Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)
Státní rozpočet  |  01.08.2022 16:10:16

Fialova vláda vykazuje nižší schodek státního rozpočtu než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády

Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.

Pokud by tedy vláda vybírala daně a pojistné na úrovni loňského půlroku, bude její příslušný příjem o 87,4 miliardy korun nižší. A schodek rozpočtu by tak byl za letošních prvních sedm měsíců roku meziročně dokonce o něco vyšší.

Válka na Ukrajině a její dopady si žádají dodatečné výdaje. Jenže loni v prvním pololetí zase ještě „úřadoval“ covid, dokonce hrozily plošné lockdowny třeba průmyslu. Právě kvůli covidu, ale také nižší inflaci byly loni daňové příjmy o oněch 87,4 miliardy korun nižší. Fialově vládě tedy dopomáhá k vyššímu daňovému výběru předně nikoli její vlastní úsilí, ale skutečnost že skončil covid a že se rozjela inflace.

Fialův kabinet za prvních osm měsíců své vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtal původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když navrhuje rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto dosavadních 280 miliard.

Co je ale nejpodstatnější, současný kabinet nepočítá s výraznými úsporami či s citelným navyšováním příjmů ani pro příští léta. Až do roku 2025 plánuje schodky kolem 300 miliard korun ročně.

Vláda by ovšem i tak už v roce 2024, nejpozději roku 2025 mohla zásadně přispět ke stažení celkového deficitu tuzemských veřejných financí pod úroveň tří procent HDP. Ta je zásadní, neboť tříprocentní hranice představuje jedno z kritérií pro přijetí eura.

Vládě tak opravdu výrazně pomáhá – a ještě pomůže – vysoká inflace. Ta totiž bude letos i v příštích letech tím vůbec nejpodstatnějším důvodem, proč se nakonec může podařit stáhnout deficit veřejných financí pod úroveň maastrichtského kritéria. Fialova vláda by tak mohla směle deklarovat splnění svého klíčového slibu, jímž je právě snížení deficitu veřejných financí na či pod tříprocentní úroveň do konce svého řádného funkčního období.

Svůj klíčový slib však v takovém případě současný kabinet splní nikoli ani tak na základě svého vlastního úsilí v rozpočtové oblasti – tedy nikoli na základě zásadní redukce výdajů nebo nalezení významných nových příjmů. Nýbrž na základě inflace. Inflace nafukuje nejen vládní daňové příjmy, ale také výdaje, zejména však nafukuje celý nominální hrubý domácí produkt ČR. Jestliže se tedy vládě podaří udržet schodky na nominálně přibližně shodné úrovni, byť jde o oněch závratných 300 miliard korun, z důvodu inflačního nafouknutí ukazatele nominálního HDP bude těchto přibližně 300 miliard korun v běhu příštích let stále méně a méně významným podílem na celkovém rozsahu inflačně se nafukující ekonomiky.

Celkový veřejný dluh ČR k poměru k HDP by tudíž ani do roku 2026 neměl překročit úroveň 43 procent. Neměl by se tedy počínaje letoškem a konče právě rokem 2026 dostat z pásma 41 až 43 procent HDP. Tuzemské veřejné finance tak zůstanou s přehledem pod úrovní takzvané dluhové brzdy, jež odpovídá úrovni 55 procent HDP. A vlastně už nyní lze hovořit o tom, že jsou a zůstanou stabilizované (pokud ovšem nenastane třeba trvalejší úplné přerušení dodávek ruského plynu do EU).

Vysoká inflace je tedy pro Fialovu vládu vlastně svým způsobem požehnáním. Umožní ji splnit klíčový volební slib, aniž by příliš „musela hnout prstem“. Reálně prostě velkou část dluhu splatí místo Fialovy vlády občané v podobě vyšších cen a znehodnocené české měny. A řada z nich za to ještě Fialově vládě zatleská a poděkuje – až jim kabinet před volbami vítězoslavně sdělí, že ozdravil veřejné finance a že Česko opět po letech splňuje maastrichtské kritérium deficitu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informaci na: www.trinitybank.cz

03.08. 16:50  Kovanda (Jiří Toscana)
03.08. 16:42  Zase kovanda (Jiří Toscana)
03.08. 14:21  Pan Kovanda (Tomáš Novotný)
03.08. 14:20  Pan Kovanda (Tomáš Novotný)
02.08. 13:48  Tak nějak pán Kováááánda (DRSG)

Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:

01.08.2022  V červenci rozpočet nepřekvapil a deficit rostl Raiffeisenbank a.s. (Raiffeisenbank a.s.)
01.08.2022  Plnění státního rozpočtu ČR za červenec 2022 MF ČR (Ministerstvo financí ČR)
29.07.2022  Čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: 2004 - 2022 MF ČR (Ministerstvo financí ČR)





?

Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688