Zvýšená inflační očekávání v hledáčku Fedu (Ranní zpráva z finančního trhu) (15.7.2022)

Červnový růst maloobchodních tržeb v USA byl patrně tažen hlavně vyššími výdaji na pohonné hmoty v důsledku jejich dalšího zdražení. I v reálném vyjádření však podle nás spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí solidně mezičtvrtletně rostla. Dlouhodobá inflační očekávání v šetření Michiganské univerzity pravděpodobně v červenci zůstanou viditelně nad cílem amerického Fedu, což bude argumentem pro další zpřísnění měnové politiky v USA.

Spotřebitelskou poptávku v zámoří tlumí vysoké ceny energií

Růst maloobchodních tržeb v USA v červnu odrážel hlavně vysoké ceny energií. Celkové maloobchodní tržby v nominálním vyjádření se podle nás v červnu zvýšily o výrazných 1,4 %, což pravděpodobně souviselo hlavně s růstem výdajů na pohonné hmoty v souvislosti s jejich zdražením. Výdaje na ostatní položky zřejmě rostly vzhledem k poklesu kupní síly pomalejším tempem. Reálná spotřeba domácností za celé druhé čtvrtletí by však podle našeho odhadu i tak mohla stoupnout anualizovaně o 1-1,5 % q/q.

Zvýšená dlouhodobá inflační očekávání budou argumentem pro další razantní utažení měnové politiky v USA.  V rámci šetření důvěry v ekonomiku podle Michiganské univerzity bude zveřejněna také statistika očekávané inflace. Viditelné odkotvení dlouhodobých inflačních očekávání od cíle amerického Fedu podle odhadů trhu přetrvá i v předběžném červencovém šetření. Přestože by očekáváná inflace v horizontu 1-5 let mohla oproti červnu lehce poklesnou (na 3 %), je stále výrazným důvodem pro další zpřísnění měnové politiky.

Dolar je k euru nejsilnější za zhruba dvě dekády

Tuzemský schodek běžného účtu platební bilance se v květnu prohloubil. Jeho deficit ve výši 22,8 mld. CZK byl oproti našemu odhadu i tržnímu konsenzu o něco mírnější. Projevil se v něm jednak schodek zahraničního obchodu se zbožím, který byl na jedné straně důsledkem dovozu drahých energií, ale i problémů v exportu, který se potýká s napjatými dodavatelskými řetězci. K zápornému saldu běžného účtu přispěl rovněž odliv dividend z přímých investic a také převody do rozpočtu EU. Z hlediska kurzu koruny je prohlubující se deficit běžného účtu platební bilance jedním ze zdrojů tlaku na oslabení domácí měny.

Trhy zvyšují sázky na další výrazný nárust sazeb Fedu. Podporují je v tom především silné inflační tlaky v americké ekonomice, které byly potvrzeny jak středeční spotřebitelskou inflací za červen, která překonala tržní odhady (9,1 % y/y, oček. 8,8 % y/y), tak cenami výrobců za stejný měsíc (11,3 % y/y, oček. 10,7 %). O něco vyšší než očekávaný počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti za uplynulý týden na tomto sentimentu nic nezměnil. Dnes ráno měly trhy zaceněno pro červencové zasedání Fedu zvýšení sazeb o cca 85 bb.

Na devizových trzích pokračuje dominance dolaru. V páru s eurem se po část včerejšího obchodování pohyboval pod paritou. To kromě zmíněného růstu amerických tržních sazeb v důsledku přetrvávajících inflačních tlaků patrně souvisí také se závislostí Evropy na zemním plynu z Ruska. Okolo brzkého obnovení jeho dodávek přitom stále panuje nejistota. Ve středoevropském regionu včera maďarský forint i polský zlotý korigovaly středeční ztrátu. Koruna přes výrazný nárůst kratších tržních výnosů naopak lehce ztrácela, když se obchodovala poblíž 24,46 CZK/EUR. I nadále si tak žije vzhledem k přítomnosti ČNB na trhu „vlastním životem“. Tlaky na její oslabení přitom byly začátkem července patrně poměrně silné. Na základě ve středu zveřejněné dekádní bilance ČNB odhadujeme, že na její obranu bylo v první třetině července vynaloženo zhruba 7 mld. EUR, tedy viditelně více, než činí náš odhad za celý červen (5,1 mld. EUR). Objem spotových operací na devizovém trhu od května do 10. července tak mohl dosáhnout zhruba 10 % celkových devizových rezerv centrální banky.