Rumunsko – makroekonomická data v souvislostech

Nezaměstnanost se v tuto chvíli nejeví jako zásadní problém, Rumunsko se ani neobává trendů světové regionalizace resp. zkracování dodavatelsko-odběratelských řetězců, spíše to vnímají jako příležitost. Připravují například investice kolem mořských a říčních přístavů, aby vykryly výpadek ukrajinských černomořských přístavů. Hrozbou ovšem je měnová nestabilita, velký problémem začíná být výše inflace, například na zdražování pohonných hmot již reagovala vláda zřízením mechanismu částečné kompenzace, a to formou slevy o 0,5 RON na 1 litr pohonných hmot, která vstoupila v platnost 1. 7. 2022 a potrvá po dobu tří měsíců.

Pozitivním impulzem pro rumunskou společnost je zahájení přístupových rozhovorů k OECD.

Růst rumunského HDP za 1. čtvrtletí

Sezónně očištěné HDP za 1. čtvrtletí se ve srovnání se 1. čtvrtletím zvýšil o 5,2 %. K tomuto nárůstu dochází po růstu o 1,0 % v posledním čtvrtletí roku 2021, a je tak mezi analytiky jistým překvapením.

Na základě 5,2 % růstu upravila banka BCR predikci růstu HDP Rumunska v roce 2022 na 5 %. Je však nutné vzít v potaz, že množství jednorázových událostí neobvyklého rozsahu – růst cen energií, blokace základních surovin na Ukrajině, nebo lockdowny – snižuje úroveň spolehlivosti predikcí těchto modelů.

Motory růstu HDP v 1. čtvrtletí prozatím zůstávají nejasné, dokud INS nezveřejní první podrobný soubor dat za první čtvrtletí roku 2022.

Inflace

Míra roční inflace v Rumunsku vzrostla v červnu na 15,1 % z květnových 14,3 %, oznámil statistický úřad INS. Spotřebitelské ceny v červnu v porovnání s květnem vyrostly o 0,8%. Předběžná míra inflace vypočítaná souhrnně pro první pololetí roku 2022 činí 10%.

Meziročně došlo k navýšení ceny zemního plynu o 89,5%. U pohonných hmot došlo k navýšení o 41,32% a u elektřiny o 17,5%.

Nezaměstnanost

V březnu 2022 dosáhla nezaměstnanost hodnoty 5,7%, tedy stejně, jako v měsíci únoru. V absolutních číslech šlo o 475 000 lidí. Prozatím jde o stabilní vývoj.

Stavebnictví

Index objemu stavebních prací v Rumunsku v dubnu meziročně klesl o 9,5 %. Ve srovnání s březnem poklesl o 3,4 % (v sezónně očištěném vyjádření), oznámil statistický úřad INS. Stavební činnost tak v Rumunsku směřuje ke druhému roku stagnace poté, co v roce 2021 mírně klesla o 0,6 %. Rostoucí náklady na stavební materiály a nepružná nabídka pracovní síly jsou významnými překážkami růstu tohoto odvětví. Sezónně očištěný index stavebnictví v dubnu klesal již druhý měsíc v řadě, čímž zvrátil velkou část zisku nashromážděného za předchozí čtyři měsíce.

Veřejný dluh

Poměr veřejného dluhu Rumunska k HDP dosáhl na konci dubna 49,2 % z revidované úrovně 48,4 % na konci března 2022 a 48,8 % na konci roku 2021, podle údajů zveřejněných ministerstvem financí. V absolutních číslech dosáhl rumunský veřejný dluh na konci dubna 602,9 miliardy RON (121,8 miliardy EUR), což je o 8,9 miliardy RON (1,8 miliardy EUR) více než na konci března. Ministerstvo financí původně vykázalo ke konci března poměr veřejného dluhu k HDP ve výši 50,2 % na základě výpočtu HDP za posledních 12 měsíců. Po zveřejnění HDP za první čtvrtletí roku (Q1) však revidovalo poměr směrem dolů na 48,4 % HDP. Rumunské HDP vzrostlo v prvním čtvrtletí meziročně o reálných 6,5 %, což dalece překonalo očekávání a nenaplnily se obavy z možných ekonomických potíží. Vzhledem k tomu, že zadluženost byla revidována pod 50 % HDP, vláda již nepodléhá ustanovením zákona o fiskální odpovědnosti, který stanoví, že po dosažení této hranice by měla exekutiva přijít s programem na snížení zadlužení.

Co z toho vyplývá pro české firmy

Nejsou známy žádné relevantní informace týkající se překážek ve vztahu působení CZ firem na trhu. Komoditní struktura vzájemného obchodu zůstává dlouhodoběji bez větších změn.

Obranný sektor – obrana je jedním ze strategických pilířů, vláda v kontextu ruské agrese zvýšila závazek výdajů na obranu na 2,5 % HDP. České firmy si této možnosti již všimly, nabízejí například letecké trenažéry, radiolokátory, ale i vozidla apod.

Zemědělský a potravinářský průmysl – země je 7. největším výrobcem zemědělských produktů v Evropské unii, přístav Konstanca se dostal na první místo v Evropě ve vývozu zrna. Rumunsko stojí před velkými logistickými výzvami zajistit transfer ukrajinských komodit, připravují masivní investice do příhraniční resp. přístavní logistiky, v tomto sektoru již zastupitelský úřad s českými firmami spolupracoval.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl – racionalizace zanedbaného rumunského zdravotnictví je obří, dlouhodobý úkol. Na zdravotnickém trhu se postupně etablují významní čeští hráči, nicméně další dodávky, nabídky českých řešení jsou rumunskou stranou vítané.

ICT – Rumunsko patří ke světové špičce a je zde značný potenciál. Zastupitelský úřad pomáhá v tomto segmentu etablovat se renomované české ICT firmě ve vzdálenějších regionech, byly osloveny municipality, university, počítá se s náborem až stovek pracovníků.

Dopravní průmysl a infrastruktura – rumunská vláda přikládá této oblasti velký význam, do rozvoje infrastruktury bude vkládat nemalé prostředky. I zde leží pro české firmy značný potenciál, ať už v elektromobilitě, kdy například bukurešťská radnice vypsala obří soutěž na dodávku elektro autobusů, nebo v dodávkách železničních, obecně kolejových vozidel, případně i ve výstavbě hal, logistických center. Zastupitelský úřad je ve všech těchto segmentech s potenciálními firmami v kontaktu.

Rudolf Opatřil, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bukurešti