Rozvoj kvantových technologií je pro Japonsko prioritou

Položení základů výzkumné kvantové infrastruktury

Japonská vláda v roce 2020 vypracovala inovační strategii pro kvantové technologie zaměřenou na podporu základního výzkumu ve výzkumných centrech nebo na univerzitách. Tomu odpovídalo i následné založení několika výzkumných center kvantových technologií v čele s Quantum Technology Innovation Headquarters v Ústavu pro fyzikální a chemický výzkum (RIKEN). Jejich aktivity se soustřeďují na společné projekty s vládními institucemi a firmami, ale také na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji.

Hlavní tematické oblasti s výzkumnými centry, které se jimi zabývají, jsou následující: kvantový software (Univerzita Ósaka), kvantová zařízení (AIST), kvantové bezpečnostní sítě (NICT), kvantové počítače (RIKEN), kvantové materiály (NIMS), kvantové senzory (Tokijský technologický institut), kvantová biotechnologie (QST), a kvantové počítačové aplikace (Tokijská univerzita). Nové středisko má ještě vzniknout na okinawském Institute of Science and Technology Graduate University, které se bude zaměřovat na rozvíjení mezinárodních projektů.

Rostoucí důležitosti z pohledu vlády také odpovídá zvyšující se rozpočet pro kvantové technologie. Za fiskální rok 2019 vláda připravila 16 miliard JPY, po vyhlášení strategie za 2020 33 miliard JPY a v roce 2021 35,2 miliard JPY. Letošní rozpočet dokonce dosáhl cca 80 miliard JPY, tedy více než dvojnásobnou částku než v minulém roce. Trend bude určitě pokračovat, protože i pro nového premiéra Fumio Kišidu jsou kvantové technologie jedním z pěti prioritních technologických odvětví zasluhující podporu státu i z důvodů národní bezpečnosti.

Možnosti mezinárodní spolupráce

I přes rostoucí investice a současné úspěchy začíná Japonsko zaostávat za svými hlavními konkurenty – Čínou a Spojenými státy, ze kterých pochází nejvíce patentů souvisejících s kvantovými technologiemi. I proto Japonsko uvažuje o užší spolupráci ve vývoji kvantových počítačů s evropskými státy, což může otevírat příležitosti i pro české výzkumné subjekty.

Napomoci by to mu mělo i Digitální partnerství, které uzavřely Evropské unie a Japonsko v květnu tohoto roku. Obě strany odsouhlasily podporu výměny výzkumníků v této oblasti, vč. snadnějšího přístupu do výzkumných infrastruktur druhé strany, především co se týče přístupu a využívání superpočítačů v EU a v Japonsku.

Další možnou platformou pro spolupráci je japonský program na podporu průlomových technologií Moonshot. Ten je za jistých podmínek otevřen i vědecké spolupráci se zahraničními partnery a jedním z jeho hlavních cílů je „vyvinutí univerzálního kvantového počítače, který způsobí revoluci v ekonomice, průmyslu a bezpečnosti do roku 2050“. Možnosti se otevírají i pro start-upovou spolupráci, pro kterou nyní japonské instituce připravují lepší podmínky, aby se omezila závislost na amerických technologiích.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu