Súdanská republika, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Vláda se snaží zmapovat veškeré potenciální naleziště nerostných surovin a minerálů, které společně se zásobami ropy zůstávají nedostatečně prozkoumány. Jedná se převážně o vzácné kovy, jakými je zlato a stříbro, ale také měď, zinek, železo, mangan či fosfáty nebo kaolin. Země se snaží přilákat zahraniční investory a zavádí nové reformy, usnadňující zahraničním firmám obchodování s vytěženými produkty. Příležitosti se nabízejí jak ve státním, tak soukromém segmentu. Právě súdánské soukromé firmy mohou být perspektivními odběrateli těžební techniky, jejich výbava je zastaralá a konkurence v zemi stále nízká.

Súdán skýtá velké příležitosti pro zahraniční investory v těžebním sektoru. V roce 2018 patřil Súdán mezi tři nejvýznamnější producenty zlata v Africe, s celkovou roční produkcí 93 tun. Súdánská vláda se snaží zmapovat veškeré potenciální naleziště nerostných surovin a minerálů v zemi, které společně se zásobami ropy zůstávají nedostatečně prozkoumány. Jedná se převážně o vzácné kovy, jakými je zlato a stříbro, ale také měď, zinek, železo, mangan či fosfáty nebo kaolin. Súdánská vláda se snaží přilákat zahraniční investory a zavádí nové reformy, usnadňující zahraničním firmám obchodování s vytěženými produkty. V roce 2020 tak zrušila monopol centrální súdánské banky pro vývoz veškerého vytěženého zlata. Fixní tržní ceny vedly k šíření nelegálního obchodu na černém trhu. Podle nového nařízení smí soukromá těžební společnost prodat až 70 % vytěženého zlata svým obchodním partnerům a 30 % je povinna prodat přes centrální súdánskou banku. Súdán má za cíl stát se hlavním těžařským centrem v Africe; pro jeho dosažení je zapotřebí výrazně zmodernizovat zastaralé technologie, nalákat zahraniční investory a získat potřebné know-how pro efektivní a ekologickou těžbu. Rovněž těžba mramoru a vápence je prováděna několik let, a to především v oblasti Rudého moře. Výsledky průzkumných prací uvádějí 60 mil. tun zásob kvalitního vápence. Na pobřeží Rudého moře se těží také sádra, a to v ročním objemu 20 000 tun pro potřebu dvou cementáren v Atbaře a Rabaku. Celkové zásoby sádry se odhadují na 500 mil. tun. Značná poptávka je po soli, jejíž roční výroba se pohybuje v rozmezí 100 až 120 tisíc tun, z čehož třetina je spotřebovávána v dalších odvětvích průmyslu (40 % koželužny, 2 % textilní závody, 1,5 % rybárny, 0,3 % konzervace potravin).

Velkým problémem súdánského těžebního a ropného sektoru jsou environmentální škody, ke kterým dochází v důsledku používání škodlivých chemikálií, například při těžbě zlata. Velká spotřeba kyanidu má za důsledek značné znečištění půdy a podzemní vody. Doposud neexistují žádné kvalifikované ekologické subjekty, které by sledovaly těžební operace v zemi, jak to vyžaduje zákon. Súdánská vláda se snaží negativním dopadům těžby zabránit. Naskytuje se tak velká příležitost pro české firmy a odborné instituce, které se likvidací environmentálních škod zabývají a mají již zkušenosti z rozvojových zemí. Jedná se nejen o studie proveditelnosti, ale také školení, přenos know-how či samotnou instalaci zařízení.

V oboru těžby se Súdán také stále potýká s vysokou mírou rizikovosti na pracovišti. Dochází k častým úrazům, či dokonce ke kolapsům zlatých dolů. Je zde velká poptávka po expertním poradenství v oblasti bezpečnosti práce a v oblasti technologie na zabezpečení dolů.

Země připravuje rozsáhlou výstavbu solárních elektráren pro zvýšení energetické soběstačnosti. Distribuce je nestabilní, dochází k pravidelným několikahodinovým výpadkům elektřiny. Záložní agregáty, které jsou v každé veřejné budově, ale i v mnoha domácnostech, jsou výrobky z 60. let a potřebují obnovit. Existují tak příležitosti pro české firmy pro dodávky solárních zařízení, přenos know-how či technické spolupráce.

