Německý ministr apeluje na Kanadu: Pusťte turbínu, Putin přijde o záminku kvůli plynu
Německý ministr hospodářství Robert Habeck veřejně vybídl Kanadu, aby již déle nezadržovala turbínu pro plynovod Nord Stream 1, která v této zemi uvízla kvůli protiruským sankcím. Německo je v současnosti nejen největším spotřebitelem ruského plynu, ale také jeho největším reexportérem, a pokud dojde k přerušení dodávek mezi Ruskem a Německem, budou Česko spolu s Rakouskem závislé na případné německé solidaritě, napsal dnes server EurActiv.
Turbína do plynovodu, kterou vyrobil Siemens Energy AG v Kanadě, putovala na opravu do Montrealu, kanadská vláda ji ale zadržela kvůli sankcím vůči ruskému ropnému a plynárenskému průmyslu, které vyhlásila v červnu. Komponenta se podle německého ministra musí vrátit před začátkem údržby klíčového plynovodu, což bude v pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin by tím podle něj zároveň přišel o záminku, proč nechávat produktovod uzavřený. „Jestliže to je pro Kanadu právní problém, chtěl bych upřesnit, že nežádám o její navrácení Rusku, ale převoz do Německa,“ řekl Habeck ve středu večer Bloombergu. „Tuto žádost překládáme s těžkým srdcem,“ uvedl s tím, že bude prvním, kdo bude bojovat za další tvrdé evropské sankce proti Rusku. Ty ale musejí škodit „ruské ekonomice a Putinovi více než naší ekonomice“.
V květnu Německo vyvezlo do sousedních zemí šest miliard metrů krychlových plynu, napsal dnes EurActiv. O měsíc později se však začaly projevovat problémy. Ruský Gazprom totiž výrazně omezil dodávky plynu do Německa skrze plynovod Nord Stream 1. Množství plynu přepravovaného z Německa do Česka dceřinou společností Gazpromu Gascade v návaznosti na to kleslo od 16. června o 60-80 %, vyplývá z dat Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG).
„Situace na trhu s plynem je napjatá a bohužel nelze vyloučit zhoršení situace. Musíme se připravit na to, že se situace vyhrotí," uvedl Habeck již v úterý.
A zatímco ceny elektřiny polykají nové a nové historické rekordy, stojí Německo před hrozbou přídelového systému na dodávky energií v nadcházejících měsících. To by obratem mohlo ublížit spotřebitelům i firmám a stáhnout do recese největší evropskou ekonomiku.
Zastavení dodávek zemního plynu by mohlo vést k vážným potížím i v tuzemské ekonomice. Podle nejnovějšího průzkumu ČSOB takřka čtyři z deseti českých firem, které využívají při své činnosti plyn, se bez něj vůbec nedokážou obejít. „Z průzkumu vychází, že 34 procent firem spoléhajících se na plyn by muselo v případě výpadku stávající distribuce urychleně hledat náhradní zdroj dodávek plynu nebo zastavit provoz. Pouze čtyři procenta firem, které se bez plynu neobejdou, mají odpovídající zásoby,“ uvedl v prohlášení k výsledkům průzkumu Pavel Prokop, výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB.
Nord Stream je největším ruským plynovým propojením s Evropou. Kvůli problémům s turbínou se už v červnu dodávky snížily o 60 procent a někteří se obávají, že až skončí dvoutýdenní údržba, mohlo by ho Rusko zavřít dlouhodobě. Kvůli omezenému toku suroviny má Německo problém naplnit svoje zásobníky před zimou. Pokud zůstane Nord Stream 1 pořád na 40 procentech své kapacity, očekávají analytici společnosti Jefferies, že dost této komodity nebude mít Německo už v lednu 2023. V první polovině příštího roku by se prý mohlo nedostávat 10 až 20 procent k uspokojení poptávky.
„Potřebujeme kapacity Nord Stream I na naplnění našich zásobníků,“ podotkl Habeck podle Bloombergu. „Naplněné kapacity zásobníků nejsou jenom pro Německo, ale také pro evropský trh a bezpečnost dodávek v Evropě,“ uvedl.
Podle hlavního analytika Patria Finance Tomáše Vlka nicméně ruská vláda nebude mít problém najít jakoukoli jinou záminku, když bude chtít:
Evropské ceny elektřiny dnes spolu s rostoucími plynovými futures porazily nové rekordy a vlády i mimo Německo mezitím podnikají drastické kroky ve snaze minimalizovat dopady krize s energiemi, potažmo plynové krize, v jejímž centru se podle společnosti Jefferies ocitlo právě Německo. Berlín se chystá hodit záchranné lano energetickým společnostem, které se potácejí pod tíhou narůstajících nákladů, zatímco Francie uvažuje o převzetí plné kontroly nad jaderným gigantem EdF.
Cena plynu pro evropský trh se dnes před polednem SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala podle dat Bloombergu kolem 180,5 eur za megawatthodinu (MWh). Na čerstvé maximum 353 EUR/MWh dopoledne dorazil referenční německý kontrakt na elektřinu na příští rok (viz graf níže), který tím završuje skoro 400% rally za poslední rok.
Zdroje: Bloomberg, EurActiv, Patria.cz
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz