Inflace míří ke 20 %, a to i přes slábnoucí poptávku (Měsíční předpovědi)

Květen přinesl částečné zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. To se pozitivně projevilo ve výrobě aut i v jejich prodejích. Celkové maloobchodní tržby i průmyslová produkce by v důsledku toho měly zaznamenat mírný meziměsíční nárůst. Jak ve výrobním, tak i spotřebitelském sektoru jsou však již patrné známky slábnoucí poptávky. Trend vývoje pro nejbližší měsíce je tak z hlediska ekonomické aktivity spíše negativní. V cenovém vývoji to však pravděpodobně moc vidět nebude. Inflace podle našeho odhadu v červnu dále zrychlila z 16,0 % na 17,4 %. V červenci pak z důvodu výrazného zdražení energií pro domácnosti čekáme skok ke 20 % a poblíž této úrovně by meziroční inflace měla následně setrvat po zbytek letošního roku.

K růstu průmyslové produkce přispělo silné oživení výroby automobilů

Průmyslová produkce v květnu podle našeho odhadu vzrostla meziměsíčně o 0,9 %. Oproti dubnu došlo k částečnému uvolnění napětí v dodavatelských řetězcích. To bylo pravděpodobně důvodem výrazného oživení výroby automobilů. Ta se podle již zveřejněných dat zvýšila meziměsíčně o 25 % (SA). V pásmu expanze (nad 50 body), i přes drobné snížení, pak setrvala složka hodnotící úroveň výroby v rámci ukazatele PMI. V meziročním srovnání očekáváme růst průmyslové produkce o 1,1 %, po předchozím poklesu o 3,8 % (WDA). Bez očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dnů by meziroční růst měl dosáhnout 4,3 % po dubnovém poklesu o 6,4 % (NSA). Letošní květen měl o jeden pracovní den více než ten loňský. V průmyslu již začínají být patrné první známky slábnoucí poptávky. Na druhou stranu by však počet nevyřízených zakázek z předchozích měsíců měl být stále relativně vysoký. To by spolu s pokračujícím zlepšováním na straně dodávek výrobních vstupů mělo podpořit průmyslovou produkci v nejbližších měsících. Trend vývoje je však negativní, což dokazuje červnový PMI, který se poprvé po zhruba dvou letech dostal pod hranici 50 bodů.

Nebýt vyšších prodejů aut, maloobchodní tržby by zaznamenaly hlubší pokles

Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v květnu pravděpodobně snížily meziměsíčně o 0,4 %. Propad spotřebitelské důvěry, která se nachází poblíž minim časové řady dostupné od roku 2003, by indikoval ještě hlubší pokles. Výsledky maloobchodu z předchozích měsíců však ukazují, že poptávka spotřebitelů byla dosud relativně robustní. Tomu napomáhá vyšší míra úspor domácností. Růst spotřebitelských cen ale mezitím dále zrychlil a stále více se dotýká nezbytného zboží, jako jsou potraviny či energie. Navíc výběr daně z přidané hodnoty v květnu po sezónním očištění významně klesl, zatímco v předchozích dvou měsících rostl. Myslíme si tak, že květnový údaj maloobchodních tržeb bez prodejů aut již bude slabší. Prodeje automobilů na druhou stranu zaznamenaly pravděpodobně výrazný nárůst, což by bylo v souladu s vyšší výrobou. Počty registrací nových aut v květnu vzrostly meziměsíčně o 7,2 % (SA). Ve výsledku tak čekáme nepatrný meziměsíční nárůst celkových maloobchodních tržeb o 0,1 %. V meziročním srovnání by vlivem vyšší srovnávací základny měly být celkové maloobchodní tržby o 3,7 % nižší, v případě tržeb bez prodejů aut pak o 2,6 % (WDA). Postupný pokles spotřebitelské poptávky bude nejspíše pokračovat i v dalších měsících.

Inflace pravděpodobně míří k 20 %

Ani v červnu nedošlo ke zmírnění výrazného růstu spotřebitelských cen. Meziměsíční inflace podle nás setrvala na 1,8 %, po sezónním očištění pak dokonce zrychlila z květnových 1,5 % na 1,7 % v červnu. Zdražování se přitom nadále týkalo všech skupin spotřebního koše. V rychlém meziměsíčním růstu podle nás pokračovaly ceny potravin (kolem 3 % NSA), které odrážely vyšší ceny zemědělských komodit a energií. Pokračující zdražování elektřiny a plynu pro domácnosti se projevilo v dalším nárůstu regulovaných cen. V důsledku zdražení surové ropy došlo k akceleraci meziměsíčního růstu cen pohonných hmot (z 3,3 % v květnu na 4,2 % v červnu). V případě jádrové inflace sice čekáme drobné zmírnění meziměsíčního tempa, v meziročním vyjádření by však měla dále zrychlit, a to z 13,9 % na 14,2 %. V souhrnu čekáme, že celková meziroční inflace v červnu vzrostla z 16,0 % na 17,4 %.

V červenci pravděpodobně dojde k velkému cenovému skoku vlivem dalšího výrazného zvýšení cen elektřiny, plynu a tepla. Na to ukazují nedávno zveřejněné ceníky většiny distributorů. Podle našeho odhadu tak cena elektřiny a plynu pro domácnosti vzroste v červenci meziměsíčně v průměru o zhruba pětinu. To se projeví ve výrazné akceleraci celkové meziroční inflace, která pravděpodobně vystoupá ke 20 %. S ohledem na to, že ceny energií pro domácnosti zatím zohledňují jen zlomek velkoobchodní ceny, lze další významnější zdražení očekávat na podzim. Ve výsledku se tak meziroční inflace bude nejspíše ve druhé polovině roku pohybovat poblíž či dokonce mírně nad 20 %. Její celoroční průměr by pak mohl činit zhruba 17 %. Nejistota odhadů zůstává velmi vysoká. Rizikem pro ještě vyšší inflaci jsou především zmíněné ceny energií. Rychlý růst spotřebitelských cen by na druhou stranu mohl zbrzdit očekáváný pokles poptávky. Vliv na zmírnění inflace by mohl mít i dotovaný energetický tarif a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie, jejichž zavedení (s platností od letošního podzimu) zmiňuje česká vláda.