Pár slov o plynu: určené těm, kteří o tom rozhodují

Plynárenský expert Vratislav Ludvík zveřejnil na síti LinkedIn dva komentáře nazvané Pár slov o plynu. Dnes se svolením autora publikuji druhou část. 

Curůček plynu, který Rus milostivě vpustil do Nord Streamu I., byť o pár dní dříve přinesl listonoš vlastníkům kontraktů s Gazpromem oznámení o zastavení dodávky plynu zapříčiněném nedefinovanou „vis major“, vyvolal v Evropě rozporuplné reakce. Milovníci matrjošek jásali s volume naplno, politici však vesměs projevili mírnou radost, jež byla doplněna poznámkou, že stejně ruský plyn už nechceme. Evropa po svých zkušenostech došla k závěru, že je to jen další kolo ruské rulety „dám plyn, nedám plyn“; je to hra unavující a rusky otravná. Sázkové kanceláře přijímají sázky na stav „zase to vypnou“ v poměru 1000 : 1 vůči pokračování dodávky.

Dnešní výzva Evropské komise, dožadující se úspory národních spotřeb plynu o 15%, je logická, nicméně vyvolává rozporuplné reakce u vlád jednotlivých členských zemí. No: vem to čert. Co je horší, nezaznamenal jsem v rámci evropského plynárenství ani náčrt společného postupu, který je za dané situace zcela nezbytný. Jako občan země, již bylo svěřeno řízení Evropské komise, bych předpokládal, že iniciativa by mohla vzejít od našich státních orgánů, či alespoň od českého plynárenství. A ono ticho po pěšině.

Tudíž, milí přátelé: je nutno neprodleně (míněno opravdu hned) učinit tyto kroky:

1) Uzavřít unijní dohodu o společném řízení evropské soustavy dálkových plynovodů (Dispečerská smlouva);

2) Zrušit energetickou bursu v Lipsku a nahradit ji obdobným subjektem, kam by nemělo Rusko ani zprostředkovaný přístup (současné šílené ceny plynu vznikají právě na této burse; vzhledem k tomu, že ceny se zcela oddělily od jejich ekonomické podstaty a jejich zvýšení je důsledkem ruských manipulací, měla by EU preferovat společný institucionální nákup plynu od dodavatelů. Takový subjekt – s ohledem na rozsah nákupu – by měl násobně vyšší tržní sílu, než jednotlivé členské země).

3) Kodifikace úspor by měla být zdůvodněna nejenom nouzovou situací v oblasti dodávek plynu pro EU, ale také jako další postupový krok ke Green Dealu.

4) Předpokládaje, že tuto zimu Evropa překoná i bez plynu z Ruska, cítím jako naléhavý úkol zpracovat rekonfigurační provozní režim evropské plynárenské soustavy (například: dnes do Itálie směřuje plynu z jihu – Alžírsko, ze severu – ruský plyn a ze západu – adriatický plynovod z Ázerbájdžánu. Po ukončení odběru ruského plynu se tok plynu otočí z jihu na sever – atd.). Tyto změny je nutno popsat, a propočítat budoucí toky plyn v plynárenském systému. Bez toho nelze zřídit ani koordinované dispečerské řízení, tedy řídit provoz soustavy.

Je to pouze pár poznámek, ale pokud tyto kroky nebudou ihned učiněny, vznikne problém již tuto zimu, nemluvě o letech dalších; a to přesto, že zdrojů plynu pro Evropu může být dostatek.

Autor: Vratislav Ludvík

P.S.: Vratislava Ludvíka považuji za jednoho z největších českých plynárenských expertů. Navíc nemá vazby na ruské plynárenství, což je v současné době velká devíza. Jsem proto rád, že pan Ludvík svolil k přetištění jeho textu. Děkuji za přečtení, Tomáš Novotný

První část naleznete zde: https://zpravy.kurzy.cz/663272-par-poznamek-k-lng-z-pohledu-evropskeho-plynarenskeho-systemu/