Energetika v Ústeckém kraji v roce 2021

Ústecký kraj je krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí ze všech krajů a dlouhodobě se zde vyrábí více jak 1 elektrické energie v ČR. Z jednotlivých paliv, používaných k výrobě elektřiny v kraji, stále výrazně převažovalo hnědé uhlí, kterého se v Ústeckém kraji k tomuto účelu použilo nejvíce z celé ČR. Spotřeba zemního plynu byla již šestým rokem v našem kraji nejvyšší v rámci celé ČR.

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační a plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad (www.eru.cz) – dále jen „ERÚ“. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů. Spotřebu elektrické energie zveřejňuje Energetický regulační úřad od roku 2014 v hodnotě netto (do roku 2013 brutto, tj. součet spotřeby elektřiny netto, vlastní spotřeby na výrobu elektřiny, spotřeby na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách a ztrát v sítích). Uvedená spotřeba zemního plynu nezahrnuje vlastní spotřebu zemního plynu, kterou nelze členit do krajů. Spotřeba CNG je samostatně sledována od roku 2017 (v přechozích letech byly údaje zahrnuty v ostatních kategoriích odběru).

Elektřina

Celkový instalovaný výkon v Ústeckém kraji meziročně vzrostl jen velmi mírně o 1,2 MW (o 0,02 %) na hodnotu 5 222,3 MW. Na celkovém instalovaném výkonu ČR (20 872,1 MW) se náš kraj podílel 25,0 %. Nárůst celkového instalovaného výkonu v kraji byl zapříčiněn zvýšením instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren o 1,1 MW (o 0,7 %). Velmi mírný meziroční nárůst byl zaznamenán rovněž u plynových a spalovacích elektráren, jejich instalovaný výkon vzrostl o 0,1 MW (o 0,2 %) na 45,5 MW. V případě instalovaného výkonu nedošlo u ostatních typů elektráren ke změně.

Nárůst celkového instalovaného výkonu byl zaznamenán v devíti krajích, jednalo se však o nárůsty velmi mírné. Nejvíce se meziročně zvýšil instalovaný výkon v Pardubickém kraji, a to o 4,0 MW (o 0,3 %). V pěti krajích instalovaný výkon meziročně poklesl, nejvýrazněji ve Středočeském kraji, a to o 495,6 MW (o 17,7 %).

Nejvyšší podíl na celkovém instalovaném výkonu Ústeckého kraje měly parní elektrárny s výkonem 4 003,4 MW, tj. podíl 76,7 %, následovány paroplynovými elektrárnami s 845,0 MW (16,2 %). Na zbývajícím instalovaném výkonu se podílí fotovoltaické elektrárny s 164,3 MW (3,1 %), větrné elektrárny s 86,8 MW (1,7 %), vodní elektrárny vč. přečerpávacích o instalovaném výkonu 77,3 MW (1,5 %) a plynové a spalovací elektrárny s výkonem 45,5 MW (0,9 %).

V Ústeckém kraji se v loňském roce vyrobilo 23 471,1 GWh brutto, meziročně vzrostl objem vyrobené elektřiny v kraji o 473,9 GWh brutto (o 2,1 %). V mezikrajovém porovnání se jednalo o nejvyšší hodnotu, druhé největší množství elektřiny bylo vyrobeno v Jihočeském kraji (17 091,0 GWh), těsně následovaným Krajem Vysočina (16 124,1 GWh). Podíl našeho kraje na celorepublikovém vyrobeném množství se meziročně snížil o 0,6 procentního bodu (p. b.). Na celkovém objemu vyrobené elektřiny v ČR se tak kraj podílel 27,6 %. V České republice bylo v loňském roce vyrobeno celkem 84 907,3 GWh elektřiny, meziročně došlo k nárůstu o 3 461,8 GWh, tj. o 4,3 %. Množství vyrobené elektřiny vzrostlo meziročně v deseti krajích, nejvíce pak v Pardubickém kraji, kde se celkové vyrobené množství zvýšilo o 1 492,6 GWh (o 35,5 %). V našem kraji byl nárůst výroby elektřiny v absolutním vyjádření čtvrtý nejvyšší (o 473,9 GWh brutto), v relativním vyjádření se jednalo o čtvrtý nejnižší nárůst (o 2,1 %).

Z celkového vyrobeného množství elektřiny brutto v našem kraji bylo 19 861,7 GWh vyrobeno v parních elektrárnách (84,6 %), 2 755,8 GWh v paroplynových elektrárnách (11,7 %) a zbylých 3,6 % bylo vyrobeno ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (350,2 GWh), plynových a spalovacích (178,6 GWh), větrných (170,6 GWh) a fotovoltaických elektrárnách (154,2 GWh).

Nárůst výroby elektřiny byl vloni v našem kraji zaznamenán ve třech typech elektráren, nejvíce pak v parních elektrárnách, u nichž se meziročně objem vyrobené elektřiny zvýšil o 1 250,9 GWh (o 6,7 %). Zvýšení výroby bylo zaznamenáno rovněž u vodních elektráren včetně přečerpávacích (o 53,2 GWh, tj. 17,9 %) a u plynových a spalovacích elektráren (o 6,9 GWh, tj. 4,0%). Meziročně méně elektřiny naopak vyrobily paroplynové elektrárny (o 820,4 GWh, tj. 22,9 %), větrné elektrárny (o 10,3 GWh, tj. 5,7 %) a fotovoltaické elektrárny (o 6,4 GWh, tj. 4,0 %).

Na výrobě elektřiny se v roce 2021 v Ústeckém kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí, z nějž se vyrobilo 81 % (19 000,1 GWh) elektřiny v kraji, meziročně jeho podíl na výrobě vzrostl o 3,5 p. b. Na druhém místě se umístil zemní plyn (2 893,90 GWh), jehož podíl meziročně poklesl o 3,9 p. b. a v loňském roce dosáhl podílu 12,3 %. Obnovitelné zdroje energie (OZE) jako je voda, vítr, sluneční záření, biomasa a bioplyn byly v kraji využity k výrobě 6,4 % elektřiny, nejvíce pak biomasa, která dosáhla 3,2 %. Kromě zmíněných OZE se v rámci ČR využívá k výrobě elektřiny i biologicky rozložitelná část komunálního odpadu („BRKO“).

V mezikrajovém porovnání se nejvíce na výrobě elektřiny v krajích podílelo OZE v hl. m. Praze, kde z něj bylo vyrobeno 74,5 % elektřiny. Vysokého podílu elektřiny v porovnání s celkovým objemem výroby elektřiny v kraji dále dosáhl Liberecký kraj (72,0 %), Jihomoravský kraj (66,8 %) a Královéhradecký kraj (66,6 %). Podíl těchto krajů na celkové výrobě elektřiny v ČR je však malý, v loňském roce se v těchto krajích vyrobilo v souhrnu 4,1 % veškeré elektřiny vyrobené v ČR. Naproti tomu v krajích, kde se vyrábí převážná část elektřiny, nedosahoval podíl OZE takových hodnot. V našem kraji, kde se dlouhodobě vyrábí nejvíce elektřiny v ČR, dosáhl podíl OZE 6,4 %, Jihočeský kraj se svým podílem 20,1 % na celkové výrobě elektřiny ČR vyrobil z OZE 5,7 % elektřiny a třetí v pořadí co do objemu vyrobené elektřiny v ČR byl Kraj Vysočina (19,0 % vyrobené elektřiny v ČR) pokryl výrobu elektřiny ze 4,1 % z OZE. V loňském roce tak dosáhl podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě elektřiny v České republice podílu 12,4 %.

Celkový objem elektřiny v ČR vyrobený z OZE představuje 10 547,3 GWh. Z tohoto množství bylo nejvíce, a to 19,5 % (2 061,8 GWh), vyrobeno ve Středočeském kraji, druhého nejvyššího podílu bylo dosaženo v Ústeckém kraji (14,3 %; 1 507,8 GWh) a na pomyslném třetím místě se umístil Jihomoravský kraj s 11,3 % (1 193,1 GWh). Nejméně elektřiny z OZE vzhledem k celkovému množství elektřiny vyrobené z OZE v ČR bylo vyrobeno v hl. m. Praze, a to 1,4 % (145,4 GWh). Vzhledem k tomu, že se v hl. m. Praze vyrábí od roku 2011 nejméně elektřiny z celé ČR (v loňském roce to bylo 195,1 GWh), je podíl elektřiny vyrobené v rámci hl. m. Prahy z OZE vysoký (74,5 %).

Struktura obnovitelných zdrojů energie využívaných k výrobě elektřiny se v jednotlivých krajích liší. Na celorepublikové úrovni se v roce 2021 nejvíce elektřiny vyrobilo z biomasy (25,3 %; 2 664,6 GWh). Biomasa byla i nejčastěji využívaný OZE k výrobě elektřiny v našem kraji, z celkového množství OZE v kraji tvořila biomasa 49,7 % (749,7 GWh). Druhým nejčastějším OZE byla voda, která byla využita k výrobě 23,2 % elektřiny v kraji. Méně byly využity větrné elektrárny a fotovoltaika, které se na výrobě elektřiny z OZE v kraji podílely 11,3 resp. 10,2 %. Bioplyn byl pak využit k výrobě pouze 5,5 % (83,1 GWh) elektřiny vyrobené z OZE. Biologicky rozložitelný komunální odpad, který se na celkové produkci elektřiny z OZE v ČR vloni podílel 1,2 %, se v našem kraji k výrobě elektřiny v tomto období nevyužil.

Spotřeba elektřiny dosáhla v loňském roce v kraji 6 042,8 GWh, v porovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu o 301,4 GWh, tj. 5,3 %. Na celkové spotřebě České republiky se náš kraj podílel 10,1 %. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejvyšší hodnotu. Více elektřiny se spotřebovalo jen ve Středočeském (8 575,50 GWh) a v Moravskoslezském kraji (7 965,1 GWh). Naopak nejmenší spotřebu elektřiny zaznamenali v Karlovarském kraji (1 498,1 GWh). Spotřeba elektřiny meziročně vzrostla ve všech krajích ČR, nejvíce pak ve Středočeském kraji, kde se došlo k navýšení spotřeby o 498,0 GWh (o 6,2 %). V relativním vyjádření spotřeba vzrostla nejvíce v Jihomoravském kraji, a to o 6,4 % (o 327,9 GWh). Z pohledu jednotlivých sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny vloni v Ústeckém kraji spotřebovalo v průmyslu (46,4 % z celkové roční spotřeby kraje), 19,9 % elektřiny odebraly domácnosti a 19,4 % elektřiny se spotřebovalo v obchodě, službách, školství a zdravotnictví.

Spotřeba elektřiny v domácnostech v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2021 v kraji 1 501,2 kWh, v mezikrajovém porovnání se jednalo o pátou nejnižší spotřebu v ČR. Nejvyšší spotřebu měly domácnosti ve Středočeském kraji, kde spotřeba elektřiny na 1 obyvatele dosáhla hodnoty 2 341,8 kWh, nejméně spotřebovaly domácnosti v hl. m. Praze (1 230,7 kWh na 1 obyvatele).

Zemní plyn

V roce 2021 bylo v Ústeckém kraji evidováno celkem 222 377 odběratelů zemního plynu, což je 7,9 % z celkového počtu evidovaných odběratelů v ČR (2 820 013 odběratelů). Z pohledu struktury jednotlivých odběratelů jsou domácnosti největší skupinou odběratelů zemního plynu, a to jak v Ústeckém kraji, tak v celé republice. Jejich podíl v jednotlivých krajích se v roce 2021 pohyboval v intervalu od 90,0 do 94,9 %. V našem kraji v loňském roce odebíralo zemní plyn 208 804 domácností, což bylo 93,9 % všech odběratelů zemního plynu v kraji. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili maloodběratelé (5,9 %). Zbývající 0,2 % zahrnovala velkoodběratele, střední odběratele a odběratele CNG.

V porovnání s rokem 2020 poklesl vloni celkový počet odběratelů v Ústeckém kraji o 487 (-0,2 %). Úbytek byl zaznamenán jak v kategorii velkoodběratelů (pokles o 5 odběratelů, tj. 3,7 %), středních odběratelů (pokles o 12 odběratelů, tj. 3,7 %) a nejvíce u domácností, a to o 791 (o 0,4 %). Počet domácností, které odebírají zemní plyn, klesá již devátým rokem. Naproti tomu počet maloodběratelů zemního se meziročně zvýšil o 319 (o 2,5 %). Rovněž vzrostl i počet odběratelů CNG o 2 (o 11,8 %).

Počet odběratelů zemního plynu se meziročně snížil ve většině krajů ČR s výjimkou Středočeského kraje, kde jejich počet vzrostl o 0,5 % a dále Jihočeského a Plzeňského, kde došlo v porovnání s předchozím rokem k nárůstu o 0,1 %. Celorepublikově počet odběratelů zemního plynu meziročně poklesl, a to o 9 119 odběratelů (o 0,3 %).

Celkem bylo v Ústeckém kraji v loňském roce dodáno konečným zákazníkům celkem 1 342 759 tis. m³ zemního plynu, což je v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnota. Na celkovém množství odebraného plynu v České republice (9 308 065 tis. m³) se odběratelé Ústeckého kraje podíleli 14,4 %. Z pohledu odebraného množství byly v roce 2021 v Ústeckém kraji nejvýznamnější skupinou odběratelů velkoodběratelé s 1 062 302 tis. m³, kteří tak odebrali 79,1 % zemního plynu v kraji. Druhou nejvýznamnější skupinu odběratelů zemního plynu v Ústeckém kraji v loňském roce tvořily domácnosti se 158 148 tis. m³ (11,8 %) odebraného plynu v kraji, následovány maloodběrateli se 72 189 tis. m³ (5,4 %) a středními odběrateli se 44 873 tis. m³ (3,3 % odebraného plynu v kraji). Odběratelé CNG odebrali pouze 0,4 % zemního plynu dodaného konečným zákazníkům v kraji (5 246 tis. m³).

Meziročně spotřeba zemního plynu v Ústeckém kraji poklesla o 85 730,8 tis. m³ (o 6,0 %), a to výhradně v důsledku snížení spotřeby velkoodběratelů (pokles o 116 157,6 tis. m³, tj. 9,9 %). Odběr zemního plynu ostatními kategoriemi odběratelů se meziročně zvýšil, a to u středních odběratelů o 5 197,3 tis. m³ (o 13,1 %), u maloodběratelů o 6 643,4 tis. m³ (o 10,1 %), domácností o 18 047,3 tis. m³ (o 12,9 %) a u odběratelů CNG o 538,9 tis. m³ (o 11,4 %).  Náš kraj byl jediným krajem v ČR, kde spotřeba zemního plynu meziročně poklesla. Všechny ostatní kraje zaznamenali meziroční nárůst dodaného zemního plynu konečným zákazníkům, nejvíce pak Karlovarský kraj, kde se odběr koncovými zákazníky zvýšil o 259 240,2 tis. m³ (o 59,1 %).

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) dosáhla v roce 2021 v Ústeckém kraji hodnoty 757,4 m³. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejnižší hodnotu po Karlovarském (721,6,0 m³) a Moravskoslezském kraji (714,6 m³). Nejvyšší spotřebu zaznamenal Středočeský kraj (1 277,7 m³). Spotřeba zemního plynu v našem kraji meziročně vzrostla o 89,0 m³ (o 13,3 %). Stejně jako v Ústeckém kraji vzrostla spotřeba zemního plynu v přepočtu na 1 odběratele i v ostatních krajích ČR. Množství spotřebovaného plynu v domácnostech se v přepočtu na 1 odběratele nejvíce zvýšilo ve Středočeském kraji, a to o 141,8 m³ (o 12,5 %). Nejvyšší relativní nárůst zaznamenali v Libereckém kraji (o 13,7 %), což však vzhledem k nižším objemům spotřebovávaného plynu libereckými domácnostmi v přepočtu na 1 odběratele znamenalo absolutní nárůst o 132,1 m³).  

Kontakt:

Ing. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

Tel.: 472 706 106

Mob.: 797 874 132

E-mail: infoservisul@czso.cz