ECB přitvrdí měnovou politiku
Zatímco v červenci se ECB po osmi letech vymanila z pasti záporných úrokových sazeb, dnešní zasedání by mělo potvrdit odhodlání centrální banky dále normalizovat měnovou politiku. Vzhledem k jestřábím komentářům posledních týdnů se jeví nejpravděpodobněji (a v souladu s očekáváním trhu) relativně agresivní reakce v podobě zvýšení depozitní sazby o 75bps.
Centrální banka se totiž ve světle silných cenových tlaků dostala hluboko za křivku a evidentně se obává, že nedostatečná reakce může ohrozit její kredibilitu. To, že inflace bude v eurozóně v příštích měsících dále zrychlovat, by měla potvrdit i nová prognóza, která zřejmě bude počítat s inflačním vrcholem nad 10 % ve čtvrtém kvartále. Nedávné komentáře z ECB nicméně naznačují, že centrální banka bude ve svém rozhodování netypicky spíše vzad hledící, tj. bude akcentovat poslední inflační čísla spíše než vlastní inflační prognózu, která v posledních čtvrtletích růst spotřebitelských cen výrazně podstřelovala.
Nová prognóza přinese rovněž revizi hospodářského růstu v příštích čtvrtletích směrem dolů, avšak nikoli v rozsahu, který by měl ECB donutit přerušit nebo dokonce zvrátit cyklus utahování měnové politiky. Z vyjádření některých centrálních bankéřů v čele s prominentní členkou Rady guvernérů Isabel Schnabel je navíc zjevné, že ani pád ekonomiky eurozóny do recese nemusí být důvodem k zastavení normalizace měnové politiky.
Jinými slovy, podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu. Přestože se dnes nedočkáme konkrétního forward guidance (vzhledem k meeting-by-meeting přístupu), předpokládáme, že ECB bude pokračovat s utahováním měnové politiky i v dalších měsících, přičemž vrcholu by měla depozitní sazba dosáhnout na úrovni 2,0-2,5 % v první polovině 2023.
V neposlední řadě je možné, že již dnes odstartuje v rámci Rady guvernérů debata o kvantitativním utahování (QT). V první fázi bude na stole otázka, jak naložit s programy APP a PEPP, u kterých zatím dochází k reinvestování maturujících dluhopisů. Narozdíl od Fedu, jenž od září prodává každý měsíc aktiva v hodnotě 95 mld. dolarů, si však ECB může jen těžko dovolit podobně agresivní redukci velikost bilance s ohledem na riziko destabilizace dluhopisových trhů, zejména států jižního křídla eurozóny.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz