ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  19.08.2022 09:25:35

Energetika v Ústeckém kraji v roce 2021

Ústecký kraj je krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí ze všech krajů a dlouhodobě se zde vyrábí více jak 1 elektrické energieČR. Z jednotlivých paliv, používaných k výrobě elektřinykraji, stále výrazně převažovalo hnědé uhlí, kterého se v Ústeckém kraji k tomuto účelu použilo nejvíce z celé ČR. Spotřeba zemního plynu byla již šestým rokem v našem kraji nejvyšší v rámci celé ČR.

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační a plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad (www.eru.cz) – dále jen „ERÚ“. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů. Spotřebu elektrické energie zveřejňuje Energetický regulační úřad od roku 2014 v hodnotě netto (do roku 2013 brutto, tj. součet spotřeby elektřiny netto, vlastní spotřeby na výrobu elektřiny, spotřeby na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách a ztrát v sítích). Uvedená spotřeba zemního plynu nezahrnuje vlastní spotřebu zemního plynu, kterou nelze členit do krajů. Spotřeba CNG je samostatně sledována od roku 2017 (v přechozích letech byly údaje zahrnuty v ostatních kategoriích odběru).

Elektřina

Celkový instalovaný výkon v Ústeckém kraji meziročně vzrostl jen velmi mírně o 1,2 MW (o 0,02 %) na hodnotu 5 222,3 MW. Na celkovém instalovaném výkonu ČR (20 872,1 MW) se náš kraj podílel 25,0 %. Nárůst celkového instalovaného výkonu v kraji byl zapříčiněn zvýšením instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren o 1,1 MW (o 0,7 %). Velmi mírný meziroční nárůst byl zaznamenán rovněž u plynových a spalovacích elektráren, jejich instalovaný výkon vzrostl o 0,1 MW (o 0,2 %) na 45,5 MW. V případě instalovaného výkonu nedošlo u ostatních typů elektráren ke změně.

Instalovaný výkon elektrizační soustavy v roce 2021

Nárůst celkového instalovaného výkonu byl zaznamenán v devíti krajích, jednalo se však o nárůsty velmi mírné. Nejvíce se meziročně zvýšil instalovaný výkon v Pardubickém kraji, a to o 4,0 MW (o 0,3 %). V pěti krajích instalovaný výkon meziročně poklesl, nejvýrazněji ve Středočeském kraji, a to o 495,6 MW (o 17,7 %).

Nejvyšší podíl na celkovém instalovaném výkonu Ústeckého kraje měly parní elektrárny s výkonem 4 003,4 MW, tj. podíl 76,7 %, následovány paroplynovými elektrárnami s 845,0 MW (16,2 %). Na zbývajícím instalovaném výkonu se podílí fotovoltaické elektrárny s 164,3 MW (3,1 %), větrné elektrárny s 86,8 MW (1,7 %), vodní elektrárny vč. přečerpávacích o instalovaném výkonu 77,3 MW (1,5 %) a plynové a spalovací elektrárny s výkonem 45,5 MW (0,9 %).

Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Ústeckém kraji a ČR v roce 2021

Ústeckém kraji se v loňském roce vyrobilo 23 471,1 GWh brutto, meziročně vzrostl objem vyrobené elektřinykraji o 473,9 GWh brutto (o 2,1 %). V mezikrajovém porovnání se jednalo o nejvyšší hodnotu, druhé největší množství elektřiny bylo vyrobeno v Jihočeském kraji (17 091,0 GWh), těsně následovaným Krajem Vysočina (16 124,1 GWh). Podíl našeho kraje na celorepublikovém vyrobeném množství se meziročně snížil o 0,6 procentního bodu (p. b.). Na celkovém objemu vyrobené elektřinyČR se tak kraj podílel 27,6 %. V České republice bylo v loňském roce vyrobeno celkem 84 907,3 GWh elektřiny, meziročně došlo k nárůstu o 3 461,8 GWh, tj. o 4,3 %. Množství vyrobené elektřiny vzrostlo meziročně v deseti krajích, nejvíce pak v Pardubickém kraji, kde se celkové vyrobené množství zvýšilo o 1 492,6 GWh (o 35,5 %). V našem kraji byl nárůst výroby elektřiny v absolutním vyjádření čtvrtý nejvyšší (o 473,9 GWh brutto), v relativním vyjádření se jednalo o čtvrtý nejnižší nárůst (o 2,1 %).

Z celkového vyrobeného množství elektřiny brutto v našem kraji bylo 19 861,7 GWh vyrobeno v parních elektrárnách (84,6 %), 2 755,8 GWh v paroplynových elektrárnách (11,7 %) a zbylých 3,6 % bylo vyrobeno ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (350,2 GWh), plynových a spalovacích (178,6 GWh), větrných (170,6 GWh) a fotovoltaických elektrárnách (154,2 GWh).

Výroba elektřiny v Ústeckém kraji a ČR v roce 2021

 

Nárůst výroby elektřiny byl vloni v našem kraji zaznamenán ve třech typech elektráren, nejvíce pak v parních elektrárnách, u nichž se meziročně objem vyrobené elektřiny zvýšil o 1 250,9 GWh (o 6,7 %). Zvýšení výroby bylo zaznamenáno rovněž u vodních elektráren včetně přečerpávacích (o 53,2 GWh, tj. 17,9 %) a u plynových a spalovacích elektráren (o 6,9 GWh, tj. 4,0%). Meziročně méně elektřiny naopak vyrobily paroplynové elektrárny (o 820,4 GWh, tj. 22,9 %), větrné elektrárny (o 10,3 GWh, tj. 5,7 %) a fotovoltaické elektrárny (o 6,4 GWh, tj. 4,0 %).

Podíl paliv a technologií na výrobě elektřiny brutto v Ústeckém kraji v roce 2021

 

Na výrobě elektřiny se v roce 2021Ústeckém kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí, z nějž se vyrobilo 81 % (19 000,1 GWh) elektřinykraji, meziročně jeho podíl na výrobě vzrostl o 3,5 p. b. Na druhém místě se umístil zemní plyn (2 893,90 GWh), jehož podíl meziročně poklesl o 3,9 p. b. a v loňském roce dosáhl podílu 12,3 %. Obnovitelné zdroje energie (OZE) jako je voda, vítr, sluneční záření, biomasa a bioplyn byly v kraji využity k výrobě 6,4 % elektřiny, nejvíce pak biomasa, která dosáhla 3,2 %. Kromě zmíněných OZE se v rámci ČR využívá k výrobě elektřiny i biologicky rozložitelná část komunálního odpadu („BRKO“).

V mezikrajovém porovnání se nejvíce na výrobě elektřinykrajích podílelo OZE v hl. m. Praze, kde z něj bylo vyrobeno 74,5 % elektřiny. Vysokého podílu elektřiny v porovnání s celkovým objemem výroby elektřinykraji dále dosáhl Liberecký kraj (72,0 %), Jihomoravský kraj (66,8 %) a Královéhradecký kraj (66,6 %). Podíl těchto krajů na celkové výrobě elektřinyČR je však malý, v loňském roce se v těchto krajích vyrobilo v souhrnu 4,1 % veškeré elektřiny vyrobené v ČR. Naproti tomu v krajích, kde se vyrábí převážná část elektřiny, nedosahoval podíl OZE takových hodnot. V našem kraji, kde se dlouhodobě vyrábí nejvíce elektřinyČR, dosáhl podíl OZE 6,4 %, Jihočeský kraj se svým podílem 20,1 % na celkové výrobě elektřiny ČR vyrobil z OZE 5,7 % elektřiny a třetí v pořadí co do objemu vyrobené elektřinyČR byl Kraj Vysočina (19,0 % vyrobené elektřinyČR) pokryl výrobu elektřiny ze 4,1 % z OZE. V loňském roce tak dosáhl podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě elektřinyČeské republice podílu 12,4 %.

Podíl OZE na výrobě elektřiny brutto dle krajů v roce 2021

Celkový objem elektřinyČR vyrobený z OZE představuje 10 547,3 GWh. Z tohoto množství bylo nejvíce, a to 19,5 % (2 061,8 GWh), vyrobeno ve Středočeském kraji, druhého nejvyššího podílu bylo dosaženo v Ústeckém kraji (14,3 %; 1 507,8 GWh) a na pomyslném třetím místě se umístil Jihomoravský kraj s 11,3 % (1 193,1 GWh). Nejméně elektřinyOZE vzhledem k celkovému množství elektřiny vyrobené z OZEČR bylo vyrobeno v hl. m. Praze, a to 1,4 % (145,4 GWh). Vzhledem k tomu, že se v hl. m. Praze vyrábí od roku 2011 nejméně elektřiny z celé ČR (v loňském roce to bylo 195,1 GWh), je podíl elektřiny vyrobené v rámci hl. m. Prahy z OZE vysoký (74,5 %).

