosti stává pobočka firmy. Argentina se dlouhodobě spoléhá na prvky kybernetické bezpečnosti převážně americké a izraelské provenience, ačkoliv existují i argentinské společnosti zabývající se vývojem, jako jsou BairesDev nebo Simplex Software.

Kybernetická bezpečnost se dostala v Argentině do popředí především v souvislosti se summitem zemí G20, které se uskutečnilo v Buenos Aires koncem roku 2018. Do té doby se tématu nevěnovalo tolik pozornosti, ačkoliv první zákonná úprava pokrývající toto téma vešla v platnost v roce 2004 a stanovila povinnost ústředních orgánů zajistit bezpečnost svých dat prostřednictvím nově utvořených týmů. Během příprav summitu proběhly první veřejné zakázky v oblasti kybernetické bezpečnosti a do popředí se dostaly například izraelské firmy Rafael Systems, Elbit Systems či Israel Aeroespaces Industries. Od té doby se na bezpečnost ve virtuálním prostoru klade stále větší důraz i ve veřejné sféře.

Vzhledem k tomu že argentinské firmy nemohou pokrýt domácí poptávku, existuje zde prostor i pro české firmy, a to například vzhledem k rozvoji argentinských FINTECH firem. Těch je v Argentině okolo 135 a mezi nejznámější patří Mercado Pago, Todo Pago, Ualá, Apperto a SeSocio.com. Ačkoli se jedná o společnosti relativně malé, co do obratu jsou pro ČR zcela relevantní. Ve vztahu ke státnímu sektoru přední odborníci upozorňují, že je nutná celostní vládní strategie a koordinovaný postup při zavádění opatření chránící kritickou infrastrukturu. Na takový rozsah činností však administrativě chybí finanční prostředky. Prozatím byl vytvořen Národní program pro kritické informace, činnost zahájilo taktéž Národní ředitelství pro vyšetřování kyberkriminality.

Příležitosti pro české společnosti spočívají hlavně u řešení, která zmírňují uživatelské chyby. Možnostem budoucího uplatnění nahrává zatím nedostatečný rozvoj kyberbezpečnostních technologií, relativně malé využívání bankovních převodů a nástrojů argentinskými občany a vysoká konektivita aglomerací (Buenos Aires, Córdoba, Santa Fé), což vede ke zvyšující se potřebě firem chránit si svá data a data jejich uživatelů. V úvahu je potřeba vzít prozatím nedostatečnou regulaci a harmonizaci právních předpisů v této oblasti.

Mobilní a širokopásmové připojení k internetu je v Argentině o zhruba 15 % pomalejší než v sousedních zemích a vláda chce tuto situaci napravit. Problémy představuje i geografie země, neboť obyvatelstvo je koncentrováno v několika městech s velkými vzdálenostmi mezi nimi. Příležitosti se tedy nabízejí ve stavbě vysílačů mobilního signálu, kterých chybí přes 20 tisíc. Šanci mohou mít nejen dodavatelé technologií, ale i nezávislí operátoři mobilních vysílačů.

Argentina je zemí s nejvyšší mírou rozšíření internetu v regionu. V zemi má přístup k internetu 80,8 % obyvatel, ať už ve formě pevného, nebo mobilního připojení. Současně však existují problémy s kvalitou služeb poskytovaných operátory a obavy ze zaostalosti regionu z hlediska konkurenceschopnosti. Mobilní a širokopásmové připojení k internetu je v Argentině o zhruba 15 % pomalejší než v sousedních zemích a vláda chce tuto situaci napravit. Problémy představuje i geografie země, neboť obyvatelstvo je koncentrováno v několika městech s velkými vzdálenostmi mezi nimi. Příležitosti se tedy vyskytují ve stavbě vysílačů mobilního signálu, kterých chybí přes 20 tisíc. Šanci mohou mít nejen dodavatelé technologií, ale i nezávislí operátoři těchto mobilních vysílačů. Páteřní síť optického vlákna společnosti ARSAT potřebuje rozšířit do domů a firem. Do budoucna se plánuje pokrýt celou zemi signálem 4G. Společnost ARSAT realizuje Národní internetový plán, díky němuž chce k širokopásmovému internetu připojit přes 1300 měst a obcí. Investují i soukromé společnosti (Claro, Personal, Nextel, Movistar), včetně příprav na výstavbu sítí 5G. Argentinské on-line společnosti Mercado Libre se říká „latinskoamerický Amazon“, ten vytváří okolo sebe částečně otevřenou síť obchodních, logistických a finančních společností, které vytvářejí ekosystém propojených entit, do nichž se mohou zapojit i české firmy.