Promění se Španělsko v giganta v oblasti čipů a polovodičů?

Ten si klade za cíl modernizovat Evropu prostřednictvím digitalizace a to způsobem, ze kterého bude mít prospěch nejen veřejnost, ale i podniky a, v neposlední řadě, životní prostředí. Jedním z přijatých opatření na půdě Evropské unie je Evropský akt o čipech, jehož účelem je dále posílit evropskou konkurenceschopnost v oblasti mikroelektroniky a polovodičových technologií. Zde se sluší podotknout, že ačkoliv je Evropská unie v oblasti technologií současným světovým lídrem, na trhu s mikročipy zaujímá desetiprocentní podíl. To, že Komise považuje tento strategický sektor za důležitý dokládá i finanční podpora aktu, která přesahuje 43 miliard eur, což by mělo do roku 2030 uvedený desetiprocentní podíl na světové produkci až zčtyřnásobit.

Ambiciózně se ke zmíněnému aktu postavila španělská vláda premiéra Sáncheze, která v rámci Plánu obnovy, transformace a odolnosti schválila tzv. PERTE (strategický projekt dotovaný vládou) pro čipy pro mikroelektroniku a polovodiče, pro nějž byla stanovena prozatímní dotace do roku 2027 ve výši 12,25 miliard eur.

Projekt čipů stojí na čtyřech pilířích, kterými jsou posílení vědecké kapacity, designová strategie, výstavba výrobních závodů a v neposlední řadě dynamizace ICT zpracovatelského průmyslu. Je tak nesporné, že jedná se o projekt skutečně velikého rozsahu, který zahrnuje nejen výrobní řetězec v jeho celistvosti, ale také výzkum a vývoj nových technologií v této oblasti.

Nedostatek polovodičů je problémem, který sužuje světový výrobní průmysl od konce roku 2020, kdy došlo k paralyzaci jejich produkce vinou pandemie a s ní spojených „lockdownů“. Tyto čipy pomáhají fungovat řadě moderních zařízení od automobilů přes notebooky až po vysavače. Pro českého spotřebitele se nedostatek polovodičů stal nejčastěji skloňovaný zejména s výrobními problémy v podstatě celého koncernu Volkswagen, tedy i automobilky Škoda Auto.

V současné době existuje ve Španělsku něco málo přes sto firem, podnikajících na trhu s mikročipy, přičemž k samotné výrobě pak dochází zejména v oblasti Asie. Španělský projekt si tak klade za cíl výrazně vyšší míru autonomie Evropy a Španělska v oblasti výroby mikročipů.

Otázkou zůstává, jak rychle se španělský, potažmo evropský plán podaří realizovat, jelikož nedostatek polovodičů je stále přetrvávajícím problémem trhu a lze očekávat, že poptávka po těchto čipech v budoucnu nadále poroste. Faktem však zůstává, že Španělsko schválením projektu takového rozměru aspiruje přinejmenším na jednoho z evropských lídrů v oblasti výroby čipů, což bezesporu vytváří prostor potenciálním obchodním příležitostem také pro české firmy působící v tomto sektoru.

Vypracovala: Daniela Čapková, ekonomická diplomatka ZÚ Madrid