Etiopie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Těžební sektor je klíčovou součástí nového desetiletého plánu rozvoje. Prioritou je těžba materiálů dále využitelných ve stavebnictví a zemědělství. Ministerstvo těžby a ropy se zaměřuje na efektivní využití nerostů, hledání exportních příležitostí a podporu domácí poptávky. Příležitosti existují pro dodávku strojů či zpracovatelských technologií. Pro zahraniční společnosti jsou připraveny zvýhodněné balíčky daňové a pro dovoz strojů. Příjem z exportu nerostů ve finančním roce 2020/2021 dosáhl 680 mil. USD.

Důlní, těžební a ropný průmysl patří mezi jednu z hlavních priorit desetiletého plánu rozvoje Ethiopia: An African Beacon of Prosperity. Ministerstvo dolů a ropy Etiopie jako konkrétní pilíře uvádí další rozvoj těžby, její modernizaci, efektivní využití nerostů, hledání exportních příležitostí a podporu domácí poptávky. Jedním z cílů je zvýšit příjem z exportu nerostů až na úroveň 17 mld. USD v roce 2030. Ve finančním roce 2020–21 dosáhly etiopské příjmy z exportu nerostných surovin 680 mil. USD, v předchozím finančním roce 2019–20 to bylo pouze 207 mil. USD. Ve svém výhledu pro finanční rok 2021–22 pracuje Ministerstvo dolů a ropy Etiopie s příjmy dosahujícími částky 1,5 mld. USD. Přes 80 % zisku z vývozu nerostů stále tvoří zlato. Pro investory jsou připraveny zvýhodněné daňové balíčky a speciální celní podmínky pro dovoz strojů. Etiopie plánuje posílit propojení těžby a návazných sektorů, k čemuž by měl vést především růst těžby materiálů, které jsou dále využitelné v zemědělství (např. potaš) a stavebnictví. Etiopie má mj. kvalitní zdroje sklářských písků, nápojové sklo i okenní tabule se však dovážejí. V návaznosti na těžbu a v souvislosti s rozvojem nápojářského průmyslu a stavebnictví se otevřou i příležitosti dodávek technologie výroby lahví a průmyslového skla. Vláda se těžební sektor a jeho lidský kapitál snaží podpořit i prostřednictvím intenzivnější spolupráce s akademickou sférou. Na základě dohody Ministerstva dolů a ropy Etiopie s Addis Ababa University (AAU) bude tato instituce nabízet krátkodobá školení a studijní program zaměřený na nerostné zdroje dostupné v Etiopii. Kromě toho vzniklo pod záštitou ministerstva i nové Ethio-Center of Miner Development (ECMD) při Addis Ababa Institute of Technology (AAIT). Příležitosti existují i pro partnery, kteří se chtějí podílet na zlepšení geologického mapování země s důrazem na průzkum možných nových zdrojů nerostných surovin.

Etiopie je dlouhodobým odběratelem obranné techniky české provenience. Konflikt na severu země jen zvýraznil nutnost modernizace vojenské techniky a nákupu nových technologií. Výdaje na obranu vzrostly ve státním rozpočtu pro finanční rok 2021/2022 v meziročním porovnání o 33 %. Příležitosti pro české subjekty existují především ve vojenském letectví, modernizace dříve dodané techniky, náhradních součástkách, dodávkách trenažérů, výcviku či v systémech letového provozu.

Dvoustranná spolupráce v oblasti obranného průmyslu má téměř stoletou úspěšnou tradici a reputace českých firem v zemi je velmi pozitivní. Etiopie je i přes složitost aktuálního politického vývoje klíčovým bezpečnostním prvkem Afrického rohu. Nutnost modernizace armády a nákupu nejnovějších technologií jen podtrhly vojenské operace na severu země, při kterých se ukázaly nedostatky federální armády ve vybavení a výcviku. Vojenské výdaje zaujímají významné místo ve státním rozpočtu, jejich financování je tedy zajištěné. Na obranu Etiopie ve finančním roce 2021–22 vynaloží o 33 % více prostředků než v předchozím roce, očekávají se i dodatečná navyšování rozpočtu. Příležitosti ke spolupráci existují zejména ve vojenském letectví, v renovaci a upgradu dříve dodané techniky východní provenience, v systémech navádění letadel a sledování letového provozu, v radarové ochraně letišť a v radiokomunikaci, v dodávkách výcvikových středisek a trenažérů. Ministerstvo obrany Etiopie a jím řízené složky mají výhledově zájem i o transfer technologií.

Globální pandemie koronaviru poukázala na nedostatečné vybavení a nepřipravenost etiopského zdravotnictví. V nemocnicích není dostatek kyslíkových generátorů, standardně vybavených JIP či laboratorní techniky. České firmy mohou těžit ze špatných zkušeností s dodávkami zboží nízké kvality a z poptávky po vyšší kvalitě u složitějšího vybavení. Vláda připravuje programy rekonstrukce zdravotnických zařízení, která byla poničena v konfliktech. V roce 2020 v Etiopii fungovalo 353 nemocnic, 3 735 zdravotnických středisek a 17 550 zdravotnických center (health post).

Nedobrý stav etiopského zdravotnictví je dlouhodobý, epidemií covidu-19 byl nicméně zvýrazněn a veřejně poodhalen. V zemi nejsou výrobny medicinálních plynů, nemocnice nemají stacionární generátory medicinálního kyslíku, nejsou zde ani použitelné mobilní kyslíkové jednotky. Etiopské zdravotnictví je z velké většiny státní a Ministerstvo zdravotnictví Etiopie se bude snažit alespoň významné nemocnice v regionech vybavit kyslíkovými generátory a nejlépe komplexními rozvody plynů. Kyslík je aktuálně prioritou etiopského zdravotnictví. V zemi je nedostatek alespoň standardně vybavených jednotek intenzívní péče a laboratorní techniky. Etiopie má špatné zkušenosti s dodávkami zboží nízké kvality od některých dodavatelů a u některých technologicky složitějších zdravotnických prostředků preferuje vyšší kvalitu. Kromě zdravotnictví patří mezi priority domácího rozvoje i farmaceutický průmysl, který by do roku 2030 měl vyrábět konkurenceschopné produkty pro export a domácí spotřebu. Pro investory a dodavatele vybavení jsou připraveny zvýhodněné celní a daňové podmínky. V souvislosti s obnovou zdravotnických služeb a rekonstrukcí zdravotnických zařízení na severu země poničeném válečným konfliktem bude Etiopie potřebovat dodávky základního zdravotnického materiálu a vybavení.

Etiopským problémem v zemědělství je především nízká efektivita a diverzifikace zemědělské produkce, která je navíc velmi náchylná k rozmarům počasí a dalším přírodním vlivům. Země by ráda zavedla mechanizaci, chemizaci a další moderní zemědělské postupy. Rozvíjejí se i navazující zpracovatelská odvětví. Průměrný růst zemědělského sektoru v příštím desetiletí je odhadován na 6,2 % ročně.

Zemědělství je motorem etiopské ekonomiky, je v něm zaměstnáno až 80 % etiopské populace, podílí se na HDP z 39 % a na exportu z 80 %. V desetiletém plánu rozvoje země Ethiopia: An African Beacon of Prosperity tvoří zemědělství jeden z pilířů. Etiopie se zaměřuje na budování resilience proti klimatickým vlivům a změnám, modernizaci zemědělské produkce a rozšiřování obdělávané plochy. Tyto kroky by měly vést nejen ke zvýšení podílu etiopské produkce na světových trzích, ale i k zajištění domácí potravinové bezpečnosti. Slabinou etiopského zemědělského a následného zpracovatelského průmyslu je, že místní kvalitní suroviny nejsou v zemi zpracovány tak, aby odpovídaly normám EU a vyšším mezinárodním standardům. Z Etiopie jsou vyvážen především nezprocesované komodity jako káva, luštěniny, čerstvé květiny či olejnatá semena. Do finálních destinací se tyto produkty často reexportují přes třetí země, kde se dočišťují a přepracovávají. To ubírá Etiopii zisk z přidané hodnoty, což se vláda usilovně snaží změnit. Budované agroprůmyslové komplexy mají být mamutími výrobními zónami, do kterých budou proudit surové zemědělské vstupy a vycházet z nich hotové výrobky s vyšší přidanou hodnotou, včetně textilu, obuvi, potravinových polotovarů a nápojů. Existuje poptávka po polních strojích, sušičkách, čističkách a třídičkách zemědělských plodin. Budou zapotřebí zpracovatelské jednotky směřované na výrobu potravin, výrobu nápojů, textilní průmysl a průmysl zpracování kůže až na finální produkty. Konkrétně je poptávka po pěstírnách kuřat, jateční technologii a vybavení, linkách na výrobu ovocných nápojů, textilních strojích, kožedělné technologii a kůži zpracujících strojích. Na tento průmysl je návazně poptávka po balicích technologiích, nejen pro domácí trh, ale i takových, které umožní export.

Etiopie posiluje svou roli regionálního energetického centra. Kromě obřích vodních elektráren na přehradě GERD s plánovanou výrobní kapacitou 5,6 GW plánuje země výstavbu menších hydroelektráren, potenciál však existuje i pro i menší solární elektrárny, které by mohly sloužit odlehlejším komunitám. V rámci národního programu elektrifikace existuje potenciál pro dodávky komponentů přenosové sítě, generátorů či transformátorů. Energetický potenciál země odhadovaný na 60 GW je nyní využíván z méně než 10 %, přes 94 % energetické energie vyrábí vodní elektrárny.

V roce 2021 měla Etiopie instalovanou výrobní kapacitu elektrické energie 5,4 GW, během roku 2022 by mělo dojít k jejímu růstu na 10,358 GW. Dle národních plánů má Etiopie i nadále posilovat svou roli regionálního energetického centra. Poptávka po elektřině stoupá i díky rozvoji industriálních parků a rostoucí populaci. Celkový energetický potenciál země se odhaduje na 60 GW, z toho potenciál vodních elektráren tvoří 45 GW a geotermální energie až 10 GW. Nevyužito je přes 95 % potenciálu vodní energie. Země má ambiciózní National Electrification Program s cílem zpřístupnit elektrickou energii lidem žijícím mimo hlavní síť na venkově do roku 2025. Existuje potenciál pro dodávky generátorů, transformátorů a dalších komponentů pro přenosové sítě. V současné chvíli je celková délka přenosové sítě 17 448 km, dalších 4000 km je ve výstavbě. Elektrifikováno je cca 44 % etiopského území. V případě velkých vládních tendrů na dodávky přenosových soustav je většinou poptávána dodávka na klíč, hlavní energetické firmy mají v zemi trvalé zastoupení. Více než 94 % elektrické energie v Etiopii pochází z hydroelektráren, druhým největším zdrojem jsou pak elektrárny větrné (cca 5 %). Vedle projektů velkých hydroelektráren rostou rovněž investice do menších vodních a solárních elektráren, které by doplnily národní energetickou strukturu bez nutnosti napojení na celostátní elektrickou síť a které by zásobovaly odlehlé komunity. Etiopie je také jednou z mála afrických zemí, které elektřinu vyvážejí, kolem 100 MW je aktuálně exportováno do Džibutska a Súdánu.

Ministerstvo dopravy připravuje řadu projektů pro rozšíření dopravní infrastruktury. Roste především význam vnitrostátních leteckých linek, což povede k nutnosti výstavby šesti nových regionálních letišť a modernizace těch stávajících včetně technologického vybavení. Země posiluje i síť veřejné dopravy, a to ve větších městech i mezi regiony, příležitosti existují nejen u dodávek dopravních prostředků, ale i u technologií řízení dopravy. Cílem vlády je do roku 2030 vybudovat moderní, bezpečnou a spolehlivou dopravní síť, která bude dostupná pro všechny obyvatele a bude přispívat k prosperitě země.

Klíčovým tématem příštích let je pro Ministerstvo dopravy Etiopie přivést do sektoru, kterému dlouhodobě dominuje stát, soukromou sféru, a to prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a dalších forem spolupráce. Cílem je v příštím desetiletí vytvořit 1,4 mil. nových pracovních míst, posílení silniční sítě o 71 % na 245 942 km, posun Etiopie v žebříčku logistické konkurenceschopnosti na 40. místo z aktuální 126. pozice, zčtyřnásobení objemu mezinárodních cestujících na etiopských letištích na 48,4 mil. a vybudování 3999 km železnic (v současné chvíli má Etiopie 690 km). Konkrétně v plánech figuruje konstrukce železnice z Etiopie do přístavu Berbera v Somalilandu, která by se napojila na již existující trať spojující Addis Abebu s džibutským přístavem. Potenciál pro české výrobce je zejména v etiopské letecké vnitrostátní dopravě. Etiopie je druhou nejlidnatější zemí Afriky a význam vnitrostátních linek roste. Je zde příležitost účasti na výstavbě a upgrade stávajících regionálních letišť a na dodávkách malých letadel. Dle programového dokumentu by se do roku 2030 měl rozšířit počet letišť z 22 na 28. Součástí desetiletého plánu Ministerstva dopravy Etiopie je taktéž zvýšení bezpečnosti dopravních komunikací a dodržování vyšších environmentálních standardů. Příležitosti existují díky plánům na podstatné rozšíření sítě veřejné dopravy, a to jak ve větších městech, tak mezi jednotlivými regiony. Etiopie by do roku 2030 ráda pokryla sítí veřejné dopravy celé své území (v roce 2020 to bylo 67 % teritoria) a zvýšila podíl městské hromadné dopravy z 34 % na 70 %.