Proč je nás po sčítání méně

Na základě dat z loňského sčítání lidu došlo v řadě obcí k nemalé změně počtu obyvatel. Co bylo hlavní příčinou tohoto jevu?

Průběžná každoroční statistika početního stavu obyvatel České republiky a jejích územních celků vždy vychází z výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů podle místa registrovaného pobytu obyvatel (tj. trvalého, v případě cizinců rovněž přechodného delšího 90 dnů), na něž navazuje tzv. demografická bilance. Demografická bilance se vytváří tak, že se k výsledkům sčítání přičítají narození a přistěhovalí a odečítají se zemřelí a vystěhovalí. Tak se získávají počty obyvatel po celé období mezi dvěma sčítáními. To znamená, že sčítání představuje základ pro veškeré údaje o počtech obyvatel po dobu deseti let. Provedení nového sčítání poskytne nový výchozí početní stav obyvatel Česka, od něhož se pak opět po následujících deset let demografickou bilancí odvíjejí každoroční počty obyvatel.

Pro takzvaný cenzový rok (rok, kdy se konalo sčítání) se ještě provádí tzv. zpětná bilance. Vzhledem k tomu, že rozhodný okamžik sčítání se u nás v posledních desetiletích stanovuje na březen, dopočítá se takto stav k 1. lednu, aby počty obyvatel k počátku cenzového roku již vycházely z nového sčítání.

Nasazení nového stavu obyvatel pro demografickou bilanci v dalším intercenzálním období (mezi dvěma sčítáními) tak vede k tomu, že počet obyvatel k 31. 12. roku před sčítáním se nerovná počtu obyvatel k 1. 1. roku sčítání. V roce sčítání se pak celková demografická bilance – součet přirozeného a migračního přírůstku – nerovná rozdílu dvou příslušných (po sobě následujících) koncových početních stavů obyvatel, neboť každý se odvíjí od jiného sčítání. Konkrétně aktuálně: rozdíl počtu obyvatel k 31. 12. 2020 získaného bilanční metodou na základě výsledků sčítání lidu 2011 a počtu obyvatel k 31. 12. 2021 odvíjejícího se již od sčítání z roku 2021 není roven přírůstku obyvatel za rok 2021 uváděnému ve výsledcích demografické statistiky (–185,1 tis. obyvatel rozdílem stavů vs. +21,9 tis. obyvatel jako přírůstek obyvatel). Stejně tak rozdíl počtu obyvatel mezi dvěma cenzovými roky se nerovná součtu ročních přírůstků obyvatel v celém desetiletém intercenzálním období.

Když se vystěhovaní nenahlásí

Nasazení nového stavu vždy způsobí menší či větší „zlom“ v časové řadě počtů obyvatel, přičemž na národní úrovni je pravidlem, že tento skok vede ke snížení celkového počtu. Hlavní příčinou je neúplná evidence vystěhování do zahraničí, a to jak občanů ČR, tak cizinců. Pokud osoba při vystěhování do zahraničí nenahlásí příslušným úřadům ukončení svého pobytu v Česku, nedostane se tato událost do administrativních zdrojů dat, z nichž statistika stěhování vychází, a tedy ani do demografické bilance. Vystěhovalá osoba tak zůstává v každoročních počtech obyvatel získaných bilancí až do nového sčítání, při němž se již nesečte. Tyto případy pak způsobují převážnou část rozdílu mezi posledními údaji založenými na předchozím sčítání (u nás naposledy údaje k 31. 12. 2020) a prvními údaji založenými na sčítání novém (u nás k 1. 1. 2021). Problém s podhodnocenými údaji o stěhování do zahraničí není pro Česko specifický, potýká se s ním řada zemí včetně „statisticky nejvyspělejších“ zemí severní Evropy.

Podle nových údajů k 1. 1. 2021 mělo 4 527 obcí (72 %) z celkových 6 254 obcí (bez vojenských újezdů) méně obyvatel, než podle předchozí bilance k 31. 12. 2020. Ve 179 obcích se jednalo o snížení počtu obyvatel o 5 a více procent. U 499 obcí byl počet obyvatel po započtení výsledků loňského sčítání stejný a pro 1 228 obcí znamenalo nové sčítání lidu zvýšení počtu obyvatel.

Počet obyvatel Česka k 1. lednu (mil.)

Snížení počtu obyvatel v důsledku sčítání lidu 1980 (–43 tis. obyvatel mezi stavem k 31. 12. 1979 a 1. 1. 1980) není v časové řadě viditelné vlivem vysokého přírůstku obyvatel v roce 1979 (+47 tis.).

Zdroj: ČSÚ

Jen ti, co zde skutečně žijí

Rozdíl v počtu obyvatel na národní úrovni byl po nasazení nového stavu vycházejícího z výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 výraznější než při předchozích cenzech. Publikovaný počet obyvatel k 31. 12. 2020 byl 10 701 777, údaj k 1. 1. 2021 činil 10 494 836. K rozdílu téměř 207 tisíc obyvatel přispěla vedle výše popsaného problému s evidencí vystěhování i metodická změna v postupu vymezení výsledné populace ze sčítání, jejímž cílem bylo dosáhnout co nejpřesnějších údajů o počtu obyvatel, tedy o osobách, které v Česku skutečně žijí.

Jednoduše řečeno, výsledný počet obyvatel byl podle Sčítání 2021 získán jako součet osob, které podle údajů na sčítacích formulářích obvykle bydlely na našem území, a osob, které sice na formulářích sečteny nebyly, ale byly evidovány v registru obyvatel a zároveň u nich bylo na základě údajů z dostupných administrativních zdrojů dostatečně patrné, že na území Česka skutečně žijí. Tímto způsobem bylo vymezeno tzv. obvykle bydlící obyvatelstvo. Ti z obvykle bydlících obyvatel, kteří měli k rozhodnému okamžiku sčítání v základním registru obyvatel (vedeném Ministerstvem vnitra ČR) registrovaný pobyt v Česku, byli zahrnuti do tzv. „trvale“ bydlícího obyvatelstva. Právě tyto počty trvale bydlících obyvatel byly použity jako nový základ pro každoroční počty obyvatel založené na demografické bilanci, a poprvé aplikovány pro výpočet stavu k 1. 1. 2021 (viz výše).

Při sčítání v roce 2011, které bylo základem pro počty obyvatel do 31. 12. 2020, byla populace vymezována rovněž na základě údajů ze sčítacích formulářů a údajů z evidence obyvatel (ISEO, základní registr obyvatel tehdy ještě neexistoval), pro využití ve sčítání však tehdy nebyly k dispozici žádné další administrativní zdroje dat, které by umožnily provést hlubší analýzu a vyhodnotit, které z osob nesečtených na formulářích, ale s registrovaným pobytem na našem území, u nás k datu sčítání skutečně žily, a patřily tedy mezi obyvatele. Z toho důvodu je srovnatelnost údajů ze Sčítání 2011 a 2021, a tím i navazujících každoročních stavů, částečně omezena.

Každoroční počty obyvatel obcí publikované ČSÚ jsou v současné době využívány mj. jako zdroj dat pro rozpočtové určení daní, i přes dlouhodobé intenzivní upozorňování ze strany ČSÚ, že pro tento účel má být zdrojem základní registr obyvatel. Výše popsaná metodická změna, přispívající plošně k poklesu počtu obyvatel, by však v souhrnu neměla mít na obce negativní dopad, neboť pro rozpočtové určení daní je rozhodující nikoliv absolutní počet obyvatel dané obce, ale podíl na počtu obyvatel celé republiky. Zároveň můžeme ujistit, že každá osoba, která měla k rozhodnému okamžiku registrovaný pobyt v dané obci, přitom skutečně žila v Česku a splnila zákonnou povinnost vyplnit sčítací formulář v souladu s instrukcemi, byla ve výsledcích sčítání zahrnuta do obvykle i trvale bydlícího obyvatelstva.

Podrobné výsledky Sčítání 2021 průběžně zveřejňujeme na www.scitani.cz.

Sčítání pomáhá všem

Sčítání je tradiční součástí statistiky v každé zemi. Na našem území se koná už od roku 1869. Probíhá každých 10 let, stejně jako ve většině ostatních zemí. Díky tomu výsledky umožňují srovnání současného stavu naší země s minulostí, i se zbytkem světa. Význam sčítání je naprosto zásadní i pro naši budoucnost. Výsledky ovlivňují činnost veřejné správy, podnikatelské záměry i směřování aktivit výzkumných či vědeckých pracovišť. V konečném důsledku ovlivňují život každého z nás. Poskytují obrázek o ekonomické činnosti obyvatel a ve spojení s údaji o vzdělání, bydlení či složení domácností umožňují analyzovat například situaci čerstvých absolventů, samoživitelů, lidí, kteří ztratili práci před důchodem, pracujících seniorů či lidí bez příjmu. Data jsou podkladem pro analýzy trhu práce či dopravy v konkrétních lokalitách. Pomáhají při tvorbě nových pracovních míst, nabídky služeb nebo programů podpory sociálně slabších.
Sčítání znamená šanci získat cenné informace o obyvatelstvu, které se jinak zjistit nedají.
Sčítání může být impulsem pro rozhodování, co je třeba zlepšit.
Sčítání umožňuje srovnat, jak se mění kvalita života.