Eurozóna: HDP v 2Q silně vzrostlo o 0,7 % q/q; Inflace v eurozóně se dostala na nové rekordy

HDP eurozóny v 2Q nečekaně silně vzrostlo o 0,7 % q/q (+0,5 % q/q v 1Q; oček.: 0,1 %). Meziročně bylo HDP vyšší o 4,0 % r/r (5,4 % r/r v 1Q). V dynamice zůstaly mezi jednotlivými zeměmi v 2Q výrazné rozdíly, ale obecně se nenaplnily obavy ze stagnace či recese. Velmi pozitivní vývoj ukázaly výsledky ve Španělsku (+1,1 % q/q; 6,3 % r/r) a také Itálii (+1,0 % q/q; 4,6 % r/r). Z velkýchekonomik slabší vývoj vykázalo pouze Německo (0,0 % q/q; 1,5 % r/r). Prvotní výsledky HDP za 2Q vyznívají pozitivně, ovšem lepší obrázek poskytnou až detailní výsledky, které Eurostat oznámí v druhé polovině srpna.

Míra inflace v červenci v eurozóně opět zrychlila na novou rekordní úroveň 8,9 % r/r (8,6 % v červnu), což opět překonalo očekávání (8,7 %). I jádrová inflace (bez cen potravin a energií) zrychlila na 4,0 % r/r (3,7 % v červnu). Téměř všechny základní inflační ukazatele se v eurozóně drží na nejvyšších úrovních v dostupné časové řadě (od roku 1997). Vysoký příspěvek k inflaci mají drahé energie (40 % r/r), ale jejich příspěvek už mírně klesá, naopak poslední měsíce zrychluje růst cen potravin (9,4 % r/r). Ovšem pro ECB je varovným signálem stále zrychlující růst cen služeb (3,7 % r/r). Regionálně nejvyšší míru inflace v eurozóně vykazuje Pobaltí (21–23 % r/r), ale zvýšená zůstává i v řadě dalších zemích – Slovensko (13 % r/r), Nizozemsko (12 %), Slovinsko (12 % r/r).

Inflační tlaky jsou výrazné a plošné (regionálně i sektorově) přes celou eurozónu a pravděpodobně rychle neodezní kvůli cenám komodit (energie, potraviny). Výsledky inflace tlačí na ECB, aby dál pokračovala v razantním utahování měnové politiky a zrychlila svůj obrat v měnové politice, což jí ale ztěžuje riziko nárůstu rizikových přirážek u dluhopisů jižního křídla eurozóny.