Inflace po dlouhé době snižuje meziroční tempo
Česká inflace vykázala po dlouhé době snížení
meziroční dynamiky, když došlo k nečekanému snížení z 17,5 % na 17,2 % (oproti
odhadům koncentrovaných u 17,7 %). S meziměsíčním zpomalením se počítalo, bylo
ovšem výraznější (z 1,3 % na 0,4 % namísto odhadovaných 0,8 %).
Hlavním důvodem
zbrzdění průměrné míry inflace byl vývoj cen u čerpacích stanic, které v
meziměsíčním srovnání klesly o zhruba 10 %. Dále napomohly inflaci dolů sezónní
vlivy, kdy u sezónního zboží došlo k poklesu o 1,1 % oproti červenci. Sezónní
efekt dokumentuje také meziměsíční rozložení jádrové inflace, u které přírůstek
činil 0,3 %, po sezónním očištění 0,9 %.
Naopak hlavním
tahounem inflace byl oddíl bydlení, jež zahrnuje také energie. Ceny elektřiny
byly oproti červenci vyšší o 0,7 %, zemního plynu o 1,0 %. Vyšší ceny byly také
v imputovaném nájemném (+0,8 %), což přidalo do celkového meziměsíčního
přírůstku inflace 0,1 procentního bodu. Směrem dolů by měl imputované nájemné
nadále tlačit ústup cen stavebních komodit, jako například oceli, ke kterému
dochází na pozadí oslabující poptávky. Dostavilo se také zpomalení tempa růstu
cen v oddíle rekreace a kultury. Zatímco v červenci byly ceny meziměsíčně vyšší
o 5,5 %, v srpnu jen o 1,1 %. Příspěvek této kategorie do celkové meziměsíční
inflace se tím snížil z 0,4 na 0,1 procentního bodu. Nižší růst cen v rekreaci
a kultuře, který je výrazně ovlivňován domácí poptávkou, vysílá signál o jejím
ochlazení. Ve zbytku hlavních složek spotřebitelského koše došlo s výjimkou
dopravy (pokles cen o 2,4 % m/m) a vzdělávání (stagnace), ke zdražení. Nejvíce
ve stravování a ubytování (+1,5 %), rekreaci a kultuře (+1,1 %).
Spotřebitelská inflace | |||||
|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
|
v % r/r | 17,2 | 17,5 | 17,7 | 17,7 | 19,2 |
v % m/m | 0,4 | 1,3 | 0,8 | 0,8 | - |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB |
Nižší než očekáváná inflace snižuje tlak na ČNB, od které očekáváme na příštím měnověpolitickém zasedání na konci září rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb beze změny.
Oslabující domácí poptávka bude působit ve směru nižších cen v aktuálně nejrychleji zdražujících kategoriích – rekreace, kultura, stravování a ubytování. Oslabující zahraniční poptávka by pak měla tlačit dolů ceny komodit a v dodavatelských řetězcích. Proinflačně budou naopak působit ceny energií, jejichž vývoj na velkoobchodních trzích ještě nebyl zcela promítnut do cen pro domácnosti. Za letošní rok čekáme inflaci v průměru okolo 16 %, v 2023 pod 11 %.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz