Domácí inflace oslabuje, v USA zůstává robustní (Komentář)

Na globálních trzích byla tento týden hlavním hybatelem americká inflace. Tamní spotřebitelské ceny v srpnu překvapily meziměsíčním růstem o 0,1 %, přestože trhy zejména v návaznosti na pokles cen pohonných hmot čekaly naopak jejich snížení ve stejném rozsahu. Ještě výrazněji pak překvapila jádrová složka cen, která rostla oproti očekávaným 0,3 % m/m dvojnásobným tempem. To na trzích posílilo očekávání dalšího razantního zvýšení úrokových sazeb Fedem. Nejbližší zasedání FOMC je přitom na programu již příští týden a trhy na něm většinově vyhlížejí již třetí 75bodový hike v řadě. Růst tržních úrokových sazeb se kromě poklesu akciových indexů odrazil i na devizovém trhu. Euro se po úterní americké inflaci v páru s dolarem dostalo zpět pod paritu, kde se nacházelo po většinu týdne.

V Evropě data z tohoto týdne mnoho optimismu nepřinesla. Německý ZEW index se v září propadl z již tak nízkých hodnot, a to ještě více než trhy očekávaly. Zklamání přinesla i průmyslová produkce v eurozóně, která se v červenci meziměsíčně snížila o více než 2 %. Dopady vysokých cen energií navíc budou na evropský průmysl doléhat i v dalších měsících a podle nás převáží nad pokračujícím zmírňováním napětí v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

I na domácí scéně sehrála v tomto týdnu hlavní roli inflace. V meziročním vyjádření sice stále dosahuje bezprecedentní odchylky od 2% inflačního cíle, když za srpen činila 17,2 %, cenové momentum v podobě meziměsíční dynamiky však již čtvrtý měsíc v řadě oslabilo. Zpomalení růstu cen oproti předchozímu měsíci navíc bylo výraznější, než očekávali analytici. Vyhráno však stále není. Pokud by ceny rostly srpnovým tempem (po sezónním očištění) celý rok, dosáhla by meziroční inflace 7,4 %. Rizika související s cenami energií, které mají tendenci se do spotřebitelských cen prolévat velmi pozvolně, navíc z našeho pohledu stále trvají. Ve výsledku tak sice inflace nemusí již dále akcelerovat, může ale zůstat zvýšená po delší dobu. Holubičí většina v bankovní radě v tomto týdnu začala zpomalování inflace používat jako jeden z argumentů pro nezvyšování úrokových sazeb. Viceguvernérka Zamrazilová však zároveň připustila, že by pro růst sazeb mohla zvednout ruku v případě, že by nominální mzdy rostly o více než 5-6 %. Tuto hranici přitom podle nás nominální mzdová dynamika v příštím roce pravděpodobně překročí.

Holubičí rétorika podpořená nižší domácí inflací opět posunula o něco níže tuzemské tržní sazby. Trhy již od ČNB neočekávají další zvyšování sazeb. Koruna přesto v situaci snižujícího se úrokového diferenciálu jako jediná ze středoevropských měn v tomto týdnu k euru posílila. Z bilance centrální banky ke konci srpna i první zářijové dekády se zdá, že objemy spotových operací byly oproti červencovým téměř 10 mld. EUR v poslední době výrazně nižší. Mírně v tomto týdnu ztratil polský zlotý (asi 0,5 %) a téměř 2 % pak maďarský forint, kterému neprospěly zprávy o plánu EU snížit kvůli obavám z rozsáhlé korupce v zemi tok finančních prostředků z rozpočtů EU.