Jihoafrická republika, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Jihoafrická republika (JAR) je zdaleka nejrozvinutější a nejdiverzifikovanější ekonomikou v Africe, byť v absolutních číslech se řadí na místo druhé za Nigérii. V pandemií nejvíce poznamenaném roce 2020 došlo v JAR k hospodářskému poklesu ve výši 6,4 % HDP, avšak k návratu na předpandemické hodnoty zde dochází rychleji, než se původně očekávalo, a to díky silnému komoditnímu cyklu v roce 2021 a začátkem roku 2022. Ačkoliv hospodářský růst JAR v dekádě předcházející současné pandemii průměrně dosahoval hodnoty menší než 1 %, JAR lze považovat za velmi stabilní ekonomiku s robustním finančním sektorem, nezávislou justicí a likvidními kapitálovými trhy. Z hlediska externích faktorů bude v příštích letech vývoj hospodářství JAR záviset především na vývoji situace na trhu s komoditami. Co se vnitřních faktorů týče, jedná se mimo jiné o implementaci strukturálních reforem redukujících administrativní překážky zahraničních i lokálních investic a také o nutnost demonopolizovat energetický sektor. JAR je zemí s nejvyšším Gini koeficientem, tj. ukazatelem sociální nerovnosti, a zároveň nejvyšší nezaměstnaností (34,8 %, 2021) na světě. Z důvodu vysokého stupně rozvoje jihoafrického hospodářství však lze spatřovat příležitosti pro české podniky napříč všemi stěžejními odvětvími. Populace o velikosti 60 mil. osob a výsadní postavení JAR v rámci hospodářských společenství nejen jihu Afriky pak zaručují dostatečné odbytiště a růstový potenciál.

Jihoafrická republika - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Jihoafrická republika	2020	2021	2022	2023	2024
Růst HDP (%)	-6,4	4,9	2,1	2,5	2,7
Průmyslová produkce (% změna)	-12,6	6,7	2,5	3,5	4,0
Veřejný dluh (% HDP)	70,6	73,0	73,8	73,8	74,4
Míra inflace (%)	3,2	4,6	4,8	4,6	4,5
Populace (mil.)	59,3	60,0	60,8	61,5	62,1
Nezaměstnanost (%)	29,2	34,8	35,1	35,2	35,4
HDP/obyv. (USD, PPP)	13 685,0	14 630,0	15 390,0	15 980,0	16 660,0
Bilance běžného účtu (mld. USD)	6,8	13,2	-2,6	-8,4	-7,9
Saldo obchodní bilance (mld. USD)	17,8	29,0	15,8	10,6	10,6
Exportní riziko OECD	4/7	4/7	4/7
Konkurenceschopnost	59/63	62/64

Vývoj HDP

Jihoafrická republika	0,1	-6,4	4,9	2,1	2,5
Svět	2,3	-3,7	5,6	3,5	3,1
Rozvojové ekonomiky	2,6	-2,8	6,2	2,7	3,4

Podíl sektorů

zemědělství	3,2
průmysl	23,5
služby	73,3

Jihoafrická republika - Import dle zemí

Čína	20,1
Německo	9,7
Spojené státy americké	6,8
Indie	5,5
Saudská Arábie	3,9

Jihoafrická republika - Import dle zboží

Celkem	68,9
Předměty obchodu zvláštní	5,1
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa)	5,1
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje	3,6
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu	2,4
Léčiva (vč. léčiv veterinárních)	2,2

Jihoafrická republika - Příležitosti pro český export

Automobilový průmysl

Více jak dvě třetiny automobilů vyprodukovaných v Africe pocházejí z JAR. Svoji výrobu či její část v zemi dosud lokalizovalo 8 globálních hráčů v oblasti produkce osobních vozidel, v JAR působí i výrobci středních a těžkých komerčních vozidel. V zemi existuje robustní dodavatelsko-odběratelská síť skýtající četné příležitosti pro české společnosti. Exportní potenciál mají jednotlivé součástky či samotné výrobní linky, ale také vše, co souvisí s plánovaným rozšířením elektromobility.

Automobilový sektor je nejdůležitějším výrobním odvětvím JAR, které zaměstnává více jak 110 000 osob a jeho podíl na HDP představoval v pandemií nejvíce poznamenaném roce 2020 přibližně 5 %. Automobilový průmysl JAR je přirozeně koncentrován v provincii Gauteng, která je ekonomickým centrem, dále pak v provincii Východní Kapsko, která je domovem největší průmyslově-rozvojové zóny v zemi, a v neposlední řadě také v provincii KwaZulu-Natal, která je domovem největšího přístavu v subsaharské Africe. Pro automobilový průmysl v JAR jsou relevantní především dvě strategické koncepce, které předestírají rozvojové plány v tomto odvětví do roku 2035. Jedná se
o Automotive Production Development Programme (APDP) a také South African Automotive Master Plan (SAAM). Mezi hlavní cíl předmětných koncepcí je navýšit podíl na globální automobilové produkci ze současných 0,58 % na 1 %. V absolutních číslech to znamená navýšení z přibližně 600 000 ks na 1,4 mil. ks vyrobených automobilů ročně. Toto mimo jiné odvisí od situace v automobilovém odvětví napříč kontinentem, respektive od adresace zásadních překážek trhu s novými automobily v Africe. Ponecháme-li stranou vyspělou JAR, mezi hlavní tři překážky koupě nových automobilů v Africe patří: absence možnosti financování vozidel, nevyhovující kvalita pohonných hmot a import ojetých vozidel za dumpingové ceny zejména z Asie. Mezi další cíle APDP a SAAM se pak mimo jiné řadí nevýšení zaměstnanosti v odvětví až na 240 000 osob a současně také navýšení podílu produktů s vysokou přidanou hodnotou. V neposlední řadě si pak obě koncepce kladou za cíl zvýšit lokalizaci napříč automobilovým výrobním řetězcem, a to ze současných 38 % na 60 % v roce 2035. V plánu je tedy celá řada iniciativ motivujících zahraniční společnosti alespoň k částečné lokalizaci jejich výrobních procesů v JAR. K tomuto je pak k dispozici celá řada nástrojů jako např. speciální ekonomické zóny poskytující nutnou infrastrukturu, daňové úlevy či granty. Motivačně lze hodnotit i významnou roli a postavení JAR především v jižní Africe, potažmo v celé sub-saharské Africe, což dále umocňuje snaha vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Tzv. Africká kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA) vstoupila v platnost 1. 1. 2021 a byť cesta k její efektivní implementaci je bezesporu dlouhá, její tržní potenciál o velikosti 1,2 mld. osob je nesporně obrovský. Zájem o automobilový sektor v JAR dále dokládají i přímé zahraniční investice do tohoto odvětví, které i v roce 2020 dosahovaly úctyhodných R 9,2 mld. (14 mld. Kč) ze strany výrobců automobilů a R 2,4 mld. (3,6 mld. Kč) ze strany výrobců automobilových součástek. V současné době je počet elektromobilů na jihoafrických silnicích zanedbatelný a trend elektromobility dosahuje v JAR výrazně nižšího tempa, než je tomu např. na evropských trzích. Důvodem je především v tuto chvíli vysoká cena nabízených automobilů dostupných na tamním trhu, které lze řadit především do kategorie prémiových vozidel. Neméně důležitou roli hraje negativní sentiment ve spojení s elektromobilitou, který má na svědomí dlouhodobě neuspokojivá energetická situace v zemi projevující se četnými řízenými odstávkami proudu z důvodu současně nedostatečné energetické kapacity JAR, tzv. load-shedding. Není proto divu, že rozšiřování elektromobily v JAR bude probíhat podstatně méně dynamicky než na jiných trzích, avšak zároveň není sporu o tom, že příležitosti v tomto odvětví se budou v nadcházejících letech podstatně navyšovat. Kromě příležitostí pro české výrobce automobilových součástek či technologií potřebných na jejich výrobu se pak jedná i o veškeré služby a know-how v oblasti přechodu od spalovacích technologií na technologie elektrické, a to včetně rekvalifikace pracovní síly.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Sektor je významným přispěvatelem do tvorby HDP, zaměstnává přibližně 450 tisíc obyvatel. V JAR se nachází zhruba 75 % celosvětových zásob platiny a 70 % globálních zásob manganu. Významná je zde i těžba uhlí, zlata či diamantů. Jedná se však převážně o nákladnou hlubinnou těžbu. Velký důraz je proto kladen na efektivnější nízkoenergetické a provozně nenáročné inovativní technologie umožňující podstatné snížení nákladů těžby. Kromě technologií samotných je poptávka i po know-how v oblasti sanace a nového využití těžební krajiny a infrastruktury.

JAR je zemí s velmi bohatými zásobami nerostných surovin. Těžební průmysl byl až do 90. let minulého století hlavní hybnou silou jihoafrického hospodářství, která stála za zrodem nejvyspělejší a nejdiverzifikovanější africké ekonomiky. Za počátek těžební éry v JAR lze považovat nálezy diamantů v oblasti Orange River ve druhé polovině 19. století a následné nálezy zlata ve městech Pilgrim’s Rest, Barberton a později pak v oblasti Witwatersrand, kde byla nalezena největší zlatá žíla na světě. Kolem ní se postupem času vytvořila jedna z nejvýznamnějších ekonomických metropolí Afriky – Johannesburg, který v období „zlaté horečky” doslova vyrostl na zlatě. Více jak dvě dekády vlády místní politické strany ANC se však na těžebním průmyslu podepsaly velmi negativně, o čemž vypovídá i fakt, že těžařství v JAR v 80. letech zaměstnávalo cca 763 000 osob a mělo podíl 21 % na HDP. V roce 2021 těžařství zaměstnávalo cca 452 000 osob a podíl na HDP rovněž klesl, a to na 7,9 %. I přes to však JAR zůstává velmi významnou těžební velmocí. V JAR se těží 53 různých nerostů a je zde více jak 1700 činných dolů. JAR je i nadále největším producentem platiny, chromu, manganu, vanadu a vermikulitu. Velmi významná je v JAR i těžba uhlí a diamantů. V současné době se však těžební průmysl v JAR nachází na rozcestí. Vzdor stále velkému množství nerostných rezerv se těžba stále více prohlubuje a stává se tak velmi nákladnou. Není tedy náhodou, že se v JAR nachází osm z deseti nejhlubších dolů na světě. Jako další úskalí se jeví mnohdy nedostatečné pracovní podmínky zaměstnanců, které neodpovídají požadovaným předpisům bezpečnosti a zdraví při práci. Jeden ze současných problémů představuje i nelegální těžba ze strany často bývalých horníků, kteří přišli o práci v odvětví, tzv. „Zama Zamas”. Ačkoliv se budoucnost těžebního průmyslu v JAR s ohledem na shora uvedené informace jeví jako nejistá, lze zde pozorovat velký zájem a s tím spojený tlak na rozřešení této situace za účelem navrácení důvěry investorů a celkové revitalizace stávajících i budoucích důlních operací. Velmi pozitivní vliv na jihoafrický těžební sektor má
v posledních letech silný komoditní cyklus. Především právě díky těžebnímu odvětví přiteklo v roce 2021 do státní kasy JAR větší něž očekávané množství finančních prostředků, a byť tento fenomén nebude již s největší pravděpodobností dlouho pokračovat, došlo vzdor globálním „zeleným“ trendům k nespornému zdůraznění důležitosti tohoto odvětví pro budoucnost jihoafrického hospodářství. Bude-li se situace i dále vyvíjet dle pozitivního scénáře, těžební společnosti budou znovu ochotny provádět kapitálové investice a celkově tak investovat do expanze těžby. S tímto pak samozřejmě souvisí řada příležitostí pro české společnosti z oblasti těžebního průmyslu. Příležitosti lze spatřovat zejména v technologiích, které umožňují rentabilitu stále se prohlubujících důlních operací, a to v kontextu častých řízených výpadků elektřiny, tzv. load-sheddingu. S load-sheddingem v JAR souvisí i obrovská spotřeba nafty, která pohání nouzové generátory, jejíž výše se odhaduje na 9,5 mil. litrů za den. Proto probíhají snahy nahradit stěžejní naftové generátory plynovými, tzv. gas-to-power technologie. Vzhledem k obrovskému množství nalezeného zemního plynu u pobřeží Mosambiku a jeho roli při snižování emisí CO ₂, řadu příležitostí lze spatřovat v technologiích souvisejících jak se samotnou těžbou plynu či zmiňovanou gas-to-power technologií, ale i v související infrastruktuře. Velkým tématem v rámci těžebního sektoru v JAR jsou samozřejmě i bezpečnost provozu důlních operací a techniky, geologický průzkum či sanace a nové využívání těžbou poznamenané krajiny.

Energetický průmysl

Hospodářství JAR je vysoce závislé na fosilních palivech, především na uhlí, ze kterého se generuje 77 % elektřiny Energetická infrastruktura je ve velmi zanedbaném stavu. Řada elektráren či jejich částí o souhrnné kapacitě až 14 000 MW nejsou schopné provozu a země se tak často potýká s řízenými výpadky elektřiny. Velký důraz je proto kladen na navyšování kapacity energie z obnovitelných zdrojů, k čemuž má země vynikající geografické i technologické předpoklady. Obrovské podpoře se těší plánované projekty v oblasti takzvaného zeleného vodíku.

Situace na poli energetiky lze v JAR považovat za dlouhodobě znepokojující. Jedním z hlavních důvodů je státní energetický monopol Eskom, který se v poslední dekádě pod tíhou své zkorumpované správy ocitl v zadlužení astronomické výše, a sice přibližně 600 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že JAR oplývá značnými zásobami uhlí, zhruba 77 % elektřiny se generuje v uhelných elektrárnách, přičemž většina z nich již překročila svůj životní cyklus a vyžaduje esenciální revitalizaci či úplné vyřazení z provozu. Vlivem častých poruch a mnohdy přetížené rozvodové sítě dochází k tomu, že dle rozvrhu a momentální potřeby je často přerušována dodávka elektřiny, což má pochopitelně dalekosáhlé dopady na místní obyvatelstvo, podnikatele a celkově tak negativně přispívá k hospodářské situaci a sociálnímu napětí v JAR. Pro ilustraci, jihoafrická Rada pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIR) odhaduje, že každý den load-sheddingu stojí jihoafrickou ekonomiku 750 mil. až 1 mld. Kč. Dle řady expertů proto jihoafrické hospodářství přichází kvůli load-sheddingu přibližně o 25 % svého potenciálního HDP. Vlivem globálních trendů a Pařížské klimatické dohody, nejsou již nadále jihoafrické finanční instituce ochotny financovat energii z fosilních paliv, a proto mnohé uhelné elektrárny budou po vyřazení z provozu bezcenným aktivem (stranded assets). V současné době probíhají v JAR přípravy zevrubného akčního plánu pro přechod na obnovitelné zdroje (South African Renewable Energy Masterplan), neboť současná energetická strategie z roku 2019 (IRP) sice vytýčila ambiciózní cíl do roku 2030 získávat nejméně 40 % energie z obnovitelných zdrojů (současně jde pouze o 11 %), ke splnění emisně redukčních cílů bude ale třeba celý proces urychlit. V tomto smyslu lze pozitivně vítat regulatorní změnu v oblasti registrace nezávislých producentů energie z obnovitelných zdrojů v rámci programu Renewable Independent Power Producer Programme (REIPPP), a sice projekty, které nepřesahují 100 MW, již nebudou muset procházet zdlouhavým licenčním řízením u regulátora trhu s energií NERSA. V rámci jednotlivých kol REIPPP se pravidelně vyzývají zájemci o realizaci projektů obnovitelné energie k podání svých návrhů, přičemž v současnosti proběhlo již 5. kolo této iniciativy. Příslibem změny a příležitostí v jihoafrické energetice je bezesporu i nedávný slib ze strany Německa, Francie, Velké Británie, USA a EU poskytnout JAR na „ozelenění“ hospodářství 8,5 mld. USD formou přímých investic, výhodných půjček či grantů. Obrovský potenciál v JAR představuje tzv. zelený vodík a veškeré technologie s ním související, především pak solární a větrná řešení. JAR má dle odborníků potenciál stát se významným exportérem zeleného vodíku a současně tak snížit své emise skleníkových plynů až o 70 %. Aby však mohlo být potenciálu, který zelený vodík v JAR skýtá, plně využito, je třeba splnit celou řadu zásadních předpokladů. Kromě vytvoření nezbytné infrastruktury pro výrobu, skladování a převoz vodíku se samozřejmě v obecné rovině jedná o zefektivnění technologií obnovitelných zdrojů energie. Pro jednotlivá energeticky náročná a na fosilních palivech založená odvětví se pak jedná i o na míru šitá řešení, která umožní hladký přechod na čisté zdroje energie. Veškeré tyto nutné kroky implementace vodíkového hospodářství v JAR představují velké množství příležitostí pro české podniky specializující se jak na výrobu zeleného vodíku či na technologie a infrastrukturu s ní spjatou. V obecnější rovině pak i pro společnosti, které oplývají know-how v oblasti přechodu od fosilních paliv na čisté zdroje energie. V neposlední řadě lze v JAR najít uplatnění i v nacházení nového využití staré, na fosilních palivech založené, infrastruktury či v oblasti tzv. energy storage.

Chemický průmysl

JAR je domovem nejvíce rozvinutého a diverzifikovaného chemického sektoru na africkém kontinentu, což mimo jiné zahrnuje výrobu paliv, plastů hnojiv, ale i farmaceutik či obrovské škály chemikálii používaných napříč průmyslovými odvětvími. Nerostné bohatství poskytuje konkurenční výhodu, proto se zde vyrábí více jak 600 různých chemikálií, které své odbytiště nalézají jak domácím, tak i světovém trhu. Množství příležitostí skýtá výroba takzvaného zeleného vodíku a dále pak nových materiálů, a to včetně nanotechnologií.

Velikost jihoafrického chemického průmyslu se odhaduje na 25 mld. USD (565 mld. Kč), což je přibližně 4x větší, než je tento sektor v Nigerii, největší africké ekonomice, či 13x větší než v Egyptě. Podíl chemického průmyslu JAR na HDP je přibližně 5 %, přičemž jeho podíl na jihoafrické výrobní produkci je až 1. Chemickému průmyslu dominují v JAR tuzemské i zahraniční společnosti, z nichž 20 největších zodpovídá za více jak 90 % výnosů v této oblasti. Za rozvinutostí jihoafrického chemického průmyslu stojí jak její relativní průmyslová vyspělost, tak dostatečné množství nerostného bohatství, kterým JAR oplývá. O vyspělosti jihoafrického chemického průmyslu svědčí i plně integrované řetězce přidané hodnoty, které zahrnují jak produkci nezbytných nerostných surovin či polotovarů, tak i hotových produktů. Důkazem tohoto je i produkce pokročilých materiálů jako je např. karbon či nanomateriály. JAR lze považovat za světového leadera v oblasti využívání tzv. Fischer-Tropschovy syntézy, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík, příp. methan za teploty
200-350 °C a pod velkým tlakem přeměňovány na různé kapalné uhlovodíky. JAR zodpovídá přibližně za 0,5 % světové produkce chemikálií, přičemž 55 % z toho představují lokálně produkované petrochemikálie. Chemický průmysl JAR je důležitý i z hlediska tvorby pracovních míst, neboť v něm nachází uplatnění vice jak 170 000 osob. Za centrum chemického průmyslu v JAR lze považovat oblast Sasolburg, která leží v relativní blízkosti Johannesburgu. Nově příchozí společnosti pak často zakládají své výrobní závody mimo jiné v blízkosti uhelných dolů či míst největšího odbytiště jejich produktů. Na významu nabývají také přístavní města Durban či Mossel Bay. Z hlediska provincií se tak jedná primárně o Gauteng, KwaZulu-Natal, Východní Kapsko či Svobodný stát. Obrovský potenciál má v JAR tzv. zelený vodík, a to jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska dekarbonizace emisně náročných průmyslových odvětví JAR. Vodík, který je produkovaný elektrolýzou, tj. průchodem stejnosměrného elektrického proudu kapalinou, je považován za „zelený“ je-li k procesu jeho výroby používána energie z obnovitelných zdrojů. V globálním měřítku se z něj stává stále důležitější zdroj energie a odhaduje se, že do roku 2050 bude představovat trh o velikosti 2,5 bil. USD. Jeho cena pomalu, ale jistě klesá a bude-li tento trend pokračovat, což přímo odvisí od cenové dostupnosti energie z obnovitelných zdrojů, bude dle odborníků zelený vodík sehrávat zásadní roli v ozelenění globální ekonomiky a dosažení emisní neutrality do roku 2050 v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC). Dle expertů mají projekty na něm postavené potenciál v JAR vytvořit více jak 370 000 pracovních míst. Konkurenční výhoda jihoafrické produkce zeleného vodíku spočívá především v geografické poloze příznivé pro větrnou a solární energii, ale také v relativně vysokém stupni industrializace a know-how v oblasti již zmiňované Fischer-Tropschově syntéze. S ohledem na to, že v JAR působí více jak 32 000 komerčních zemědělců, významným produktem chemického průmyslu jsou zde i hnojiva. JAR spotřebuje přibližně 0,5 % světové produkce hnojiv, avšak drtivá většina hnojiv se do JAR dováží, což znamená značné vystavení vnějším cenovým vlivům. Nejvíce hnojiv se v JAR spotřebuje na pěstování kukuřice (41 %) a cukrové třtiny (18 %). Lze říci, že na trhu s hnojivy v JAR panuje značná konkurence, avšak kromě ceny
o zapojení nových produktů rozhoduje i individuální přístup a poradenství, zvyšování úrodnosti a snižování spotřeby vody. V neposlední řadě pak vzhledem k velikosti jihoafrické populace a s ní spojené spotřebě domácností skýtá JAR řadu příležitostí v oblasti implementace biologicky rozložitelných obalových materiálů.

ICT

Země se řadí mezi největší africké trhy v oblasti ICT, přístup k internetu zde má více jak 63 % populace. Digitální technologie a služby zahrnují především outsourcing obchodních procesů (BPO/BPS), IT služby a hardware či fintech. Současně však země čelí poměrně vysoké kyberkriminalitě, což představuje další příležitost pro české firmy. JAR nabízí řadu příležitostí v oblasti cloud computingu, IoT, robotiky či obecně vzato v datové infrastruktuře. Potenciál mají i technologie pro smart cities.

