Stabilizace a podpora interny. To byla témata společného setkání zástupců NPK a Chrudimi

Chrudimské interní oddělení provozuje od 1. července pouze svoje ambulance, pacienti sem mohou chodit v běžné pracovní době, jak byli zvyklí. V 15.30 se však všechny odborné i příjmová ambulance zavřou a případnou akutní péči je třeba vyhledat v nedalekých Pardubicích. „Pardubická nemocnice navýšila lůžkové kapacity a otevřela pro potřeby hospitalizací pacientů z chrudimského okresu dalších dvacet lůžek. Zatím se zdá, že jde o kapacitu dostatečnou. V podzimních měsících, případně na začátku těch zimních bychom chtěli v Chrudimi směřovat k otevření společného lůžkového fondu interních oborů a činnost lůžkové části interny obnovit alespoň v tomto režimu. Cílový stav je jistě fungující čtyřiadvacetihodinový provoz oddělení včetně lůžkové části a intenzivní péče. Restart interního oddělení však musí jít v postupných krocích,“ říká generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Prvním z těchto kroků je stabilizace základního složení odborných interních ambulancí, které jsou pro zajištění péče v okrese nezbytné. Jde o obecnou interní, kardiologickou, plicní, diabetologickou, endokrinologickou a gastroenterologickou ambulanci. „Stejně důležité je podpořit fungování interního stacionáře, který zdravotníkům umožní sledovat pacienta v pracovní době na nemocničním lůžku a podle stavu a vývoje obtíží jej potom buď umístit na akutní lůžko v rámci nemocnice, případně jej přeložit jinam, nebo úplně propustit do domácího léčení,“ vysvětluje oblastní ředitel pro zdravotní služby Pardubické a Chrudimské nemocnice Jan Marounek a dodává, že další aktivity pak budou směřovat k zprovoznění společného lůžkového fondu interních oborů Chrudimské nemocnice. „To nám umožní částečné obnovení provozu lůžkové části interny, odlehčí zdravotníkům v Pardubicích a zároveň půjde o nezbytný mezikrok k dosažení cílového stavu, tedy obnovy plného provozu, včetně JIP.“

Personál si chce nemocnice vychovat

Současný nedostatek internistů je holý fakt, který je třeba přijmout s tím, že spolehnout se musíme výhradně na vlastní síly a spolupráci v rámci regionu. Odborná společnost situaci sleduje, oslovená armáda sama nemá kapacity a stejný problém mají i ostatní nemocnice, a tak se zdá, že jedinou cestou jsou absolventi. „Nemocnice musí být konkurenceschopná především co do garance vzdělávacích plánů, to je totiž to, co mladí lékaři žádají – výukový program a garantované obsahy stáží a jejich termínů. Mzdové podmínky jsou v našich nemocnicích srovnatelné s ostatními, spíš vyšší. S částkami, ve kterých se dnes pohybují náborové příspěvky, se však roztáčí nebezpečná spirála, která může mít významné dopady do hospodaření i vnitřních vztahů v nemocnici,“ doplňuje generální ředitel.

„Výchova mladého internisty z absolventa na samostatně fungujícího lékaře s atestací trvá pět až šest let. Po celou dobu musí mít lékař jasnou perspektivu. A pokud není místní, musí si postupně vytvořit také vztah k regionu,“ dodává Jan Marounek. Roli tedy hraje i prostředí. „Nemocnice vyvíjí řadu aktivit, aby byla vnímaná jako atraktivní zaměstnavatel. K tomu, abychom měli v regionu dostatek zdravotníků můžeme přispět všichni. Minimálně tím, že my jako zástupci samospráv uděláme všechno pro to, aby byl náš kraj příjemným místem pro život a mladí u nás chtěli žít. To samé mají jistě na srdci i samosprávy obcí, v nichž se naše nemocnice nacházejí. A já věřím, že v tomto směru jistě najdeme společnou řeč,“ říká náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková. Radnice v Chrudimi má teď koneckonců vlastní čerstvé zkušenosti se sháněním ambulantních specialistů, které může zúročit nejen ve společném úsilí obnovit plný provoz interny, ale i o rozvoj Chrudimské nemocnice jako takové.