mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  21.09.2022 08:55:47

Angola, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Angola byla dlouhou dobu 3. největší ekonomikou subsaharské Afriky, nicméně s propadem ceny ropy, na níž je její ekonomika významně závislá, se její pozice zhoršila. V roce 2021 se umístila na 6. místě po JAR, Nigérii, Keni, Etiopii a Ghaně. S propadem ceny ropy a s následným nástupem pandemie covid-19 se angolská ekonomika dostala do recese, která trvala celých 6 let až do roku 2021. Nicméně v roce 2022 se očekává opětovný růst ekonomiky poháněný novou politikou diverzifikace a zaměřením na podporu zemědělství, potravinářství, stavebnictví, těžební průmysl a zpracovatelský průmysl. Angola se také potýká s vysokou zadlužeností a vysokou mírou inflace, které vyeskalovaly s nástupem pandemie covid-19. V dalším období od roku 2022 do roku 2026 se očekává nárůst angolské ekonomiky, a to i díky příznivějšímu vývoji z pohledu ropného průmyslu a zahájení produkce z nových rafinérií. Ekonomický růst v období mezi lety 2022-2023 by měl dosáhnout v průměru 2,5 % a následně mezi roky 2024 a 2026 až okolo 4,5 %. Angolský prezident Joao Lourenço se snaží zavádět mnoho reforem, které vedou k dlouhodobější stabilizaci ekonomiky, k otevření trhu a k větší atraktivitě pro investory. V zemi žije podle posledních odhadů 33,9 milionů obyvatel a HDP na obyvatele se pohybuje okolo hodnoty 6 340 USD.

 

Angola - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Angola 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) -5,4 -1,6 2,5 2,4 4,0
Průmyslová produkce (% změna)
Veřejný dluh (% HDP) 134,3 123,5 103,0 95,9 89,6
Míra inflace (%) 22,3 25,8 16,5 11,2 10,5
Populace (mil.) 32,9 33,9 35,0 36,2 37,3
Nezaměstnanost (%)
HDP/obyv. (USD, PPP) 6 445,7 6 340,0 6 560,0 6 670,0 6 900,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) 0,9 3,1 2,9 2,6 3,7
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 11,4 18,2 20,2 20,2 24,2
Exportní riziko OECD 6/7 6/7 6/7    
Konkurenceschopnost - -      

 

Vývoj HDP

Angola -0,6 -5,4 -1,6 2,5 2,4
Svět 2,3 -3,7 5,6 3,5 3,1
Rozvojové ekonomiky 2,6 -2,8 6,2 2,7 3,4

 

Podíl sektorů

zemědělství 11,2
průmysl 52,1
služby 36,7

 

Angola - Import dle zemí

Čína 14,4
Francie 14,1
Portugalsko 12,8
Belgie 6,2
Jižní Korea 6,0

 

Angola - Import dle zboží

Celkem 9,9
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 1,4
Lodě, čluny (i vznášedla), konstrukce plovoucí 1,1
Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné 0,3
Tiskoviny 0,2
Předměty z hmot plastických jn. 0,1

 

Angola - Příležitosti pro český export

 

Energetický průmysl

Angola se chce zaměřit zejména na rozvoj takzvané čisté energie, kterou bude kombinovat se zemním plynem. Do roku 2025 chce dosáhnout 70 % podílu čisté energie na celkovém energetickém mixu a k tomu využít zejména vodu, sluneční záření, vítr a biomasu. Největší podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi má vodní energetika s 58 %. Mezi hlavní příležitosti pro české společnosti patří výstavba malých a středních vodních elektráren na klíč nebo dodání jednotlivých technologií pro jiné zahraniční EPC kontraktory v projektech výstavby elektráren na kombinovaný cyklus či při rozšiřování a výstavbě elektrických sítí.

Angola patří mezi země, které mají vysoký podíl vodní energie na svém celkovém energetickém mixu. Tento podíl dosahuje aktuálně 58 % a je v zájmu jej navýšit společně s dalšími zdroji čisté energie. Ve svém programu Energia 2025 si Angola do roku 2025 stanovila za cíl navýšit současný podíl čisté energie z 62 % na 70 % a více zapojit i další zdroje čisté energie jako je větrná energie, solární energie a biomasa.

Velký podíl vodní energie na energetickém mixu je dán zejména obrovskými zásobami vody v Angole, které jsou druhé největší v Africe po Demokratické republice Kongo, a také díky tradičnímu zaměření Angoly na vodní energetiku. Během koloniální nadvlády se stavěly hlavně malé a střední vodní elektrárny, které vydržely dodnes a Angola následně začala rozvíjet velké projekty, např. přehradu Laúca nebo vodní elektrárny Cambambe a Caculo Cabaca. Do roku 2025Angola zájem rozšířit a zmodernizovat stávající velké vodní elektrárny (Laúca (2071 MW), Cambambe (700 MW), Caculo Cabaca (2100 MW), postavit střední vodní elektrárny (Keve (400 MW), JambaYaOma (75 MW), Jamba Ya Mina (180 MW), Baynes (600 MW) a dále mnoho malých vodních elektráren. Zejména malé vodní elektrárny by měly pomoci s nedostatkem elektrifikace v odlehlých oblastech Angoly. K tomuto účelu bylo stanoveno 47 strategických oblastí pro rozvoj vodní energetiky v provinciích Bengo, Bié, Huíla, Huambo, Cuando-Cubango, Lunda-Norte, Lunda-Sul, Malange, Moxico, Uíge a Zaire.

Vedle čistých zdrojů energieAngola zájem podpořit i využívání zemního plynu a to v kombinaci s vodní energetikou. Do roku 2025 má zájem dokončit elektrárnu na zemní plyn Soyo (1500 MW). Jako prioritní oblasti pro rozvoj energetiky ze zemního plynu byly určeny provincie Luanda, Benguela a Namibe.

Mezi hlavní příležitosti pro české společnosti patří dodání malých a středních vodních elektráren na klíč či dodání jednotlivých technologií pro jiné zahraniční EPC kontraktory v projektech výstavby elektráren na kombinovaný cyklus či při rozšiřování a výstavbě elektrických sítí.

 

 

Strojírenský průmysl

V souvislosti s vysokou závislostí země na ropě se Angola začala intenzivně zabývat podporou diverzifikace ekonomiky a exportu a také snahou o zahájení výroby a montážních linek v zemi. Má zájem o obráběcí stroje, svářecí stroje, výrobní a automatizované linky pro stavební průmysl, ocelářství, výrobu plastů, kabelů a jiných spotřebních materiálů, chemický průmysl, zpracování dřeva a textilní průmysl.

Hlavní prioritou Angoly je v současné době diverzifikace ekonomiky, podpora místní výroby a nahrazení dovozů ke snížení závislosti na ropném průmyslu.

Ropný průmysl představuje hlavní ekonomickou aktivitu Angoly, jehož podíl na HDP Angoly se daří úspěšně snižovat (v roce 2011 byl podíl 40 % a v roce 2021 jen 11 %). Kvůli propadu ceny ropy v roce 2016 a jejímu dalšímu snižování se výrazně snížily vygenerované zisky Angoly, která si již nemohla dovolit dovážet většinu produktů ze třetích zemí a byla donucena změnit svou strategii.

K podpoře místní výroby a zakládání montážních linek začala zvýhodňovat dovoz různorodých strojů napříč prioritními sektory, mezi které patří stavebnictví, zpracování dřeva, ocelářství, výroba plastů, kabelů a jiných spotřebních materiálů pro další odvětví, chemický průmysl, textilní průmysl a agroprůmysl.

Priority Angoly jsou shrnuty v programu PRODESI (Program na podporu diverzifikace, místní výroby a nahrazení dovozů), který byl přijat v roce 2019 a za rok 2021 podpořil přes 1 102 nových projektů v nejrůznějších sektorech v hodnotě až 36,13 mld. . Tyto projekty také navazují na střednědobý Program národního rozvoje pro období 2018-2022 a dlouhodobý program Angola 2025. Pro jejich realizaci bylo získáno přednostní financování a na dovoz jednotlivých strojů byla uvalena zvýhodněná celní sazba. Naopak na dovoz konečných produktů byla celní sazba zvýšena.

Angolské podniky v návaznosti na podporované projekty a aktivity ze strany angolské vlády poptávají nejrůznější stroje zahrnující obráběcí stroje, tvářecí stroje, výrobní a automatizované linky, pily a řezací stroje. Díky programu PRODESI se české podniky mohou zapojit do různých B2B setkání a najít angolského partnera pro společné projekty. Databáze PRODESI čítá přes 34 milionů registrovaných výrobců napříč celou Angolou, kteří hledají nové partnery pro své projekty.

 

 

Dopravní průmysl a infrastruktura

Země má zájem obnovit a podpořit železniční dopravu pro efektivnější přepravu zboží a surovin mezi okolními zeměmi a jejími hlavními přístavy na západním pobřeží. Vládní plán předpokládá do roku 2028 výstavbu železničních tratí v délce více jak 3 mil. km, které spojí Angolu s Kongem, Zambií a Namibií v celkové hodnotě 10,4 mld. USD. První fáze počítá s výstavbou takzvaného centrálního koridoru, v další fázi (2024-2028) se očekává rozšíření tratě a výstavba východního a jižního koridoru. Příležitosti pro české podniky jsou zejména v podobě subdodávek pro hlavní EPC kontraktory, které zahrnují kolejová vozidla, komponenty, výhybky, informační, telekomunikační a automatizační techniky.

Národní plán pro rozvoj dopravního sektoru a infrastruktury Angoly PDNSTIR předpokládá investice ve výši 274,5 mld. do roku 2028 pro implementaci nových železničních spojení v rámci Angoly a pro spojení se sousedními zeměmi. V plánu je výstavba 6 nových železničních linek o celkové délce 3 mil. km k propojení Angoly s Demokratickou republikou Kongem na severu, se Zambií a Namibií na východě a na jihu. Tento plán počítá se dvěma fázemi implementace.

První fáze se zaměří na rozvoj železničního spojení mezi severem a jihem k propojení pobřežních provincií Luanda-Benguela-Lubango o celkové hodnotě 54 mld. a dále bude postaveno železniční spojení ve střední části země mezi provincií Malanje a Saurimo o hodnotě 33,7 mld. . Oba tyto projekty počítají s 50 % financováním ze soukromých zdrojů. Třetím projektem v rámci první fáze bude prodloužení železničního spoje mezi Benguelou a Zambií, které předpokládá 100% financování ze soukromých zdrojů. Angolské ministerstvo dopravy stanovilo 5 letý předběžný časový rámec do konce roku 2023 na dokončení projektů v rámci první fáze.

Druhá fáze by měla odstartovat v roce 2024 a měla by trvat 5 let do konce roku 2028. Angolské ministerstvo dopravy předpokládá výstavbu dalších 3 železničních spojení a celkovou investicí ve výši 144 mld. . Zatím je více detailů k prvním dvěma projektům zahrnující severojižní železniční spojení mezi Angolou a Demokratickou republikou Kongem mezi městy Luanda-Soyo-Noqui o celkové hodnotě 33,75 mld. s 50% financováním ze soukromých zdrojů. Druhým projektem by měl být centrální koridor mezi provinciemi Malanje-Huambo a Menogue o celkové hodnotě 54 mld. .

Angolské ministerstvo dopravy předpokládá otevření mezinárodních tendrů a české společnosti by se mohly podílet na subdodávkách pro EPC kontraktory. Možné dodávky by mohly zahrnovat kolejová vozidla, komponenty, výhybky, informační, telekomunikační a automatizační techniku.

 

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Země se chce vymanit z vysoké závislosti na dovozu základních potravin. Snaží se podpořit projekty (včetně podpory celního zvýhodnění) na dodání výrobních linek, strojů, chladírenských boxů a technologií pro živočišné farmy (kuřata, prasata, skot) a pro rostlinnou produkci s důrazem na kukuřici, sóju, slunečnici, rýži, cukrovou třtinu, sladké brambory, fazole, zeleninu a tropické ovoce. Průměrnou roční produkci všech těchto plodin chce navýšit alespoň 2x do roku 2022 a podpořit i větší investice do produkce kakaa, bavlny a kávy.

Hlavní prioritou Angoly je rozvoj zemědělství, které má obrovský potenciál a řadí Angolu na 16. místo na světě díky rozlehlým plochám orné půdy odhadovaných na 58 mil. hektarů, velkým zásobám vody a dostatku slunečního záření v průběhu celého roku. I přes tento obrovský potenciál je zemědělská činnost stále nedostatečně rozvinuta, což souvisí s nedostatkem moderní zemědělské techniky a s nízkou úrodností feralitických půd, které v Angole převládají a zabírají asi 22,64 % území země. V době koloniální nadvlády měli portugalští zemědělci úspěch při pěstování mnoha plodin, které nejen používali pro místní trh, ale i na vývoz. Největší přebytky vznikaly při produkci banánů, sisalu, bavlny a kávy. Tento úspěch byl založen na vědeckých a technických znalostech a díky specializaci agronomů na problematiku úrodnosti půdy.

Po získání nezávislosti se Angola zaměřila na rozvoj ropného průmyslu a začala dovážet většinu potravin z Portugalska. Zemědělská činnost upadala až do roku 2017, kdy se její rozvoj stal hlavní prioritou pro Angolu.

V současné době je hlavním cílem rozvinout produkci potravin tvořících základní spotřebitelský koš Angoly a dalších hlavních potravin, které je v zájmu vyvážet. Mezi tyto potraviny patří kukuřice a kukuřičná mouka, sója a sójový olej, slunečnice a slunečnicový olej, maniok a manioková mouka, rýže, cukrová třtina a cukr, sladké brambory, fazole, zelenina a tropické ovoce. Produkci těchto produktů chce navýšit alespoň dvojnásobně do roku 2022 a podpořit i větší investice do produkce kakaa, sisalu, bavlny a kávy.

Pro české podniky se nabízí mnoho příležitostí pro dovoz různorodé zemědělské techniky zahrnující stroje na zpracování jednotlivých plodin, mlýny, lisovací stroje, stroje na sběr, orbu a hnojení půdy, zavlažovací zařízení, chladírenské boxy a kompletní dodávky vybavení pro živočišné farmy na klíč (prasečí, kuřecí a pro skot).

 

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Zájem o zdravotnické potřeby a vybavení se zvýšil zejména kvůli pandemii koronaviru. Vládní programy začaly s investicemi do zdravotnických zařízení, která by poskytla větší lůžkovou kapacitu, více jednotek intenzivní péče a nejnovější technologie napříč celou zemí. Do roku 2023/2024 je v plánu postavit 6 nových nemocnic s kapacitou 200 lůžek v každé z nich, zmobilizovat finanční zdroje na výstavbu nemocnic v dalších pěti městech a zmodernizovat dvě nemocnice v Luandě. České podniky se mohou podílet na těchto projektech dodávkami nemocničních lůžek, vybavením do JIP a různými špičkovými přístroji.

V Angole je veřejný systém zdravotní péče na velmi nízké úrovni kvůli přeplněnosti nemocnic, špatnému vybavení a nedostatku kvalifikovaného personálu. Jako doplněk k veřejné péči je několik soukromých zdravotnických zařízení ve větších městech, zejména v hlavním městě Luanda, které slouží jen bohatším Angolanům a jejich kvalita se stále nevyrovná např. jihoafrickým nemocnicím.

Pandemie covid-19 nedostatky v angolském zdravotnictví ještě více zvýraznila a prohloubila rozdíl mezi veřejnou a soukromou zdravotní péčí. Díky podpoře ze strany mezinárodních institucí Angola získala nezbytné finanční zdroje, aby mohla v tomto sektoru více investovat. Právě investice do zdravotnictví představovaly hlavní prioritu v rozpočtu Angoly na rok 2021 a 2022 a vládní programy začaly počítat s investicemi do zdravotnických zařízení, které by poskytly větší lůžkovou kapacitu, více jednotek intenzivní péče a nejnovější technologie na celonárodní a regionální úrovni.

Do roku 2023/2024 je v plánu postavit 6 nových nemocnic ve Viana, Cacuaco, Cunene, N´dalatando, Sumbe a Caxito s kapacitou 200 lůžek u každé z nich, zmobilizovat finanční zdroje na výstavbu nemocnic v Malange, Uíge, Catumbela, Bailundo a Dundo a zmodernizovat 2 nemocnice - nemocnici Américo Boavida a nemocnici Hospital Geral de M´banza Congo. Vedle velkých nemocnic je také v plánu rozvoj primární zdravotní péče v jednotlivých obcích a okresech.

České podniky se mohou podílet na těchto projektech dodávkami nemocničních lůžek, vybavením do jednotek intenzivní péče, inkubátory a vybavením na porodní sály a různými přístroji s nejnovější technologií.

 

 

Obranný průmysl

Angola má zájem vybudovat svůj vlastní obranný a bezpečnostní průmysl a hledá výrobní společnosti, které by ji pomohly tento záměr uskutečnit formou společných podniků. Zejména ji zajímá výroba nábojů a opravárenské služby pro vojenskou techniku. Vedle toho poptává střelné zbraně, aktivní a pasivní radary a školení letců. Vládní výdaje na obranný průmysl každým rokem rostou a očekává se, že se zvýší z 0,85 mld. USD v roce 2021 na dvojnásobek v roce 2026.

Angola je zemí, která tradičně investuje do svého obranného průmyslu a většinu svého vybavení nakupuje v Rusku či v Číně. Také má mnoho sovětské vojenské techniky zahrnující tanky, letouny a vrtulníky, které průběžně buď renovuje, či obměňuje. Výdaje Angoly na obranný průmysl každým rokem rostou a očekává se, že se zvýší ze současných výdajů ve výši 20 mld. na 40 mld. v roce 2026.

V souvislosti s prioritou diverzifikace ekonomiky a podporou místní výroby se projevují tyto tendence i v obranném průmyslu a zahrnují omezení dovozu spotřebního materiálu a poskytování služeb ze strany třetích zemí. Je v zájmu vybudovat vlastní obranný a bezpečnostní průmysl a v první fázi zahájit místní výrobu nábojů, pistolí a součástek a dále poskytovat opravárenské služby přímo v Angole. Tento záměr chce Angola realizovat ve spolupráci s výrobními podniky ze třetích zemí a to formou společných podniků.

Při bilaterálních jednáních zástupci angolského ministerstva obrany a veteránů vlasti zmiňují zájem o užší spolupráci s českými společnostmi a o dodávky aktivních a pasivních radarů, střelný zbraní, letounů a o školení letců na různých úrovních. Z pohledu opravy zastaralé sovětské techniky však dávají přednost původním výrobcům, kteří se koncentrují v Rusku.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

St 16:25  Nezaměstnanost v ČR zůstává i přes recesi ekonomiky nízká (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
St 15:58  Konec éry drahého plynu? X-Trade Brokers (XTB)
St 15:29  NBP ponechala sazby beze změny ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2023

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688