3x restart, jádro a co říká historie o energetických úsporách

Minulý týden jsme se podívali na silné slova šéfa Fedu, které dávají jasně najevo, že Fed bude bojovat s inflací. A na brilantní analýzu globální ekonomiky šéfa BIS, který de facto říká „It’s supply, stupid“. A žili jsme v energetické stratosféře a vysoké ceny energií přinesou proměnu české ekonomiky a životní úrovně. Pokud si najdete čas, budu rád za přečtení a za připomínky/váš názor.

Narazil jsem na docela dobrou analýzu současných problémů, kde se mimo jiné říká, že "Zdá se, že zpomalení je způsobeno významnými změnami relativních cen, například v důsledku cenových šoků na ropě, inflace a regulace." Až na to, že nejde o analýzu současnou, ale z roku 1981. Stejné problémy (energetická krize, inflace, pomalý růst), jiné kulisy. Poučení ze 70. a 80. let přináší mimo jiné právě analýza šéfa BIS: zkrocení inflace a podpora nabídkové strany ekonomiky.

Možná si vzpomenete, že jsem několikrát psal o japonských jaderných elektrárnách. Japonsko se chce stát opět významných světovým hráčem v jaderné energetice. Vládě pomáhá současné veřejné mínění. V roce 2012, rok po Fukušimě, 80% Japonců chtělo snižovat závislost na jaderné energii. O deset let později: 60% Japonců je pro obnovení jaderné energetiky. Někdy bych chtěl vidět costbenefit analýzu toho, jak nákladné je nechat se cloumat veřejným míněním. Každopádně Japonsko chce obnovit provoz několika odstavených reaktorů. To by mohlo mimo jiné snížit poptávku Japonska po LNG, což by ocenila třeba Evropa.

The Guardian psal o nedávno zesnulém Jamesi Lovelockovi, environmentalistovi, futurologovi, která se proslavil nejvíce jako autor teorie Gaia. James mimo jiné řekl: "Až se začnou projevovat účinky klimatických změn, budou se lidé s hněvem ohlížet na ty, kteří nyní tak pošetile pokračují ve znečišťování životního prostředí spalováním fosilních paliv, místo aby přijali prospěšnost jaderné energie."

Mezitím Čína připomněla svou oblíbenou politiku boje proti covidu: čínské autority vyhlásily lockdown ve 21 milionovém městě 成都, čili Chengdu. Důvodem bylo 900 nových případů za 10 dní. Pro srovnání, u nás to bylo za posledních 10 dnů 13 349 případů. Oblast Chengdu představuje 1,7 %. HDP Číny, ale sídlí tady mnoho dodavatelů a výrobců elektroniky, aut, ale i oblíbený park s pandami.

Dobrou zprávou je, že Ukrajina během srpna byla schopna vyvézt zemědělské komodity/výrobky alespoň na 2/3 předválečné úrovně. Dodávky plynu přes odstavený Nord Stream 1 budou možná obnoveny, ale jen pro státy, které se nepřihlásí k zastropování cen ruského plynu. Rozděl a panuj.

Dnes se podíváme na jednu důležitou otázku spojenou s energetickou krizí. Povedou vyšší ceny energií k poklesu spotřeby? Můžeme slyšet, že moc ne: např. vyšší ceny benzínu nesníží jeho spotřebu, protože potřebujeme tak jako tak jet do práce, školy, nakoupit... Nicméně ve skutečnosti vyšší ceny vedou k nižší spotřebě. A to tak, že dost, jak ukazuje shrnující článek Economist.

Začněme benzínem: v motoristických USA při růstu cen benzínu o 10% klesla spotřeba přibližně o 3 %. Podobné výsledky odhalily data pro Japonsko. A nejen to: vyšší ceny vedly nejen ke snížení spotřeby, ale lidé navíc jezdili opatrněji, aby ušetřili palivo.

Zemní plyn: 10% zvýšení cen plynu (data USA) vedlo k průměrnému poklesu spotřeby o 2%. To nevypadá jako moc vysoké číslo. Zajímavé je, že úspora má sezónnost: v letních měsících nebyla reakce na ceny téměř žádná, v zimě domácnosti snížily spotřebu o 4%.

Tak dramatický nárůst ceny plynu, kterému čelíme v Evropě, je vzácný. Reakce na takové změny (násobky) může být jiná, než na malé změny (nízké desítky procent). Výzkumníci přece jen našli jednu situaci, kdy země čelila zdvojnásobení cen plynu, takže víme.

Na Ukrajině byly v roce 2015 snížené dotace, což vedlo k významnému nárůstu cen plynu: u domácností, které neinvestovaly do lepšího vytápění nebo izolace, vedlo zdvojnásobení cen k poklesu spotřeby plynu o 16%. Vysoké ceny nás dotlačí k výrazným úsporám.

Máme také studie, které zkoumali různé politické přístupy, které měly pomoci domácnostem vyrovnat se s vysokými cenami. V Kalifornii vládní program snížil mezní cenu plynu pro chudé domácnosti o 20%. Tyto domácnosti během následujícího 1-1,5 roku zvýšily spotřebu plynu o 8,5%. Tudy cesta nevede.

Ukrajinské domácnosti, které měly problémy s placením účtů, mohli požádat o peněžní dávku. A tato dávka nesouvisela se spotřebou, takže zachovala motivaci k úsporám.

Ještě lépe: Rakousko zavedlo slevu na prvních 80% spotřeby typické domácnosti. To znamená, že lidé jsou nadále motivováni omezit vše, co je nad touto hranicí. To už je výrazně lepší cesta: finanční pomoc a stále motivace snížit spotřebu.

Energetické úspory jsou nedílnou součástí řešení energetické krize. Data naznačují, že v ČR jsme byli schopni snížit spotřebu plynu za prvních pět měsíců tohoto roku o 10% (po očištění o vliv teploty). Nejistota ohledně dodávek ruského plynu ukazuje, že požadované úspory mohou být větší. Historie nám ukazuje, že ceny plní roli motivace k úsporám. A dobrý design vládní podpory dokáže tuto motivační složku udržet.

David Navrátil

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko