Konference České předsednictví 2022 – Priority a očekávání: Evropa s válkou za humny
Tématem třetího panelu konference České předsednictví 2022 – Priority a očekávání, která proběhla 27. června v Evropském domě, byla především otázka bezpečnosti spojená s válkou na Ukrajině. Ta je lekcí a výzvou pro celý kontinent, díky které se řada států rozhodla navýšit své závazky v oblasti investic do obranného průmyslu. Jak posílit obranné kapacity EU ve světle války na Ukrajině? Jsou státy EU připraveny se vzájemně bránit v případě napadení? A jaké jsou v této otázce priority České republiky jako nadcházející předsednické země?
O tomto tématu spolu hovořili bezpečnostní analytička z CEVRO Institutu Martina Heranová, náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR Tomáš Kopečný a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Debatu moderovala šéfredaktorka českého zpravodajského portálu o dění v Evropské unii EURACTIV.cz Aneta Zachová.
Jsou členské státy EU připraveny se vzájemně bránit v případě vojenského napadení?
Tato otázka byla v minulosti jen vzdálenou debatou a bezpečnostní realita Evropy má dnes zcela odlišnou podobu, než jak tomu bylo od ukončení Studené války. Dle Tomáše Kopečného je jasnou odpovědí, že Česká republika je v rámci NATO připravena na plnohodnotnou obranu v případě napadení kteréhokoli členského státu, a to na vojenské i politické úrovni: „Naše cvičení a příprava podléhá mnohem větší kontrole. U aliančních cvičení je tudíž mnohem větší pravděpodobnost úspěšnosti než v případě Ruska.“ Dále vysvětluje, že klíčovou otázkou zde není jestli NATO či EU pomůže, ale jakými konkrétními prostředky a jestli to bude dostatečné.
Martina Heranová v reakci upozornila, že EU není obrannou aliancí. Zde argumentovala žádostí Finska a Švédska o vstup do NATO, jelikož jim EU není schopna poskytnout dostatečné bezpečnostní záruky a garance. Co se týče přímé vojenské pomoci a vyslání vojenských jednotek do potencionálně napadené země, otázkou dle jejích slov je, do jaké míry by zde probíhal společný a koordinovaný postup, tj. zda by všechny členské státy vyslali vojenské jednotky či jen část z nich.
Investice do obranného průmyslu
Politici nyní deklarují více investic do obrany a plnění závazků v rámci NATO. O tom, jak se tyto ambice promítají do reality, hovořil Jiří Hynek jako zástupce obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. Upozornil na to, že evropští politici věřili, že k takovému konfliktu, k jakému došlo na Ukrajině, nedojde, že stačí pouze udržovat stávající stav a následně hledat případná řešení. Dle jeho slov má většina zemí EU včetně České republiky postavené tzv. mírové armády, které udržují schopnosti v době míru. Chybí jim ovšem schopnost mobilizovat vlastní obranný průmysl, který byl podle něj dlouho dobu vnímán jako něco negativního a neperspektivního. Mimo jiné také podotkl, že Finsko je jednou z nejlépe připravených zemí EU na ozbrojený konflikt, přesto však žádá o vstup do NATO.
Strategický kompas jako prostředek posílení bezpečnosti a obrany EU
Mezi kroky spojené s válkou, které EU v posledních měsících udělala, patří schválení Strategického kompasu, který jí poskytuje akční plán pro posílení bezpečnostní a obranné politiky EU do roku 2030. Úkolem České republiky tak bude v rámci předsednictví mimo jiné implementace tohoto dokumentu. Jedním z jeho bodů je vytvoření jednotek rychlého nasazení, tak aby EU byla schopna sama vojensky zasáhnout v případě hrozby. Dle Tomáše Kopečného je přesto důležité nechat jak NATO i EU dělat to co umí a s jakým cílem byly vytvořeny. „Strategický kompas je prostor pro společnou diskuzi o tom, kam má jeho střelka ukazovat.“ uvedl. Ten nyní ukazuje jasným směrem na Ukrajinu.
Na jeho slova navázala Martina Heranová, která upozornila, že Strategický kompas byl připravován za úplně jiné situace, a to před válkou na Ukrajině. Schválen byl ovšem až po vypuknutí konfliktu v březnu 2022, aniž by došlo k výrazným obsahových změnám. Jako problém zde vidí schopnost členů EU dohodnout se na společném hodnocení hrozeb. Podle ní je také třeba upozornit na to, že: „EU není globálním hráčem, který by mohl současně působit v několika oblastech a měl by na to dostatečné síly a kapacity. EU by se měla soustředit jen na své nejbližší sousedství, kterým je nyní Ukrajina.“ vysvětluje.
Jaké jsou vyhlídky pro ukončení války na Ukrajině?
Na závěr debaty padl dotaz z publika na to, jak je reálné, že válka na Ukrajině skončí jako tzv. zamrznutý konflikt. Všichni panelisté se v této otázce shodli na tom, že nestabilní příměří situaci nevyřeší a jednalo by se tak o pouhé čekání na válku novou. Martina Heranová zde zdůraznila, že jediným možným řešením je porazit Rusko. Její slova doplnil Jiří Hynek, který je přesvědčen o tom, že se bude jednat o zamrznutý konflikt. Vysvětlil, že i kdybychom Ukrajině poskytli všechno potřebné vojenské vybavení, stejně ji to nepomůže vyhrát válku, jelikož se zde se nejedná pouze o techniku. Přestože ruský průmysl je velmi neefektivní, stále má k dispozici obrovské zdroje. Jako další aspekt zde uvádí rozdíly v hodnotě života v Rusku na za západě. Vzhledem k těmto předpokladům je dle jeho názoru nejpravděpodobnější scénářem určitá forma křehkého příměří.
Autor: Lucie Hejnová, psáno pro Euroskop
Foto: Demonstrace proti válce na Ukrajině. Zdroj: European Commission Audiovisual Service
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz