The sky is the limit aneb evropský trh s elektřinou šílí

Komodity reflektují obavy z recese, které v posledních dnech nabírají na síle.

Cena mědi, která se pro své široké použití tradičně považuje za indikátor hospodářského cyklu, se dostala nejníže od konce roku 2020 (tříměsíční LME kontrakt je pod 8000 USD/t). Obdobné platí i pro ropu, jejíž cena se včera propadla k 100 USD za barel, tedy skoro o 20 procent níže než v polovině června. Pro spotřebitele zůstává nicméně stále nepříjemné to, že ceny finálních ropných produktů zůstávají z hlediska historických vztahů k ceně ropy neobvykle drahé. Co však zůstává skutečně drtivé je cenový vývoj na evropských trzích s plynem a elektřinou. Omezené toky plynu z Ruska (oproti březnu jsou v současnosti cca čtvrtinové, navíc Nordstream I. jde od 11.7. do plánované odstávky kvůli údržbě a dodávky po ní jsou ve hvězdách) totiž v součtu hravě překonávají i obavy z recese a plyn i na něj navázaná elektřina tak opět razantně zdražují - zde máme na mysli zejména kontrakty na zimu 2022/2023. Například prosincový kontrakt na plyn (TTF) zdražuje na skoro 170 EUR/MWh. A cena elektřiny nezůstává pozadu. V Německu na čtvrtý kvartál letošního roku činí například zhruba 420 EUR/MWh (na celý rok 2023 330 EUR/MWh) a ve Francii dokonce 820 (!) EUR/MWh (pro porovnání - například v letech 2016 až 2018 se kvartální průměr spotových cen ve Francii pohyboval kolem 60 - 65 EUR/MWh). Francie má v poslední době se svým energetickým systémem potíže, což je nepříjemné i proto, že v tamějším energetickém mixu hraje právě elektřina o poznání významnější roli (než například v Německu). Vzhledem k propojenosti soustav to nicméně znamená, že problém není izolován a šíří se i do okolních zemí. Pohled na následující kvartály tak nevypadá zrovna růžově. Nejen, že riziko razantnějšího hospodářského poklesu signalizované mimo jiné i komoditami roste, ale úleva v podobě významně nižších cen (mj. energetických) komodit, se nejen že asi nedostaví, ale stále dražší drahý plyn a spol. problémy ještě prohloubí.