Struktura obnovitelných zdrojů energie využívaných k výrobě elektřiny se v jednotlivých krajích liší. Na celorepublikové úrovni se v roce 2021 nejvíce elektřiny vyrobilo z biomasy (25,3 %; 2 664,6 GWh). Biomasa byla i nejčastěji využívaný OZEvýrobě elektřiny v našem kraji, z celkového množství OZEkraji tvořila biomasa 49,7 % (749,7 GWh). Druhým nejčastějším OZE byla voda, která byla využita k výrobě 23,2 % elektřinykraji. Méně byly využity větrné elektrárnyfotovoltaika, které se na výrobě elektřinyOZEkraji podílely 11,3 resp. 10,2 %. Bioplyn byl pak využit k výrobě pouze 5,5 % (83,1 GWh) elektřiny vyrobené z OZE. Biologicky rozložitelný komunální odpad, který se na celkové produkci elektřinyOZEČR vloni podílel 1,2 %, se v našem krajivýrobě elektřiny v tomto období nevyužil.

Struktura obnovitelných zdrojů energie v roce 2021

Spotřeba elektřiny dosáhla v loňském roce v kraji 6 042,8 GWh, v porovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu o 301,4 GWh, tj. 5,3 %. Na celkové spotřebě České republiky se náš kraj podílel 10,1 %. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejvyšší hodnotu. Více elektřiny se spotřebovalo jen ve Středočeském (8 575,50 GWh) a v Moravskoslezském kraji (7 965,1 GWh). Naopak nejmenší spotřebu elektřiny zaznamenali v Karlovarském kraji (1 498,1 GWh). Spotřeba elektřiny meziročně vzrostla ve všech krajích ČR, nejvíce pak ve Středočeském kraji, kde se došlo k navýšení spotřeby o 498,0 GWh (o 6,2 %). V relativním vyjádření spotřeba vzrostla nejvíce v Jihomoravském kraji, a to o 6,4 % (o 327,9 GWh). Z pohledu jednotlivých sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny vloni v Ústeckém kraji spotřebovalo v průmyslu (46,4 % z celkové roční spotřeby kraje), 19,9 % elektřiny odebraly domácnosti a 19,4 % elektřiny se spotřebovalo v obchodě, službách, školstvízdravotnictví.

Spotřeba elektřiny dle sektorů národního hospodářství v Ústeckém kraji a ČR v roce 2021

Spotřeba elektřiny v domácnostech v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2021kraji 1 501,2 kWh, v mezikrajovém porovnání se jednalo o pátou nejnižší spotřebu v ČR. Nejvyšší spotřebu měly domácnosti ve Středočeském kraji, kde spotřeba elektřiny na 1 obyvatele dosáhla hodnoty 2 341,8 kWh, nejméně spotřebovaly domácnosti v hl. m. Praze (1 230,7 kWh na 1 obyvatele).

Spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele dle krajů v roce 2021

Zemní plyn

roce 2021 bylo v Ústeckém kraji evidováno celkem 222 377 odběratelů zemního plynu, což je 7,9 % z celkového počtu evidovaných odběratelů v ČR (2 820 013 odběratelů). Z pohledu struktury jednotlivých odběratelů jsou domácnosti největší skupinou odběratelů zemního plynu, a to jak v Ústeckém kraji, tak v celé republice. Jejich podíl v jednotlivých krajích se v roce 2021 pohyboval v intervalu od 90,0 do 94,9 %. V našem kraji v loňském roce odebíralo zemní plyn 208 804 domácností, což bylo 93,9 % všech odběratelů zemního plynukraji. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili maloodběratelé (5,9 %). Zbývající 0,2 % zahrnovala velkoodběratele, střední odběratele a odběratele CNG.

