Indikátory PMI v eurozóně by se měly přehoupnout zpět nad hranici kontrakce (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Předběžné indikátory PMI v eurozóně se v srpnu pravděpodobně jen mírně přehouply přes hranici kontrakce nad 50. Finální odhad HDP pro Německo by měl zůstat beze změny, nicméně výhled pro třetí čtvrtletí není dle ukazatelů důvěry v německou ekonomiku příliš optimistický. Zejména vývoj spotřebitelské důvěry bude i nadále podle trhu negativní.

Předběžné indikátory PMI přinesou nepatrné zlepšení nálady.

Nadcházející týden bude především o předstihových ukazatelích vývoje ekonomického sentimentu. Dojde ke zveřejnění indikátorů evropských PMI a důvěry v ekonomiku včetně tuzemského konjukturálního průzkumu a německých IFO a GfK indexů. Podle nás by mělo dojít k návratu celoevropského PMI nad hranici kontrakce jak ve zpracovatelském průmyslu, tak i ve službách, kde by mělo pokračovat oživení poptávky, zejména v oblasti ubytovacích služeb. PMI ze zpracovatelského průmyslu bude i nadále zkreslovat zlepšování situace v dodavatelských řetězcích, jelikož zkracování dodacích lhůt náleží v indexu negativní příspěvek. Výjimkou výše uvedeného bude Německo, na které doléhá eskalující energetická krize, navíc s ohledem na jeho průmyslovou orientaci, efekt oživené poptávky po službách nepřispívá v takovém měřítku jako v ostatních zemích. Finální odhad vývoje německého HDP pravděpodobně ukáže odolávající spotřebu domácností, a naopak utlumenou investiční aktivitu a slabou průmyslovou produkci. Prohlubující se negativní sentiment, což by měly potvrdit IFO index a GfK indikátor spotřebitelské důvěry, naznačuje kontrakci německé ekonomiky v Q3, poté by však podle nás mělo dojít k obnovení k růstu, nicméně rizika jsou značně vychýlená směrem dolů.

Silná data z trhu práce a meziměsíční stagnace spotřebitelských cen v USA by měly vést k růstu reálných osobních příjmů. Osobní výdaje pak jen pouze potvrdí stále relativně silnou spotřebu domácností. Vhled na další trajektorii úrokových sazeb a zhodnocení příchozích dat z americké ekonomiky pak nabídnou centrální bankéři Fedu na pravidelném ekonomickém sympóziu v Jackson Hole konající se v závěru týdne.

Smíšený vývoj středoevropských ekonomik a silná data z USA.

Na začátku minulého týdne zavlál na trhy negativní sentiment vlivem překvapivě horších dat z čínské ekonomiky, což neneslo dobré zprávy pro globální poptávku. Pozornost se pak především ubírala na statistiky vývoje HDP evropských ekonomik. Zpřesněný odhad HDP eurozóny za Q2 přinesl dle očekávání mírnou revizi směrem dolů na 0,6 % q/q. Ekonomika eurozóny se tak zatím prokazuje jako odolná i přes negativní dopady války na Ukrajině, vysokou inflaci a zvýšenou nejistotu kolem dodávek ruského plynu. Větší vhled poskytne až struktura HDP, která by měla být zveřejněna začátkem září. Nicméně již dostupné indikátory naznačují, že k růstu významně přispěly doplňování zásob, obnovení poptávky po službách a s tím spojená solidní spotřeba domácností. Pokračující odolnost na straně korporací a oživení poptávky po službách by mělo vést k dobrému výsledku i ve třetím čtvrtletí. Na druhé straně pokračující eskalace energetické krize by mohla zesílit negativní dopady, zejména pak na průmyslově zaměřené ekonomiky s vysokou závislostí na dodávkách energetických komodit z Ruska. Příkladem je Německo, kde prohlubující se negativní sentiment potvrdil srpnový ZEW index. 

Vývoj středoevropských ekonomik byl relativně smíšený, když překvapil na obě strany. Zatímco v tuzemsku, Slovensku a Maďarsku ekonomika zaznamenala ve Q2 mezičtvrtletní růst o 0,2 %, resp. 0,4 % a 1,1 %, tak ta polská se v letošním druhém čtvrtletí propadla o výrazných 2,3 % q/q, kdežto analytici čekali mírnější 0,7% pokles. Podobně, ale směrem nahoru, překvapil také růst maďarské ekonomiky, kde trh čekal růst pouze o 0,5 % q/q.

Příchozí data průmyslové produkce a maloobchodních tržeb z USA zatím nenesou známky recese. Americký průmysl po červnové revidované stagnaci v červenci meziměsíčně vzrostl o překvapivých 0,6 % za významného přispění oživení automobilového průmyslu. Maloobchodní tržby bez aut pokračovaly v meziměsíčním růstu a v červenci vzrostly o 0,4 %, kontrolní skupina pak dokonce o 0,8 %. Celkové tržby však brzdil slabší prodej aut a pohonných hmot, když došlo k meziměsíční stagnaci. Výše uvedené indikace spolu s dříve zveřejněnými silnými daty z trhu práce a meziměsíční stagnací spotřebitelských cen v červenci tak ještě více rozvířily debatu ohledně další trajektorie sazeb amerického Fedu. K té také přispěl zveřejněný zápis z posledního jednání FOMC s lehce holubičím vyzněním. Tržní ocenění je momentálně více nakloněno 50bodovému zvýšení na zářijovém zasedání. Nicméně před tím budou mít američtí centrální bankéři k dispozici další várku dat za srpen, která by mohla do dalšího rozhodování významně promluvit.

Z řad cenových indikátorů byly tento týden zveřejněny ceny průmyslových výrobců v ČR a Německu. Zatímco ceny tuzemských průmyslníků překvapily výrazně nižším meziměsíčním tempem růstu o 0,4 % oproti konsensu, tak ceny těch německých zaznamenaly raketový růst o 5,3 % m/m. Kdežto k růstu tuzemského indikátoru složka energií přispěla jen mírně, tak v případě německého PPI ceny elektřiny, plynu a tepla sehrály výrazně větší roli, bez nich ceny rostly „pouze“ o 0,4 % m/m. V opačném směru tlačila v červenci nižší cena ropy v porovnání s předcházejícím měsícem. K dalšímu poklesu dochází i v tomto měsíci, což by mohlo být dobrou zprávou pro budoucí vývoj. Tomu však příliš nenasvědčují extrémní nárůsty burzovních cen budoucích kontraktů na elektřinu a plyn pro příští rok.

Tržní úrokové sazby po poklesech z předcházejícího týdne následovaly dění na globálních trzích a během minulého týdne rostly, zatímco riziková aktiva zažila relativně úspěšný týden. Z horšího globálního sentimentu a silných dat těžil americký dolar, který výrazně posiloval napříč spektrem a vůči euru posílil o více než 2 %, přibližuje se tak znovu paritě, kterou již dříve prolomil. Silnější dolar a vyšší dolarové sazby dolehly na středoevropské měny, které po celý týden oslabovaly. Nejhůře na tom byl maďarský forint (-3,0 %), následoval jej polský zlotý (-1,9 %) a v neposlední řadě ztrácela také česká koruna (-1,2 %), když se vyšvihla až nad úroveň 24,50 CZK/EUR.