Projev předsedkyně Komise von der Leyenové o stavu Unie v roce 2022

Původní znění projevu je k dispozici zde.

UNIE SILNÁ V JEDNOTĚ

 

ÚVOD

Vážená paní předsedkyně,

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

drazí evropští spoluobčané,

 

ještě nikdy Parlament nejednal o stavu naší Unie v situaci, kdy by na evropské půdě zuřila válka.

 

Na to tragické ráno v pozdním únoru nikdo nezapomněl.

 

 

Evropané z celé Unie se probudili a byli zděšeni z toho, čeho byli svědky. Otřeseni krutou tváří zla, která znovu nabírala dech. V uších jim zněla ozvěna sirén a doléhala na ně čirá brutalita války.

 

Přesně od té chvíle se však celý kontinent semkl v solidaritě.

 

Na hraničních přechodech, kde uprchlíci našli přístřeší. V ulicích, kde vlaje bezpočet ukrajinských vlajek. Ve třídách, kde si ukrajinské děti našly nové přátele.

 

Přesně v té chvíli se Evropané nezalekli a nezaváhali.

 

Nalezli odvahu udělat tu správnou věc.

 

A přesně v té chvíli se naše Unie – jako celek – se ctí zhostila úkolu, který před ní stál.

 

Před patnácti lety, v době finanční krize, nám trvalo několik let, než jsme nalezli trvalá řešení.

 

O deset let později, když nás zasáhla globální pandemie, jsme reagovali během několika málo týdnů.

 

Ale letos, když ruské jednotky překročily ukrajinskou hranici, byla naše reakce jednotná, rozhodná a okamžitá.

 

A na to bychom měli být hrdí.

 

Opět jsme nalezli vnitřní sílu Evropy.

 

A všechnu tuto sílu budeme potřebovat. Měsíce, které jsou před námi, nebudou jednoduché. Ať už v rodinách, které se potýkají s finančními problémy, nebo v podnicích, které musí činit těžká rozhodnutí o své budoucnosti.

 

Ráda bych to řekla velmi jasně: v sázce je mnoho. Nejen v případě Ukrajiny, ale i celé Evropy a světa jako takového.

 

Budeme podrobeni zkouškám. A zkoušet nás budou ti, kteří chtějí využít jakéhokoli druhu rozporů mezi námi.

 

Nejedná se jen o válku, kterou Rusko zahájilo proti Ukrajině.

 

Jedná se o válku o naší energii, válku o naše hospodářství, válku o naše hodnoty a válku o naši budoucnost.

 

Jedná se o boj autokracie s demokracií.

 

A já tu před vámi stojím s přesvědčením, že proti odvaze a solidaritě Putin neuspěje a Evropa zvítězí.

 

ODVAHA POSTAVIT SE ZA NAŠE HRDINY

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

dnes má odvaha jméno. A tím je Ukrajina.

 

Odvaha má tvář, tvář ukrajinských mužů a žen, kteří vzdorují ruské agresi.

 

Vzpomínám si na okamžik v prvních týdnech invaze. Kdy první dáma Ukrajiny, Olena Zelenská shromáždila rodiče ukrajinských dětí, které útočníci zabili.

 

Stovky rodin, pro něž válka nikdy neskončí a kterým se život před válkou nikdy nevrátí.

 

Viděli jsme první dámu v čele tichého davu smutkem zdrcených matek a otců, jak na stromy zavěšuje malé zvonky. Za každé padlé dítě jeden.

 

A nyní budou tyto zvonky ve větru zvonit navždy a navždy budou nevinné oběti této války žít v naší paměti.

 

A dnes je tady s námi!

 

Drahá Oleno, postavit se krutosti Putina bylo krokem nesmírné odvahy.

 

Vy jste však tuto odvahu našli.

 

A národ hrdinů povstal.

 

Ukrajina je dnes silná, protože do boje se zapojila celá země – ulice po ulici, dům po domě.

 

Ukrajina je silná, protože lidé, jako je váš manžel, prezident Zelenskyj, zůstali v Kyjevě, aby se postavili do čela odporu – společně s Vámi a Vašimi dětmi, vážená první dámo.

 

Dali jste odvahu celému národu. A v posledních dnech jsme viděli, že hrdinství Ukrajinců přináší výsledky.

 

Dali jste hlas svému lidu na globální scéně.

A nám všem jste dali naději.

 

Proto dnes vám a všem Ukrajincům chceme poděkovat.

 

Sláva zemi evropských hrdinů. Sláva Ukrajině!

Solidarita Evropy s Ukrajinou zůstane neochvějná.

 

Od prvního dne stojí Evropa na straně Ukrajiny. Se zbraněmi. S finančními prostředky. S pohostinností pro uprchlíky. A s nejpřísnějšími sankcemi, které kdy svět viděl.

 

Ruský finanční sektor se sotva drží na nohou. Od mezinárodních trhů jsme odřízli tři čtvrtiny ruského bankovního sektoru.

 

Rusko opustilo téměř tisíc mezinárodních společností.

 

Ve srovnání s minulým rokem klesla výroba automobilů o tři čtvrtiny. Aeroflot odstavuje letadla, protože nejsou k dispozici náhradní díly. Ruská armáda používá k opravám vojenské techniky čipy z myček a ledniček, protože polovodiče došly. Ruský průmysl je v rozpadu.

