Nový průzkum Eurobarometru: občané EU nejvíce důvěřují tradičním médiím

Dnes zveřejněný zvláštní průzkum Eurobarometru se podrobně zabývá návyky občanů v oblasti médií, jejich důvěrou v různé sdělovací prostředky i postojem k dezinformacím.

Povědomí o Unii a její výskyt v médiích

Občany nejvíce zajímají politická témata v jejich zemi (uvedlo to 50 % respondentů). Evropské a mezinárodní záležitosti jsou v těsném závěsu (46 %), podobně jako místní zprávy (47 %).

72 % respondentů si vybavuje, že nedávno četli, viděli nebo slyšeli zprávy o Evropské unii, a to buď v tisku, na internetu, v televizi nebo v rozhlasu. 57 % z nich nedávno četlo, vidělo nebo slyšelo zprávy o Evropském parlamentu.

Zprávy o EU z nedávné doby si nejméně vybavují Francouzi (57 %) a nejvíce pak Rumuni (90 %). U zpráv o Evropském parlamentu se rozpětí pohybuje mezi 39 % ve Francii a 85 % na Maltě.

Mediální návyky

Pro 75 % respondentů je hlavním zdrojem informací televize. Týká se to zejména občanů starších 55 let. Za televizí s poměrně velkým odstupem následuje online zpravodajství (43 %), rozhlas (39 %) a platformy sociálních médií a blogy (26 %). Tisk se nachází na pátém místě a pětina respondentů (21 %) uvádí, že hlavním zdrojem zpráv jsou pro ně noviny a časopisy. Mladší respondenti ke sledování zpráv mnohem více využívají platformy sociálních médií a blogy (46 % osob ve věku 15–24 let oproti 15 % osob ve věku od 55 let).

Ačkoli hrají tradiční zpravodajské zdroje – zejména televize – významnou úlohu, 88 % respondentů sleduje alespoň část zpráv online na svém chytrém telefonu, počítači nebo notebooku. 43 % respondentů k tomu používá zpravodajské servery (např. internetové stránky novin). 31 % se o novinkách dozvídá z článků nebo příspěvků na svých sociálních sítích – to se týká zejména mladých lidí (43 % osob ve věku 15–24 let oproti 24 % respondentům ve věku od 55 let).

Placení za online zpravodajství je i nadále spíše výjimkou: 70 % z těch, kdo zprávy vyhledávají na internetu, za tyto služby platit nechce.

Důvěryhodnost mediálních zdrojů

Občané více důvěřují tradičním vysílacím sdělovacím prostředkům a tisku, včetně jejich internetových verzí, než online zpravodajským platformám a kanálům na sociálních médiích. Největší důvěru mají veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice (ať už ve svých původních či online verzích): pravdivé zprávy od nich očekává 49 % respondentů. Na druhém místě následuje tisk s 39 %, u soukromých televizních a rozhlasových stanic je to 27 %. Jedinou zemí, ve které jsou soukromé stanice považovány za nejdůvěryhodnější zdroj informací, je Polsko. Maďarští respondenti se od tradičních zdrojů odklánějí ještě radikálněji a nejvíce věří „lidem, skupinám nebo přátelům na sociálních médiích“.

Důvěra hraje důležitou roli i v tom, jaké zprávy na internetu občané otvírají. 54 % respondentů se rozhoduje podle toho, zda je zaujal název článku. Pro 37 % je rozhodující, zda věří zdroji, který zprávu zveřejnil.

Dezinformace a falešné zprávy

Více než čtvrtina respondentů (28 %) se domnívá, že byli v posledních sedmi dnech „často“ nebo „velmi často“ vystaveni dezinformacím a falešným zprávám. V Bulharsku je o tom přesvědčeno celých 55 % respondentů, nejméně jich je naopak v Nizozemsku (odpověď „velmi často“ zvolilo pouze 3 % Nizozemců, „často“ 9 %).

Většina respondentů si myslí, že dezinformace a falešné zprávy rozpoznají: 12 % je o tom přesvědčeno pevně a 52 % částečně. Míra přesvědčení, že člověk dovede rozlišit mezi pravdivými a falešnými zprávami, klesá s věkem a zvyšuje se s úrovní vzdělání.

Souvislosti

Názory občanů na Evropskou unii a Parlament jsou ovlivněny tím, co vidí, slyší a čtou v různých médiích. Tento bleskový průzkum Eurobarometru přináší podrobný přehled o tom, jak občané používají sdělovací prostředky a jaké mají v této oblasti návyky. Zaměřuje se jak na tradiční, tak i online média. Agentura Ipsos European Public Affairs vedla rozhovory s reprezentativním vzorkem občanů EU ve věku od 15 let v každém z 27 členských států Evropské unie. V období od 26. dubna do 11. května 2022 uskutečnila prostřednictvím online dotazníků (metoda CAWI) rozhovory s 52 347 respondenty. Využívala přitom své online panely a partnerskou síť.

Výsledky pro celou EU jsou váženy podle počtu obyvatel každé země.

Zjištěné údaje a celá zpráva jsou k dispozici zde.