mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  21.09.2022 08:55:47

Egypt, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Ekonomika země se v roce 2021 stala druhou největší v Africe po Nigérii, pokud jde o nominální HDP, šestou největší na Blízkém východě a 36. v celosvětovém hodnocení. Hospodářský růst posledních let byl přerušen negativními dopady pandemie covid-19. Krize nastala v době, kdy byla egyptská ekonomika připravena na přechod do fáze silného ekonomického růstu, jako důsledek reforem přijatých v rámci nedávno dokončeného programu Mezinárodního měnového fondu. Díky fiskálním opatřením vlády došlo brzy k zotavení hospodářství a HDP zaznamenalo stabilní 3,3% růst v roce 2021. Rusko-ukrajinský konflikt ohrožuje potravinovou bezpečnost země, neboť Egypt patří k největším dovozcům pšenice v regionu, a to až z 80 % právě z Ukrajiny a Ruska. Centrální egyptská banka vydává ochranná opatření, jakými je například silná devalvace egyptské libry či balík ekonomických úlev ve výši 7,05 mld. USD na rok 2022/2023. Tyto kroky poukazují na snahu Egypta zajistit si další finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu, budou-li tlaky na finančních trzích nadále sílit. Sílící trend egyptské vlády vydávat nařízení, která komplikují dovoz zahraničního zboží, vykazuje jasné známky netarifních obchodních překážek. Snížení negativního salda patří mezi hlavní priority vlády. Přesto zůstává EU nejdůležitějším obchodním partnerem Egypta. Vláda dále prioritizuje velké infrastrukturní projekty financované zahraničními investory především států zálivu, a to v oblastech dopravní infrastruktury a vodního hospodářství a zaměřuje se na rozvoj venkova, zejména v neklidném sinajském regionu. Mezi nejvýznamnější megaprojekty patří výstavba Nového administrativního města.

 

Egypt - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Egypt 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) 3,6 3,3 5,3 5,7 5,6
Průmyslová produkce (% změna) -10,1 9,4 4,7 6,2 5,3
Veřejný dluh (% HDP) 87,6 90,5 90,7 89,1 86,9
Míra inflace (%) 5,1 5,2 7,0 5,7 5,1
Populace (mil.) 100,6 102,4 104,3 106,1 108,0
Nezaměstnanost (%) 8,0 7,4 7,1 6,9 6,8
HDP/obyv. (USD, PPP) 12 824,4 13 430,0 14 480,0 15 420,0 16 410,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) -14,2 -17,2 -19,0 -16,1 -14,5
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -37,0 -42,4 -46,0 -44,2 -43,9
Exportní riziko OECD 5/7 5/7 5/7    
Konkurenceschopnost - -      

 

Vývoj HDP

Egypt 5,6 3,6 3,3 5,3 5,7
Svět 2,3 -3,7 5,6 3,5 3,1
Rozvojové ekonomiky 2,6 -2,8 6,2 2,7 3,4

 

Podíl sektorů

zemědělství 23,3
průmysl 67,5
služby 9,2

 

Egypt - Import dle zemí

Čína 15,0
Spojené státy americké 6,7
Saudská Arábie 6,3
Německo 5,8
Turecko 4,9

 

Egypt - Import dle zboží

Celkem 60,3
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) 3,8
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 2,8
Pšenice (vč. špaldy) a sourež nemleté 2,7
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 2,0
Tuky, oleje nevysychavé rostlin. surové (ne "vláčné") 1,9

 

Egypt - Příležitosti pro český export

 

Dopravní průmysl a infrastruktura

Výstavba nových měst nabízí příležitosti převážně pro řídicí systémy dopravy. Se sítí 28 civilních letišť a stále narůstajícím počtem přepravovaných pasažérů ročně vnímá vláda potřebu jejich rozšíření a modernizace. Egypt má zájem o navigační systémy, systémy pro řízení letového provozu a radary. Pokračuje trend rozšiřování dopravní infrastruktury o nové železniční tratě, tramvaje, stále se rozšiřuje také káhirské metro. Vláda připravuje desítky projektů pro rozvoj „smart cities“ – vznikají tím příležitosti pro české firmy z oblasti ICT, řízení dopravy, parkování či konzultačních služeb.

V rámci egyptské Národní strategie 2052 má vláda za cíl vybudovat nové udržitelné městské komunity, modernizovat ty stávající a přispět k vyšší kvalitě života více než stomilionové a stále rychle rostoucí populace. Zároveň si klade za cíl instalovat nová řešení šetrná k životnímu prostředí mimo jiné i v rámci dopravní infrastruktury.

Během několika příštích let plánuje egyptská vláda zavést 38 nových chytrých měst po celé zemi jako součást dlouhodobé strategie rozvoje národní infrastruktury. Mezi největší projekty chytrých měst patří Nové administrativní hlavní město (New Administrative Capital), New Alamein, El Gallala, New Mansoura a New Sphinx. Aktuálně se dokončují základní stavební práce ve výše zmíněných a dalších deseti nových chytrých městech – výstavba projektů byla z důvodu pandemie výrazně opožděna. Následovat bude výstavba dalších 17 nových měst, jakými je například New Suez, New Rosetta či New Beni Mazar. Výstavba těchto měst měla začít již v roce 2021, aktuálně se začátky stavebních prací předpokládají v roce 2022–2023. Zde se vyskytují příležitosti především pro chytré systémy dopravy, parkování či řízení silničního provozu.

Egypt hraje důležitou roli jako centrum dopravy a obchodu v regionu Blízkého východu a Severní Afriky. Egypt dosáhl v poslední době rychlého růstu sektoru civilního letectví díky ekonomickému a populačnímu růstu. Pohyb cestujících na letištích se za 10 let zvýšil o 88 % z 18 milionů v roce 2002 na 34 milionů v roce 2012 a pohyb letadel se zvýšil o 64 % ze 185 tisíc v roce 2002 na 304 tisíc v roce 2012. Alexandrie ležící podél Středozemního moře je druhým největším městem po Káhiře a v současnosti je obsluhována dvěma letišti – Mezinárodní letiště Nozha a Mezinárodní letiště Borg El Arab. Špatný technický stav letiště Nozha však již neumožňuje provádění mezinárodních letů ani v rámci regionu. Vláda se proto zaměřuje na modernizaci a rozšíření letiště Borg Al Arab. Egypt také oznámil plány na výstavbu 4. terminálu na mezinárodním letišti v Káhiře.

Egypt také pokračuje v trendu zvyšování vládních výdajů na dopravní infrastrukturu. Ve fiskálním roce 2021–2022 bylo vyčleněno 15 mld. USD a předpokládá se podobný rozpočet i v následujících letech. Jen na výstavbu železniční sítě bylo z uvedeného vyčleněno celkem 1,7 mld. USD. Vláda již několikátým rokem silně investuje do výstavby nových silničních a železničních komunikací. Mezi připravovanými projekty jsou následující silnice/dálnice: Káhira–Alexandria (220 km), Káhira–Ismailia–Port Said (195 km), Káhira–Suez (134 km), Káhira–Ain Sokhna (110 km), regionální okruh (338 km) a Shubra–Benha Road (40 km). Ambice egyptské vlády jsou velké: mýtné bude vybíráno elektronicky bez nutnosti zastavení, doba reakce na nehody se zkrátí na 30 až 90 minut, což podle předpovědi přinese ekonomickou návratnost 900 milionů LE ročně. Očekává se také pokles počtu nehod z 22 na 48 procent, přičemž kritická nehodovost se sníží z 22 na 9 %. Očekává se, že počet dopravních přestupků klesne o 45 % kvůli schopnosti systému odesílat varování řidičům. Právě tyto systémy nabízejí příležitosti pro zapojení českých firem ze sektoru ICT a Smart Cities.

Plány na vysokorychlostní elektrickou železnici se začaly realizovat v roce 2021. Vysokorychlostní železnice spojí Rudé moře se Středozemním mořem a vláda podepsala dohodu v hodnotě 4,5 miliardy USD s několika společnostmi na instalaci a údržbu první 660 km dlouhé trati, jejíž dokončení by mělo trvat dva roky. Mezitím pokračují práce na dvou plánovaných jednokolejných tratích, které spojí město 6. října s Gízou a město Nasr s novým správním hlavním městem. Tyto projekty nabízejí rozsáhlé příležitosti pro české firmy pro konzultační práce, elektrické systémy na železničních tratích, vybudování železničních depotů, ICT systémy pro řízení železniční dopravy aj.

Jeden z nejdůležitějších národních projektů je přeměna benzinového pohonu aut na CNG pohon. V první fázi se očekávalo, že do konce roku 2023 bude 250 000 vybavených novými motory, přičemž celá iniciativa se dotkne 1,8 milionu vozů v průběhu dekády. Plán však brzy narazil na problémy, protože globální nedostatek čipů zapříčinil zpoždění projektů a způsobil zvýšení cen. Projekt je proto stále ve své počáteční fázi. Ačkoliv nové výrobní závody na přeměnu aut na CNG budou přiděleny významným zahraničním společnostem, je zde velká příležitost pro částečné dodávky či subdodávky v rámci projektu – předpokládá se například velká poptávka po CNG lahvích, skladovacích systémech pro CNG a dodávky dílčích dílů do nově vybudovaných továren.

 

 

Obranný průmysl

Vláda plánuje zvýšit vlastní produkci vojenského materiálu a získat část afrického trhu. To představuje příležitosti pro dodávky CNC strojů, válcoven a další technologií. Bezpečnostní situace v Libyi a její dlouhé nechráněné hranice s Egyptem představují velkou výzvu, ale i příležitost pro české firmy a jejich inteligentní systémy a radarové technologie na ochranu hranic.

V obranné oblasti může ČR v Egyptě navázat na dlouhou tradici vzájemné spolupráce. Nejedná se pouze o obranně-průmyslový kontext, čeští výzkumníci a vědci v zemi pomáhali zakládat například vojenskou univerzitu, jejíž technické kurzy stále patří mezi nejlepší dostupné terciární vzdělání v regionu. Egypt v současnosti poptává výzkumné kapacity pro realizaci obranně-průmyslového výzkumu a vývoje. Z českých výrobků země dlouhodobě projevuje zájem o ruční a lehké palné zbraně, munici, pozemní techniku včetně podvozků či vybrané produkty leteckého průmyslu. Stále najdeme velké příležitosti pro servis staré sovětské techniky – jedná se především o obrněná vozidla či pásová vozidla. Obranný průmysl je i v dobách krize jedním z mála oborů, které si v Egyptě užívají stálý přísun financování. Několika českým firmám se již podařilo proniknout na egyptský trh, na kterém se uplatňují výrobci z celého světa. Jedná se především o malé ruční zbraně (pistole a útočné pušky), střelivo všeho druhu, výrobky duálního charakteru pro těžební potřeby (důlní výbušniny, speciální chemikálie aj.).

Strategická místa, jakými je Rudé moře a Suezský průplav, stejně jako rozlehlá pouštní území u hranic s Izraelem a pásmem Gazy, vyžadují zvýšenou ochranu a představují příležitosti pro české pasivní obranné technologie.

Velký zájem projevuje Egypt o dodávky produktů pro chemickou a biologickou ochranu. I pandemie covidu-19 ukázala, že Egypt není na případy takového rozsahu připraven. Z toho důvodu vzrostl zájem o ochranné obleky, masky, zařízení pro dekontaminaci, ale také mobilní nemocnice či autoinjektory.
Státní vojenské továrny vyrábějí nejen vojenský materiál, ale věnují se významně i civilní výrobě. Vláda má za cíl zvýšit vlastní produkci vojenského materiálu a získat část afrického trhu. Plán zahrnuje vývoj výrobních linek na munici všeho druhu a výbušniny v celkem 8 státních továrnách. Plánuje se navýšení kapacity munice pro ruční palné zbraně na zhruba 73 milionů kusů oproti současným 50 milionům. To představuje příležitosti pro dodávky CNC strojů, válcoven a další technologii pro zvýšení domácí produkce jednodušších výrobků.

 

 

Důlní, těžební a ropný průmysl

Těžba ropy a zemního plynu patří v Egyptě mezi nejdůležitější odvětví a předpokládá se její další rozvoj. Země nemá doposud zmapovaná veškeré lokality nerostných surovin a předpokládá, že bude v následujících letech rozdělovat další koncese (ve hře je například zahájení těžby lignitu). Fosfátový průmysl je pro české firmy zajímavý z hlediska dodávek antikorozních materiálů pro dopravu a skladování kyseliny fosforečné či zařízení pro drcení, třídění a rafinaci fosfátových rud. Mezi nejvyhledávanější komodity patří kritické nerosty, Egypt má naleziště například niobu a tantalu a vzácných zemin.

Ropa a plyn jsou jedním z nejdynamičtějších průmyslových odvětví v Egyptě a jejich těžba je zdaleka největší průmyslovou činností v zemi, která představuje přibližně 15 % celkového HDP. Egypt má značné energetické zdroje, a to jak v tradičních fosilních palivech, tak v obnovitelných zdrojích energie. Egyptské prokázané zásoby uhlovodíků činily na konci roku 2018 3,3 miliardy barelů ropy a 77,2 bilionů kubických stop (tcf) zemního plynu. Egyptská vláda vyzývá mezinárodní ropné společnosti, aby se podílely na ropném a plynárenském sektoru. V současnosti působí v Egyptě v tomto odvětví více než padesát nadnárodních společností.

Těžba minerálů je oproti ropě a zemnímu plynu v Egyptě stále ještě podfinancovaná a do roku 2020 na ni nebyl kladen důraz. Z důvodu vysokého potenciálu však došlo k významným reformám v oblasti udělování licencí na těžbu v roce 2020. Jedná se o reformu systému nájemného, licenčních poplatků a daní, usnadnění licenčních postupů, jednodušší uzavírání smluv s investory a přívětivější podmínky pro těžební činnost a praxi. Egypt plánuje do roku 2026 desetinásobně zvýšit příspěvek těžebního sektoru k HDP s cílem diverzifikovat národní hospodářství a uvolnit obrovské bohatství nerostných zdrojů. Egypt má značné množství zásob nerostných surovin: kovy, drahé kovy a nekovy, včetně 48 milionů tun tantalitu, 50 milionů tun uhlí a 6,7 milionů uncí zlata, soustředěných především ve východní poušti a na Sinajském poloostrově. Snahu o rozšíření odvětví doprovází nová regulace zavedená vládou v roce 2020, která slouží k vytvoření nových systémů nájemného, licenčních poplatků a daní, usnadnění licenčních postupů, rozvíjení finančních a investičních modelů pro uzavírání smluv s investory a nabízí investorům přívětivější podmínky pro těžební činnost a praxi.

České firmy by se mohly prosadit i v subdodávkách pro připravované projekty rozvoje přenosové soustavy, z nichž nejdůležitější je asi strategické propojení energetických soustav Egypta a Súdánu. Díky české tradici v energetickém využívání uhlí je zajímavou příležitostí právě projekt investice do uhelných dolů a elektráren. Díky rozvoji těžby ropy a plynu na nových nalezištích se budují nebo připravují nové kapacity pro zpracování (rafinérie) a přepravu těchto surovin, řada stávajících rafinérií je technicky zastaralá a pracuje se na jejich rekonstrukcích s celkovým rozpočtem 9 mld. USD. Příležitosti se tak nabízejí jak pro dodavatele komplexních technologických celků, kteří ovšem musí vyřešit jejich financování, tak pro jejich subdodavatele. Dalším zajímavým připravovaným projektem je z hlediska potenciálních subdodavatelů stále pokračující výstavba plynovodů a rozvodů pro plynofikaci egyptských sídelních celků s plánovaným připojením 2,2 mil. odběratelů.

 

 

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Vláda se snaží minimalizovat dopady krize v důsledku výstavby přehrady GERD a modernizuje management vodních zdrojů – cílem je zefektivnit zavlažování povodí Nilu a zajistit zodpovědné nakládání s vodními zdroji v zemědělství. Země také spoléhá na recyklaci odpadních vod. Připravují se rozsáhlé projekty na odsolovací zařízení, zavlažování rozsáhlých zemědělských ploch a instalaci vodních čerpadel a čistíren. České firmy mají příležitost využít svého know-how v rámci konzultačních prací či dodávek celých zařízení.

Egyptský národ trpí nedostatkem vody z důvodu rychle rostoucí populace a zastaralému vodnímu managementu. Země potřebuje zajistit 114 miliard metrů krychlových vody ročně, zatímco k dispozici má pouze 74 miliard metrů krychlových. Egypt se obává potenciálního negativního dopadu výstavby etiopské přehrady GERD na tok řeky. Aby mohl Egypt těmto výzvám čelit, stanovil plán na rozvoj zavlažovacího systému, výměnu a obnovu odvodňovacích a zavlažovacích stanic a výstavby odsolovacích zařízení. Egypt například vyčlenil 5 miliard USD na 43 projektů na rozvoj čisté vody. Zároveň vyčlenil 2,5 mld. USD na výstavbu nových odsolovacích zařízení. Dohromady bude do roku 2026 vystavěno 17 zařízení, z nichž všechna budou provozována pomocí solární energie, aby se snížil dopad na životní prostředí a provozní náklady. Cílem je denní produkce 2,8 milionu metrů krychlových vody. Do roku 2050 je v plánu postavit 67 dalších závodů v guvernorátech Matrouh, Rudé moře, Severní a Jižní Sinaj, Ismailiyah a Suez.

Egypt představil také iniciativu Čisté oceány, v rámci které bude podporovat projekty snižující znečištění oceánů a ochranu korálů, se zvláštním zaměřením na likvidaci plastů. Iniciativa je financována Evropskou investiční bankou a Francouzskou rozvojovou agenturou úvěrem v e vůči 1,8 mld. USD a jedná se celkem o 22 projektů. České firmy mohou nabídnout moderní řešení pro nakládání s plasty a jiným škodlivým materiálem, likvidaci škodlivých odpadů či konzultační služby v těchto segmentech.

Důraz klade vláda také na modernizaci a rozvoj horního Egypta, který se vyznačuje zastaralými metodami zavlažování úrodné půdy. Jedná se o investici 11 miliard USD do modernizace zavlažovacích systémů v horním Egyptě a investici do vybudování závlahových kanálů v celkové délce 55 000 km po celém území Egypta. V rámci národní iniciativy Haya Karima, která má za cíl modernizovat egyptský venkov, je přislíbená výstavba více než 10 000 vodních čerpadel a desítky nových čističek odpadních vod.

 

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Vláda v důsledku pandemie koronaviru investuje do rozšíření a modernizace zdravotnických zařízení
(rozšíření kapacit, modernizace současné technologie, školení a servis) a předpokládá se pokračování trendu i v následujících letech. Současné kapacity nemocničních zařízení jsou v kritických chvílích nedostatečné. České firmy mohou dodat zdravotnické prostředky do nových nemocnic či nabídnout speciální zařízení pro biologickou a chemickou ochranu.

Hlavním strategickým cílem Egypta je implementace projektu Haya Karima. Jedná se o rozsáhlé investice do rozvoje egyptského venkova, který představuje až 85 % egyptské populace. Kromě rozvoje dopravní infrastruktury či vodního managementu se jedná také o rozsáhlou výstavbu a modernizaci zdravotnických zařízení. Cílem je rozvinou celkem 1250 zdravotnických zařízení, vystavět více než 300 nových ambulantních zařízení a 300 budov pro veřejné služby.
Odhadovaná investice do projektu Haya Karima je více než 44 mld. USD. Projekt je implementován v rámci egyptské Vize 2030 ve spolupráci s OSN. Podobně jako mezinárodní Agenda 2030 má i egyptská verze za cíl zmodernizovat zemi v souladu s Cíli udržitelného rozvoje OSN.

Káhirská univerzita oznámila položení základů největšího pediatrického lékařského komplexu na Blízkém východě. Jedná se o největší zdravotnický komplex pro děti s celkovými náklady na projekt ve výši asi 220 mil. USD jen na počáteční výstavbu včetně elektrických sítí a dopravní infrastruktury. Komplexní projekt bude zahrnovat 10 operačních sálů vybavených nejmodernější zdravotnickou technikou, 5 ošetřovatelských jednotek s celkem 140 lůžky, 7 jednotek intenzivní péče obsluhujících cca 67 pacientů, 44 ambulancí pro všechny pediatrické obory, integrované radiologické oddělení, laboratorní úsek a urgentní příjem, dialyzační oddělení, centrální lékárna, klinická lékárna, dvě velké posluchárny a 8 učeben. Jedním z jeho hlavních rysů bude zelená a chytrá architektura na celkové ploše 70 000 metrů čtverečních.

Významným modernizačním projektem je také rozvoj nemocnice Kasr Al-Ainy v Káhiře, financovaný Saudským fondem pro rozvoj a realizovaný Ministerstvem vysokého školství a vědeckého výzkumu, v celkové hodnotě 120 milionů USD. Jedná se o modernizaci infrastruktury (včetně moderních komunikací, chytrých řešení a elektrické infrastruktury) s hlavním cílem zajistit lepší úroveň nemocniční péče (včetně modernizace sálů, zdravotnické techniky a rozšíření kapacity) včetně poskytování vzdělávacích a školicích služeb.

Významným sektorem je také chemická a biologická ochrana. Především v důsledku pandemie covidu-19 se zavázala egyptská vláda vybavit strategicky důležitá nemocniční zařízení potřebnou technikou pro případy závažných pandemií. Jedná se o ochranné obleky, masky, mobilní zdravotnická zařízení, zabezpečení a modernizaci infekčních oddělení či zvýšení počtu zdravotnického materiálu pro terénní potřeby.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

St 16:25  Nezaměstnanost v ČR zůstává i přes recesi ekonomiky nízká (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
St 15:58  Konec éry drahého plynu? X-Trade Brokers (XTB)
St 15:29  NBP ponechala sazby beze změny ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2023

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688