V porovnání s rokem 2020 poklesl vloni celkový počet odběratelů v Ústeckém kraji o 487 (-0,2 %). Úbytek byl zaznamenán jak v kategorii velkoodběratelů (pokles o 5 odběratelů, tj. 3,7 %), středních odběratelů (pokles o 12 odběratelů, tj. 3,7 %) a nejvíce u domácností, a to o 791 (o 0,4 %). Počet domácností, které odebírají zemní plyn, klesá již devátým rokem. Naproti tomu počet maloodběratelů zemního se meziročně zvýšil o 319 (o 2,5 %). Rovněž vzrostl i počet odběratelů CNG o 2 (o 11,8 %).

Počet odběratelů zemního plynu se meziročně snížil ve většině krajů ČR s výjimkou Středočeského kraje, kde jejich počet vzrostl o 0,5 % a dále JihočeskéhoPlzeňského, kde došlo v porovnání s předchozím rokem k nárůstu o 0,1 %. Celorepublikově počet odběratelů zemního plynu meziročně poklesl, a to o 9 119 odběratelů (o 0,3 %).

Struktura odběratelů zemního plynu v Ústeckém kraji v roce 2021

Celkem bylo v Ústeckém kraji v loňském roce dodáno konečným zákazníkům celkem 1 342 759 tis. m3 zemního plynu, což je v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnota. Na celkovém množství odebraného plynuČeské republice (9 308 065 tis. m3) se odběratelé Ústeckého kraje podíleli 14,4 %. Z pohledu odebraného množství byly v roce 2021Ústeckém kraji nejvýznamnější skupinou odběratelů velkoodběratelé s 1 062 302 tis. m3, kteří tak odebrali 79,1 % zemního plynukraji. Druhou nejvýznamnější skupinu odběratelů zemního plynuÚsteckém kraji v loňském roce tvořily domácnosti se 158 148 tis. m3 (11,8 %) odebraného plynu v kraji, následovány maloodběrateli se 72 189 tis. m3 (5,4 %) a středními odběrateli se 44 873 tis. m3 (3,3 % odebraného plynukraji). Odběratelé CNG odebrali pouze 0,4 % zemního plynu dodaného konečným zákazníkům v kraji (5 246 tis. m3).

Spotřeba zemního plynu podle velikosti odběratele v Ústeckém kraji a ČR v roce 2021

Meziročně spotřeba zemního plynuÚsteckém kraji poklesla o 85 730,8 tis. m3 (o 6,0 %), a to výhradně v důsledku snížení spotřeby velkoodběratelů (pokles o 116 157,6 tis. m3, tj. 9,9 %). Odběr zemního plynu ostatními kategoriemi odběratelů se meziročně zvýšil, a to u středních odběratelů o 5 197,3 tis. m3 (o 13,1 %), u maloodběratelů o 6 643,4 tis. m3 (o 10,1 %), domácností o 18 047,3 tis. m3 (o 12,9 %) a u odběratelů CNG o 538,9 tis. m3 (o 11,4 %).  Náš kraj byl jediným krajemČR, kde spotřeba zemního plynu meziročně poklesla. Všechny ostatní kraje zaznamenali meziroční nárůst dodaného zemního plynu konečným zákazníkům, nejvíce pak Karlovarský kraj, kde se odběr koncovými zákazníky zvýšil o 259 240,2 tis. m3 (o 59,1 %).

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) v roce 2021

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) dosáhla v roce 2021Ústeckém kraji hodnoty 757,4 m3. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejnižší hodnotu po Karlovarském (721,6,0 m3) a Moravskoslezském kraji (714,6 m3). Nejvyšší spotřebu zaznamenal Středočeský kraj (1 277,7 m3). Spotřeba zemního plynu v našem kraji meziročně vzrostla o 89,0 m3 (o 13,3 %). Stejně jako v Ústeckém kraji vzrostla spotřeba zemního plynu v přepočtu na 1 odběratele i v ostatních krajích ČR. Množství spotřebovaného plynu v domácnostech se v přepočtu na 1 odběratele nejvíce zvýšilo ve Středočeském kraji, a to o 141,8 m3 (o 12,5 %). Nejvyšší relativní nárůst zaznamenali v Libereckém kraji (o 13,7 %), což však vzhledem k nižším objemům spotřebovávaného plynu libereckými domácnostmi v přepočtu na 1 odběratele znamenalo absolutní nárůst o 132,1 m3).  

 

 

Kontakt:

Ing. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

Tel.: 472 706 106

Mob.: 797 874 132

E-mail: infoservisul@czso.cz


 

Přílohy

 
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688