Červencová data ukázala zhoršující se kondici domácí ekonomiky (Analýza makroindikátorů,Komentář)

Červencové výsledky průmyslové výroby, zahraničního obchodu i stavebnictví potvrdily zhoršující se kondici české ekonomiky. Pozitivně se na výstupu průmyslového sektoru i zahraničním obchodě odrazila vyšší produkce a vývoz automobilů, stejně tak i vyšší výroba elektřiny, plynu a tepla. Zklamaly naopak tradiční tahouni českého průmyslu, jako je kovovýroba. Za deficitem zahraničního obchodu stály vyšší i dražší importy ropy a zemního plynu. Příliš nepotěšilo ani české stavitelství, jehož výstup klesl již pátý měsíc v řadě.

Český průmysl v červenci dále zpomalil. Produkce byla meziměsíčně nižší o 0,3 %, meziročně reálně pak vzrostla o 0,8 %. K meziroční změně kladně nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, která přidala 2,57 pb. To je velmi dobrý výsledek vzhledem k tomu, že Škoda Auto vyhlásila pro první a poslední červencový týden celozávodní dovolenou. Je tedy patrné, že problémy se subdodávkami již výrazně slábnou, což vyplývá i z předstihových ukazatelů PMI. Dalším kladným přispěvatelem bylo odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (+0,5 pb) a výroba strojů a zařízení (+0,5 pb). Naopak odvětví, která tradičně pomáhala českému průmyslu v růstu, zaznamenala pokles (výroba kovodělných výrobků).

Nové zakázky v meziročním srovnání vzrostly v červenci o 2,2 %. Nejvíce jich přibylo v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků, chemických látek a kovových konstrukcí. Naopak příspěvek výroby motorových vozidel k růstu zakázek byl negativní na úrovni 2,75 pb. To do značné míry souviselo z vysokou srovnávací základnou z loňského roku. Celkově náš další výhled pro český průmysl není příliš optimistický. Hodnota nových průmyslových objednávek v Německu, kde je oproti většině ostatních zemí měřena v reálném vyjádření, a není tak zkreslena rychle rostoucími cenami, od února setrvale klesá. Známky slábnoucí poptávky a produkce jsou patrné jak na domácích předstihových indikátorech, tak na těch zahraničních.

S výsledky průmyslové produkce korespondoval i vývoj v zahraničním obchodě. Ten skončil deficitem 22,8 mld. CZK. Příznivý vliv na celkové saldo měl vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly (o 8,5 mld. CZK) a obchodu s elektřinou (o 7,2 mld. CZK). K negativnímu výsledku obchodní bilance tak vedl deficit obchodu s ropou a zemním plynem, který byl meziročně vyšší o 24,6 mld. CZK. Příčinou byly jak vyšší ceny na světových komoditních trzích, tak větší dovezené množství. Vývoz se meziměsíčně po sezónním očištění zvýšil o 1,9 %, dovoz pak o 0,4 %. V meziročním srovnání byl vývoz vyšší o 10,2 %, dovoz o 13,8 %.

Po revizích indikátoru v předchozích měsících stavební produkce klesla meziměsíčně již pátý měsíc v řadě. Po červnovém poklesu o 0,3 % m/m (SA) stavební produkce zpomalila ještě výrazněji a v červenci se snížila o 2,9 % m/m. K meziměsíčnímu poklesu došlo v  obou kategoriích jak v pozemním stavitelství (-2,15 %), tak v inženýrském stavitelství (-3,21 %). Pozemní stavitelství tak po relativně odolném výkonu v H1 22 tento rok poprvé vykazuje meziroční pokles (-2,1 % y/y), kdežto inženýrské stavitelství (-4,0 % y/y) pouze navazuje na poměrně slabé výsledky v druhém kvartále letošního roku. Celkově stavební produkce meziročně klesla o 2,7 %. Počet stavebních povolení především vlivem vysoké srovnávací základny z minulého roku byl meziročně nižší o 9,2 %, přičemž jejich orientační hodnota klesla o 61 %, což je dáno stavebním povolením na výstavbu metra D v minulém roce. Podobně jako v předchozích měsících výstavba a dokončení bytových jednotek pokulhává za výrazným výkonem v minulém roce. Počet zahájených bytů meziročně klesl o 28,6 % a počet těch dokončených klesl o 6,0 %.

Ke slabému výsledku stavebnictví po zbytek roku budou nadále přispívat vysoké ceny vstupních materiálů a jejich nedostatek. Klesající poptávka a zmirňující se cenový vývoj rezidenčních nemovitostí by měly doprovázet pokračující nižší stavební produkci.