Plzeňané po dvaceti letech vzpomínali na velké povodně

Plzeňané po dvaceti letech vzpomínali na velké povodně

Na náměstí Republiky se odpoledne ve čtvrtek 11. srpna 2022 sešli lidé, aby si připomněli, že právě před dvaceti lety západočeskou metropoli postihly rozsáhlé povodně. Způsobily škody za 562 milionů korun a padlo jim za oběť 22 domů. Voda například zaplavila prostor U Zvonu a stoupala Pražskou ulicí – zastavila se jen několik metrů pod hlavním plzeňským náměstím. I přes mnohdy dramatické situace, kdy se městem valila tisíciletá voda, nepřišel nikdo o život ani nebyl těžce raněn. Akce byla zároveň vernisáží vzpomínkové výstavy umístěné venku před radnicí a také v jejím mázhauzu.

Fotografie: M. Chaloupka

„Výstava ukazuje dobové fotografie z povodní i to, jak Plzeň vypadala po nich. Je důležité si tyto události připomínat, jsou sice smutné, ale ukázalo se, že složky integrovaného záchranného systému a členové krizového řízení situaci zvládli skvěle. Nedošlo k žádnému úmrtí,“ zdůraznil primátor města Plzně Pavel Šindelář.

Jiří Šneberger, tehdejší primátor Plzně a šéf krizového štábu, vyzdvihl především skvělou spolupráci mezi krizovým štábem a všemi složkami, které při povodních pomáhaly – profesionálními i dobrovolnými hasiči, záchranáři, armádou, Policií ČR, městkou policií a dalšími, jako byli například pracovníci Vodárny Plzeň apod.: „Ta spolupráce byla úžasná, i když všichni pracovali na hraně svých možností. Měli bychom poděkovat především jim, protože dokázali v Plzni zajistit jak infrastrukturu, tak bezpečnost.“

Tehdejší i současná vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodová Kaiferová vzpomínala, že v práci byla nepřetržitě už od první vlny dešťů 8. srpna 2002. Tehdy s kolegy připravovali evakuaci obyvatel Koterova, k níž nakonec nedošlo. Řekla, že z dnešního pohledu vlastně pracovali v jakémsi retrostylu: „Hlášení se posílala faxem, e-mail fungoval jen občas. Nevěděli jsme přesně, co se na toku děje. Informace jsme tedy mohli získat jen z vizuálních kontaktů, proto pracovníci magistrátu, policisté či hasiči museli vyrážet do terénu a zjišťovat, jaká je na tocích situace. Informace od nich se u nás kumulovaly a z toho se vytvářel obraz toho, co se děje. To je v současnosti už nepředstavitelná situace. Dnes sedím u počítače, podívám se, jak to vypadá v Klatovech a Přešticích a podle toho modeluji, co se stane u nás v Plzni.“

Vedoucí magistrátního odboru bezpečnosti prevence kriminality a krizového řízení Aleš Průša připomněl, že na vzpomínkové akci jsou také k vidění ukázky záchranářské techniky, které byla k dispozici před dvaceti lety a v současnosti. „Máme například k dispozici gumotexové zábrany proti vodě, využíváme moderní technologie, vyvinuli jsme aplikaci Bezpečná Plzeň, zkvalitnil se varovný informační systém a další,“ uvedl Aleš Průša.

Primátor města Plzně zdůraznil, že dnes by Plzeň při srovnatelných povodních dopadla lépe: „Byla udělána významná protipovodňová opatření, například úpravy břehu Berounky, protipovodňové zdi v Radobyčicích, čištění dna řek i dobudování a vylepšení kanalizace v některých místech Plzně. Vyvinuly se technologie, které dokážou lépe informovat obyvatele i lépe predikovat, jak se bude situace vyvíjet. Město dnes využívá k nepřetržitému mapování situace drony, má také ‚digitální dvojče‘, tedy digitální model, který simuluje nejrůznější situace.“

Výstava fotografií a textů bude k vidění v prostoru před radnicí u morového sloupu do 30. srpna, vnitřní část výstavy bude v mázhauzu radnice do 15. září.

Článek z červnového vydání Radničních listů, kde na události z roku 2002 vzpomínají tehdejší primátor a šéf krizového štábu Jiří Šneberger a tajemník štábu Petr Liška

Text: Hana Josefová

Fotogalerie