Inflace po dlouhé době překvapuje nižším než očekávaným tempem
V
posledních měsících jsme si zvykli spíše na vyšší než odhadovanou inflaci,
červencová statistika ale ukazuje opak. Namísto meziročního tempa o 17,9 %
(medián tržního odhadu) a 18,8 % (odhad ČNB), inflace dosáhla jen 17,5 %. V
červnu dosahovala 17,2 %.
Hlavním důvodem
zaostání za odhady je vývoj cen energií. Na pozadí nových ceníků řady
dodavatelů energií jsme počítali s nárůstem cen energií (zemního plynu a elektřiny)
přes 3 % ve srovnání s minulým měsícem. Ovšem z dat ČSÚ vyplývá, že elektřina
meziměsíčně zdražila o 1,5 %, zemní plyn o 1,3 %. Ve výsledku byl tak impulz do
cen v oddíle bydlení nižší, když se z meziročních 22,8 % zvýšily jen o několik
málo desetin na 23,1 %. Důvodem odchylky očekávání vývoje cen energií je jednak
fixace cen energií řady domácností, které novými ceníky nejsou ovlivněny, a
jednak samotné zpracování v poslední době rozkolísaných cen energií
statistickým úřadem. Červencové nastavení ceníků energií se do inflace tak
nejspíš ještě propíše v následujících měsících a další přenastavení ceníků
dodavatelů podle naší prognózy dorazí před topnou sezónou. Není proto jisté,
zda bude meziměsíční tempo inflace nadále ztrácet dynamiku.
Zbytek složek ve
spotřebitelském koši se vyvíjel víceméně v souladu s naším očekáváním. Za
zmínku stojí především přetrvávající cenové tlaky pramenící z domácích faktorů.
Ceny v rekreaci a kultuře se zvýšily o 5,5 % meziměsíčně a v restauracích a
ubytování o 1,4 %. Celkově vykázal růst cen služeb vyšší tempo (+1,9 % m/,) než
ceny zboží (+1,0 % m/m). Naopak pozitivní je, že dosud svižný růst cen oděvů
již nepokračoval. Nadále zvýšené poptávkové faktory odráží utažený trh práce a
dozvuky navýšení výdajů v sektoru služeb po skončení protipandemických
restrikcí. Domácí cenové tlaky mají tendenci být více setrvačné než ty vnější,
od jádrové inflace proto nečekáme do konce roku zvolnění. Aktuálně zhoršený
sentiment spotřebitelů a meziměsíčně klesající maloobchodní tržby signalizující
upadající poptávku se v inflaci podle nás projeví až se zpožděním.
Spotřebitelská inflace | |||||
|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
|
v % r/r | 17,5 | 17,2 | 18,0 | 17,9 | 18,8 |
v % m/m | 1,3 | 1,6 | 1,7 | 1,6 | - |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB |
Nižší než očekáváná inflace snižuje tlak na ČNB, nicméně centrální bankéři se nebudou upínat na jedno měsíční číslo. Domácí cenové tlaky jsou nadále silné a ceny energií se ještě budou do cen propisovat. Navíc deficit běžného účtu platební bilance a zvyšování sazeb Fedem a ECB nehraje ve prospěch koruny, a tedy tlumení vnějších inflačních vlivů skrze kurzový kanál.
Naše prognóza tak i nadále počítá s možností, že ČNB bude během roku přinucena k mírnému zvýšení úrokových sazeb. Od inflace ještě očekáváme pohyb nahoru kvůli zmíněným energiím a perzistentním poptávkovým tlakům. V průměru počítáme s inflací letos na 16,3 % v a 10,7 % v 2023.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz