Jan Frait hostem 90´ČT24

Jan Frait, člen bankovní rady ČNB (ČT24 4. 8. 2022, pořad 90' ČT24)

Video (externí odkaz na web ČT24)

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Základní úroková sazba zůstává na 7 %. Rozhodla o tom dnes rada České národní banky. Nový guvernér Aleš Michl ale nevyloučil, že sazby nevzrostou už na příštím jednání. Hlavním cílem centrálních bankéřů je teď podle něj snížit inflaci a stabilizovat kurz koruny. Ve své nové prognóze počítají bankéři s tím, že zdražování dál zrychlí a dostanete se až ke 20 %. Téma pro dnešní Devadesátku a její hosty je jasné. Vítejte.

Aleš MICHL, guvernér ČNB
Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní reposazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto hlasování hlasovalo 5 členů bankovní rady, 2 členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 1 procentní bod.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Sazby dnes nerostly poprvé od června minulého roku. 7× v řadě se zvýšily víc než o čtvrt procentního bodu. Na grafu vidíme dlouhodobý vývoj i to, že výraznější skoky začaly v říjnu. Aktuální 7% sazba je nejvyšší od roku 1999.

Naším hostem je teď Jan Frait, člen bankovní rady České národní banky. Dobrý večer.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Dobrý večer.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Jakou zprávu tedy vysílá Česká národní banka lidem, podnikům?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Vysíláme zprávu, že díky ráznému, odvážnému a taktéž brzkému přístupu předchozí bankovní rady máme nyní možnost vyčkávat na to, co se v ekonomice, jak domácí, tak světové stane. A nejsme nuceni k dalším rázným opatřením, která bychom prováděli pod nějakým tlakem. Jinými slovy, máme úrokové sazby, které jsou poměrně vysok.É tyto úrokové sazby určitě přispějí ke snížení inflace. A můžeme počkat na další čísla a rozhodnout se, jestli je zapotřebí /nesrozumitelné/ výše, nebo jestli je možné na té úrovni setrvat.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
To znamená, je to jenom vyčkávací strategie, čekáte na další údaje. Na jaké? Co budete sledovat?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
V současném ekonomickém globálním vývoji vznikají poměrně velká rizika, že dojde k recesím ve většině vyspělých zemích. My samozřejmě musíme vyčkávat zejména na to, zda se ta rizika recese naplní a jakým způsobem potom dopadnou na domácí ekonomiku. A zejména ty podniky v České republice, které se financují úvěry v českých korunách, platí poměrně hodně. Budou platit často kolem 9 %, případně i více. A samozřejmě pro ty podniky je poměrně důležitou zprávu, jak se ta zátěž bude vyvíjet nadále.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
To určitě ano, větší podniky si ale půjčují v eurozóně za nižší úroky, tak pro ty to asi význam nemá.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Většina českých podniků menšího typu a většina českých domácností si půjčuje samozřejmě v korunách. A vývoj koruny, jejích úrokových sazeb je pro ně velmi důležitý, takže... A každopádně vývoj koruny, jejích úrokových sazeb poměrně v současné době výrazně omezuje poptávku po úvěrech, tzn. jak podniky, tak domácnosti se stávají mnohem více opatrnými, a právě to brzdí růst úvěrů v ekonomice a brzdí to také inflační potenciál.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
To je koneckonců cílem nebo jedním z cílů centrální banky, právě tímhle způsobem tu inflaci brzdit. To znamená, je to vyčkávací, na vrcholu inflace tedy ještě nutně nemusíme být, jenom čekáte na další informace a další zvyšování sazeb, tak jako Aleš Michl dnes v té své řeči na tiskové konferenci, nevylučujete?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Určitě bankovní rada navzdory tomu, že hlasování bylo 5 ku 2 ve prospěch ponechání sazeb, tak velmi detailně diskutovala také proinflační rizika, která jsou poměrně silná. A jestli pokud bude nějaký pohyb úrokových sazeb v brzké době, tak to bude spíše nahoru než dolů, tzn. málokdo by měl počítat s tím, že v brzké době úrokové sazby klesnou. A ty úrokové sazby pravděpodobně budou muset zůstat nahoře poměrně dlouhou dobu, dokud nebudeme vidět to, že inflace se skutečně robustně snižuje.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
To je v jakém časovém horizontu? Když říká centrální bankéř dlouhou dobu, co tím myslí?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Dlouhou dobu myslíme určitě minimálně průběh příštího roku, nelze to očekávat v horizontu několika měsíců. A troufám si také tvrdit, že hned tak neuvidíme tak nízké úrokové sazby, které jsme viděli často v minulém desetiletí. Troufám si tvrdit, že úrokové sazby se spíše budou pohybovat někde na úrovni, které jsme viděli na začátku století.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Centrální bankéři - a vy jste zmiňoval - na té dnešní radě hlasovali 5 pro zachování sazeb, 2 pro její zvýšení, dokonce o 1 procentní bod. To je zase poměrně výrazný nárůst. Tak jak probíhalo to dnešní jednání? Jste zajedno v tom, jak teď postupovat? Odpověď je asi nasnadě.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
V bankovní radě jsou ekonomové odlišného zaměření a odlišného přístupu. A každý z nás je prakticky svým způsobem nějaký originál. Někdo klade mnohem větší důraz na kratší horizonty a touží inflaci rychle srazit, zatímco někteří se dívají spíše na reálnou ekonomiku, na delší horizonty a jsou opatrní v pohybu úrokových sazeb směrem nahoru, protože jsme si velmi dobře vědomi toho, že by to mohlo poslat do potíží třeba i podniky, které si to nezaslouží.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Na druhou stranu třeba divák Josef se ptá: "Inflace patrně překročí 20 %. ČNB s tím prý už nic dělat nebude." Tak to tedy vnímá divák. "Proč to alespoň nezkusí?" Znamená to, že už by další zvyšování sazeb v tuhle chvíli ekonomice nijak nemohlo prospět?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Zvyšování úrokových sazeb by mohlo vést k rychlejšímu poklesu inflace. Otázka je, s jakými náklady? Je samozřejmě možné, že by úrokové sazby, které by byly vyšší, dočasně podpořily českou korunu, ale asi bychom se zase od řady lidí dozvěděli, že to je vlastně umělé a že vytváříme v ekonomice nějaký nerovnovážný stav, který je rizikový. Takže naše rozhodnutí dnešní je nutno chápat jako určitý kompromis, který odráží jak rizika inflační, tak rizika ta, že ekonomika půjde poměrně rychle dolů a nastanou výrazné protiinflační tlaky. Já jsem v bance 22 let a zažil jsem výkyvy inflace směrem nahoru a taktéž rychlé výkyvy směrem dolů, jakkoliv tento výkyv směrem nahoru je velmi neobvyklý a je dosti výjimečný.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Je to nejdramatičtější doba, kterou jste za těch 22 let zažil?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Tak tak, je to určitě velmi dramatická doba, možná z hlediska měnové politiky nejdramatičtější. Nicméně málokdo si asi dnes umí představit, že inflace může být relativně brzy docela nízká. Je to možné.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Mě ještě zajímá jedna věc. Když byl guvernér Aleš Michl jmenován do funkce v květnu, tak už mluvil o tom, že by rád ty sazby nechal na té úrovni, ve které je převezme. Vnímali jste to jako nějaký tlak, jako nějaký závazek pro to dnešní rozhodování? Není možná to rozhodnutí teď ty sazby nezvyšovat právě trochu s ohledem na to, co guvernér říkal?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