 

Je to Kreml, kdo ruskou ekonomiku přivedl ke kolapsu.

 

To je cena za Putinovo tažení smrti a zkázy.

 

A chci bez všech pochyb uvést, že uvalené sankce nezrušíme.

 

Nastal čas, abychom prokázali odhodlání a neuchylovali se k ústupkům.

 

Totéž platí pro naši finanční podporu Ukrajině.

 

Tým Evropa dosud poskytl finanční pomoc, jež přesahuje 19 miliard eur.

 

A to nepočítáme vojenskou podporu.

 

Jsme si vědomi toho, že jsme se vydali na běh na dlouhou trať.

 

Obnova Ukrajiny si vyžádá obrovské zdroje. Ruské útoky například poškodily nebo zničily více než 70 škol.

 

Půl milionu ukrajinských dětí zahájilo školní rok v zemích Evropské unie. Mnoho dalších dětí na Ukrajině však nemá žádnou školu, do které by mohly jít.

 

Proto dnes ohlašuji, že spolu s první dámou Ukrajiny budeme na obnově poškozených ukrajinských škol spolupracovat. A proto poskytneme 100 milionů eur. Protože budoucnost Ukrajiny začíná právě v jejích školách.

 

Nebude se jednat pouze o finanční podporu, ale Ukrajině také umožníme, aby co nejlépe využila svůj potenciál.

 

Již nyní je Ukrajina rychle se rozvíjejícím technologickým centrem a domovem řady inovativních mladých společností.

 

Abychom pomohli urychlit růst a vznik příležitostí, chci plně využít síly našeho jednotného trhu.

 

V březnu jsme Ukrajinu úspěšně připojili k naší elektrické síti. Tento krok byl původně plánován na rok 2024. Ale nám se jeho realizace povedla během dvou týdnů. A dnes k nám Ukrajina vyváží elektřinu. Tento vzájemně prospěšný obchod chci výrazně rozšířit.

 

Na ukrajinský vývoz do EU jsme již pozastavili výběr dovozního cla.

 

Ukrajinu zahrneme do evropského prostoru bez roamingových poplatků.

Velkým úspěchem jsou naše trasy solidarity.

 

A v návaznosti na tyto kroky bude Komise s Ukrajinou spolupracovat, aby zajistila její bezproblémový přístup na jednotný trh. A naopak.

 

Jednotný trh je jedním z největších úspěchů, jichž Evropa dosáhla. Nyní je načase učinit z něj úspěch i pro naše ukrajinské přátele.

 

A proto dnes odjíždím do Kyjeva, abych o tom s prezidentem Zelenským podrobně diskutovala.

 

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

jedním z ponaučení, které si bereme z této války, je to, že jsme měli naslouchat těm, kdo Putina znají.

 

Anně Politkovské a všem ruským novinářům, kteří odhalili zločiny a za to zaplatili tu nejvyšší cenu.

 

Našim přátelům na Ukrajině, v Moldavsku, Gruzii a opozici v Bělorusku.

 

Měli jsme naslouchat hlasům z Unie – z Polska, z Pobaltí a z celé střední a východní Evropy.

 

Již léta nám říkají, že se Putin nezastaví.

 

A v souladu s tím tyto země jednaly.

 

Naši přátelé v Pobaltí vynaložili velké úsilí, aby svoji závislost na Rusku ukončili. Investovali do energie z obnovitelných zdrojů, do terminálů LNG a do propojovacích vedení.

To je nákladné. Avšak závislost na ruských fosilních palivech stojí mnohem víc.

 

Tuto závislost musíme odstranit v celé Evropě.

 

Proto jsme se dohodli na společném skladování. Nyní jsme dosáhli 84 %: náš cíl překračujeme.

 

To však bohužel nebude stačit.

 

Diverzifikovali jsme zdroje energie odklonem od Ruska směrem ke spolehlivým dodavatelům. Spojeným státům americkým, Norsku, Alžírsku a dalším.

 

V loňském roce představoval ruský plyn 40 % našeho dovozu plynu. Dnes se plynovodem přivádí pouze 9 % plynu.

 

Rusko však s naším trhem s energií nadále aktivně manipuluje. Raději plyn spálí, než by jej dodalo. Tento trh již nefunguje.

 

Kromě toho má na naše účty velký dopad klimatická krize. Vlny veder zvýšily poptávku po elektřině. Sucha ukončila provoz vodních a jaderných elektráren.

 

V důsledku toho ceny plynu ve srovnání s obdobím před pandemií vzrostly více než desetkrát.

 

Miliony podniků a domácností se začínají obávat, jak vyjdou s penězi.

 

Evropané se s touto situací ale také statečně vyrovnávají.

 

Pracovníci v továrnách na keramiku ve střední Itálii se rozhodli přesunout si směnu na časné ráno, aby využili nižší ceny energie.

 

Jen si představte ty z nich, kteří jsou rodiče a musí opouštět domov brzy ráno, kdy jejich děti ještě spí, a to kvůli válce, kterou si nevybrali.

 

To je jen jeden z příkladů milionů Evropanů, kteří se přizpůsobují této nové realitě.

 

Chci, aby si Unie vzala od svých občanů příklad. Snížením poptávky v době špičky zásoby vydrží déle a dojde ke snížení cen.

 

Proto navrhujeme členským státům opatření ke snížení jejich celkové spotřeby elektřiny.

 

Podporu však musíme více zacílit.

 

Na odvětví, jako je výroba skla, kde se musely vypnout pece. Nebo na rodiče samoživitele, kteří dostávají jeden znepokojující účet za druhým.

 

Miliony Evropanů potřebují podpořit.

 

Členské státy EU již na pomoc zranitelným domácnostem investovaly miliardy eur.

 

My však víme, že to nebude stačit.

 

Proto navrhujeme stanovit horní hranici příjmů společností, které vyrábějí elektřinu za nízké náklady.

 

Tyto společnosti vytvářejí příjmy, o které se nepřičinily, o kterých nikdy ani nesnily.

 

V našem sociálně tržním hospodářství jsou zisky dobré.

 

V této době ale není správné inkasovat mimořádně rekordní zisky, které těží z války a jdou na úkor spotřebitelů.

 

V této době se zisky musí sdílet a nasměrovat těm, kteří je potřebují nejvíce.

 

Díky našemu návrhu dostanou členské státy více než 140 miliard eur na přímé tlumení negativních dopadů.

 

A protože se nacházíme uprostřed krize fosilních paliv, má také odvětví fosilních paliv zvláštní povinnosti.

 

Obrovské zisky mají i velké ropné, plynárenské a uhelné společnosti. Musí tedy odvést spravedlivý díl – musí poskytnout krizový příspěvek.

 

Toto jsou všechno mimořádná a dočasná opatření, na nichž pracujeme, a patří sem i naše diskuse o cenových stropech.

 

Musíme i nadále usilovat o snížení cen plynu.

 

Musíme zajistit bezpečnost dodávek a zároveň naši globální konkurenceschopnost.

 

Společně s členskými státy proto vypracujeme soubor opatření, která zohlední specifickou povahu našich vztahů s dodavateli – od nespolehlivých dodavatelů, jako je Rusko, až po spolehlivé přátele, jako je Norsko.

 

S premiérem Storem jsme se dohodli na zřízení pracovní skupiny. Jednotlivé týmy již začaly pracovat.

 

Na pořadu jednání je další důležité téma. Náš trh s plynem se dnes dramaticky změnil: od plynu z plynovodu zejména k rostoucímu množství zkapalněného zemního plynu.

 

Referenční hodnota používaná na trhu s plynem – TTF – se však neupravila.

 

Z tohoto důvodu bude Komise pracovat na stanovení reprezentativnější referenční hodnoty.

 

Zároveň také víme, že energetické společnosti čelí vážným problémům s likviditou na termínových trzích s elektřinou, což ohrožuje fungování našeho energetického systému.

 

Budeme spolupracovat s regulátory trhu, abychom tyto problémy zmírnili tím, že změníme pravidla finančního zajištění a přijmeme opatření k omezení volatility cen na vnitrodenním trhu.

 

A v říjnu pozměníme dočasný rámec státní podpory, abychom umožnili poskytování státních záruk a zároveň zachovali rovné podmínky.

 

Toto jsou všechno první kroky. Avšak současně s řešením této bezprostřední krize musíme hledět i do budoucna.

 

Stávající uspořádání trhu s elektřinou – založené na žebříčku nabídkových cen – již vůči spotřebitelům nezajišťuje spravedlnost.

 

Měli by těžit z výhod nízkonákladových obnovitelných zdrojů energie.

 

Proto musíme oddělit dominantní vliv plynu na cenu elektřiny. Z tohoto důvodu provedeme důkladnou a komplexní reformu trhu s elektřinou.

 

A nyní k dalšímu důležitému bodu. Před půlstoletím, v 70. letech 20. století, čelil svět jiné krizi fosilních paliv.

 

Někteří z nás si vzpomínají na víkendy bez aut, abychom ušetřili energii. Přesto jsme se nevydali jiným směrem.

 

Nezbavili jsme se naší závislosti na ropě. A co hůře, fosilní paliva byla dokonce masivně dotována.

 

To byl chybný krok, a to nejen pro klima, ale i pro naše veřejné finance a naši nezávislost. A za toto rozhodnutí platíme ještě dnes.

 

Jen několik vizionářů pochopilo, že skutečným problémem jsou samotná fosilní paliva, nikoli jen jejich cena.

 

Mezi nimi byli naši dánští přátelé.

 

Když udeřila ropná krize, začalo Dánsko intenzivně investovat do využívání větrné energie.

 

Položilo základy svého celosvětového vedoucího postavení v tomto odvětví a vytvořilo desítky tisíc nových pracovních míst.

 

Touto cestou je třeba se ubírat!

 

Pokud se chceme rychleji posunout vpřed, nevystačíme si jen se záplatami – musíme změnit systém.

 

 

UDRŽENÍ NASTAVENÉHO KURZU A PŘÍPRAVA NA BUDOUCNOST

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

dobrou zprávou je, že tato nezbytná transformace již začala.

 

Probíhá v Severním moři a Baltském moři, kde naše členské státy masivně investovaly do výroby větrné energie na moři.

 

Probíhá na Sicílii, kde největší solární továrna v Evropě začne brzy vyrábět nejnovější generaci panelů.

 

A probíhá v severním Německu, kde regionální vlaky nyní pohání zelený vodík.

 

Zelený vodík může být pro Evropu převratný.

 

Vodík se musí dostat ze specializovaného trhu na hromadný trh.

 

V plánu REPowerEU jsme zdvojnásobili svůj cíl: v Evropské unii chceme každoročně do roku 2030 vyrobit deset milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů.

 

Protože je třeba překlenout investiční deficit a propojit budoucí nabídku a poptávku, musíme pro vodík vytvořit tvůrce trhu.

 

Proto dnes mohu oznámit, že vytvoříme novou Evropskou vodíkovou banku.

 

Pomůže zajistit nákup vodíku, zejména s využitím zdrojů z Inovačního fondu.

 

Bude moci investovat 3 miliardy eur na pomoc s vytvářením budoucího trhu s vodíkem.

 

Tímto způsobem se buduje ekonomika budoucnosti.

 

Toto je naše Zelená dohoda pro Evropu.

 

 

A všichni jsme v posledních měsících viděli, jak je Zelená dohoda pro Evropu důležitá.

 

Na léto 2022 nezapomeneme. Všichni jsme viděli vyschlé řeky, hořící lesy, extrémní vedra.

 

Situace je ještě mnohem závažnější. Alpské ledovce dosud sloužily jako nouzová rezerva pro řeky, jako je Rýn nebo Rhôna.

 

Avšak vzhledem k tomu, že ledovce v Evropě roztávají rychleji než kdy dříve, budou sucha v budoucnu mnohem závažnější.

 

Musíme se maximálně přičinit, abychom se klimatickým změnám přizpůsobili, a z přírody si učinit svého prvního spojence.

 

Proto naše Unie bude na konferenci OSN o biologické rozmanitosti, která se uskuteční letos v Montrealu, prosazovat ambiciózní celosvětovou dohodu přínosnou pro přírodu.

 

Stejně budeme postupovat na konferenci COP27 v Šarm aš-Šajchu.

 

V krátkodobém horizontu však musíme být také lépe vybaveni, abychom mohli změně klimatu čelit.

 

Žádná země nemůže sama bojovat proti extrémním povětrnostním jevům a jejich destruktivním silám.

 

Letos v létě jsme vysílali letadla z Řecka, Švédska nebo Itálie, aby bojovala proti požárům ve Francii a Německu.

 

Avšak vzhledem k tomu, že jsou tyto události stále častější a intenzivnější, bude Evropa potřebovat více kapacit.

 

Proto dnes ohlašuji, že v příštím roce naši kapacitu boje proti požárům zdvojnásobíme.

 

Evropská unie zakoupí k doplnění našeho letadlového parku deset lehkých obojživelných letadel a tři další vrtulníky.

 

Toto je evropská solidarita v praxi.

 

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

poslední roky ukázaly, čeho všeho může Evropa dosáhnout, je-li jednotná.

 

Po bezprecedentní pandemii předstihla naše hospodářská produkce v rekordním čase úrovně před krizí.

 

Neměli jsme žádné vakcíny a následně jsme zajistili více než 4 miliardy dávek pro Evropu i svět.

 

V rekordním čase jsme také vytvořili nástroj SURE – aby si lidé mohli udržet zaměstnání i v případě, že jejich podniky již neměly práci.

 

Procházeli jsme nejhlubší recesí od druhé světové války.
Dosáhli jsme nejrychlejšího oživení od poválečného rozmachu.

 

Bylo to možné jen proto, že jsme se všichni postavili za společný plán na podporu oživení.

 

Nástroj NextGenerationEU posílil důvěru v naše hospodářství.

 

A jeho cesta teprve začala.

 

Členským státům bylo dosud vyplaceno 100 miliard eur. Jinými slovy: 700 miliard eur ve prospěch našeho hospodářství ještě nebylo využito.

 

Nástroj NextGenerationEU zaručí neustálý tok investic v zájmu udržení pracovních míst a růstu.

 

Znamená to úlevu pro naše hospodářství. Především to však znamená obnovu.

Z nástroje jsou financovány nové větrné turbíny a fotovoltaické elektrárny, vysokorychlostní vlaky a renovace k zajištění úspor energie.

 

Nástroj NextGenerationEU jsme vytvořili před téměř dvěma roky, a přesto je to přesně to, co dnes Evropa potřebuje.

 

Držme se tedy plánu.

 

Využijme peníze v praxi.

 

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

pro budoucnost našich dětí je nutné, abychom investovali do udržitelnosti a abychom investovali udržitelným způsobem.

 

Musíme financovat přechod k digitální a klimaticky neutrální ekonomice.

 

Musíme však také vzít na vědomí novou realitu v podobě vyššího veřejného dluhu.

 

Potřebujeme fiskální pravidla, která umožní strategické investice a zároveň zajistí udržitelné veřejné finance.

 

Pravidla, díky kterým budeme schopni řešit výzvy této dekády.

 

V říjnu předložíme nové návrhy týkající se správy ekonomických záležitostí.

 

Dovolte mi však, abych se s Vámi podělila o několik základních zásad.

 

Členské státy by měly mít při snižování dluhu větší flexibilitu.

 

Měla by ale existovat větší odpovědnost, pokud jde o plnění cílů, na kterých jsme se dohodli.

 

Měla by existovat jednodušší pravidla, jimiž se mohou všichni řídit.

 

V zájmu otevření prostoru pro strategické investice a poskytnutí potřebné důvěry finančním trhům.

 

Vytyčme znovu společnou cestu vpřed.

 

S větší svobodou investovat. A s větší kontrolou pokroku.

 

S větší odpovědností ze strany členských států. A s lepšími výsledky pro občany.

 

Objevme znovu maastrichtského ducha – stabilita a růst mohou jít jen ruku v ruce.

 

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

v době, kdy začínáme realizovat tuto transformaci naší ekonomiky, se musíme opírat o trvalé hodnoty našeho sociálně tržního hospodářství.

 

Jedná se o prostou myšlenku, že největší síla Evropy spočívá v každém z nás.

 

Sociálně tržní hospodářství podněcuje všechny k co nejlepším výsledkům, ale dbá také na to, že jsme křehké lidské bytosti.

 

Odměňuje výkon a zaručuje ochranu. Otevírá možnosti, ale stanoví i limity.

 

Dnes to potřebujeme více než kdy jindy.

 

Jelikož síla našeho sociálně tržního hospodářství bude hnací silou ekologické a digitální transformace.

 

Potřebujeme příznivé podnikatelské prostředí, pracovní sílu s odpovídajícími dovednostmi a přístup k surovinám, bez nichž se náš průmysl neobejde.

Závisí na tom naše budoucí konkurenceschopnost.

 

Musíme odstranit překážky, které stále brzdí malé podniky v EU.

 

Ty musí být ústředním prvkem této transformace – protože jsou páteří dlouhé a úspěšné historie evropského průmyslu.

 

Své zaměstnance navíc vždy staví na první místo – a to i v dobách krize a především v nich.

 

Na tyto podniky však nyní obzvláště tvrdě dopadá inflace a nejistota.

 

Proto předložíme balíček úlev pro malé a střední podniky.

 

Bude obsahovat návrh jednotného souboru daňových pravidel pro podnikání v Evropě – nazýváme jej BEFIT.

 

Usnadní se tím podnikání v Unii. Menší byrokratická zátěž znamená lepší přístup k dynamice kontinentálního trhu.

 

Dále provedeme revizi směrnice o platbách – to proto, že zkrátka není spravedlivé, aby byl každý čtvrtý bankrot způsoben tím, že nebyly včas uhrazeny faktury.

 

Pro miliony rodinných podniků půjde o záchranný kruh v rozbouřených vodách.

 

 

 

Další výzvu pro evropské podniky představuje nedostatek zaměstnanců.

 

Počet nezaměstnaných je na historicky nejnižší úrovni.

 

To je dobrá zpráva!

 

Současně ale máme rekordní počet neobsazených míst.

 

Hledají se řidiči kamionů, číšníci nebo zaměstnanci letišť,

 

ale také zdravotní sestry, inženýrky nebo odborné pracovnice do IT-branže.

 

Ať nevyučený nebo s univerzitním diplomem – Evropa potřebuje každého!

 

Musíme proto daleko více investovat do odborné přípravy a vzdělávání.

 

Za tímto účelem chceme úžeji spolupracovat s podnikatelským sektorem.

 

Oni vědí nejlépe, které odbornosti jsou zapotřebí dnes a které budou zapotřebí zítra.

 

A tyto potřeby je nutné lépe sladit s cíli a přáními, které lidé hledající zaměstnání do svého profesního vývoje vkládají.

 

Vedle těchto kroků chceme cíleně přilákat odborníky ze zahraničí, kteří pomohou zdejším podnikům a podpoří hospodářský růst v Evropě.

 

Prvním důležitým krokem, který Evropa musí učinit, je zlepšit a urychlit uznávání jejich kvalifikace.

 

Evropa se přece musí stát atraktivnější pro ty, kdo něco umí a chtějí se zapojit.

 

Proto navrhuji, aby se rok 2023 stal Evropským rokem odborné přípravy a především také dalšího vzdělávání.

 

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

zpět k mému třetímu bodu, který se týká naší střední třídy a průmyslu.

 

Nehledě k tomu, jestli mluvíme o specializovaných čipech pro virtuální realitu nebo o článcích pro solární panely – dostupnost surovin je pro úspěch naší transformace na udržitelné a digitální hospodářství naprosto zásadní.

 

Lithium a vzácné zeminy se brzy stanou důležitější než ropa a plyn.

 

Jen naše potřeba vzácných zemin se do roku 2030 zpětinásobí.

 

A to je dobré znamení!

 

Vždyť je důkazem toho, jakým tempem naplňujeme cíle naší Zelené dohody pro Evropu.

 

Problémem je pouze, že v současnosti téměř celému trhu dominuje jedna jediná země.

 

Je naší povinností zabránit tomu, abychom opět upadli do závislosti, jako se nám to stalo u ropy a plynu.

 

Svou úlohu zde musí sehrát naše obchodní politika.

 

Nová partnerství nám pomohou nejen při posilování našeho hospodářství, nýbrž také při celosvětovém prosazování našich zájmů a našich hodnot.

 

Se stejně smýšlejícími partnery dokážeme zajistit normy v oblasti práce a životního prostředí i za našimi hranicemi.

 

Za tímto účelem musíme na prvním místě obnovit naše vztahy s těmito partnery a důležitými regiony růstu.

 

Proto předložím k ratifikaci dohody s Chile, Mexikem a Novým Zélandem

 

a pokračovat budeme v jednáních s významnými partnery, jako je Austrálie či Indie.

 

 

Zajištění dodávek je ale jen prvním krokem.

 

Stejně kritický význam má zpracování těchto kovů.

 

Globální zpracovatelský průmysl dnes ovládá Čína. V Číně se zpracovává téměř 90 % kovů vzácných zemin a 60 % lithia.

 

Určíme strategické projekty v celém dodavatelském řetězci, od těžby až po rafinaci, od zpracování až po recyklaci. A vytvoříme strategické rezervy tam, kde jsou dodávky ohroženy.

 

Proto dnes oznamuji evropský akt o kritických surovinách.

 

Víme, že tento přístup může fungovat.

 

Před pěti lety Evropa zahájila činnost bateriové aliance. A brzy se budou v Evropě vyrábět dvě třetiny baterií, které potřebujeme.

 

Loni jsem oznámila evropský akt o čipech. A v nadcházejících měsících se začne stavět první gigatovárna na čipy.

 

Nyní musíme tento úspěch zopakovat.

 

Proto také zvýšíme svou finanční účast v důležitých projektech společného evropského zájmu.

 

A do budoucna budu usilovat o vytvoření nového Fondu pro evropskou suverenitu.

 

Zajistěme, aby se budoucnost průmyslu rodila v Evropě.

 

 

HÁJÍME DEMOKRACII

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

když se dnes díváme, v jakém stavu je svět, můžeme mít často pocit, že se vytrácí to, co se kdysi zdálo tak trvalé.

 

A v jistém smyslu nám to minulý týden připomněl odchodem královny Alžběty II.

 

Tato žena se stala legendou.

 

Byla pevným bodem v bouřlivých a transformačních událostech během posledních 70 let.

 

Klidná a neochvějná ve své úloze.

 

Ale více než cokoli jiného vždy našla pro každý okamžik ta správná slova.

 

Od proslovů v roce 1940 k evakuovaným ve válce až po historický projev během pandemie.

 

Mluvila nejen k srdci svého národa, ale i k duši světa.

 

A když přemýšlím o situaci, v níž se dnes nacházíme, stále ve mně rezonují její slova pronesená na vrcholu pandemie.

 

Řekla: „Uspějeme – a tento úspěch bude patřit každému z nás.“

 

Vždy nám připomínala, že naše budoucnost se rodí z nových myšlenek a jejím základem jsou naše nejstarší hodnoty.

 

Od konce druhé světové války se snažíme naplnit příslib demokracie a právního státu.

 

Národy světa společně vybudovaly mezinárodní systém, který prosazuje mír a bezpečnost, spravedlnost a ekonomický pokrok.

 

Tento systém je dnes tím skutečným cílem ruských raket.

 

To, co jsme viděli v ulicích Buči, na spálených obilných polích a nyní u bran největší ukrajinské jaderné elektrárny, to není jen porušení mezinárodních pravidel.

 

To je záměrný pokus tato pravidla rozbít.

 

Tento přelomový okamžik v globální politice vyžaduje, abychom přehodnotili svou zahraničněpolitickou agendu.

 

Je čas investovat do síly demokracií.

 

A začít je třeba u našich hlavních podobně smýšlejících partnerů: našich přátel v každém demokratickém národě na této planetě.

 

Vidíme svět stejnýma očima. A měli bychom mobilizovat svou kolektivní sílu k utváření globálních statků.

 

Tuto rodinu demokratických národů bychom se měli snažit rozšiřovat. Nejbližší cestou, jak toho dosáhnout, je prohlubovat vazby a posilovat demokracie na našem kontinentu.

 

V první řadě jde o země, které již nastoupily cestu k Unii.

 

Na každém kroku, který na této cestě učiní, musíme stát po jejich boku.

 

Vždyť cesta k silné demokracii a cesta do naší Unie jsou jedna a táž.

 

Přeji si, aby lidé západního Balkánu, Ukrajiny, Moldavska a Gruzie věděli:

 

Jste součástí naší rodiny, vaše budoucnost je v naší Unii a naše Unie bez vás není úplná!

 

Rovněž vidíme, že je třeba oslovit další evropské země, a to i nad rámec procesu přistoupení.

 

Proto podporuji výzvu k vytvoření Evropského politického společenství – a své představy předložíme Evropské radě.

 

Naše budoucnost však také závisí na naší schopnosti angažovat se i mimo okruh našich hlavních demokratických partnerů.

 

Blízké i daleké země sdílejí zájem s námi spolupracovat na velkých výzvách tohoto století, jako je změna klimatu a digitalizace.

 

To je hlavní myšlenka za strategií Global Gateway, investičním plánem, který jsem minulý rok oznámila právě zde.

 

Dnes už přináší první výsledky.

 

Společně se svými africkými partnery stavíme ve Rwandě a Senegalu dvě továrny na výrobu mRNA vakcín.

 

Budou se vyrábět v Africe a pro Afriku, a nadto s využitím špičkové techniky.

 

Nyní v rámci strategie širší angažovanosti tento přístup opakujeme v celé Latinské Americe.

 

K tomu jsou zapotřebí investice v celosvětovém měřítku.

 

Aby se nám to podařilo, spojíme se se svými přáteli v USA a s dalšími partnery ve skupině G7.

 

V tomto duchu svolám s prezidentem Bidenem setkání vedoucích představitelů za účelem přezkoumání a oznámení realizačních projektů.

 

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

to vše je součástí našeho úsilí o posilování našich demokracií.

 

Neměli bychom však ztrácet ze zřetele způsoby, kterými cizí autokraté cílí na naše země.

 

Zahraniční subjekty financují instituce, které podkopávají naše hodnoty.

 

Šíří své dezinformace nejen na internetu, ale i v sálech našich univerzit.

 

Na začátku tohoto roku Amsterodamská univerzita uzavřela údajně nezávislé výzkumné centrum, které bylo ve skutečnosti financováno čínskými subjekty. Toto centrum publikovalo takzvaný výzkum v oblasti lidských práv, přičemž důkazy o táborech nucených prací pro Ujgury odmítalo jako „fámy“.

 

Tyto lži jsou pro naše demokracie toxické.

 

Zamyslete se: zavedli jsme právní předpisy zaměřené na prověřování přímých zahraničních investic v našich podnicích z důvodů bezpečnosti.

 

Pokud toto děláme pro naše hospodářství, neměli bychom udělat totéž pro naše hodnoty?

 

Musíme se lépe chránit před nepřátelským vměšováním.

 

Proto předložíme balíček opatření na obranu demokracie.

 

Přispěje k odhalování skrytého zahraničního vlivu a pochybného financování.

 

Nedovolíme, aby trojští koně jakékoli autokracie napadali naše demokracie zevnitř.

 

 

Náš kontinent se již více než 70 let orientuje na demokracii. Přínosy naší dlouhodobé cesty však není možné považovat za jisté.

 

Mnoho z nás bere demokracii již příliš dlouho jako samozřejmost. Zejména ti, kteří stejně jako já nikdy nepoznali, jaké je to žít v sevření autoritářského režimu.

 

Dnes všichni vidíme, že musíme za demokracii bojovat. Každý den.

 

Musíme ji chránit před hrozbami, které ji ohrožují zvenčí, i před slabinami, které ji narušují zevnitř.

 

Povinností a nejušlechtilejší úlohou této Komise je chránit právní stát.

 

Mohu Vás tak ujistit, že budeme i nadále trvat na nezávislosti soudnictví.

 

A budeme také chránit náš rozpočet prostřednictvím mechanismu podmíněnosti.

 

Kromě toho bych se dnes chtěla zaměřit na korupci ve všech jejích podobách. Korupci v podobě zahraničních agentů, kteří se snaží ovlivnit náš politický systém. Či v podobě pochybných podniků nebo nadací, které zneužívají veřejné prostředky.

 

Chceme-li působit důvěryhodně, když žádáme kandidátské země, aby posílily své demokracie, musíme vymýtit korupci také u nás doma.

 

Proto Komise v nadcházejícím roce předloží opatření k aktualizaci legislativního rámce EU pro boj proti korupci.

 

Kromě klasičtějších trestných činů, například úplatkářství, zpřísníme normy týkající se porušení zákona, jako je nezákonné obohacování, obchodování s vlivem a zneužití pravomoci.

 

Navrhneme rovněž zahrnout korupci do režimu sankcí EU v oblasti lidských práv, který je novým nástrojem na ochranu našich hodnot v zahraničí.

 

Korupce narušuje důvěru v naše instituce. Proto se musíme bránit a využít k tomu naplno síly právních předpisů.

 

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

naši zakladatelé měli v úmyslu pouze položit první kámen této demokracie.

 

Vždy se domnívali, že jejich práci dokončí budoucí generace.

 

„Demokracie nevyšla z módy, ale musí se aktualizovat, aby mohla i nadále zlepšovat životy lidí.“

 

To jsou slova Davida Sassoliho, skvělého Evropana, kterému dnes všichni vzdáváme hold.

 

David Sassoli byl toho názoru, že Evropa by měla vždy hledat nové horizonty.

 

Kvůli nepříjemnostem této doby začínáme vidět, jaký by mohl být náš nový horizont.

 

Odvážnější Unie.

Bližší občanům v době, kdy ji potřebují.

Taková, co beze strachu reaguje na historické výzvy a každodenní obavy Evropanů. Stojí jim po boku, když čelí velkým životním zkouškám.

 

Proto byla tak důležitá Konference o budoucnosti Evropy.

 

Dovolila nám nahlédnout do různých způsobů zapojení občanů, a to i mimo období voleb.

 

A poté, co Evropa naslouchala svým občanům, musíme nyní jednat.

 

Panelové diskuse občanů, které byly ústředním bodem konference, se nyní stanou běžnou součástí našeho demokratického života.

 

V prohlášení o záměru, které jsem dnes zaslala předsedkyni Metsolové a premiérovi Fialovi, jsem nastínila řadu návrhů na nadcházející rok, které ze závěrů konference vyplynuly.

 

Patří mezi ně například nová iniciativa v oblasti duševního zdraví.

 

Měli bychom se o sebe navzájem lépe starat. Pro mnohé, kdo mají obavy a cítí se ztraceni, může mít vhodná, přístupná a cenově dostupná podpora rozhodující dopad.

 

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

demokratické instituce musí neustále získávat důvěru občanů a obnovovat ji.

 

Musíme čelit novým výzvám, které před nás bude historie vždy klást.

 

Právě tak, jako to udělali Evropané, když je miliony Ukrajinců požádaly o pomoc.

 

Takto má Evropa fungovat!

 

Unie odhodlání a solidarity.

 

Toto odhodlání a podpora solidarity však v naší diskusi o migraci stále chybí.

 

Naše kroky vůči ukrajinským uprchlíkům nesmí být výjimkou. Mohou tvořit náš plán pro další postup.

 

Potřebujeme spravedlivé a rychlé postupy, systém, který bude odolný vůči krizím a který bude možné rychle zavést, a stálý a právně závazný mechanismus, který zajistí solidaritu.

 

Zároveň potřebujeme účinnou ochranu našich vnějších hranic v souladu s dodržováním základních práv.

 

Chci Evropu, která řídí migraci důstojně a s respektem.

 

Chci Evropu, v níž všechny členské státy přebírají odpovědnost za výzvy, jimž společně čelíme.

 

A chci Evropu, která bude projevovat solidaritu se všemi členskými státy.

 

V otázce paktu jsme dosáhli pokroku, nyní máme plán. Teď potřebujeme pouze politickou vůli k jeho naplnění.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

před třemi týdny jsem měla výjimečnou příležitost připojit se k 1 500 mladým lidem z celé Evropy a světa, kteří se sešli v Taizé.

 

Mají různé názory, pocházejí z různých zemí, mají různý původ a hovoří různými jazyky.

 

A přesto existuje něco, co je spojuje.

 

Sdílejí soubor hodnot a ideálů.

Věří v tyto hodnoty.

Všichni nadšeně žijí pro něco, co je přesahuje.

 

Tato generace je generací snílků, ale také lidí, kteří své sny zhmotňují.

 

Ve svém posledním projevu o stavu Unie jsem Vám říkala, že bych si přála, aby se Evropa těmto mladým lidem více podobala.

 

Jejich ambice bychom měli klást do středu všeho, co děláme.

 

A dít by se tak mělo v rámci našich zakládajících smluv.

 

Veškerá opatření, která naše Unie přijme, by měla být inspirována jednoduchou zásadou.

 

Nepoškodit budoucnost našich dětí.

 

Zanechat tento svět lepším místem pro příští generaci.

 

Proto se domnívám, vážené poslankyně a vážení poslanci, že je čas zakotvit solidaritu mezi generacemi do našich Smluv.

 

Je načase obnovit evropský slib.

 

Musíme také zlepšit způsob, jakým věci děláme, a způsob, jakým se rozhodujeme.

 

Někdo může říci, že teď není ten správný čas. Pokud však přípravy na budoucí svět myslíme vážně, musíme být schopni řešit záležitosti, které mají pro lidi největší význam.

 

A protože rozšíření Unie myslíme vážně, musíme se také vážně zabývat její reformou.

 

Domnívám se, že přišel čas na vytvoření Evropské úmluvy, tak jak k tomu vyzval tento parlament.

 

 

ZÁVĚR

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

říká se, že světlo nejvíc září ve tmě.

 

To zcela jistě platilo pro ženy a děti prchající před ruskými bombami.

 

Utekly ze země zmítané válkou, naplněny smutkem nad tím, co opustily, a strachem z toho, co je čeká.

 

Byly však přijaty s otevřenou náručí, a to mnoha občany, jako je Magdalena a Agnieszka. Dvě obětavé mladé ženy z Polska.

 

Jakmile se dozvěděly o vlacích plných uprchlíků, pospíchaly na hlavní nádraží ve Varšavě.

 

Začaly zařizovat.

 

Postavily stan, aby se dostalo pomoci co nejvíce lidem.

 

Oslovily řetězce supermarketů s žádostí o potraviny a místní orgány požádaly, aby vypravily autobusy do asistenčních center.

 

Během několika dní se sešlo 3 000 dobrovolníků, kteří uprchlíky vítali 24 hodin denně 7 dní v týdnu.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

 

Magdalena a Agnieszka jsou tu dnes s námi.

 

Připojte se prosím ke mně a oceňte potleskem je a všechny Evropany, kteří otevřeli svá srdce a své domovy.

 

Jejich příběh je o tom, na čem naše Unie stojí a o co usiluje.

 

Je to příběh srdce, charakteru a solidarity.

 

Ukázali všem, čeho my Evropané můžeme dosáhnout, když nás spojí společné poslání.

O tom je evropský duch.

 

Unie, která stojí nerozlučně pohromadě.

 

Unie, která společně zvítězí.

 

Ať žije Evropa!