ECB přitvrdí měnovou politiku

Zatímco v červenci se ECB po osmi letech vymanila z pasti záporných úrokových sazeb, dnešní zasedání by mělo potvrdit odhodlání centrální banky dále normalizovat měnovou politiku. Vzhledem k jestřábím komentářům posledních týdnů se jeví nejpravděpodobněji (a v souladu s očekáváním trhu) relativně agresivní reakce v podobě zvýšení depozitní sazby o 75bps.

Centrální banka se totiž ve světle silných cenových tlaků dostala hluboko za křivku a evidentně se obává, že nedostatečná reakce může ohrozit její kredibilitu. To, že inflace bude v eurozóně v příštích měsících dále zrychlovat, by měla potvrdit i nová prognóza, která zřejmě bude počítat s inflačním vrcholem nad 10 % ve čtvrtém kvartále. Nedávné komentáře z ECB nicméně naznačují, že centrální banka bude ve svém rozhodování netypicky spíše vzad hledící, tj. bude akcentovat poslední inflační čísla spíše než vlastní inflační prognózu, která v posledních čtvrtletích růst spotřebitelských cen výrazně podstřelovala.

Nová prognóza přinese rovněž revizi hospodářského růstu v příštích čtvrtletích směrem dolů, avšak nikoli v rozsahu, který by měl ECB donutit přerušit nebo dokonce zvrátit cyklus utahování měnové politiky. Z vyjádření některých centrálních bankéřů v čele s prominentní členkou Rady guvernérů Isabel Schnabel je navíc zjevné, že ani pád ekonomiky eurozóny do recese nemusí být důvodem k zastavení normalizace měnové politiky.

Jinými slovy, podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu. Přestože se dnes nedočkáme konkrétního forward guidance (vzhledem k meeting-by-meeting přístupu), předpokládáme, že ECB bude pokračovat s utahováním měnové politiky i v dalších měsících, přičemž vrcholu by měla depozitní sazba dosáhnout na úrovni 2,0-2,5 % v první polovině 2023.

V neposlední řadě je možné, že již dnes odstartuje v rámci Rady guvernérů debata o kvantitativním utahování (QT). V první fázi bude na stole otázka, jak naložit s programy APP a PEPP, u kterých zatím dochází k reinvestování maturujících dluhopisů. Narozdíl od Fedu, jenž od září prodává každý měsíc aktiva v hodnotě 95 mld. dolarů, si však ECB může jen těžko dovolit podobně agresivní redukci velikost bilance s ohledem na riziko destabilizace dluhopisových trhů, zejména států jižního křídla eurozóny.

Okomentovat na facebooku