Nevidím problém v tom, že sklo je vnímáno jako silná česká disciplína, říká Jana Zielinski

NEVIDÍM PROBLÉM V TOM, ŽE SKLO JE VNÍMÁNO JAKO SILNÁ ČESKÁ DISCIPLÍNA, ŘÍKÁ JANA ZIELINSKI

Dobrá pověst českých sklářů může otevírat dveře dalším tuzemským výrobcům a exportérům. „Nevidím problém v tom, že sklo je vnímáno jako silná disciplína,“ říká ředitelka Designbloku Jana Zielinski na otázku, jestli průmyslový design není v Česku spojován se sklem až příliš. Český průmyslový design bude jako obvykle stěžejním tématem i letošního říjnového Designbloku – největší přehlídky svého druhu ve střední Evropě.

Foto: Salim Issa

Jak byste charakterizovala vývoj českého průmyslového designu v posledních letech? Ovlivnila ho hospodářská krize?

Český průmyslový design měl skvěle našlápnuto, samozřejmě covid vývoj výrazně zbrzdil a změnil některé parametry. Navíc současná energetická krize není pro firmy, které vyrábějí design za velkých energetických nároků – zvláště sklárny nebo porcelánky – vůbec jednoduchá. Zásadní ale je, že se vývoj nezastavil a na letošním Designbloku uvidíme nové kolekce, které jsou důkazem, že výroba a vývoj pokračují v plné síle.

Českému průmyslovému designu tedy budete věnovat velkou pozornost i na letošním Designbloku…

Je to samozřejmě vždy stěžejní téma. Podpora českého průmyslového designu je ústředním motivem pro pořádání Designbloku jako takového. Českým výrobcům bude věnován stěžejní prostor jak ve výstavním domě Gabriel loci, tak v tematicky zaměřené expozici v Uměleckoprůmyslovém museu. (O letošním Designbloku se více dočtete níže.)

Často se mluví o propojení současného designu s problematikou životního prostředí. Souhlasíte, že jde o nejviditelnější trend? Které další trendy jsou podle vás pro dnešní dobu charakteristické – ať už v globálním měřítku, nebo v rámci Česka?

Udržitelnost, zero waste princip výroby, lokální kořeny, návrat k tradičnímu řemeslu, technologické inovace… To vše ve spojení se špičkovým designem by mělo přinést řešení pro budoucnost.

Co by měl být cíl pro český průmyslový design pro příští léta?

Internacionalizace, vybudování silnější české značky jako takové, silná suverénní marketingová strategie, důraz na kvalitu designu a výroby.

Domníváte se, že design otevírá dveře na zahraniční trhy českým výrobkům? Teď nemám na mysli sklo, porcelán nebo nábytek, u nichž je role designu zjevná, ale další průmyslové produkty.

Samozřejmě. Příkladem může být výrazný úspěch hasících přístrojů firmy Amplla nebo mobiliář pro nemocnice od firmy Linet.

FOTOGALERIE

Designblok 2021

Zaslechl jsem názor, že průmyslový design je v Česku až příliš spojován se sklem. Souhlasíte s tím?

Nevidím problém v tom, že sklo je vnímáno jako silná disciplína. To, že jsme v něčem vnímání jako mistři, nám naopak může otevřít dveře dál.

Martin Wichterle, který mimo jiné podniká ve sklářském průmyslu, v minulosti upozorňoval, že inovace designu nemají v Česku takovou podporu jako výzkum a vývoj v jiných oblastech. Platí to pořád?

Pracujeme na tom, právě kvůli tomu jsme založili i Asociaci českého průmyslového designu. Design je velmi významnou inovací a měl by mít rozhodně lepší postavení.

V minulém rozhovoru pro časopis MED jste uvedla, že průkopníky mezi českými firmami, pokud jde o zaměření na design, byly na přelomu století společnosti jako Linet, Škoda Auto nebo Mattoni. Uvedla byste příklady zajímavých počinů v tomto směru v posledních letech?

V podstatě všechny firmy v Asociaci českého průmyslového designu. Ton, Lasvit, USSPA, Preciosa, Bomma, Brokis, mmcité, Egoe, M&T, Bohematic, Festka, Fleysen a mnoho dalších. Ti všichni inovují, vyrábí v České republice, spolupracují s kvalitními českými designéry. Jsou výkladní skříní českého průmyslu a stát by je jako takové měl brát.

JAN ŽIŽKA

Více o českém průmyslovém designu se dočtete v příštím čísle časopisu MED.

DESIGNBLOK 2022

(Jana Zielinski o letošním ročníku výstavy, který se uskuteční v říjnu.)

Po globálním tématu Budoucnost, které jsme zvolili v roce 2019, po zaměření na lokální výrobu s tématem Vášeň v roce 2020 a tématu Štěstí v roce 2021, jsme zvolili téma LES, v jehož rámci se budeme věnovat především využití přírodních materiálů, tradičním českým řemeslům a environmentálním otázkám.

Les je zdrojem života. Díky rostlinám můžeme dýchat, zeleň je nejpřirozenějším zlepšovatelem našeho každodenního prostředí. Les je také zdrojem materiálů – třeba pro výrobu nábytku, nebo skla.

Designblok bude mít v letošním roce dva hlavní výstavní domy: Gabriel loci a Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Gabriel loci bude zaměřen především na prezentaci novinek současného mezinárodního designu, a to v tradičních formátech Superstudia a Openstudia, tedy na jedné straně mezinárodních značek a na druhé designérů a designérských studií. V Gabriel loci také naleznete další ročník mezinárodní výstavy Diploma Selection, tematicky laděnou ústřední výstavu Designérie nebo diskusní Reflex Stage.

Uměleckoprůmyslové museum bude, stejně jako v loňském roce, koncepčně laděným výstavním prostorem s vlastním tématem PRALES. Prostor dvou pater musea bude patřit výhradně tvůrcům a firmám s českými kořeny, PRALES jako podhoubí, spletitý komplex kořenů, pramenů a dávné historie se promítne v lokálním zaměření tohoto domu. Jeho součástí bude i druhá edice výstavy Rodinné stříbro, která bude prezentovat české rodinné výrobce. Tuto výstavu připravujeme ve spolupráci s časopisem Forbes, který pravidelně sestavuje žebříček rodinných firem. Vedle výstavy Rodinné stříbro připravíme pro UPM v Praze v rámci dlouhodobého konceptu prezentací sběratelského designu Art House také speciální intervence současného skla a to do výstavy UPM Ze sbírek Vojtěch Lanny. Jedno z pater muzea bude pak věnováno 25 českým designérům, kteří kladou ve své tvorbě důraz na spojení kvalitního řemesla a současného designu a navazují na bohaté české tradice v obou směrech.