Geografická poloha Súdánu v tropickém pásmu poskytuje vynikající zásobu slunečního záření, která činí 6 kilowatthodin na metr čtvereční a dobu 10 hodin slunečního svitu denně. Ku prospěchu rozvoje solární energie přispívají také rozsáhlé zásoby potřebných nerostných surovin – především křemíku, a to zejména ve státě Nil, Kordofan a oblastech Rudého moře. Odhady uvádějí, že v Súdánu je v současnosti potřeba elektřiny asi 3800 megawattů. Stávající dodávky elektřiny zásobují asi 40 % populace a objevují se problémy s nedostatečným zásobováním elektrickou energií s opakujícími se výpadky, které trvají dlouhé hodiny. Nahrazení dosavadních široce rozšířených dieselových generátorů solární energií pro zavlažovaní zemědělských ploch představuje nejen zvýšení energetické produkce, ale ruku v ruce také zefektivnění zemědělského sektoru. Během pokusů s malými solárními panely v Severním státě vzrostla produkce potravin a tržních plodin o 47 %, byly rozšířeny nebo zavedeny vysoce hodnotné plodiny, jako je bavlna či meloun, a ztráty na úrodě způsobené nepředvídatelným nedostatkem energie byly odstraněny. Tento model má Súdán za cíl aplikovat v dalších státech. Naskytují se tak příležitosti nejen pro investice českých firem, ale také expertízu v rámci přenosu know-how, dodávky a instalace solárních panelů, jejich údržba a zefektivnění elektrické sítě.

Mnoho venkovských oblastí není připojeno k hlavním distribučním systémům a některá území nejsou zásobována vodou vůbec; lidé musí dopravovat vodu z velkých vzdáleností. Neefektivní distribuce, úniky vody z vodovodů, nedostatek zdrojů, nedostatečné finanční prostředky a nízká kvalifikace pracovní síly mají za následek nedostatek vody a její nízkou kvalitu. Súdán má velký zájem o studie proveditelnosti, které by zmapovali největší problematická místa v sektoru a navrhly řešení pro efektivnější správu vodního systému, a to především v hlavním městě Chartúm.

Podle dat UNICEF má pouze 68 % domácností přístup ke zdrojům pitné vody a pouze třetina má současně přístup k vodě a kanalizačnímu systému. Mnoho venkovských oblastí není připojeno k hlavním distribučním systémům a některá území nejsou zásobována vodou vůbec; lidé musí dopravovat vodu z velkých vzdáleností. Neefektivní distribuce, úniky vody z vodovodů, nedostatek napájecích zdrojů, nedostatečné finanční prostředky a nízká kvalifikace pracovní síly mají za následek nedostatek vody a její nízkou kvalitu, vyvolávající vážná onemocnění – více než 11 % dětských úmrtí je zapříčiněno průjmem v důsledku špatných hygienických podmínek. Časté přívalové deště ničí zemědělskou půdu, na které je agrární země existenčně závislá. Súdánská vláda a mezinárodní donoři se snaží situaci v zemi zlepšit, avšak jsou zapotřebí zásadnější investice a reformy celého sektoru. Je potřeba minimalizovat dopady této krize a modernizovat management vodních zdrojů – zefektivnit zavlažování povodí Nilu a Modrého Nilu a zajistit zodpovědné nakládání s vodními zdroji súdánskými farmáři.

Země má velký počet hospodářských zvířat, která se odhaduje na asi 140 milionů kusů. Je však znatelný nepoměr mezi počtem zvířat a výstupním materiálem pro další zpracování či export. Ekonomický odpad z kůže a kožek je vysoký kvůli špatným postupům a technikám používaným při jejich výrobě, stírání, konzervaci a zpracování. Příležitosti pro české firmy se proto objevují především v dodávkách kvalitnějších strojů pro zpracování kůže, ale také v investicích do koželužen.

Súdán je obdařen velmi rozsáhlou populací hospodářských zvířat, která se odhaduje na přibližně 140 milionů hlav. Přesto je však znatelný nepoměr mezi počtem zvířat a výstupním materiálem pro další zpracování či export. Ekonomický odpad z kůže a kožek je vysoký kvůli špatným postupům a technikám používaným při jejich výrobě, stírání, konzervaci a zpracování. Další výzvou je potřebná centralizace celého kožedělného odvětví. Většina kůží se shromažďuje na jatkách, v komunálních dvorcích nebo na veřejných trzích, kde jsou následně přeprodávány do koželužen. Nízká úroveň celého hodnotového řetězce způsobuje neefektivní nakládání se surovinami. Súdán vyprodukuje větší množství kůže, než je kapacita domácího trhu, velká část produkce je z toho důvodu exportovaná s velice nízkou přidanou hodnotou produktu. Z toho důvodu se snaží súdánská vláda nalákat zahraniční investory, kteří by nejen přinesli potřebné know-how pro modernizaci celého sektoru, ale představili by i možnosti dalšího zpracování kůže v hodnotnější produkty pro následný domácí odbyt nebo zahraniční export.

Textilní průmysl je také jedním z hlavních průmyslových odvětví v Súdánu. Výroba, která ročně poskytne 5,5 tis. tun česané bavlněné příze, však nestačí na narůstající poptávku a spotřebu v zemi. Vláda má za cíl zefektivnit stávající závody, vybudovat nové česárny příze, vybudovat nové textilky na metráž i hotové oděvy a zdravotní materiál. Uvést do provozu výrobny náhradních dílů pro všechny druhy textilek, poskytovat související služby, školení zaměstnanců technický servis apod.