Deficit se dále prohlubuje, zveřejněn byl plán na příští rok
Stát na konci srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč. Po dvou třetinách letošního roku si tak vláda ve srovnání s předchozím rokem vede o necelých 70 mld. Kč lépe a deficit je takřka totožný jako ve stejném období v roce 2020. Vláda zároveň představila první návrh rozpočtu na rok 2023. V příštím roce by se deficit měl snížit z letošních 330 miliard na 270 miliard Kč. To ale stále odpovídá necelým 4 % HDP. Pod 3 % by se deficit podle plánu MF ČR měl dostat v roce 2024. Hlavní problém ale bude i nadále představovat vysoké strukturální saldo, kdy stát se při současném nastavení jednoduše neuživí a musí si půjčovat nejen na investice, ale i na některé (kvazi)mandatorní výdaje. Čím dál tím více tíživá je i obsluha státního dluhu, kdy stát si půjčuje za vysoký úrok a na samotnou obsluhu vydá v následujících letech vyšší desítky miliard Kč.
Ke konci letošního srpna došlo ve srovnání s předchozím rokem ke zvýšení státních příjmů o 8,1 % (+77 mld. Kč). Výdaje pak poprvé v letošním roce nevykazují pokles, a naopak meziročně vzrostly o 0,8 % (+10,1 mld. Kč). Deficit je takřka stejný jako v roce 2020, kdy na konci roku stát hospodařil se záporným saldem ve výši 367 mld. Kč. Letošní srpnový výsledek je ovšem negativně ovlivněn příjmy z EU, které jsou zkreslené zhruba o 17 miliard Kč. Celkově pro letošní rok plánuje vláda hospodařit s deficitem ve výši 330 mld. Kč.
Stejně jako v předchozích měsících strana příjmů v meziročním srovnání těží zejména z růstu inkasa DPH, kdy se podařilo vybrat o 18,6 % více (+34,4 mld. Kč). Důvodem je vyšší poptávka a zejména rostoucí cenová hladina. O 6,3 % rostl stejně jako v červenci výběr příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení (+24,7 mld. Kč), což odráží mj. růst mezd a vyšší zaměstnanost. Inkasu spotřebních daní pomohlo kromě ekonomického růstu i oživení cestovního ruchu, meziročně tak stát vybral o 9,9 % více (+9,1 mld. Kč). To i navzdory snížení daně na pohonné hmoty, které se začíná negativně v účtu odrážet.
U výdajů opět hlavní rozdíl představují nižší transfery podnikatelským subjektům (-56,2 %; -57,9 mld. Kč), které ale tentokrát nestačily na udržení meziročních výdajů na nižší úrovni. Největší zátěž proti loňsku představují valorizované důchody, kdy výdaje na výplaty stouply o 8,1 % (28,6 mld. Kč). Pozitivně lze hodnotit pokračující růst kapitálových výdajů, které jsou meziročně o 19,4 % vyšší (+16,3 mld. Kč) a největší podíl míří do dopravní infrastruktury.
Celkově letošní rozpočet míří směrem k naplánovanému 330miliardovému deficitu. Představený rozpočet na příští rok představuje krok správným směrem (=snížení deficitu), otázkou ale je, jestli je tempo snižování dostatečné. Vysoký strukturální schodek vyžaduje významné škrty v mandatorních výdajích, spolu s růstem příjmů. Výhled na příští roky (deficit 24: 250 mld. Kč; 25: 230 mld. Kč) předpokládá postupné snižování, ovšem bez dostačeného manévrovacího prostoru pro případnou reakci na budoucí negativní události. I na konci volebního období by deficit měl přesahovat 2 % HDP. Několikaset miliardové schodky se tak začínají jevit jako „nový normál“ české státní kasy.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz