Plasty - pilíř moderní civilizace

Ostrovy z plastů. Mikroplasty. Víčka z PET lahví… Dnes se podíváme na to, na co potřebujeme plasty. A jestli obejdeme se bez plastů.

Plasty potřebujeme především, abychom něco zabalili (42%). S odstupem plasty potřebujeme ve stavebnictví (12%).



Obaly mají velmi krátkou životnost (obvykle kolem 6 měsíců nebo méně). To je v kontrastu se stavebnictvím, kde je průměrná životnost plastů 35 let. Elektronika například 8 let a oblečení 5 let. V případě oblečení toho osobně mám nejvíce plastů v outdoorové výbavě, kromě vlny a peří.



Obaly jsou proto dominantní z hlediska roční produkce odpadu. A obaly jsou všude kolem nás, takže globálně se bavíme o 140 milionech tun odpadu balicího materiálu ročně.



Mnoho plastů je definováno jako nerozložitelné = nerozkládají se a místo toho se štěpí na menší a menší částice. Odhadovaná doba rozkladu plastů a dalších běžných předmětů z mořského odpadu je uvedena v tabulce. Např. rozklad rybářských vlasců trvá 600 let, PETky 450. 


Plasty jsou problémem pro životní prostředí. Plasty jsou ale také lehké, pružné, vodotěsné a především levné. A Václav Smil říká, že jsou jedním ze základních pilířů moderní civilizace = plasty, ocel, cement a amoniak. Já samozřejmě k těm základům přidávám ještě makroekonoma.



Co třeba ty obaly na potraviny. Studie ukázaly, že při porovnání dopadů na životní prostředí, jako jsou emise skleníkových plynů, spotřeba energie, vody a zdrojů, mají plastové obaly spíše čistý pozitivní dopad. Úplné opuštění obalů by mělo vážné důsledky pro bezpečnost a zabezpečení potravin a v konečném důsledku by vedlo k velkému zvýšení dopadu potravin na životní prostředí.

Je plast nejvhodnějším materiálem pro výrobu obalů? Obecně platí, že plast bývá levný a má výrazně nižší emise skleníkových plynů, vstupy energie, vody a hnojiv než alternativy, jako je papír, hliník, bavlna nebo sklo.

Kolikrát by musela být taška na potraviny opakovaně použita, aby měla stejně dopad na životní prostředí jako standardní jednorázová plastová taška? Na to zpracovala studii Dánská agentura pro životní prostředí. Z hlediska skleníkových plynů bavlněná taška musí být použita alespoň 52x, aby se vyrovnala plastu.



Pokud vezmeme v úvahu i dopady na ozonovou vrstvu, toxicitu pro člověka, ionizující záření, pevné částice... tak tu bavlněnou tašku musíte použít alespoň 7100x, aby se dopad na životní prostředí vyrovnal jednorázovému pytlíků z LDPE. Organická bavlna = 20 000x.



Plast má u většiny ukazatelů nižší dopad na životní prostředí, s výjimkou jeho nerozložitelnosti a znečištění moří. Dává smysl snižovat využití plastů, maximalizovat recyklaci - a vždy je potřeba sledovat čisté dopady. Nicméně bez plastů moderní civilizace existovat nemůže.

David Navrátil