Obrana koruny pokračuje (Ranní zpráva z finančního trhu)

ČNB dnes zveřejní objem devizových intervencí za květen. Podle našeho odhadu v nich pokračovala v ještě větší míře i v červnu. Z vývoje likvidity v bankovním sektoru, ale i minimálních výkyvů spotového kurzu se navíc zdá, že na intervenování ve prospěch koruny se nic nezměnilo ani s obměnou bankovní rady od začátku července. Americká data z trhu práce dnes podle nás ukážou jeho přetrvávající napětí. Růst zaměstnanosti sice pravděpodobně v červnu zpomalil, to je však do značné míry důsledkem toho, že se již v podstatě vyčerpal prostor pro další výrazný pokles míry nezaměstnanosti. Ta totiž patrně v červnu vyrovnala své předcovidové minimum na úrovni 3,5 %.

Růst zaměstnanosti v USA slábne

ČNB dnes zveřejní objem devizových intervencí za květen. Ten podle našeho odhadu mohl dosáhnout cca 2,5 mld. eur. Ještě více bylo podle nás vynaloženo na obranu koruny v červnu. Na základě včera zveřejněné desetidenní bilance ČNB ze závěru června odhadujeme, že tuzemská centrální banka mohla za celý měsíc intervenovat ve výši zhruba 5 mld. eur. Za květen a červen tak již mohly spotové operace ČNB přesáhnout 7 mld. eur (tedy přibližně 5 % celkových devizových rezerv). Tomu, že intervence pokračují i po obměně bankovní rady na začátku července, podle nás nasvědčují v prostředí zvýšené averze k měnám rozvíjejících se trhů nejen minimální pohyby spotového kurzu, ale i denní data o likviditě v tuzemském bankovním sektoru.

Růst zaměstnanosti v USA zřejmě v červnu zpomalil, trh práce však zůstává napjatý. Vzhledem k míře nezaměstnanosti, která podle nás současně poklesla na 3,5 %, což je zároveň předcovidové minimum, je určité zpomalení růstu zaměstnanosti přirozené. Z hlediska struktury podle nás zůstanou hlavními odvětvími, kde přetrvává silná poptávka po práci doprava, stravovací služby a zdravotnictví.

Centrální banky v Polsku i Maďarsku zvýšily úrokové sazby

Tuzemský průmysl v květnu pozitivně překvapil. Produkce vzrostla meziměsíčně o 2,4 % po předchozím poklesu o 0,7 %. Meziročně byla průmyslová výroba po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní vyšší o 3,3 %, bez očištění pak o 6,3 %. To předčilo i náš na trhu nejoptimističtější odhad. Ten počítal s růstem 4,3 % (NSA), zatímco tržní konsensus činil pouze 1,6 %. K vyšší průmyslové výrobě pomohlo částečné uvolnění dodavatelských řetězců, které patrně přispělo k výraznému meziměsíčnímu růstu automobilové produkce (4,8 % m/m). Více zde: https://bit.ly/3yL4kec. Včera zveřejněná bilance zahraničního obchodu za květen trhy v podstatě nepřekvapila, vykázaný květnový schodek ve výši 23,3 mld. Kč byl v souladu s tržním očekáváním. Za deficitem stojí hlavně dovoz drahých komodit. Zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích se naproti tomu odrazilo na velmi solidním růstu exportu o 4,6 % m/m (více zde: https://bit.ly/3NP5oSo).

Regionální devizové trhy reagovaly na růst sazeb v Polsku i Maďarsku. Maďarská centrální banka (MNB) včera zvýšila týdenní depozitní sazbu o 200 bb na 9,75 %, zatímco trhy očekávaly její nárůst o 50 bb. Nejedná se sice o klíčovou měnověpolitickou sazbu, MNB ale již oznámila, že se obě sazby budou pohybovat na stejných hodnotách. Trhy včera naopak mírně zklamala polská centrální banka, která svou hlavní sazbu zvýšila o 50 bb na 6,50 %, zatímco se čekalo 6,75 %. Maďarský forint ve výsledku posílil o zhruba 1,9 % na 402,9 HUF/EUR, polský zlotý naopak lehce ztratil. Koruna s přetrvávající podporou ze strany ČNB v zádech opět zůstala téměř beze změny poblíž 24,77 CZK/EUR. Pod tlak se regionální měny v posledních dnech dostávají i v důsledku přesunu investorů k dolaru, což zřejmě souvisí s rostoucím rizikem dlouhodobějšího přerušení dodávek ruského plynu do Evropy.