To jsme určitě jako žádný závazek nevnímali. Koneckonců noví členové bankovní rady ve svých předcházejících rozhovorech jasně indikovali, že jsou připraveni, pokud to bude nezbytné, v případě pokračování inflačních tlaků, v případě rozvíjení takové té spirály mezi mzdami a cenami přistoupit k přísnější měnové politice a úrokové sazby zvýšit.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Pojďme se podívat na inflaci o něco podrobněji. Ta nepřetržitě zrychluje už rok. A jak vidíme na grafu loni v červnu se ještě držela pod 3 %. 5% hranice padla v říjnu a v lednu už dosahovala skoro 10 %. Poslední číslo máme za červen, kdy spotřebitelské ceny meziročně stouply o 17,2 %. Vrchol je podle analytiků ještě před námi a jeho výše bude záležet hlavně na cenách energií. Jaké další faktory tedy budete sledovat pro to rozhodování? A narážím na to, že Aleš Michl v té své řeči mluvil jednak o vládě a jejím chování a jednak o mzdovém vyjednávání, tzn. na tom, jak rychle porostou mzdy, jako klíčovém faktoru pro to, jak se podaří inflace v dalších měsících zvládnout.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Určitě se budeme dívat na to, jak rychle rostou mzdy. Ale zejména se budeme dívat na to, jak se vyvíjí trh práce celkově z hlediska zaměstnanosti, nezaměstnanosti, jak se vyvíjí zahraniční ekonomika nebo globální hospodářství, protože tam vidíme v řadě zemí poměrně silné náznaky nadcházející recese. A vzhledem k orientaci domácí ekonomiky na vývoz samozřejmě ta zahraniční recese, zejména v zemích evropských, by vyvolala recesi i v České republice.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Ono právě tohle je vyjádření o těch umírněných mzdových požadavcích, zaujalo i naše diváky, jak diváka Martina, který se ptá: "Co podle guvernéra Michla by mělo pomoci zkrotit inflaci právě na těch mzdových požadavcích? Takže lidé by měli v době enormního zdražování rezignovat na zvýšení mzdy? A z čeho tedy mají žít?"

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Žádná taková vyjádření, že by měli lidé na něco rezignovat, se z našich vyjádření nedají odečíst. My pouze upozorňujeme na to, že inflace pravděpodobně v příštím roce výrazně klesne a zejména v roce 2023, a to by mělo být při mzdových vyjednáváních zohledněno.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Kam klesne? Jaká je ta prognóza?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
V tomto století činí průměrná inflace zhruba 2,5 % a není žádný důvod se nedomnívat, že to na takové úrovně v těch dalších letech klesne, tzn. inflace se pravděpodobně vrátí tam, kde byla většinu tohoto století, někam ke 2 %.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
I když inflace klesne, tak ale ceny budou pořád vysoko. Asi se nedá předpokládat, že by nějak dramaticky klesaly. A pokles inflace bude způsobený tím, že už hodně rostla v tomhle roce, tzn. ty reálné příjmy domácnostem klesnou. Já rozumím tomu, že nemluvím s politikem, ale s centrálním bankéřem. Jenom se snažím dopátrat toho, co jsou tedy ty rozumné požadavky, o které by se ty mzdy mohly zvyšovat?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Reálné mzdy klesnou. A bylo by nekorektní říkat, že k tomu nedojde. Dochází k tomu prakticky v celé Evropě nebo respektive v celém západním světě. A jakkoliv nás trápí, tak je to realita, která odráží velmi zvláštní situaci, kterou zažívá lidstvo nebo Evropa za desítky let. A je to prostě realita, kterou nejsme schopni jakkoliv jednoduše odmávnout.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Možná kdybyste tedy mohl vysvětlit, jak funguje právě role mezd v ekonomice v souvislosti s inflací? Proč je tak důležité, aby ty mzdy se nezvyšovaly třeba rovnoměrně o inflaci? Z toho makroekonomického hlediska samozřejmě. Chápu, že každý by rád viděl svoji mzdu navýšenou.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Pokud by začaly tlaky na to, aby inflace dohnala, pardon, aby mzdy dohnaly inflaci, tak by vlastně ten mzdový nárůst mohl vlastně způsobit to, že mzdy dohání inflaci, pak zase opět je tlak na to, aby mzdy dále doháněly inflaci. A to by byla nějaká spirála, kterou jsme viděli zejména v západních ekonomikách, často v 70. a 80. letech. A nakonec si nikdo nepomohl. Jinými slovy je důležité, aby si všichni uvědomovali, že inflace se prostě sníží, jakkoliv to nebude okamžitě, a aby ty mzdové požadavky odrážely také to, že skutečně k tomu dojde, zároveň, pokud by mzdy rostly v České republice již nějak rychleji než produktivita práce. A samozřejmě to vede k určitému oslabování naší konkurenceschopnosti. Není dramatické, ale v souvislosti s tím, že nám výrazně narostly i náklady na další části výroby, tak samozřejmě náš vývoz tím poměrně trpí a běžný účet platební bilance, tzn. bilance se zahraničím, je po dlouhé době poměrně výrazně negativní. V této situaci prostě je důležité zachovat zdravou, relativně přísnou makroekonomickou politiku celé země, abychom se nedostali do spirály, která nakonec všechny poškodí.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Další novinkou je ten delší horizont, ve kterém plánujete sledovat tu inflaci. Z těch standardních 12 - 18 měsíců mluvil guvernér o 18 -24 měsících. Souvisí to rávě s tím, jak jste říkal, že díky tomu zvyšování v předchozích obdobích úrokových sazeb teď nemusíte jednat tak urgentně a můžete to rozložit do delší doby, jinými slovy znamená to, že ta vyšší inflace s námi bude déle, než jste původně předpokládali?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
To rozhodnutí dívat se na delší horizont za prvé je skutečně umožněno tím razantním přístupem předchozí bankovní rady. A je dáno zejména tím, že v dalších měsících bude inflace primárně způsobována nárůsty cen energií. Ty nárůsty cen energií my v podstatě neovlivníme. A zároveň budou postupně přicházet další šoky nebo změny v ekonomice, které již mohou odrážet to, že ekonomika zpomaluje. A mohu se dostavovat protiinflační tlaky, které budou tu inflaci snižovat. A je třeba vyčkat na to, jestli skutečně k tomu bude docházet. Pokud by k tomu nedocházelo, tak samozřejmě je nutno zvážit, zda ekonomika nepotřebuje přísnější měnové podmínky, přísnější měnovou politiku.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Souvisí tohle i s vaší novou predikcí, kdy jste sice zlepšili odhad o něco pro letošní rok, ale pro ten příští jste předpověď růstu české ekonomiky zhoršili na 1,1 %?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Ano, určitě. Příští rok se očekává ochlazení v citlivé Evropě, ve Spojených státech i v dalších částech světa, takže to zpomalení v příštím roce prostě odráží to, co se momentálně globálně děje.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A kde vidíte ta největší rizika? Vy jste o nich už trochu mluvil. Zároveň mě zaujalo, že Aleš Michl říkal na tiskové konferenci, že považujete ta rizika za vyvážená, jak inflační, tak protiinflační, zatímco pokud si dobře vzpomínám na poslední tiskovou konferenci guvernéra Jiřího Rusnoka, ten hodnotil rizika spíše proinflačně, tak mě zajímá, co se změnilo za těch 6 týdnů?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Za těch 6 týdnů se změnilo skutečně to, že v řadě zemí vidíme poměrně jasné náznaky výrazného oslabování ekonomické aktivity, tzn. začali se jak centrální bankéři, tak trhy obávat recese. A také vlastně vidíte, že skoro v celém světě klesají dlouhé sazby. To znamená, skutečně to je odraz obav z nadcházející recese. A to je to, co se změnilo.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A co si máme pod tím slovem recese představit? Já jako zaměstnanec, já jako běžný občan.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Recese má nějakou technickou definici. Ta není ale podstatná. Podstatné je to, že prostě bude klesat objem výroby a bude narůstat nezaměstnanost, což se pak samozřejmě negativně promítne do příjmů podniků i domácností.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Což je ale něco, co by České republice, alespoň ten mírný růst nezaměstnanosti, mohlo pomoct právě v tom, že o českém trhu práce se mluví jako o velmi uzavřeném. Podniky si stěžují, že obtížně hledají zaměstnance. Je to něco, co vlastně je tak trochu cílem České národní banky?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Bezesporu. Česká národní banka neškrtla slovo recese ze svého povědomí. Naším cílem není v žádném případě zabránit jakékoliv recesi, nicméně je třeba si uvědomit, že jsme měli situaci jako v roce 2009, kdy vlivem velmi prudkého poklesu světové ekonomiky docházelo k tomu, že se dostávaly do problémů i ty podniky, které skutečně nebyly nezdravé, které byly zcela v pořádku, protože ten šok prostě byl příliš velký na to, aby to ustály. Jinými slovy, největší obavy skutečně máme z prudké globální recese, která by například byla spojená s nějakými poruchami ve světovém finančním systému.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A je tohle něco, co očekáváte i pro ten letošní podzim, zimu? I vzhledem třeba k dalšímu nárůstu cen energií, který se dá očekávat.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
To, co zatím neočekáváme, nicméně je to pouze riziko, které evidujeme a na další vývoj se budeme dívat, zda se náhodou toto riziko nenaplňuje.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Guvernér České národní banky Aleš Michl dnes taky zdůrazňoval, že centrální banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Pojďme se podívat na vývoj kurzu domácí měny vůči euru za poslední půlrok. Na grafu vidíme oslabení po začátku války na Ukrajině a pak další v květnu v reakci na jmenování Aleše Michla guvernérem. Aktuální kurz skoro kolem 24,60 Kč za euro. V nové prognóze banka očekává letošní průměrný kurz 24,80 Kč za euro. Guvernér Aleš Michl také mluvil o tom, že budete dál intervenovat, že budete usilovat o tu stabilitu ceny. Co by znamenalo teď ty intervence ukončit? Jinými slovy, jakou to hraje roli právě v tom zvládání inflace?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Intervence především odráží skutečnost, že občas finanční trhy podlehnout určité panice. A v rámci té paniky může koruna oslabovat k úrovním, které neodpovídají síle a vývoji ekonomiky. To je asi to, oč v tuto chvíli běží a proč byly intervence nastartovány. A samozřejmě jsme v situaci, kdy inflační tlaky jsou poměrně silné a oslabování koruny by ty inflační tlaky mohlo dále zesílit. To je víceméně, proč byly intervence nastartovány.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A co by znamenalo je ukončit? Co by to způsobilo v české ekonomice, pokud byste ten výkyv v tuhle chvíli povolili? A ten výkyv se netýká jen české koruny, ale i dalších měn v regionu.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
To nikdo neví. A pokud tvrdí, že to ví, tak to není realistické. Je to skutečně odraz nějaké psychologie. Najdete lidi, kteří vám řeknou, že to bude katastrofa. A naopak někteří vám řeknou, že se nic nestane. Slyšeli jsme spoustu informací z finančních trhů v posledních týdnech, že když Česká národní banka nezvýší úrokové sazby, nastane katastrofa a nějaká měnová krize. Nic takového se nestalo, takže není třeba podléhat panice a je třeba tak trochu zachovat pevné nervy a zdravý rozum.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
To mimochodem říkal bývalý guvernér centrální banky Miroslav Singer v rozhovorech na dnešní odpolední Čtyřiadvacítce, žádné to jednotlivé zasedání není tak důležité, že je třeba se dívat do budoucna a netrápit se tím, jestli to bylo úplně to nejoptimálnější rozhodnutí, že zkrátka až ta série těch rozhodnutí je to klíčové. S tím byste souhlasil?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Je to tak. Musíme být velmi pružní, nelpět na nějakých řešeních a rozhodnutích, která jsme učinili v minulosti. A pokud se ukáže, že nebyla správná, tak prostě zareagovat. Mimochodem já jsem byl s Mirkem Singerem v bankovní radě a tento přístup jemu byl určitě vlastní.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Tím, že jste sazby nechali tam, kde jsou, ale dál intervenujete na podporu české koruny, dalo by se říct, že v tuhletu chvíli ten kurz koruny důležitější než ta celková výše úrokových sazeb? Narážím na to, že silná koruna pomáhá právě při dovozu zboží krotit inflaci. Sazby asi v tuhle chvíli podle té logiky věci už tolik neovlivní právě vysokou cenu energií a dovážené inflace.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
To v žádném případě bych netvrdil, že kurz je důležitější nebo intervence jsou důležitější. Naším základním nástrojem pořád je úroveň úrokových sazeb. Nicméně jsme ve velmi specifické situaci, která nemá obdoby a přichází k nám řada nepříjemných šoků ze zahraničí a v takové situaci je dobré občas na trhu zasáhnout a korunu podpořit. Na druhé straně, pokud se ptáte na to, jakým způsobem Bankovní rada vnímá význam intervencí, tak je to stejně jako v celé ekonomické komunitě. Každý ekonom na to má jiný názor a zatímco někdo to považuje za extrémně důležité, jiný říká, nechme kurz nalézt svoji rovnovážnou hodnotu. Pokud ta ekonomika je zdravá a je zdravá měnová politika a další politiky, není důvod, aby nastala nějaká krize.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Jedna z dalších sfér, kde se růst cen a ne teď aktuálně, ale vlastně už před válkou na Ukrajině projevil razantně, růst cen nemovitostí. Ten Česká národní banka označuje nebo ty ceny celkově označuje za nadhodnocené už nějakou dobu a předpokládala, že ceny nemovitostí začnou stagnovat a ceny mezd nebo mzdy v ekonomice doženou právě ty vysoké ceny nemovitostí, abychom se srovnali třeba s evropskou úrovní. Udělá s tím ta současná situace něco, investice do nemovitostí byly v poslední době velmi silně podporovány právě jako obrana proti inflaci.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Skutečně je tomu, je tomu tak, že investice do nemovitostí řada lidí pochopila jako šanci k tomu k tomu, aby víceméně se vyhnuli ztrátě kupní síly svých úspor. Nicméně vysoké úrokové sazby, které v současnosti jsou, určitě růst cen nemovitostí zabrzdí a poté, co ceny nemovitostí klesnou, lze předpokládat, že my víme, že po nějakou dobu prostě mzdy například porostou rychleji než ceny nemovitostí. A tím pádem ta relace mezi příjmy a cenami nemovitostí se bude nějakým způsobem upravovat, může to trvat léta či desítky let, ale jednoho dne k tomu dojde.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Ještě na závěr, prosím, guvernér, hned v úvodu své řeči, což je taky poměrně neobvyklé, nevyloučil právě další zvyšování úrokových sazeb. Kdybyste měl zhodnotit, jak pravděpodobné to vidíte a vím, že budete čekat na další data, bavili jsme se o tom na jaká konkrétně, ale zajímá mě s jakou pravděpodobností podle vás úrokové sazby ještě nedosáhly svého vrcholu. Bude potřeba je na podzim ještě zvyšovat.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Zkušený ekonom neříká čísla, zejména ta, která neví, která neumí, takže já si myslím, že je poměrně stejně pravděpodobné, že sazby zůstanou stejné, anebo půjdou nahoru, ale opět každý z členů Bankovní rady by to viděl jinak. Každý má svoji nějakou pravděpodobnost. Já bych tady u sebe čistě zůstal na 50 ku 50.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Nebo to je šalamounská odpověď. Zeptám se jinak, je 7 procentním úroková sazba teď pro českou ekonomiku ta nejideálnější?

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Pro, to bych neřekl, jestli je něco nejideálnější, každý subjekt to vnímá jinak. Ten, kdo má dluhy, samozřejmě může mít pocit, že ta sazba je vysoká. Ten, kdo má naopak úspory, může vnímat, že je nízká. Já myslím, že z hlediska.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Ale tu rovnováhu té makroekonomiky.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Z hlediska Bankovní rady je to dobrý kompromis, který vyvažuje oba ty pohledy a zejména zajišťuje, že se vrátíme do prostředí normálního, kde je nízká inflace v nějakém rozumném horizontu.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A to by mělo být v roce 2024.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
To by mělo být nejpozději v roce 2024, jakkoliv se nedá vyloučit, že to bude i dříve.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Říká Jan Frait, člen rady České národní banky. Moc děkuju, že jste přišel, a že jste byl naším hostem.

Jan FRAIT, člen rady České národní banky
Děkuji, hezký večer.