Důvěra v českou i německou ekonomiku v červenci klesala (Komentář)

Důvěra v českou ekonomiku v červenci druhý měsíc v řadě klesla. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu se snížil z 6,3 na 3,5 bodu. To je nejnižší úroveň od konce loňského roku. V poklesu pokračovala jak důvěra podnikatelů, tak i spotřebitelů. Ta spotřebitelská se přitom již dostala na nejnižší úroveň za celou dobu sledování, tedy od ledna 2003. Důvodem jsou hlavně obavy domácností ohledně negativních dopadů vysoké inflace na jejich finanční situaci a výkon ekonomiky. V podnikatelském sektoru zaznamenal nejvýraznější meziměsíční pokles důvěry průmysl. Hůře průmyslníci hodnotí především počet nových objednávek a s tím související poptávku po jejich výrobcích. Jako hlavní bariéru růstu produkce nadále uvádí nedostatek materiálu (tuto odpověď zvolilo 39 % dotázaných podniků). Využití výrobních kapacit zpracovatelského průmyslu se v červenci mírně zvýšilo na 83,2 % z dubnových 81,6 %. To je zhruba úroveň ze začátku roku. I přes červencový pokles zůstává důvěra v průmyslu relativně vysoká. Klesající počet nových zakázek pravděpodobně vyvažuje vysoký stav těch z předchozích měsíců, které podniky ještě nestihly vyřídit právě kvůli chybějícím vstupům. To by spolu s postupným uvolňováním dodavatelských řetězců mělo podpořit průmyslovou produkci v nejbližších měsících. Důvěra mírně meziměsíčně klesla také v oblasti obchodu, zatímco ve stavebnictví a službách lehce rostla.

Důvěra německých podnikatelů také v červenci klesla a byla nejnižší od června 2020. IFO index se snížil z 92,2 na 88,6 bodu, zatímco se čekal pokles pouze na 90,1 bodu. Hůře oproti očekávání dopadla zejména složka hodnotí výhled podnikatelů pro následujícího půl roku, snížilo se však i hodnocení současné situace. I zde je důvodem rychlý růst cen, který se podepisuje na nižší poptávce a implikuje riziko možného vzniku recese. Stejným směrem pak působí i případné přerušení dodávek plynu z Ruska, které je stále na stole.

Středoevropské měny se dnes vyvíjely rozdílně. Společná evropská měna si připsala zhruba 0,4 %, když proti americkému dolaru po celý den sílila. To zprvu pomáhalo i celému středoevropskému regionu. V odpoledních hodinách však došlo k obratu a česká koruna a maďarský forint nakonec uzavíraly obchodování zhruba na úrovni konce minulého týdne. Posílil pouze polský zlotý, který vůči euru přidal zhruba 1 %. Dnešní obchodování však nepřineslo mnoho kurzotvorných informací a finanční trhy tak především vyčkávají na středeční oznámení rozhodnutí amerického Fedu. Čeká se, že americká centrální banka zvýší úrokové sazby minimálně o 75 bb.