Role ICT sektoru zastává v jihoafrickém hospodářství stále významnější roli a jeho podíl na tvorbě HDP se rok od roku navyšuje. V rámci kontinentu se JAR řadí mezi přední ICT regiony a lze zde v tomto odvětví očekávat vysokou míru dynamičnosti a sofistikovanosti. Jihoafrické ICT produkty a služby nacházejí díky rostoucí poptávce stále větší uplatnění ve zbytku kontinentu. Jihoafrické společnosti či pobočky společností zahraničních se v posledních letech významně podílely na rozvoji kontinentální telekomunikační infrastruktury. Ačkoliv je veřejný sektor většinou zodpovědný za podstatnou část investic v této oblasti, přepjatá jihoafrická státní kasa bohužel neumožňuje potřebný investiční a rozvojový rozvoj. Státní rozpočet JAR se proto soustřeďuje primárně na klíčové intervence za účelem rozšiřování socioekonomické spravedlnosti a inkluze, zvyšování konkurenceschopnosti či přípravy na 4IR. Ve vztahu k veřejným zakázkám je pro oblast ICT stěžejní Státní informačně-technologická agentura (SITA). Opravdovým tahounem v odvětví ICT jsou však v JAR především bankovní a finanční instituce. S rostoucím počtem jedinců formálně zapojených do běžných ekonomických vztahů roste i poptávka po jednoduše dostupných bankovních a finančních službách. Komerční banky v JAR masivně investují do svých digitálních platforem a současně také podstatně investují do kybernetické bezpečnosti. Tento trend tak žene kupředu inovace v oblasti internetového, především mobilního, bankovnictví, které umožňuje převod a výběr finančních prostředků za použití minimální ICT infrastruktury. Z hlediska soukromé spotřeby v oblasti ICT technologie jednoznačně převládají chytrá mobilní zařízení, která v absolutních číslech dalece převyšují snižující se poptávku po stolních počítačích či laptopech. Globální trend práce z domova rapidně umocněný pandemií covid-19 je v JAR velmi znatelný, a to i kvůli místy nízké interkonektivitě jednotlivých regionů, především těch rurálních. Z důvodu omezeného pohybu i snižování nákladů dochází velmi progresivně k vzdálenému výkonu řady firemních procesů či k jejímu úplnému outsourcingu. Není proto divu, že oblast outsourcingu firemních procesů (BPO) patří v JAR mezi nejdynamičtěji se rozvíjející ICT podsektory a v globálním měřítku je tak JAR již několik let po sobě jednou z nejatraktivnějších BPO destinací na světě. BPO v JAR zaměstnává více jak 270 000 osob, přičemž 25 % z nich obsluhuje mezinárodní klientelu. Dle odborníků existuje však potenciál navýšit do roku 2030 tato čísla až na 750 000 osob, z nichž 2/3 budou poskytovat služby výhradně zahraničním společnostem. Z hlediska softwarů zajišťují poptávkový růst finanční a telekomunikační služby či retail. Jinými slovy odvětví, ve kterých inovativní a efektivní softwarová řešení poskytují značnou konkurenční výhodu. I tak je však téměř 35 % nainstalovaných softwarů v JAR používáno nelegálně a pirátství tak v tomto odvětví představuje nemalé potíže, ale zároveň i příležitost. Jihoafrické společnosti jsou obecně vzato sensitivní na výši softwarových nákladů, a proto je zde velký prostor pro integrační platformy a řešení. Co se přístupu k internetu týče, odhaduje se, že jej má více jak 60 % jihoafrické populace, především skrze zmiňovaná chytrá mobilní zařízení. S tímto samozřejmě souvisí i pandemií umocněný rozvoj e-commerce. V kontinentálním měřítku lze považovat JAR za leadera v oblasti tzv. smart cities. Je však potřeba si uvědomit, že JAR je zemí s nejvyšším Gini koeficientem, tj. s nejvyšší sociální nerovností na světě. Smart cities řešení jsou proto koncentrována výhradně do tří jihoafrických metropolí, a to do Johannesburgu, Kapského Města a Durbanu. V těchto případech pak slouží občanům střední či vyšší vrstvy nejen k usnadnění života ve smyslu pohodlí, ale také jako náhrada za mnohdy neadekvátní služby ze strany mnohých municipalit. V nepolední řadě se velkému rozvoji v JAR těší i tzv. cloud computing, který dle všeho používá více jak 60 % firem, a s ním související datová centra.

Strojírenský průmysl

Jihoafrické hospodářství je v porovnání s jinými zeměmi Afriky vysoce industrializované, výroba představuje přibližně 13 % HDP a téměř 50 % exportu. Stroje na vysoké technické úrovni jsou v zemi téměř vždy z dovozu. Velkou příležitost představují technologie snižující emise skleníkových plynů v energeticky náročných odvětvích, jako je například těžební či metalurgický průmysl. Vlivem přítomnosti globálních hráčů v řadě výrobních odvětví dochází k postupné modernizaci a zavádění výrobních procesů.

Jihoafrický výrobní sektor zaujímá v kontinentálním měřítku díky vysokému stupni industrializace hospodářství JAR velmi strategické postavení. Výrobní aktivity lze v JAR nalézt napříč všemi stěžejními ekonomickými sektory a díky solidní infrastruktuře, kterou JAR oplývá, dochází k vysoké míře exportu především na mimo africké, ale i africké trhy. Obecně vzato dosahuje intra-africká obchodní výměna pouhých 15 % kumulovaného afrického exportu, přičemž JAR zodpovídá za celou 1/3 jejího objemu. Výsadní postavení JAR v rámci subsaharské Afriky v nadcházejících dekádách bezesporu umocní postupná aplikace Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA), která formálně vstoupila v platnost 1. 1. 2021, avšak k její praktické implementaci povede ještě dlouhá cesta. Co se letecké obslužnosti týče, do JAR pravidelně léta většina předních leteckých společností a z hlediska lodní dopravy se v jihoafrickém Durbanu nachází největší a nejvytíženější přístav, kterým ročně projde více jak 30 mil. tun zboží. Nejdůležitějším výrobním odvětvím v JAR je bezesporu automobilový průmysl, který zaměstnává více jak 110 000 osob a jeho podíl na HDP představuje přibližně 5 %. Z hlediska globální automobilové produkce se JAR řadí na 22 místo, avšak zodpovídá za více jak 50 % kontinentální automobilové produkce. Svoji výrobu či její část v JAR doposud lokalizovalo 8 globálních hráčů v oblasti produkce osobních vozidel a přítomni jsou i výrobci středních a těžkých komerčních vozidel. S tímto samozřejmě souvisí i velká poptávka po lokálních či zahraničních automobilových součástkách, která představuje významnou část naší obchodní výměny s JAR. Veledůležitým výrobním odvětvím je pro JAR i chemický průmysl. Velikost jihoafrického chemického průmyslu se odhaduje na 25 mld. USD, což je přibližně 4x větší, než je tento sektor v Nigerii, největší africké ekonomice, či 13x větší než v Egyptě. Podíl chemického průmyslu JAR na HDP je přibližně 5 %, přičemž jeho podíl na jihoafrické výrobní produkci je až 1, neboť se zde vyrábí více jak 600 různých chemikálií. Další významné výrobní odvětví v JAR představuje zpracovávání železa a oceli a výrobky s tímto související. Většina společností se v tomto odvětví zaměřuje především na výrobu produktů z již zpracované oceli jako např. plechy, trubky, dráty, koleje atp. Toto výrobní odvětví představuje 1,5 % jihoafrického HDP a zaměstnává téměř 200 000 osob. Více jak 85 % vyprodukované oceli je spotřebováno lokálně. Ačkoliv se jedná o v globálním měřítku malé odvětví, komparativní výhodu JAR lze spatřovat ve snadném přístupu na trhy jihu Afriky, vyšší míře produktové sofistikovanosti či dostupnosti vstupních materiálů. Dalším významným výrobním odvětvím JAR je potravinářství, které společně se zemědělstvím produkuje 14 % jihoafrického HDP a zaměstnává více 451 000 osob. V JAR se nachází celá řad klimaticky velmi odlišných oblastí, což má za následek velmi pestrou škálu plodin a chovatelských zvířat. Co se samotného strojního průmyslu v JAR týče, jeho produkty představují přibližně 8 % jihoafrické výrobní kapacity a zaměstnává okolo 90 000 osob. Mimo jiné se jedná o výrobce důlní a stavební techniky či elektroniky. V neposlední řadě pak lze v jihoafrickém výrobním kontextu zmínit průmysl textilní, který i přes svoji upadající relevanci zaměstnává více jak 250 000 osob. Jak z výše uvedeného vyplývá, uplatnění pro český strojírenský průmysl lze v JAR nalézt napříč téměř všemi průmyslovými odvětvími. Z hlediska globální konkurence je samozřejmě i v JAR potřeba stále vyšší míra efektivnosti a automatizace výrobních procesů, avšak obrovský důraz je zde kladen na rekvalifikaci osob, které vlivem technologického pokroku přicházejí o práci. Neméně velký důraz je pak v JAR kladen na dekarbonizaci všech emisně náročných odvětví.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V zemi se nachází více jak 400 veřejných a 200 soukromých nemocnic o více než 125 tisících lůžkách. Příležitost pro sofistikovanější zdravotnickou techniku v JAR existuje zejména v soukromém zdravotnictví a nemocnicích, neboť se více jak 90 % této techniky dováží. V plánu je reforma zdravotnictví zahrnující povinné všeobecné zdravotní pojištění, což by vyvolalo potřebu masivních investic především do veřejných zdravotnických zařízení. Kromě výdajů na léčbu HIV/AIDS se předpokládá nárůst výdajů na chronické a civilizační choroby. Stále více příležitostí se objevuje i v odvětví léčebného konopí.

Pro jihoafrické zdravotnictví je charakteristická dichotomie a vysoká míra nesrovnatelnosti poskytování zdravotních služeb občanům ve veřejném a soukromém sektoru. Veřejné zdravotnictví je v JAR financováno výhradně státem bez nutnosti zdravotního pojištění a využívá jej více jak 70 % osob s nízkými či žádnými příjmy. Veřejná zdravotnická zařízení, která poskytují služby bezplatně, jsou vystavena velkému množství pacientů mnohdy na úkor kvality služeb, což se značně podepisuje i na zařízeních, která v mnohých případech vyžaduje renovaci. Veřejné zdravotnictví v JAR je ze strany státu podfinancováno a výdaje státní kasy v této oblasti spíše stagnují. Na druhé straně pak v JAR funguje paralelní systém soukromých zdravotnických zařízení, který je postaven na nákladném zdravotním pojištění a mohou si jej proto dovolit pouze občané střední a vyšší vrstvy. Soukromých zdravotních služeb proto v JAR využívá pouze 27 % populace, avšak je zde koncentrována drtivá většina zkušených expertů. Ve většině případů se jedná o moderní zdravotnická zařízení, jejichž provozování je dominováno pouze několika soukromými společnostmi. Nutné změny v této oblasti plánuje jihoafrická vláda adresovat systémem národního zdravotního pojištění (NHI). NHI má vytvořit státem spravovaný fond, ze kterého bude hrazena péče všem občanům v registrovaných zdravotnických zařízeních, soukromých i veřejných, a který bude financován z daňového systému. Změny v rámci připravovaného zákona o národním zdravotním pojištění by rovněž měly zajistit snazší dostupnost léčiv, a to skrze větší počet výdejních míst a navýšení jejich skladových zásob. Jakým způsobem se zákon projeví zvýšením daňového zatížení občanů, není v tuto chvíli jasné. Soukromé pojištění by následně mělo být potřeba pouze u nadstandardních zákroků. Schválení předmětného zákona je jednou z hlavních položek na legislativním seznamu jihoafrických zákonodárců pro rok 2022. Jeho následná implementace by pak měla probíhat v několika fázích, a to v průběhu minimálně 10 let. Součástí zavádění zákona budou investice do renovací, zvýšení kapacit a celkového zlepšení stavu především veřejných zdravotnických zařízení. V nadcházejících letech je tedy možné očekávat řadu nových příležitostí pro české společnosti v oblasti dodávek vybavení a materiálu pro zdravotnická zařízení. Farmaceutickému průmyslu v JAR dominují především mezinárodní korporace a většina jejich produktů se uplatňuje především ve veřejném zdravotnictví, ačkoliv větší výběr léčiv je k dispozici v sektoru soukromém. Sektor léčiv je v JAR vysoce regulován, což platí o všech fázích produktového cyklu, tj. vývoj, výroba, marketing i prodej. Regulaci zdravotnického i farmaceutického průmyslu a zároveň dohled nad nimi na místním trhu vykonává Jihoafrický regulační úřad pro zdravotnické výrobky (SAHPRA) a v drtivé většině případů je ke vstupu na místní trh zapotřebí silný lokální partner či registrace společnosti v místě. V neposlední řadě pak lze příležitosti na jihoafrickém trhu spatřovat v oblasti medicínského konopí, k jehož legalizaci došlo v JAR v roce 2017. Díky svému klimatu má totiž JAR velmi příznivé podmínky pro jeho kultivaci. Dle jihoafrického ministerstva zemědělství (DALRRD) má toto nové odvětví potenciál vytvořit až 25 000 nových pracovních míst a v současnosti se zpracovává zevrubná koncepce mající za úkol vytvořit efektivní regulatorní rámec maximálně realizující potenciál, který v tomto odvětví tkví. Ačkoliv je tento sektor v JAR pouze ve svém zárodku, lze v nadcházejících letech předpokládat jeho dynamický rozvoj.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář