Je toto už lichva? Manažeři energetických firem by si měli dát pozor na trestní stíhání

 

Zároveň u nás vyrobíme ročně přibližně 115 % spotřeby elektřiny, takže značnou část elektřiny vyvážíme. Paroplynové elektrárny u nás tvoří jen pár procent výroby elektřiny a k zajištění spotřeby elektřiny v ČR je nepotřebujeme. Proč se tedy elektřina na energetické burze v Praze obchoduje již za ceny okolo 20 Kč za kWh? Protože máme evropský trh s elektřinou, na kterém je elektřiny nedostatek a musí se jí velké množství vyrábět z plynu. A aby se vyrovnala nabídka s poptávkou, je třeba takto neskutečně vysoká cena. 

 

Neřešme tentokrát, že za situaci může válka na Ukrajině, chování Ruska a hlavně nedostatečná diverzifikace rizik na straně Německa, kterému se nyní levná elektřina nedostává.

Řešme tentokrát situaci z pohledu manažera energetické společnosti, například polostátního ČEZu. Může, musí či nesmí prodávat elektrickou energii vyrobenou např. v jaderné elektrárně za 0,75 Kč za kWh za cenu 20 Kč za kWh? Na jednu stranu musí plnit své povinnosti při správě cizího majetku, na druhou stranu se však nesmí dopustit ani přečinu lichvy. 

Co je to ta lichva? Zákon definuje lichvu jako: “Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru”. Odběratelé elektřiny jsou nyní nepochybně v tísni a jsou velmi rozrušení, protože elektřina je v dnešní době lidská potřeba, bez které se nedá rozumně existovat, a jeví se, že jí je nebo v blízké budoucnosti bude nedostatek za dříve obvyklou cenu nebo její dvojnásobek či dokonce trojnásobek. 

Pokud tedy dodavatel i za té situace elektřinu vyrobenou za 1, Kč prodá za 20 Kč za kWh, bude se jednat o plnění, jež je k hodnotě té 1 kWh v hrubém nepoměru? Zřejmě ano, protože i kdybychom vycházeli z hodnoty plnění ve výši průměrné výrobní ceny, došli bychom zřejmě v ČR k hodnotě například 2 Kč za kWh a v celé EU například 7 Kč za kWh (nepřesné ilustrativní ceny). A záleželo by na soudu, zda by trestnost posuzoval z pohledu českého nebo evropského trhu, ale vždy by patrně dospěl k závěru, že prodejní cena byla v hrubém nepoměru s výrobní cenou plnění a tento fakt nelze zhojit ani poukázáním na obecnou hodnotu na českém či evropském trhu.

 Co má tedy manažer elektrárenské společnosti dělat? Na jedné straně mu hrozí § 218 trestního zákoníku (lichva) s trestem 3 - 8 let vězení a na druhé straně téměř následující § 220 trestního zákoníku (porušení povinností při správě) s trestem 2 - 8 let vězení. Zřejmě by se měl trochu více obávat přečinu lichvy, a to nejen kvůli vyššímu minimálnímu trestu, ale i z důvodu ustanovení § 2 odst. 3 zákona o cenách “Prodávající ani kupující nesmí zneužít svého výhodnějšího hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch.” Případný soud by mohl toto ustanovení použít v jeho neprospěch.

Ale co má manažer reálně dělat? Může mít obavy na jednu nebo na druhou stranu nebo dokonce na obě strany, ale to pro něj neřeší, že musí zajistit fungování firmy. Může elektřinu prodávat někde mezi, třeba za 5 Kč za kWh, tím se pravděpodobně nařčení z lichvy zprostí, ale nařčení z porušování povinností při správě majetku mu bude nadále hrozit. Jediným racionálním řešením je oslovit vládu, aby konala podle zákona o cenách ona. 

Ustanovení § 1 odst. 6 zákona o cenách totiž kromě jiného říká, že “Správní orgány příslušné k regulaci cen … mohou regulovat ceny podle tohoto zákona b) vyžaduje-li to mimořádná tržní situace a e) vyžaduje-li to veřejný zájem spočívající v udržení vyváženého postavení prodávajícího a kupujícího u zboží zcela nebo zčásti dotovaného z prostředků státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů.” Naplněny jsou oba důvody pro regulaci, mimořádná tržní regulace je zjevně a elektrická energie je zčásti dotovaná ze státního rozpočtu (obnovitelné zdroje).

Zajímavé je, že na věci nic nemění, zda byla elektrická energie za lichvářské ceny prodána přímým obchodem nebo na burze a že obavy z trestního stíhání pro přečin lichvy by měli mít i manažeři energetické burzy v Praze a potažmo i jinde v Evropě. Účastníkem, resp. pomocníkem při trestné činnosti je totiž i ten kdo úmyslně “umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek atd.” 

Burzy by měly při dosažení lichvářských cen zřejmě přestat obchodovat, nebo stanovit limit cen, do kterého lze obchody přes ně uzavírat či na nich registrovat. Tento problém není vůbec teoretický, protože na pražské energetické burze byly v tomto měsíci uzavřeny kontrakty na elektrickou energii za ceny 10 - 18,40 Kč za kWh v objemu cca 300 mil. Kč a registrovány obchody na příští rok za ceny 10 - 24 Kč za kWh v objemu více než 6 mld. Kč.

 

Komentovat zprávu na FB. 

 

Podívejte se také: Ceny energií na nových maximech. V návaznosti na domácí spotřebu již dokonce objemově převyšují státní rozpočet České republiky.